Levítico 25

1 Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi na hoře Sinai, řka: 2 Mluv synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země, kterouž já dávám vám, odpočívati bude země, nebo sobota jest Hospodinova. 3 Šest let osívati budeš rolí svou, a šest let obřezovati budeš vinici svou a sbírati úrody její. 4 Sedmého pak léta sobotu odpočinutí bude míti země, sobotu Hospodinovu; nebudeš na poli svém síti a vinice své řezati. 5 Což se samo od sebe zrodí obilí tvého, nebudeš toho žíti, a hroznů vinice zanechané od tebe nebudeš sbírati. Rok odpočinutí bude míti země. 6 Ale ovoce země toho odpočinutí budete míti ku pokrmu, ty i služebník tvůj, i děvka tvá, i nájemník tvůj, i příchozí tvůj, kterýž bydlí u tebe, 7 I hovado tvé, i všeliký živočich, kterýž jest v zemi tvé, všecky úrody její budou míti ku pokrmu. 8 Sečteš také sobě sedm téhodnů let, totiž sedmkrát sedm let, tak aby čas sedmi téhodnů let učinil tobě čtyřidceti devět let. 9 Tedy dáš troubiti trubou veselé všudy sedmého měsíce v desátý den; v den očišťování dáš troubiti trubou po vší zemi vaší. 10 I posvětíte léta padesátého, a vyhlásíte svobodu v zemi té všechněm obyvatelům jejím. Léto milostivé toto míti budete, abyste se navrátili jeden každý k statku svému, a jeden každý k čeledi své zase přijde. 11 Ten rok milostivý padesátého léta míti budete; nebudete síti, ani žíti toho, což by samo od sebe vzrostlo, ani sbírati vína opuštěných vinic léta toho. 12 Nebo milostivé léto jest, protož za svaté je míti budete; ze všelikého pole jísti budete úrody jeho. 13 Toho léta milostivého navrátí se jeden každý k statku svému. 14 Když nějakou věc prodáš bližnímu svému, aneb koupíš něco od bližního svého, nikoli neutiskujte jeden druhého. 15 Vedlé počtu let po létu milostivém koupíš od bližního svého, a vedlé počtu let, v kterýchž úrody bráti máš, prodá tobě. 16 Èím více bude let, tím větší placení bude, a čím méně let, tím, menší placení bude; nebo počet úrod prodá tobě. 17 Protož nikoli neoklamávejte jeden druhého, ale boj se každý Boha svého; nebo já jsem Hospodin Bůh váš. 18 Ostříhejte ustanovení mých, a soudy mé zachovávejte a čiňte je, a bydliti budete v zemi té bezpečně. 19 A přinese vám země úrody své; i budete jísti až do sytosti, bydlíce bezpečně v ní. 20 Pakli díte: Co budeme jísti léta sedmého, jestliže nebudeme síti, ani shromažďovati užitků svých? 21 Dám požehnání své vám léta šestého, tak že přinese úrody na tři léta. 22 I budete síti léta osmého, a jísti úrody staré až do léta devátého; dokudž by nezrostly úrody jeho, jísti budete staré. 23 Země pak nebude prodávána v manství; nebo má jest země, a vy jste příchozí a podruzi u mne. 24 A po vší zemi vládařství svého dopustíte dávati výplatu země. 25 Jestliže by ochudl bratr tvůj, tak že by prodal něco z statku svého, tedy přijde příbuzný jeho, nejbližší jeho, a vyplatí prodanou věc od bratra svého. 26 Pakli kdo nemaje výplatce, mohl by tomu sám dosti učiniti, tak že shledal by, což potřebí k vyplacení: 27 Tedy počte léta prodaje svého, a navrátí, což zůstane, tomu, jemuž prodal; tak zase přijde k statku svému. 28 Pakli by nemohl shledati toho, což by navrátiti měl, tedy zůstane věc prodaná v rukou toho, kterýž ji koupil, až do léta milostivého. I postoupí mu ji v čas léta milostivého, a on navrátí se zase k dědictví svému. 29 Když by kdo prodal dům k bydlení v městě hrazeném, bude míti právo k vyplacení jeho, dokudž nevyplní se rok prodaje jeho. Za celý rok bude míti právo k vyplacení jeho. 30 Pakliť ho nevyplatí dříve, než vyjde ten celý rok, tedy zůstane dům ten v městě hrazeném tomu, kterýž jej koupil, dědičně v pronárodech jeho, aniž ho postoupí v létě milostivém. 31 Domové pak ve vsech, kteréž nejsou zdí ohrazené, tak jako pole země počítati se budou. Budou moci býti vyplacováni, a léta milostivého navráceni budou. 32 Ale města Levítská, a domové v městech dědictví jejich, ti vždycky vyplaceni mohou býti od Levítů. 33 Ten pak, kdož vyplacuje, ať jest z Levítů. Aneb ať vyjde kupec z koupeného domu a města dědictví jeho v čas léta milostivého; nebo domové měst Levítských jsou dědictví jejich mezi syny Izraelskými. 34 Pole pak na předměstí měst jejich nebude prodáváno, nebo dědictví jejich věčné jest. 35 Jestliže by schudl bratr tvůj, a ustaly by ruce jeho u tebe, posilníš ho; též příchozí aneb podruh živiti se bude při tobě. 36 Nevezmeš od něho lichvy aneb úroku, ale báti se budeš Boha svého, aby se mohl bratr tvůj živiti u tebe. 37 Peněz svých nedáš jemu na lichvu, aniž pro zisk půjčovati budeš obilí svého. 38 Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptské, abych vám dal zemi Kananejskou, a byl vám za Boha. 39 Jestliže by pak schudl bratr tvůj u tebe, tak že by se prodal tobě, nebudeš ho podrobovati v dílo otrocké. 40 Jakožto nájemník a jako podruh bude při tobě; až do léta milostivého sloužiti bude u tebe. 41 Potom vyjde od tebe s dětmi svými, a navrátí se k čeledi své, a v dědictví otců svých navrátí se. 42 Nebo jsou služebníci moji, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské; nebudou prodáváni tak jako jiní služebníci. 43 Nebudeš panovati nad ním tvrdě, ale báti se budeš Boha svého. 44 Služebník pak tvůj aneb děvka tvá, kteréž míti budeš, budou z národů těch, kteříž jsou vůkol vás; z nich kupovati budete služebníky a děvky. 45 I od synů bydlitelů, kteříž jsou u vás pohostinu, od těch kupovati budete, a z čeledí těch, kteříž jsou s vámi, kteréž zplodili v zemi vaší, a budou vám v dědictví. 46 A vládnouti budete jimi právem dědičným, i synové vaší po vás, abyste je dědičně obdrželi. Na věčnost služby jejich užívati budete, ale nad bratřími svými, syny Izraelskými, nižádný nad bratrem svým nebude tvrdě panovati. 47 Jestliže by pak zbohatl příchozí aneb host, kterýž bydlí s tebou, a bratr tvůj přišel by na chudobu při něm, tak že by se prodal příchozímu aneb hosti tvému, aneb obyvateli, kterýž jest z čeledi cizí, 48 Když by se tedy prodal, může zase vyplacen býti. Někdo z bratří jeho vyplatí ho. 49 Buďto strýc jeho, aneb syn strýce jeho vyplatí jej, aneb někdo z přátel krevních jeho, z rodiny jeho, vyplatí ho; aneb jestli potom sám bude moci s to býti, vyplatí se. 50 I počte se s tím, kterýž ho koupil, od léta, v kterémž se jemu prodal, až do léta milostivého, aby peníze, za něž jest prodán, byly vedlé počtu let; a jakožto s nájemníkem, tak se s ním stane. 51 Jestliže ještě mnoho let zůstává k létu milostivému, vedlé nich navrátí výplatu svou z peněz, za něž koupen jest. 52 Pakli málo zůstává let do léta milostivého, tedy počte se s ním, a vedlé počtu let jeho navrátí výplatu svou. 53 Tak jako s čeledínem ročním nakládáno bude s ním; nebude nad ním tvrdě panovati před očima tvýma. 54 Pakli by se nevyplatil v těch letech, tedy vyjde léta milostivého on, i synové jeho s ním. 55 Nebo synové Izraelští jsou moji služebníci, služebníci moji jsou, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské: Já Hospodin Bůh váš.

Te Tau Okiokinga

1 I kōrero anō a Ihowā ki a Mohi i Maunga Hinai, i mea, 2 "Kōrero ki ngā tama a Īharaira, mea atu ki a rātou: E tae koutou ki te whenua e hoatu e ahau ki a koutou, nā, ka whakahāpati te whenua i tētahi hāpati ki a Ihowā. 3 E ono ngā tau e whakatōngia ai e koe tāu māra, e ono hoki ngā tau e tapatapahia ai e koe tāu māra wāina, e kohia ai hoki ōna hua; 4 ko te whitu ia o ngā tau hāpati okiokinga mō te whenua, hei hāpati ki a Ihowā. Kaua e whakatōngia tāu māra, e tapatapahia rānei tāu māra wāina. 5 Kaua e kotia te mea i tupu noa ake i tērā kotinga āu, kaua anō e whakia ngā karepe o tāu wāina kīhai nei i mahia; he tau okiokinga hoki tēnā mō te whenua. 6 Ā, hei kai mā koutou te hāpati o te whenua – māu, mā tāu pononga tāne, mā tāu pononga wahine, mā tāu kaimahi, mā tōu manene hoki e noho ana i a koe; 7 mā āu kararehe hoki, mā te kīrehe hoki o tōu whenua, ōna hua katoa, hei kai."

Te Tau o te Tiupiri

8 "Ā, me tatau e koe kia whitu ngā tau hāpati, kia whitu ngā whitu o ngā tau; ā, ko taua takiwā, ko ngā tau hāpati e whitu, ka kīia e koe e whā tekau mā iwa tau. 9 Kātahi ka whakatangihia e koe te tētere tangi nui i te tekau o ngā rā o te whitu o ngā marama – ko ā te Rā Whakamārietanga – mea ai koutou kia pakū atu te tangi o te tētere puta noa i tō koutou whenua. 10 Ā, me whakatapu te rima tekau o ngā tau, ka karanga ai i te haere noa puta noa i te whenua mā ngā tāngata katoa o te whenua; hei Tiupiri nui tēnā mā koutou; ā, me hoki koutou ki tōna kāinga, ki tōna kāinga, me hoki anō ki ōna whanaunga, ki ōna whanaunga. 11 Ko tēnā tau, ko te rima tekau, hei Tiupiri mā koutou: kaua e rui, kaua e kokoti i te mea tupu noa ake o tēnā tau, kaua hoki e whakia ngā wāina kīhai i mahia. 12 Ko te Tiupiri hoki ia; kia tapu ki a koutou; ko ōna hua o te māra hei kai mā koutou.

13 "Me hoki koutou i tēnei tau Tiupiri, ki tōna kāinga, ki tōna kāinga. 14 Ki te hokona atu anō e koe tētahi mea ki tōu hoa, ki te hokona mai rānei tētahi mea e te ringa o tōu hoa, kaua e tūkinotia tētahi e tētahi. 15 Kia rite āu utu ki tōu hoa ki te maha o ngā tau i muri i te Tiupiri; kia rite anō ki te maha o ngā tau hua tāna hoko ki a koe. 16 Kia rite tāu whakanui i te utu o taua mea ki te maha o ngā tau, kia rite hoki tāu whakaiti i ōna utu ki te torutoru o ngā tau; e rite ana hoki ki te maha o ngā tau hua tāna hoko ki a koe. 17 Ā, kaua e tūkino tētahi ki tētahi, engari e wehi koe ki tōu Atua. Ko Ihowā hoki ahau, ko tō koutou Atua."

He Ō mō te Tau Tuawhitu

18 "Mō reira me mahi e koutou āku tikanga, me pupuru āku whakaritenga, me mahi hoki; ā, ka noho hūmārie koutou i runga i te whenua. 19 Ā, ka tukua ōna hua e te whenua, ā, ka kai koutou, ka mākona, ka noho hūmārie hoki ki reira. 20 Ā, ki te mea koutou, ‘He aha he kai mā tātou i te whitu o ngā tau? Titiro hoki, e kore tātou e rui, e kore hoki e kohi i ā tātou hua.’ 21 Māku rā e whakahau iho tāku manaaki ki a koutou i te ono o ngā tau, ā, ka whai hua mō ngā tau e toru. 22 Ā, ka rui koutou i te waru o ngā tau, ka kai anō i ngā hua pakoko; ā tae noa ki te iwa o ngā tau, me kai ngā mea pakoko, kia riro rā anō ngā hua o tēnā tau."

Te Whakahokinga o te Whenua

23 "Kaua e hokona te whenua, he mea oti tonu atu; nōku hoki te whenua; he manene hoki koutou, he noho noa ki ahau. 24 Me whakaae hoki ki te utu e hoki ai te whenua, i tō koutou whenua katoa.

25 "Ki te rawakoretia tōu teina, ā, ka hokona e ia tētahi wāhi o tōna kāinga, me haere mai tōna whanaunga e tata rawa ana ki a ia, ka utu i te mea i hokona atu e tōna teina kia hoki ai. 26 Ā, ki te kāhore he kaiutu a tētahi tangata, ā, ka whiwhi taonga ia, ā, ka taea anō e ia te utu. 27 Nā, me tatau e ia ngā tau i hokona ai, ā, ka whakahoki i te tuhene ki te tangata i hokona atu ai; ā, ka hoki ai ia ki tōna kāinga. 28 Otiia, ki te kāhore e taea e ia te whakahoki mai ki a ia anō, nā, me waiho tāna i hoko ai ki te ringa o te tangata nāna i hoko, ā tae noa ki te tau Tiupiri. Ā, i te Tiupiri ka riro, ā, ka hoki ia ki tōna kāinga.

29 "Ki te hokona e te tangata he whare nohoanga i te pā taiepa, e āhei ia te utu kia hoki mai anō i roto i te tau kotahi i muri i te rironga; kotahi tino tau hei whakahokinga māna. 30 Ā, ki te kāhore e utua, ā tino taka noa te tau, kātahi ka whakapūmautia mō ake tonu atu te whare i te pā taiepa mō te tangata nāna i hoko, puta noa i ōna whakatupuranga; e kore e riro i te Tiupiri. 31 Ko ngā whare ia o ngā kāinga, kāhore nei he taiepa ā tawhio noa, ka kīia e rite ana ki ngā pārae o te whenua; ka hoki anō ēnā ina utua, ka riro anō i te Tiupiri.

32 "Ko ngā pā ia o ngā Rīwaiti, me ngā whare o ngā pā e nohoia ana e rātou, e hoki ki ngā Rīwaiti, ahakoa utua i tēhea wā. 33 Ā, mehemea nā tētahi o ngā Rīwaiti i utu – nā, ka riro te whare i hokona rā me tōna pā i te Tiupiri – ko ngā whare hoki o ngā pā o ngā Rīwaiti tō rātou kāinga pūmau i roto i ngā tama a Īharaira. 34 Ko te māra ia i te taha o ō rātou pā kaua e hokona; nō te mea he wāhi pūmau tēnā nō rātou."

He Āwhina mō te Rawakore

35 "Ā, ki te rawakoretia tōu teina, ā, ka wiri tōna ringa i roto i a koe; me atawhai e koe; me noho manene ia, me noho noa rānei i a koe. 36 Kaua e tangohia i a ia he moni whakatuputupu, he whakanuinga rānei; engari me wehi koe ki tōu Atua; kia noho ai tōu teina i a koe. 37 Kaua tāu moni e hoatu ki a ia hei mea whakatuputupu, kaua anō hoki āu kai e hoatu ki a ia, me te whakaaro anō ki tētahi whakanuinga ake. 38 Ko Ihowā ahau, ko tō koutou Atua, i kawe mai nei i a koutou i te whenua o Īhipa, e mea nei kia hoatu te whenua o Kanaana, ki a koutou kia waiho anō ahau hei Atua mō koutou."

Kia Pēnei e Mea ki te Pononga

39 "Ā, ki te rawakoretia tōu teina e noho ana i roto i a koe, ā, ka hokona ki a koe; kaua ia e whakamahia e koe ki te mahi pononga. 40 Kia rite ia i roto i a koe ki te kaimahi, ki te noho noa. Ka mahi anō ia ki a koe, ā tae noa ki te tau Tiupiri. 41 Ko reira ia mawehe ai i a koe, rātou ko āna tamariki, ā, ka hoki ki ōna whanaunga, ka hoki anō ki te kāinga o ōna mātua. 42 Ko rātou hoki āku pononga, i whakaputaina mai ai e ahau i te whenua o Īhipa; kaua rātou e hokona hei pononga. 43 Kaua e taikaha tāu whakarangatira ki a ia; engari me wehi ki tōu Atua.

44 "Tēnā ko ngā pononga tāne me ngā pononga wāhine māu; me hoko e koe i ngā iwi i tētahi taha ōu, i tētahi taha he pononga tāne, he pononga wāhine māu. 45 Mā koutou anō hoki e hoko ētahi o ngā tamariki a ngā manene e noho ana i roto i a koutou, ētahi hoki o roto o ō rātou hapū i roto i a koutou, o ngā mea i whānau i a rātou ki tō koutou whenua; ā, puritia iho mā koutou. 46 Me waiho hoki ēnā e koutou hei taonga tupu e tukua iho kia puritia e ā koutou tama i muri i a koutou; hei pononga rātou mā koutou ake ake. Kaua ia e taikaha tā koutou whakarangatira ki a koutou anō, ki ō koutou tēina, ki ngā tama a Īharaira.

47 "Ki te whai rawa hoki te manene, noho noa rānei, i roto i a koe, ā, ka rawakoretia tōu teina i tōna taha, ā, ka hoko i a ia ki te manene, ki te noho noa rānei i roto i a koe, ki te toronga rānei o te hapū o te manene; 48 e whakahokia anō ia mō te utu i muri i tōna hokonga; mā tētahi o ōna tēina ia e whakahoki, 49 mā tōna matua kēkē, mā te tamaiti rānei a tōna matua kēkē ia e whakahoki, mā tētahi rānei o ōna whanaunga tupu o tōna hapū ia e whakahoki; māna anō rānei ia e whakahoki, ki te taea e ia. 50 Nā, ka tatau ia, rāua ko te tangata nāna ia i hoko, ka tīmata i te tau i hokona ai ia ki a ia, tae noa ki te tau Tiupiri; ā, ka rite te utu e hokona ai ia ki te maha o ngā tau; kia rite ki ō te kaimahi ōna rā ki a ia. 51 Ki te maha ake ngā tau, kia rite ki ēnā te utu mō tōna hokinga e whakahokia atu e ia i roto i te moni i hokona ai ia. 52 Ā, ki te torutoru ngā tau e toe ana ki te tau Tiupiri, nā, ka tatau rāua; ā, kia rite ki ōna tau te utu e whakahokia e ia ki a ia. 53 Ko tōna noho ki a ia kia rite ki tā te kaimahi e utua ana i te tau; kaua hoki tērā e whakatupu rangatira nanakia ki a ia i tāu tirohanga.

54 "Ā, ki te kāhore ia e hokona i ēnei tikanga, nā, me haere atu ia i te tau Tiupiri, rātou tahi ko āna tamariki. 55 He pononga hoki ki ahau ngā tama a Īharaira; ko āku pononga rātou i whakaputaina mai e ahau i te whenua o Īhipa: ko Ihowā ahau, ko tō koutou Atua."