Marcos 4

1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře. 2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém: 3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval. 4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je. 5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země. 6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo. 7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku. 8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý. 9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš. 10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství. 11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje, 12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové. 13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte? 14 Rozsevač, ten slovo rozsívá. 15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich. 16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je. 17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší. 18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší, 19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. 20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý. 21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla. 22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo. 23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš. 24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím. 25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato. 26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi. 27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví. 28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu. 29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň. 30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme? 31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi. 32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati. 33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti. 34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko. 35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu. 36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním. 37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí. 38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme? 39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké. 40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry? 41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?

Te Kupu Whakarite mō te Kairui

1 Nā, ka tīmata anō ia te whakaako i te taha o te moana. He nui hoki te tangata i huihui ki a ia, nō ka eke ia ki runga ki te kaipuke, ka noho ki te moana; i uta te mano katoa i te taha o te moana. 2 Ā, he maha āna mea i whakaako ai ki a rātou, he mea whakarite, i mea hoki ki a rātou i a ia e ako ana:

3 "Whakarongo! Nā, i haere atu te kairui ki te rui. 4 Ā, i a ia e rui ana, ka ngahoro ētahi ki te taha o te ara, ā, ko te rerenga mai o ngā manu o te rangi, nā, kainga ake. 5 Ko ētahi i ngahoro ki te wāhi kāmaka, ki te wāhi kīhai i nui te oneone; ā, pīhi tonu ake, kāhore hoki i hōhonu te oneone. 6 Ā, nō te whitinga o te rā, ngaua iho; ā, nō te mea kāhore he pūtake, memenge noa iho. 7 Ko ētahi i ngahoro ki roto ki ngā tātarāmoa, ā, nō te tupunga ake o ngā tātarāmoa, kōwaowaotia ana ngā purapura, ā, kore ake he hua. 8 Ko ētahi i ngahoro ki te oneone pai, ā, whai hua ana; ka tupu, ka nui, ka ea ake, nō ētahi e toru tekau, nō ētahi e ono tekau, nō ētahi kotahi rau."

9 I mea anō ia ki a rātou, "Ki te whai taringa tētahi hei whakarongo, kia rongo ia."

Te Take o ngā Kupu Whakarite

10 Nā, ka mahue ko ia anake, ka ui ki a ia ōna hoa me te tekau mā rua ki taua kupu whakarite. 11 Ka mea ia ki a rātou: "Kua hoatu ki a koutou te mātauranga ki te mea ngaro o te rangatiratanga o te Atua; ki te hunga ia o waho e rā rototia ana ngā mea katoa i te kupu whakarite, 12 mō,

‘Te titiro rawa atu rātou, nā, e kore e kite;

rongo rawa, nā, e kore e mātau;

kei tahuri, ā, ka murua ō rātou hara.’ "

Ka Whakamārama a Īhu i te Kupu Whakarite mō te Kairui

13 I mea anō ia ki a rātou, "Kāhore rānei koutou e mātau ki tēnei kupu whakarite? Ā, me pēhea ka mātau ai koutou ki ngā kupu whakarite katoa? 14 Ko te kairui e rui ana i te kupu. 15 Ko ēnei te hunga i te taha o te ara, i te wāhi e ruia ana te kupu; i tō rātou rongonga, nā, haere tonu mai a Hātana, kapohia ake te kupu i ruia ki ō rātou ngākau. 16 Ko ēnei anō te hunga i ngā purapura i ngā wāhi kāmaka; ko te hunga, i tō rātou rongonga ai i te kupu, hohoro tonu te tango, hari tonu. 17 Nā, kāhore ō rātou pakiaka, ka whakapakari kau noa; heoi, i te pānga o te whakapāwera, o te whakatoi rānei mō te kupu, hē tonu iho. 18 Nā, ko ēnei te hunga i ngā purapura i roto i ngā tātarāmoa; ko ngā mea i rongo ki te kupu, 19 ā, i te putanga o te whakaaro ki tēnei ao, o te hangarau o ngā taonga, o ngā hiahia ki ērā atu mea, kōwaowaotia iho te kupu, ā, kore ake he hua. 20 Nā, ko ēnei te hunga i ngā purapura i te oneone pai: ko te hunga e rongo ana ki te kupu, ā, tango ana, ā, whai hua ana, o ētahi e toru tekau, o ētahi e ono tekau, o ētahi kotahi rau."

He Rama i raro i te Oko

21 I mea anō ia ki a rātou, "Ko raro koia i te mēhua whakatū ai i te rama, ina mauria mai, ko raro rānei i te moenga? He teka ianei me whakatū ki runga ki te tūranga? 22 E kore hoki tētahi mea i huna e mahue te whakakite; kāhore hoki tētahi mea i huna, engari, kia puta ki te māramatanga. 23 Ki te mea he taringa o tētahi hei whakarongo, kia rongo ia."

24 I mea anō ia ki a rātou, "Kia tūpato ki tā koutou e rongo ai; ko te mēhua hoki e mēhua ai koutou, hei mēhua anō tēnā ki a koutou; ā, ka tāpiritia anō he mea mā koutou, mā ngā kaiwhakarongo. 25 Ki te whai mea hoki tētahi, ka hoatu anō ki a ia; ki te kāhore he mea a tētahi, ka tangohia i a ia āna ake."

Te Kupu Whakarite mō te Purapura e Tipu ake ana

26 I mea anō ia, "I rite hoki te rangatiratanga o te rangi ki te tangata i makā e ia he purapura ki te oneone; 27 ā, ka moe, ka ara, i te pō, i te ao, me te tupu anō tērā te purapura, tē mātau ia nā te aha. 28 E hua ana hoki te whenua i tōna kaha ake anō; ko te rau ki mua, ko reira te puku, muri iho ko te wīti pakari i roto i te puku. 29 Otirā, ka rite ngā hua, hohoro tonu tāna tuku atu i tāna toronaihi, kua taea hoki te kotinga."

Te Kupu Whakarite mō te Pua Nanī

30 I mea anō ia, "Me whakarite e tātou te rangatiratanga o te Atua ki te aha? He aha oti te kupu whakarite hei whakaahua atu mā tātou? 31 E rite ana ki te pua nanī, i tōna whakatōkanga ki te whenua, ko te iti rawa ia o ngā purapura katoa i runga i te whenua. 32 Otirā, ka oti te whakatō, ka tupu, ka nui ake i ngā otaota katoa, ā, ka nunui ōna manga; nō ka noho ngā manu o te rangi i tōna taumarumarutanga iho."

33 Nā, he maha āna kupu whakarite pērā, i kōrerotia ai e ia te kupu ki a rātou, ko ā rātou i āhei ai te whakarongo. 34 Ā, heoi āna kupu ki a rātou he kupu whakarite anake; otiia, ka noho ko rātou anake, ka whakaaturia e ia ngā mea katoa ki āna ākonga.

Ka Whakamarinotia e Īhu tētahi Tūpuhi

35 Nā, i taua rā, i te ahiahi, ka mea ia ki a rātou, "Tātou ka whakawhiti ki tāwāhi." 36 Nā, ka mahue iho te mano, ka mauria ia e rātou, i runga tonu anō ia i te kaipuke. I a ia anō ētahi atu kaipuke. 37 Nā, ko te putanga o tētahi hau, he tūpuhi, ā, eke ana ngā ngaru ki runga ki te kaipuke, ā, tomo noa. 38 Nā, ko ia i te kei i runga i te urunga e moe ana; ā, ka whakaara rātou i a ia, ka mea ki a ia, "E te Kaiwhakaako, kāhore ōu manawapā ki a tātou ka ngaro?"

39 Nā, ka ara ia, ā, rīria iho e ia te hau, ka mea ia ki te moana, "Kāti, whakamutua." Nā, māriri tonu iho te hau, takoto ana he marino nui.

40 Kātahi ia ka mea ki a rātou, "He aha tā koutou e mataku nei? He aha koutou tē whakapono ai?"

41 Nā, ka mataku whakaharahara rātou, ka mea tētahi ki tētahi, "Ko wai tēnei, inā ka rongo rawa te hau me te moana ki a ia?"