Marcos 5

1 Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských. 2 A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého. 3 Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati, 4 Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti. 5 A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením. 6 Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu, 7 A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil. 8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.) 9 I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho. 10 I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny. 11 Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se. 12 I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme. 13 I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům,) i ztonuli v moři. 14 Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli lidé, aby viděli, co je se to stalo. 15 I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž byl trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž měl tmu ďáblů. I báli se. 16 A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství, i o vepřích. 17 Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich. 18 A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen byl od ďábelství, aby byl s ním. 19 Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak jest veliké věci učinil tobě Hospodin, a slitoval se nad tebou. 20 I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni. 21 A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A on byl u moře. 22 A aj, přišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho, 23 A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa. 24 I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej. 25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let, 26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla, 27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho. 28 Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu. 29 A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého. 30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého? 31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl? 32 I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila. 33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu. 34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.) 35 A když on ještě mluvil, přišli někteří z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra? 36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř. 37 I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu. 38 I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi. 39 I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať jest děvečka, ale spí. 40 I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela. 41 A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň. 42 A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým. 43 A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.

Ka Whakaorangia e Īhu tētahi Tangata, he Rēwera ōna

1 Ā, ka whiti rātou ki tāwāhi o te moana, ki te whenua o ngā Kararini. 2 Nā, mahuta kau i te kaipuke, ka tūtaki ki a ia tētahi tangata i puta mai i ngā urupā, he wairua poke tōna. 3 Kei ngā urupā nei tōna nohoanga; ā, ahakoa he mekameka, hore rawa ia i taea e tētahi tangata te here. 4 He maha hoki ōna herenga ki ngā here waewae, ki ngā mekameka, heoi motumotuhia ana e ia ngā mekameka, mongamonga noa anō ngā here waewae. Kīhai tētahi tangata i kaha ki te whakamārie i a ia. 5 I ngā urupā tonu ia, i ngā maunga i te pō, i te ao, e hāmama ana, e haehae ana i a ia ki te kōhatu.

6 Ā, i tōna kitenga i a Īhu i tawhiti, oma ana ia, koropiko ana ki a ia. 7 He nui tōna reo ki te karanga, ka mea, "Ko te aha tāku ki a koe, e Īhu, e te Tama a te Atua, a te Runga Rawa? Ko te Atua tāku whakaoati mōu, nā, kaua ahau e whakamamaetia." 8 He meatanga hoki nāna ki a ia, "Puta mai i tēnei tangata, e te wairua poke."

9 Nā, ka ui ia ki a ia, "Ko wai tōu ingoa?"

Ka whakahokia e tērā, ka mea, "Ko Rihiona tōku ingoa; he tokomaha hoki mātou." 10 Ā, he nui tāna īnoi ki a ia kia kaua rātou e tonoa atu i taua whenua.

11 Nā, kei reira, kei ngā maunga, tētahi kāhui poaka e kai ana, tōna tini. 12 Nā, ka īnoi ngā rēwera katoa ki a ia, ka mea, "Tonoa mātou ki ngā poaka, kia tomo mātou ki a rātou." 13 Nā, tukua ana rātou e Īhu. Heoi, ko te putanga o ngā wairua poke, ka tomo ki ngā poaka. Ko te tino rerenga o te kāhui rā te pari ki te moana, ko te maha kei te rua mano, ā, paremo iho ki te moana.

14 Nā, whati ana ngā kaiwhāngai o ngā poaka, ā, kōrerotia ana ki te pā, ki aua whenua. Nā, ka puta rātou kia kite i taua mea kua meatia nei. 15 Ā, nō tō rātou taenga mai ki a Īhu, ka kite i te tangata i nohoia nei e ngā rēwera, tērā i te rihiona, e noho ana, kua oti te whakakākahu, kua tika ngā mahara, ka mataku rātou. 16 Ā, ka kōrerotia ki a rātou, e te hunga i kite, te meatanga ki te tangata i ngā rēwera, ki ngā poaka hoki. 17 Nā, ka anga rātou, ka tohe ki a ia kia haere atu i ō rātou wāhi.

18 Ā, nō ka eke ia ki te kaipuke, ka īnoi ki a ia te tangata i ngā rēwera, kia waiho ia hei hoa mōna. 19 Otirā, kīhai a Īhu i tuku i a ia, engari i mea atu ki a ia, "Haere ki tōu whare, ki ōu whanaunga, ka kōrero ki a rātou i ngā mea nui i meinga e te Ariki ki a koe, i tāna atawhaitanga hoki i a koe." 20 Nā, ka haere ia, ka anga, ka kōrero ki Rekaporihi, i ngā mea nunui i mea ai a Īhu ki a ia; ā, mīharo ana ngā tāngata katoa.

He Kōtiro Whakahemohemo me te Wahine Māuiui

21 Ā, nō te whitinga atu anō o Īhu ki tāwāhi i runga i te kaipuke, he nui te tangata i huihui ki a ia; i te taha anō ia o te moana. 22 Nā, ko te haerenga mai o tētahi o ngā rangatira o te whare karakia, ko Hairuha tōna ingoa; ka kite i a ia, ka takoto ki ōna waewae, 23 he nui tāna īnoi ki a ia, ka mea, "Ko tāku tamāhine nohinohi kei te whakahemohemo! Kia haere ake koe ki te whakapā i ōu ringa ki a ia kia ora ai, ā, ka ora." 24 Nā, haere tahi ana rāua; he tini hoki te tangata i aru i a ia, popō tonu ki a ia.

25 Nā, ko tētahi wahine e mate ana i te pākaruhanga toto, ka tekau mā rua ngā tau. 26 He maha ngā meatanga a ngā rata tokomaha ki a ia, hemo noa āna rawa katoa, tē mātūtū ake tētahi wāhi, heoi, kake haere ana te mate. 27 Ā, nō tōna rongonga ki a Īhu, ka haere i muri i roto i te mano, ā, pā ana ki tōna kākahu. 28 I mea hoki, "Ahakoa pā kau ahau ki ōna kākahu, ka ora ahau."

29 Ā, mimiti tonu ake te puna o ōna toto; nō ka mahara a roto o tōna tinana kua ora ia i te mate. 30 Nā, mōhio tonu a Īhu kua puta he mana i roto i a ia, ka tāhurihuri i roto i te mano, ka mea, "Ko wai tēnei kua pā nei ki ōku kākahu?"

31 Ka mea āna ākonga ki a ia, "E kite ana koe i te mano e popō nei ki a koe, ā, e mea ana koe, ‘Ko wai tēnei kua pā mai ki ahau?’ "

32 Heoi, tirotiro ana ia kia kite i te wahine i mea nei i tēnei mea. 33 Nā, ka haere mai te wahine me te wehi, me te wiri, i mahara hoki ki te mea i meatia ki a ia, ā, takoto ana ki tōna aroaro, kōrerotia katoatia ana e ia te tikanga ki a ia. 34 Anō rā, ko Īhu ki a ia, "E kō, nā tōu whakapono koe i ora ai; haere mārie, kia ora koe i tōu mate."

35 I a ia anō e kōrero ana, ka haere mai ētahi o ngā tāngata a te rangatira o te whare karakia, ka mea, "Kua mate tāu tamāhine. Hei aha ake māu te whakararuraru i te Kaiwhakaako?"

36 Otirā, kāhore a Īhu i aro ki te kupu i kōrerotia, ka mea atu ki te rangatira o te whare karakia, "Kaua e wehi, ko te whakapono ia kia whakapono."

37 Ā, kīhai tētahi tangata i tukua kia haere tahi me ia, ko Pita anake, ko Hēmi, ko Hoani teina o Hēmi. 38 Ā, nō te taenga atu ki te whare o te rangatira o te whare karakia, ka kite ia i te ngangau, i te nui hoki o te tangi, o te auē a ētahi. 39 Ā, i tōna tomokanga ki roto, ka mea ia ki a rātou, "He aha koutou ka ngangau ai, ka tangi ai? Kāhore te kōtiro i mate, engari e moe ana."

40 Nā, kataina iho ia e rātou. Heoi, ka oti katoa te pei ki waho, ka mau ia ki te pāpā, ki te whaea o te kōtiro, rātou ko ōna hoa, ka tomo ki te wāhi i takoto ai te kōtiro. 41 Nā, ka mau ia ki te ringa o te kōtiro, ka mea ki a ia, "Tarita kumi," ko tōna whakamāoritanga tēnei, "E kō, ko tāku kupu tēnei ki a koe, e ara."

42 Nā, whakatika tonu ake te kōtiro, ā, haere ana; kotahi tekau mā rua hoki ōna tau. Nā, ko te tino mīharotanga i mīharo ai rātou. 43 Ā, he nui tāna whakatūpato i a rātou, kia kaua tēnei e mōhiotia e tētahi tangata; ka kī kia hoatu he kai māna.