Marcos 7

1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma. 2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to. 3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších. 4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů. 5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb? 6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne. 7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská. 8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte. 9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali. 10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře. 11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje, 12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své, 13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte. 14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte. 15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka. 16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš. 17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství. 18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti? 19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy. 20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka. 21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy, 22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství. 23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka. 24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti. 25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho. 26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery. 27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům. 28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů. 29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery. 30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo. 31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst. 32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil. 33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho. 34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se. 35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě. 36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali. 37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.

Ngā Ākonga a ngā Tūpuna

1 Nā, ka huihui ki a ia ngā Parihi, me ētahi o ngā karaipi i haere mai i Hiruhārama. 2 Ā, nō tō rātou kitenga i ētahi o āna ākonga e kai taro ana me te noa anō ngā ringa, arā, kīhai i horoia, ka whakahē rātou.

3 E kore hoki ngā Parihi me ngā Hūrai katoa e kai, ki te kāhore i āta horoia ngā ringa, e pupuri ana hoki i te whakarerenga iho a ngā kaumātua. 4 E kore anō rātou e kai ina hoki mai i te kāinga hokohoko, ki te mea kāhore i horoi. He maha hoki ērā atu mea tuku iho kia puritia e rātou, ngā horoinga o ngā kapu, o ngā pāta, o ngā mea parāhi, o ngā nohoanga.

5 Kātahi, ka ui ngā Parihi me ngā karaipi ki a ia, "He aha āu ākonga tē haere ai i runga i te whakarerenga iho a ngā kaumātua, ā, kāhore e horoi i ngā ringa ina kai taro?"

6 Nā, ka mea ia ki a rātou: "Tika rawa tā Ihāia i poropiti ai mō koutou, mō te hunga tinihanga, te mea hoki i tuhituhia,

‘Ko te iwi nei, ko ō rātou ngutu hei whakahōnore i ahau,

ko ō rātou ngākau ia matara noa atu i ahau.

7 Otirā, maumau karakia noa rātou ki ahau,

ko tā rātou nei hoki e whakaako ai

ko ngā whakahau a te tāngata.’

8 Kei te whakarere hoki koutou i tā te Atua kupu ako, ka mau ki te waihotanga iho a te tāngata."

9 Ā, ka mea ia ki a rātou, "Tēnā rā tā koutou hanga ki te whakakāhore i te whakahau a te Atua, kia mau ai koutou ki tā koutou whakarerenga iho. 10 I mea hoki a Mohi, ‘Whakahōnoretia tōu pāpā me tōu whaea’; me tēnei, ‘Ki te kōrero kino tētahi mō tōna pāpā, mō tōna whaea rānei, kia mate ia, mate rawa.’ 11 Ko koutou ia hei mea, ‘Ki te mea tētahi ki tōna pāpā, ki tōna whaea rānei, "Ko tāku mea hei atawhainga mōu he Koropana," ’ (arā, he mea i hoatu ki te Atua). 12 Kāhore koutou āianei i te tuku i a ia ki te mea i tētahi aha mā tōna pāpā, mā tōna whaea rānei; 13 ka waiho e koutou tā koutou whakarerenga iho, i whakarērea iho nei e koutou, hei whakakāhore mō tā te Atua kupu. He maha hoki ngā mea pēnā e meinga ana e koutou."

Ngā Mea e Poke ana i te Tangata

14 Nā, karangatia ana anō e ia te mano ki a ia, ā, mea ana ki a rātou, "Whakarongo mai koutou katoa, kia mātau hoki. 15 Kāhore he mea o waho o te tāngata ka tapoko nei ki roto ki a ia hei whakanoa i a ia; engari, ngā mea e puta ana mai i roto i a ia, mā ēnā e noa ai te tāngata. 16 Ki te whai taringa tētahi hei whakarongo, kia rongo ia."

17 Ā, nō ka mawehe kē ia i te mano ki te whare, ka ui āna ākonga ki a ia ki te tikanga o tēnā kupu whakarite. 18 Nā, ka mea ia ki a rātou, "Ha, he kūware anō koutou? Kāhore koutou i mātau, ko ngā mea katoa o waho e tapoko nei ki te tangata, e kore ia e noa i ērā; 19 Nō te mea e kore e tapoko ki tōna ngākau, engari, ki te kōpū a puta ana ki te poka?" He kōrero tēnei nāna kia kīia ai he mā ngā kai katoa.

20 I mea anō ia, "Ko te mea e puta ake ana i te tangata, mā tērā e noa ai te tangata. 21 Nō roto hoki, nō te ngākau o ngā tāngata te putanga o ngā whakaaro kino, o ngā moepuku, 22 o ngā tāhae, o ngā kōhuru, o ngā pūremu, o ngā hiahia apo, o ngā kino, o te tinihanga, o te hiahia taikaha, o te kanohi kino, o te kohukohu, o te whakapehapeha, o te wairangi. 23 Nō roto te putanga ake o ēnei kino katoa, ā, mā reira e noa ai te tangata."

Te Whakapono o tētahi Wahine

24 Nā, ka whakatika atu ia i reira, ka haere ki ngā wāhi o Tāira, o Hairona; ā, tomo ana ki tētahi whare, kīhai hoki ia i pai kia rongo tētahi tangata. Otiia, kīhai ia i ngaro. 25 I reira hoki, ka rangona ia e tētahi wahine, he wairua poke tō tāna kōtiro, ā, haere ana mai, takoto ana ki ōna waewae. 26 He wahine Kariki hoki ia, ko Hairopinihia tōna iwi. Ka īnoi ki a ia kia peia e ia te rēwera i roto i tāna kōtiro.

27 Nā, ka mea a Īhu ki a ia, "Tukua kia mātua mākona ngā tamariki. E kore hoki e pai kia tangohia te taro a ngā tamariki, kia makā mā ngā kurī."

28 Otirā, ka whakahoki ia, ka mea ki a ia, "Āe rā, e te Ariki, e kai ana anō ngā kurī i raro i te tēpu i ngā kongakonga a ngā tamariki."

29 Nā, ka mea ia ki a ia, "Koia kei tēnā kupu, haere; kua puta te rēwera i roto i tāu kōtiro."

30 Ā, ka haere atu ia ki tōna whare, nā, rokohanga atu e takoto ana tāna kōtiro i runga i te moenga, kua puta te rēwera.

Ka Whakaoratia e Īhu tētahi Tangata, e Turi Whango ana

31 Ā, i hoki anō ia i ngā wāhi o Tāira, o Hairona, haere ana ki te moana o Karirī, rā waenga o ngā wāhi o Rekaporihi. 32 Nā, ka mauria mai ki a ia he turi e whango ana; ka tohe ki a ia kia whakapākia iho tōna ringa ki a ia.

33 Nā, ka tangohia ia e ia i roto i te mano ki tahaki, ā, kuhua ana ōna maihao ki ōna taringa, nā, ka tuwha, ka whakapā ki tōna arero. 34 Ka titiro ki te rangi, ka whakapūmanawa, ka mea ki a ia, "Epata," arā, "Kia puare." 35 Nā, puare tonu iho ōna taringa, korokoro noa ana te here o tōna arero, nā, kua tika āna kōrero.

36 Kātahi ia ka whakatūpato i a rātou kia kaua e kōrerotia ki te tangata. Otirā, ahakoa te nui o tāna whakatūpato i a rātou, nui noa atu tā rātou kōrero haere. 37 Ā, tino mīharo rawa rātou, ka mea, "Pai tonu tāna meatanga i ngā mea katoa; e mea ana ia i ngā turi kia rongo, i ngā wahangū kia kōrero."