Marcos 14

1 Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali. 2 Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu. 3 A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši nádobu, vylila ji na hlavu jeho. 4 I hněvali se někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se? 5 Nebo mohlo jest toto prodáno býti dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I škřipěli zubami na ni. 6 Ale Ježíš řekl: Nechtež jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť jest skutek učinila nade mnou. 7 Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy míti budete. 8 Ona což mohla, to učinila; předešlať jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu. 9 Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, také i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její. 10 Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím, aby ho jim zradil. 11 Oni pak uslyševše to, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil. 12 Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka? 13 I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním. 14 A kamžkoli vejde, rcete k hospodáři domu toho: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými? 15 A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte. 16 I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka. 17 Když pak byl večer, přišel se dvanácti. 18 A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou. 19 A oni počali se rmoutiti a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já? 20 On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčí se mnou v míse. 21 Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten. 22 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé. 23 A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni. 24 I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá. 25 Amen pravím vám, žeť již více nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím. 26 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou. 27 Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce. 28 Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee. 29 Tedy Petr řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic. 30 Řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prve než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. 31 On pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nezapřímť tebe. A takž také i všickni mluvili. 32 I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím. 33 A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti. 34 I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte. 35 A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta. 36 I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty. 37 I přišel k učedlníkům a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti? 38 Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno. 39 A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě. 40 A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí; nebo oči jejich byly obtíženy; aniž věděli, co by jemu odpověděli. 41 I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišla hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných. 42 Vstaňte, pojďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest. 43 A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, jenž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a od zákoníků a starších. 44 Zrádce pak byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest, jmětež ho a veďte opatrně. 45 A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho. 46 Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej. 47 Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal jemu ucho. 48 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali? 49 Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale toť se děje, aby se naplnila písma. 50 Tedy učedlníci opustivše jej, všickni utekli. 51 Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci. 52 On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich. 53 I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi, a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci. 54 Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně. 55 Ale nejvyšší kněz i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, avšak nenalezli. 56 Nebo ač mnozí křivé svědectví mluvili proti němu, ale svědectví jejich nebyla jednostejná. 57 Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce: 58 My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím. 59 Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné. 60 Tedy povstav nejvyšší kněz uprostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničehož, což tito na tebe svědčí? 61 Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, Syn Boha Požehnaného? 62 A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými. 63 Tedy nejvyšší kněz roztrh roucho své, řekl: I což ještě potřebujeme svědků? 64 Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni odsoudili jej, že jest hoden smrti. 65 I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj nám. A služebníci kyji jej bili. 66 A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děveček nejvyššího kněze. 67 A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi. 68 Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval. 69 Tedy děvečka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest. 70 A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest. 71 On pak počal se proklínati a přisahati, pravě: Neznám člověka toho, o němž vy pravíte. 72 A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prve než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.

Te Whakangārahu ki a Īhu

1 Nā, kia rua ake ngā rā ko te Kapenga me te Hākari o te Taro Rēwenakore. Nā, ka rapu ngā tohunga nui me ngā karaipi i tētahi tinihanga e mau ai ia, e whakamatea ai. 2 I mea hoki rātou, "Kauaka i te hākari, kei ngangau te iwi."

Ka Whakawahia a Īhu i Petani

3 Ā, i a ia i Petani i te whare o Haimona repera, i a ia anō e noho ana ka haere mai tētahi wahine me tētahi pouaka kōhatu, kī tonu i te hinu kakara, he tino nara, he mea utu nui; ā, wāhia ana e ia te pouaka kōhatu, ringihia ana ki tōna mātenga.

4 I riri anō ētahi i roto i a rātou, i mea, "Hei aha tēnei maumau o te hinu kakara? 5 Maha atu hoki i te toru rau ngā pene te utu me i hokona tēnei hinu, nā, ka hoatu ki te hunga rawakore." Nā, ka amuamu rātou ki a ia.

6 Ka mea atu a Īhu, "Waiho atu ū āna! He aha tā koutou e whakapāwerawera nā i a ia? He mahi pai tāna i mea nei ki ahau. 7 Kei a koutou tonu hoki te hunga rawakore i ngā wā katoa, hei atawhaitanga hoki rātou mā koutou i ngā wā e pai ai koutou; e kore ia ahau e noho tonu ki a koutou. 8 Kua mahia e ia te mea e taea e ia; kua whakawahia e ia i mua nei tōku tinana mō te tanumanga. 9 He pono tāku e mea nei ki a koutou, Ko ngā wāhi katoa o te ao e kauwhautia ai tēnei rongopai, ka kōrerotia anō tā tēnei wahine i mea ai, hei whakamahara ki a ia."

Ka Whakaae a Hūrā ki te Tuku i a Īhu

10 Nā, ka haere a Hūrā Ikariote, tētahi o te tekau mā rua, ki ngā tohunga nui, ki te tuku i a ia ki a rātou. 11 Ā, nō ka rongo rātou, ka hari, ka whakaae kia hoatu he moni māna. Nā, ka rapu ia ki te wā pai e tukua ai ia.

Ka Kainga e Īhu te Kapenga i te Taha i Āna Ākonga

12 Ā, i te rā tuatahi o te Taro Rēwenakore, i te wā e patua ai te Kapenga, ka mea āna ākonga ki a ia, "Ko hea koe pai ai kia haere mātou ki te taka, kia kai ai koe i te Kapenga?"

13 Nā, ka tonoa e ia tokorua o āna ākonga, ka mea ki a rāua, "Haere ki te pā, ā, ka tūtaki mai ki a kōrua he tangata e mau ana i te tahā wai: haere i muri i a ia. 14 Ā, ka mea ki te tangata o te whare e tomo ai ia, ‘E mea ana te Kaiwhakaako, "Kei hea te rūma e kai ai mātou ko āku ākonga i te Kapenga?" ’ 15 Ā, māna tonu e whakaatu ki a kōrua he rūma nui i runga, oti rawa te whāriki, te whakapai. Hei reira taka ai mā tātou."

16 Nā, haere ana āna ākonga, ā, nō te taenga ki te pā, ka kite i tāna i kōrero ai ki a rāua; ā, takā ana e rāua te Kapenga.

17 Ā, nō ka ahiahi, ka haere atu ia me te tekau mā rua. 18 I a rātou e noho ana, e kai ana, ka mea a Īhu, "He pono tāku e mea nei ki a koutou, Ko tētahi o koutou, kei tōku taha nei e kai ana, māna ahau e tuku."

19 Nā, ka pā te pōuri ki a rātou, ka kī takitahi ki a ia, "Ko ahau koia?"

20 Nā, ka mea ia ki a rātou, "Ko tētahi o te tekau mā rua, ko ia e toutou tahi nei māua ki te rīhi. 21 E haere ana te Tama a te tangata, e pērā ana me te mea i tuhituhia mōna; otiia, auē te mate mō te tangata e tukua ai te Tama a te tangata! He mea pai kē mō taua tangata me i kaua ia e whānau."

Te Hapa a te Ariki

22 Ā, i a rātou e kai ana, ka mau ia ki te taro, ā, ka mutu te whakapai, ka whawhati, nā, ka hoatu ki a rātou, ka mea, "Tangohia, kainga: ko tōku tinana tēnei."

23 Nā, ka mau ia ki te kapu, ā, ka mutu te whakawhetai, ka hoatu ki a rātou; ā, ka inumia e rātou katoa.

24 Ā, ka mea ia ki a rātou, "Ko ōku toto ēnei, ko ō te kawenata hou, e whakahekea ana mō te tini. 25 He pono tāku e mea nei ki a koutou, E kore ahau e inu atu anō i te hua o te wāina, kia taea rā anō taua rā e inumia houtia ai e ahau i te rangatiratanga o te Atua."

26 Ā, nō ka mutu tā rātou hīmene, ka haere rātou ki Maunga Ōriwa.

Ka Poropiti a Īhu i te Whakakorenga a Pita

27 Kātahi a Īhu ka mea ki a rātou, "Ko koutou katoa nā ka hē. Kua oti hoki te tuhituhi:

‘Ka patua e ahau te hēpara,

ā, ko ngā hipi ka whakamararatia.’

28 Otirā, muri iho i tōku aranga, ka haere ahau i mua i a koutou ki Karirī."

29 Nā, ka mea a Pita ki a ia, "Ahakoa hē te katoa, ko ahau e kore!"

30 Ā, ka mea a Īhu ki a ia, "He pono tāku e mea nei ki a koe, ko ākuanei, i tēnei pō anō, i te mea kāhore anō kia rua ngā tangihanga o te tīkaokao, ka toru āu whakakorenga i ahau."

31 Kātahi, ka tino ārita rawa tāna meatanga atu, "Ahakoa kua takoto te tikanga kia mate tahi au me koe, e kore ahau e whakakāhore i a koe." I pērā anō te kōrero a rātou katoa.

Ka Īnoi a Īhu i Kehemane

32 Ā, ka tae rātou ki tētahi wāhi, e huaina ana ko Kehemane. Nā, ka mea atu ia ki āna ākonga, "Hei konei koutou noho ai, kia īnoi ahau." 33 Nā, ka mau ia ki a Pita rātou ko Hēmi, ko Hoani, ā, ka tīmata te koera, te tūmatatenga; 34 nā, ka mea ia ki a rātou, "Kei te tino pēhia tōku wairua e te pōuri, tata pū ki te mate; noho iho koutou i konei, kia mataara."

35 Nā, ka haere ia ki pahaki tata atu, ka hinga ki te whenua, ka īnoi, me kāhore e āhei kia pahemo atu tēnei hāora i a ia. 36 Ā, ka mea ia, "E Apa, e Pā, ka taea e koe ngā mea katoa; tangohia atu tēnei kapu i ahau. Otiia, kaua e waiho i tāku e pai ai, engari, i tāu."

37 Nā, ka haere ia, ka rokohanga atu e moe ana rātou, ā, ka mea ia ki a Pita, "E Haimona, kei te moe ia koe? E kore rānei e taea e koe te mataara kia kotahi hāora? 38 Kia mataara, me te īnoi, kei uru koutou ki te whakamātautauranga. Kei te hihiko te wairua, ko te kikokiko ia kei te ngoikore."

39 Nā, ka haere atu anō ia, ka īnoi, me te whakahua i aua kupu anō. 40 Nā, ka hoki mai anō ia, ka rokohanga e moe ana rātou, he nui hoki te taimaha o ō rātou kanohi; ā, kīhai rātou i mātau ki tā rātou e whakahoki ai ki a ia.

41 Nā, haere ana anō ia, ko te toru o ngā haerenga, ka mea ki a rātou, "E moe rā, whakatā i a koutou? Heoi rā, kua taea te hāora; nā, ka tukua te Tama a te tangata ki ngā ringa o te hunga hara. 42 Maranga, ka haere tātou; nā, ka tata te kaituku i ahau."

Te Hopukanga o Īhu

43 Nā, inamata, i a ia tonu e kōrero ana, kua puta a Hūrā, tētahi o te tekau mā rua, me te tini o te tangata, me ngā hoari, me ngā patu, i ahu mai i ngā tohunga nui, i ngā karaipi, i ngā kaumātua.

44 Nā, kua oti tētahi tohu te whakarite ki a rātou e tōna kaituku; i mea ia, "Ko tāku tangata e kihi ai, ko ia tērā; hopukina, kia mau te ārahi atu." 45 Nā, i tōna taenga mai, tika tonu ki a ia, ka mea, "E Rapi!" ā, kihi ana i a ia. 46 Nā, ka mau ō rātou ringa ki a ia, ā, hopukina ana ia. 47 Nā, ka unuhia e tētahi o te hunga e tū ana i reira tāna hoari, hāua iho e ia te pononga a te tohunga nui, poroa ana tōna taringa.

48 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "He tāhae ahau, i haere mai ai koutou me ngā hoari, me ngā patu, ki te hopu i ahau? 49 I a koutou ahau e whakaako ana i te temepara i tēnā rā, i tēnā rā, ā, kīhai koutou i hopu i ahau. Otirā, i mahia tēnei mea kia rite ai ngā karaipiture." 50 Nā, whakarere ana rātou katoa i a ia, oma ana.

51 Nā, tērā tētahi taitamariki i aru tahi mai me ia, takaia ai he kākahu rīnena ki runga ake i tōna kirikau. Nā, ka hopukina ia e rātou, 52 otirā, i whakarērea atu e ia te kākahu rīnena, ā, oma tahanga atu ana.

Ko Īhu i te Aroaro o te Rūnanga

53 Nā, ka ārahina atu e rātou a Īhu ki te tino tohunga: ā, ka huihui mai ki a ia ngā tohunga nui katoa, ngā kaumātua me ngā karaipi. 54 Nā, tērā a Pita te aru rā i a ia i tawhiti, tae noa ki roto, ki te marae o te tino tohunga; ā, tērā te noho rā me ngā kaimahi, pāinaina ai i a ia i te taha o te ahi.

55 Nā, i rapu ngā tohunga nui me te rūnanga katoa i te kōrero mō Īhu, e whakamatea ai; heoi, kīhai i kitea. 56 He tokomaha hoki ngā kaiwhakapae teka mōna, otiia, kīhai i rite ā rātou kōrero.

57 Nā, ka whakatika ētahi, ka whakapae teka ki a ia, ka mea, 58 "I rongo mātou ki a ia e mea ana, ‘Māku e whakahoro tēnei whare tapu i hangā nei e te ringa, ā, kia toru ngā rā ka hangā e ahau tētahi atu, ehara i te ringa i mahi.’ " 59 Ā, ahakoa tērā kīhai ā rātou kōrero i riterite.

60 Nā, ka whakatika te tohunga nui i waenganui, ka ui ki a Īhu, ka mea, "Kāhore āu kupu? He aha tā ēnei e whakaatu nei mōu?"

61 Heoi, kīhai ia i kuihi, kāhore hoki he kupu i whakahokia e ia. Nā, ka ui anō te tino tohunga ka mea ki a ia, "Ko koe rānei a te Karaiti, te Tama a tērā e Whakapaingia nei?"

62 Ka mea a Īhu ki a ia, "Ko ahau ia, ā, tērā koutou e kite i te Tama a te tangata e noho ana i te ringa matau o te kaha, e haere mai ana me ngā kapua o te rangi."

63 Kātahi, ka haehae te tino tohunga i ōna kākahu, ka mea, "Hei aha atu mā tātou ētahi kaiwhakaatu anō? 64 Kua rongo koutou ki te kohukohu. E pēhea ana ō koutou whakaaro?"

Nā, ka whakaae rātou katoa ka tika te mate mōna. 65 Kātahi, ka anga ētahi, ka tuwha ki a ia, ka ārai i tōna kanohi, ka kuru i a ia, ā, ka mea ki a ia, "Poropiti mai!" Ā, ka pakipakia ia e ngā kaimahi ki ō rātou ringa.

Ka Whakakorengia a Īhu e Pita

66 Ā, i a Pita i te marae i raro, ka haere mai tētahi o ngā kōtiro a te tino tohunga. 67 Ā, i tōna kitenga i a Pita e pāinaina ana, ka titiro atu ki a ia, ā, ka mea, "Ko koe anō tētahi i te tangata o Nahareta, arā i a Īhu."

68 Otirā, ka whakakāhore ia, ka mea, "Kāhore rawa ahau i mātau, i mārama rānei ki tāu e kōrero mai nā." Nā, ka puta atu ia ki te whakamahau, ā, ka tangi te tīkaokao.

69 Ā, ka kite te kōtiro i a ia, ka anga anō, ka kōrero ki te hunga e tū tata ana, "Nō rātou hoki tēnei." 70 Otirā, ka whakakāhore anō ia.

Ā muri tata iho ka kōrero anō ki a Pita te hunga e tū tata ana, "He pono ko koe tētahi o rātou; nō Karirī hoki koe."

71 Kātahi ia ka tīmata te kanga, te oati, "Kāhore ahau e mātau ki tēnā tangata e kōrero nā koutou."

72 I reira ka tangi anō te tīkaokao, ko te tuarua o ngā tangihanga. Nā, ka mahara a Pita ki te kupu i kōrero ai a Īhu ki a ia, "E kore e tuarua te tangi o te tīkaokao, ka toru āu whakakāhoretanga i ahau." Ā, ka whakaaroa iho e ia, nā, ka tangi.