Marcos 9

1 I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci. 2 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi. 3 A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže. 4 I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví. 5 A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden. 6 Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni. 7 I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte. 8 A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou. 9 A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane. 10 I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti? 11 I otázali se ho, řkouce: Což pak zákoníci praví, že Eliáš musí přijíti prve? 12 On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti. 13 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm. 14 Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se hádají s nimi. 15 A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a sběhše se, přivítali ho. 16 I otázal se zákoníků: Co se hádáte spolu? 17 A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého. 18 Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli. 19 A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně. 20 I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil. 21 I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství. 22 A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi. 23 A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu. 24 A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé. 25 Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho. 26 Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel. 27 Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal. 28 A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci? 29 I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem. 30 A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl. 31 Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane. 32 Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati. 33 I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali? 34 A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší. 35 A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník. 36 A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je na lokty své, řekl jim: 37 Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal. 38 I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme tam jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí. 39 Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně. 40 Nebo kdož není proti nám, s námiť jest. 41 Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své. 42 A kdožť by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře. 43 A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný, 44 Kdež červ jejich neumírá a oheň nehasne. 45 A pakli noha tvá horšila by tě, utniž ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v oheň neuhasitelný, 46 Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne. 47 Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, 48 Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne. 49 Nebo každý člověk ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena. 50 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.

1 I mea anō ia ki a rātou, "He pono tāku e mea nei ki a koutou, tēnei anō ētahi o te hunga e tū nei, e kore e pāngia e te mate, kia kite rā anō i te rangatiratanga o te Atua e haere mai ana i runga i te kaha."

Te Whakaahua Kētanga

2 Ā, ka pahure ngā rā e ono, ka mau a Īhu ki a Pita, ki a Hēmi, ki a Hoani, nā, kawea ana rātou e ia ki runga ki tētahi maunga tiketike, ko rātou anake. Ā, ka puta kē tōna āhua i tō rātou aroaro. 3 Nā, kanapa tonu ōna kākahu, mā tonu me te hukarere; e kore e taea e te kaihoroi i runga i te whenua te mea kia pērā te mā. 4 Nā, ka puta mai ki a rātou a Irāia rāua ko Mohi; e kōrerorero ana rāua ki a Īhu.

5 Nā, ka oho a Pita, ka mea ki a Īhu, "E te Kaiwhakaako, he mea pai kia noho tātou ki konei; nā, kia hangā e mātou ētahi wharau kia toru; kia kotahi mōu, kia kotahi mō Mohi, kia kotahi mō Irāia." 6 Kāhore hoki ia i mātau ki tāna e kōrero ai; i wehi hoki rātou.

7 Nā, ko tētahi kapua e taumarumaru ana ki runga ki a rātou; ā, ka puta he reo i te kapua, e mea ana, "Ko tāku Tama tēnei i aroha ai; whakarongo ki a ia."

8 Ā, titiro rawa ake rātou ki tētahi taha, ki tētahi taha kāhore ā rātou tāngata i kite ai, ko rātou anake, ko Īhu.

9 Ā, i a rātou e heke iho ana i te maunga, ka whakatūpato ia i a rātou kia kaua e kōrerotia ki te tangata ā rātou i kite ai, kia ara rā anō te Tama a te tangata i te hunga mate. 10 Ā, i puritia taua kupu e rātou, ka uiui ki a rātou anō, he aha rā te aranga ake i te hunga mate.

11 Ā, ka ui rātou ki a ia, ka mea, "He aha ngā karaipi ka mea ai, ko Irāia kia mātua puta mai?"

12 Nā, ka whakahoki ia, ka mea ki a rātou, "E puta ana anō a Irāia i mua ki te whakatika i ngā mea katoa. Kua oti anō te tuhituhi mō te Tama a te tangata, kia maha ōna mamae, kia whakakāhoretia. 13 Ko tāku kupu ia tēnei ki a koutou, Kua tae mai anō a Irāia, heoi, meatia ana e rātou ki a ia tā rātou i pai ai, ngā mea hoki i tuhituhia mōna."

Ka Whakaorangia e Īhu he Tama he Wairua Poke Tōna

14 Ā, nō tō rātou taenga ki ngā ākonga, ka kite rātou he rahi te hui e karapoti ana i a rātou, me ngā karaipi e totohe ana ki a rātou. 15 Ā, kite kau te mano katoa i a ia, ka mīharo, ā, oma ana, oha ana ki a ia.

16 Nā, ka ui ia ki a rātou, "He aha tā koutou e totohe nā ki a rātou?"

17 Nā, ka whakahoki tētahi i roto i te mano, ka mea, "E te Kaiwhakaako, i kawea mai e ahau tāku tama ki a koe, he wairua reokore tōna. 18 Ā, i ngā wāhi e hopu ai te wairua i a ia, ka tāia iho. Tutū ana te huka, tetēā ana ōna niho, ā, pakoko haere ana: i mea anō ahau ki āu ākonga kia peia ia ki waho; heoi, kīhai i taea e rātou."

19 Nā, ko tāna whakahokinga ki a ia, ka mea, "E te uri whakapono kore, kia pēhea te roa o tōku noho ki a koutou? Kia pēhea te roa o tāku manawanui ki a koutou? Kawea mai ki ahau."

20 Nā, kawea ana mai ia ki a ia. Ā, i tōna kitenga i a ia, nā, haea tonutia iho ia e te wairua; ā, hinga ana ia ki te whenua, ka oke, ka huka.

21 Nā, ka ui ia ki tōna matua, "Ka pēhea te roa o te mea nei ki ia?" Ka mea ia, "Nō te tamarikitanga. 22 He maha āna turakanga i a ia ki te kāpura, ki te wai, kia ngaro ai: otirā ki te taea e koe te aha rānei, arohaina māua, kia puta tōu whakaaro ki a māua."

23 Ka mea a Īhu ki a ia, "Ki te taea e koe te whakapono, ka taea ngā mea katoa e te tangata whakapono."

24 Nā, karanga tonu mai te matua o te tama, ka mea, "E whakapono ana ahau, e te Ariki; kia puta tōu whakaaro ki tōku whakapono kore."

25 Ā, nō te kitenga o Īhu i te mano e oma mai ana, ka rīria e ia te wairua poke, ka mea ki a ia, "E te wairua reokore, turi, ko tāku tēnei ki a koe, Puta mai i roto i a ia, kaua anō e tomo ki roto ki a ia ā muri ake nei."

26 Nā, hāmama ana tērā, haehae noa iho ana i a ia, ā, puta ana mai ki waho; nō ka pērā taua tangata me te tūpāpaku, ā, he tokomaha i mea, "Kua mate." 27 Otirā, ka mau a Īhu ki tōna ringa, ka whakaara i a ia, ā, ka whakatika ia.

28 Ā, i a ia ka tomo ki te whare, ka ui puku āna ākonga ki a ia, "He aha mātou tē āhei ai te pei i a ia ki waho?"

29 Anō rā, ko ia ki a rātou, "E kore e puta noa te pēnā, mā te īnoi anake, mā te nohopuku."

Ka Kōrero anō a Īhu mō Tōna Matenga

30 Nā, ka hāpainga e rātou i reira, ā, haere ana rā waenganui o Karirī; kīhai hoki ia i pai kia rangona e tētahi. 31 Ko tāna hoki i whakaako ai ki āna ākonga, i mea ai ki a rātou, "Ka tukua te Tama a te tangata ki ngā ringa o ngā tāngata, ā, mā rātou ia e whakamate; ā, ka oti ia te whakamate, ka ara ake i te toru o ngā rā."

32 Nā, kīhai rātou i mātau ki taua kupu, ka mataku hoki ki te ui ki a ia.

Ko Wai te Tino Nui Rawa?

33 Nā, ka tae rātou ki Kaperenauma; ā, i a ia i roto i te whare, ka ui ia ki a rātou, "He aha tā koutou i kōrerorero ai ki a koutou i te ara?" 34 Otiia, kīhai rātou i kīkī; ko tā rātou hoki i kōrerorero ai ki a rātou i te ara, ko wai te mea nui rawa.

35 Nā, ka noho ia, ka karanga i te tekau mā rua, ka mea ki a rātou, "Ki te whai tētahi kia whiti ko ia hei mua, ka waiho ia hei muri i te katoa, hei kaimahi mā te katoa."

36 Nā, ka mau ia ki tētahi tamaiti nohinohi, ā, whakatūria ana ki waenganui i a rātou; nā, ka okooko i a ia, ka mea ki a rātou, 37 "Ki te manako tētahi ki tētahi o ngā tamariki pēnei, he whakaaro ki tōku ingoa, e manako ana ia ki ahau; ki tē manako hoki tētahi ki ahau, ehara i ahau tāna i manako ai, engari ko tōku kaitono mai."

Ko Ia ehara i te Hoa Whawhai, Nō Tātou Ia

38 Nā, ka mea a Hoani ki ia, "E te Kaiwhakaako, i kite mātou i tētahi e pei rēwera ana i runga i tōu ingoa. Nā, rīria iho e mātou, kāhore hoki ia e haere tahi me tātou."

39 Nā, ka mea a Īhu, "Kaua ia e rīria ki te mea hoki nōku te ingoa e mahi merekara ai tētahi, e kore e hohoro tāna kōrero kino mōku. 40 Ko ia hoki ehara i te hoariri ki a tātou, nō tātou ia. 41 Ki te whakainumia koutou e tētahi ki te kapu wai, he whakaaro ki tōku ingoa, nō te mea nō te Karaiti koutou, he pono tāku e mea nei ki a koutou, e kore ia e hapa i tōna utu."

Ngā Whakawai kia Hara

42 "Nā, ki te mea tētahi kia hē tētahi o ēnei mea nonohi e whakapono nei ki ahau, he pai kē ki a ia me i whakairia tētahi kōhatu mira ki tōna kakī, ā, ka makā ia ki te moana. 43 Nā, ki te hē koe i tōu ringa, pōutoa; pai kē hoki mōu te tomo mutu ki te ora i te makā ringaruatia ki Kehena, ki te kāpura e kore e tineia. 44 Ki te wāhi e kore ai e mate tō rātou kutukutu, ki te kāpura e kore e tineia. 45 Ki te hē anō koe i tōu waewae, pōutoa; pai kē hoki mōu te tomo kopa ki te ora i te makā waewaeruatia ki Kehena, 46 Ki te wāhi e kore ai e mate tō rātou kutukutu, ki te kāpura e kore e tineia. 47 Ā, ki te hē koe i tōu kanohi, makā atu; pai kē hoki mōu te tomo kanohi tahi ki te rangatiratanga o te Atua i te makā kanohiruatia ki Kehena, 48 ki te wāhi e kore ai e mate tō rātou kutukutu, ki te kāpura e kore e tineia.

49 "Tā te mea ka totea ngā tāngata katoa ki te kāpura.

50 "He pai te tote; otirā, ki te pirau te tote, mā te aha e whai tikanga tote ai? Kia whai tote i roto i a koutou, kia mau hoki te rongo a tētahi ki tētahi."