Marcos 10

1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil. 2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho. 3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš? 4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti. 5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání. 6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh. 7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své. 8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. 9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj. 10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci. 11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní. 12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží. 13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli. 14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží. 15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde. 16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával. 17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? 18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh. 19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku. 20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti. 21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj. 22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží. 23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího. 24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti. 25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího. 26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti? 27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest. 28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou. 29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium, 30 Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný. 31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první. 32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi, 33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům. 34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane. 35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám. 36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil? 37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé. 38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím? 39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete, 40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest. 41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana. 42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi. 43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník. 44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech. 45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé. 46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře. 47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou. 48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou. 49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě. 50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi. 51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím. 52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.

Ka Whakaako a Īhu mō te Whakarerenga

1 Nā, ka whakatika ia i reira, haere ana ki ngā wāhi o Hūria ki tērā taha o Horano. Nā, ka huihui mai anō ngā mano ki a ia; ka whakaako anō ia i a rātou, ko tāna tikanga hoki tērā.

2 Nā, ka haere mai ngā Parihi, ka ui ki a ia, "He mea tika rānei kia whakarere te tangata i tāna wahine?" He whakamātautau hoki mōna.

3 Nā, ka whakahoki ia, ka mea ki a rātou, "He aha tā Mohi i mea ai ki a koutou?"

4 Ka kī rātou, "I tukua e Mohi kia tuhituhia he pukapuka whakarere, ka whakarere ai."

5 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "Nā te pakeke o ō koutou ngākau i tuhituhia ai e ia tēnei kupu ako ki a koutou. 6 I te orokohanganga ia, ‘I hangā rāua e te Atua he tāne, he wahine.’ 7 ‘Mō konei ka mahue i te tangata tōna pāpā me tōna whaea, ka piri ki tāna wahine; 8 hei kikokiko kotahi hoki rāua tokorua.’ Nā, heoi anō tō rāua tokoruatanga, engari, kotahi anō kikokiko. 9 Nā, ko ā te Atua i hono ai, kaua e wehea e te tangata."

10 Ā, i te whare ka ui anō āna ākonga ki a ia ki taua mea. 11 Ka mea ia ki a rātou, "Ki te whakarere tētahi i tāna wahine, ā, ka mārena i tētahi atu, e pūremu ana ia, e hara ana ki tērā. 12 Ki te whakarere hoki te wahine i tāna tāne, ā, ka mārenatia ki tētahi atu, e pūremu ana ia."

Ka Manaakitia e Īhu ngā Tamariki Nonohi

13 Nā, ka kawea mai ki a ia ētahi tamariki nonohi, kia pā ai ia ki a rātou; otirā, ka rīria e ngā ākonga te hunga nāna i kawe mai. 14 Nō te kitenga ia o Īhu, ka riri, ka mea ki a rātou, "Tukua ngā tamariki nonohi kia haere mai ki ahau, kaua hoki rātou e āraia atu; nō ngā pēnei hoki te rangatiratanga o te Atua. 15 He pono tāku e mea nei ki a koutou, ki te kāhore e rite te tango a tētahi i te rangatiratanga o te Atua ki tā te tamaiti nohinohi, e kore ia e tomo ki roto." 16 Nā, okookona ana rātou e ia, whakapākia iho ōna ringa ki a rātou, manaakitia ana rātou.

Te Tangata Whai Taonga

17 Nā, i a ia e haere ana i te huarahi, ka oma mai tētahi, ka tuku iho i ngā turi ki a ia, ka ui, "E te Kaiwhakaako pai, me aha ahau ka whiwhi ai ki te ora tonu?"

18 Nā, ka mea a Īhu ki a ia, "He aha ahau i kīia ai e koe he pai? Kāhore tētahi i pai, kotahi anake, ko te Atua. 19 E mātau ana koe ki ngā ture, ‘Kaua e pūremu. Kaua e patu tangata. Kaua e tāhae. Kaua e whakapae teka. Kaua e kaiā. Whakahōnoretia tōu pāpā me tōu whaea.’ "

20 Nā, ka whakahoki tērā, ka mea ki a ia, "E te Kaiwhakaako, kua rite katoa ēnei mea i ahau nō tōku tamarikitanga ake."

21 Nā, ka titiro a Īhu ki a ia, ka aroha ki a ia, ka mea ki a ia, "Kotahi te mea kāhore nei i a koe: haere, hokona āu mea, ka hoatu ki ngā rawakore, ā, e whai taonga koe ki te rangi. Kātahi ka haere mai, ka aru i ahau." 22 Otirā, ka tuku tōna mata i taua kupu, ā, haere pōuri atu ana; he maha hoki ōna taonga.

23 Nā, ka tirotiro a Īhu, ka mea ki āna ākonga, "Anō te whakauaua o te tapoko o te hunga taonga ki te rangatiratanga o te Atua!"

24 Nā, ka mīharo ngā ākonga ki āna kupu. Otirā, ka whakahoki anō a Īhu, ka mea ki a rātou, "E tama mā, anō te whakauaua o te tapoko ki tō te Atua rangatiratanga o te hunga e whakawhirinaki ana ki ngā taonga! 25 Erangi, te haere o te kāmera rā te kōwhao o te ngira he mea takoto noa, he whakauaua rawa ia te haere o te tangata taonga ki roto ki te rangatiratanga o te Atua."

26 Nā, rahi rawa tō rātou mīharo, ka mea ki a rātou anō, "Ko wai rā e ora?"

27 Nā, ka titiro a Īhu ki a rātou, ka mea, "E kore tēnei e taea e te tangata, ki te Atua ia ka taea; e taea hoki ngā mea katoa e te Atua."

28 Kātahi, ka anga a Pita, ka mea ki a ia, "Nā, kua mahue nei i a mātou ngā mea katoa, kua aru nei i a koe."

29 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea, "He pono tāku e mea nei ki a koutou, ki te whakarērea e tētahi tangata, he whare, he tēina, he tuāhine, he whaea, he pāpā, he tamariki, he māra, he whakaaro nōna ki ahau, ki te rongopai hoki, 30 inā, tātakirau ngā mea e riro i a ia, i tēnei wā, he whare, he tēina, he tuāhine, he whaea, he tamariki, he māra, me te whakatoi; ā, i te ao meāke puta, he ora tonu. 31 He tokomaha ia ō mua e waiho ki muri; ko ō muri hoki ki mua."

Ngā Kōrerotanga a Īhu mō Tōna Matenga

32 Nā, i te huarahi rātou e haere ana ki Hiruhārama; me te haere anō a Īhu i mua i a rātou: nā, e mīharo ana rātou; e aru mataku ana. Heoi, ka mau anō ia i te tekau mā rua, ka anga, ka kōrero ki a rātou i ngā mea meāke pā ki a ia. 33 "Nanā, e haere ana tēnei tātou ki Hiruhārama; ā, ka tukua te Tama a te tangata ki ngā tohunga nui, ki ngā karaipi; ka kīia e rātou kia mate, ka tuku hoki rātou i a ia ki ngā tauiwi; 34 ka tāwaia ia, ka tuwhaina, ka whiua, ka whakamatea, ā, i te toru o ngā rā, ka ara."

Te Īnoi a Hēmi rāua ko Hoani

35 Nā, ka whakatata mai ki a ia a Hēmi rāua ko Hoani, ngā tama a Heperi, ka mea, "E te Kaiwhakaako, e hiahia ana māua kia meatia e koe tā māua e īnoi ai."

36 Nā, ka mea ia ki a rāua, "He aha tā kōrua e hiahia ai kia meatia e ahau mā kōrua?"

37 Ka mea rāua ki a ia, "Tukua ki a māua kia noho, tētahi ki tōu matau, tētahi ki tōu mauī, i tōu korōria."

38 Nā, ko te meatanga a Īhu ki a rāua, "Kāhore kōrua e mātau ki tā kōrua e īnoi nei; e āhei rānei kōrua te inu i te kapu ka inumia nei e ahau? Kia iriiria ki te iriiringa ka iriiria nei ahau?"

39 Ka mea rāua ki a ia, "E āhei anō."

Ka kī atu a Īhu ki a rāua, "E inu anō kōrua i te kapu ka inumia e ahau; e iriiria kōrua ki te iriiringa e iriiria ai ahau. 40 Tēnā, ko te noho ki tōku matau, ki tōku mauī rānei, ehara i te mea māku e hoatu, engari, ka riro i te hunga i whakaritea nei mō rātou."

41 Ā, nō te rongonga o te tekau, ka anga ka riri ki a Hēmi rāua ko Hoani. 42 Nā, karangatia ana rātou e Īhu ki a ia, ka mea ki a rātou, "E mahara ana koutou, ko te hunga e kīia ana he kāwana nō ngā tauiwi hei whakatupu rangatira ki a rātou; ko ō rātou tāngata rarahi hoki hei akiaki i a rātou. 43 Otirā, e kore e pērā i roto i a koutou; engari, ki te mea tētahi kia whakatupu tangata rahi i roto i a koutou, me whakatupu kaimahi ia mā koutou. 44 Ki te mea hoki tētahi o koutou kia whakatupu tino tangata, me whakatupu pononga ia mā te katoa. 45 Kīhai nei hoki te Tama a te tangata i haere mai kia mahia he mea māna, engari, kia mahi ia, kia tuku hoki i a ia kia mate hei utu mō ngā tāngata tokomaha."

Ka Whakaorangia e Īhu a Paratimiuha he Matapō

46 Nā, ka tae rātou ki Heriko. Ā, i a ia e haere atu ana i roto i Heriko, rātou ko āna ākonga me te mano tini, e noho ana a Paratimiuha, tama a Timiuha, he matapō, i te taha o te ara, ki te tono mea māna. 47 Ā, i tōna rongonga ko Īhu o Nahareta tēnā, ka anga ia, ka karanga, ka mea, "E Īhu, e te Tama a Rāwiri, kia aroha ki ahau."

48 Ā, he tokomaha ki te riri i a ia kia noho puku, heoi, tino rahi ake tāna karanga, "E te Tama a Rāwiri, kia aroha ki ahau."

49 Nā, ka tū a Īhu, ka mea kia karangatia ia.

Ā, karangatia ana e rātou te matapō, ka mea ki a ia, "Kia māia, whakatika; e karanga ana ia ki a koe." 50 Nā, ka whakarērea e ia tōna kākahu, ā, whakatika ana, haere ana ki a Īhu.

51 Nā, ka oho a Īhu, ka mea ki a ia, "He aha tāu e hiahia nā kia meatia e ahau māu?"

Ka kī te matapō ki a ia, "E te Ariki, kia titiro ahau."

52 Ka mea a Īhu ki a ia, "Haere; nā tōu whakapono koe i ora ai." Nā, titiro tonu iho ia, aru ana i a Īhu i te ara.