2 Reis 5

1 Náman hejtman vojska krále Syrského, jsa muž veliký u pána svého, a osoba vzácná, skrze něho zajisté dal Hospodin vysvobození zemi Syrské, ten, pravím, muž tak udatný byl malomocný. 2 Byli pak vyšli z země Syrské lotříkové, kteříž zajali z země Izraelské děvečku malou, a ta sloužila manželce Námanově. 3 Kteráž řekla paní své: Ó by pán můj dostal se k proroku, kterýž jest v Samaří, tedy on by ho uzdravil od malomocenství jeho. 4 A on všed, oznámil pánu svému, řka: Takto a takto pravila děvečka, kteráž jest z země Izraelské. 5 Tedy řekl král Syrský: Jdi, vyprav se, a já pošli list králi Izraelskému. A odcházeje, vzal s sebou deset centnéřů stříbra a šest tisíců zlatých, nad to desatero roucho proměnné. 6 I přinesl list králi Izraelskému v tato slova: Hned, jakž tě dojde list tento, aj, poslal jsem k tobě Námana služebníka svého, abys ho uzdravil od malomocenství jeho. 7 I stalo se, že když přečetl král Izraelský ten list, roztrhl roucho své a řekl: Zdali jsem já Bohem, abych mohl umrtviti a obživiti, že tento poslal ke mně, abych uzdravil muže od malomocenství jeho? Nýbrž posuďte, prosím, a pohleďte, že příčiny hledá proti mně. 8 A když uslyšel Elizeus muž Boží, že roztrhl král Izraelský roucho své, poslal k králi, řka: Proč jsi roztrhl roucho své? Nechť nyní přijde ke mně a zvíť, že jest prorok v Izraeli. 9 A tak přibral se Náman s jízdou svou a s vozy svými, a stál u dveří domu Elizeova. 10 Poslal pak k němu Elizeus posla, řka: Jdi a umej se sedmkrát v Jordáně, a uzdraveno bude tělo tvé, a čist budeš. 11 Tedy rozhněvav se Náman, bral se odtud a mluvil: Hle, řekl jsem u sebe, že jistotně vyjde, a stoje, vzývati bude jméno Hospodina Boha svého, a vznášeje ruku svou nad místem neduživým, tak uzdraví malomocenství mé. 12 Zdali nejsou lepší Abana a Farfar, řeky Damašské, nad všecky vody Izraelské? Zdaliž bych se nemohl v nich zmýti, abych čist byl? A obrátiv se, jel s hněvem. 13 Ale přistoupivše služebníci jeho, mluvili k němu a řekli: Otče můj, jakkoli velikou věc prorok ten rozkázal by tobě, což bys neměl učiniti toho? Èím tedy více, kdyžť řekl: Umej se, a budeš čist. 14 A protož sstoupiv, pohřížil se v Jordáně sedmkrát vedlé řeči muže Božího. I učiněno jest tělo jeho jako tělo dítěte malého, a očištěn jest. 15 A hned navrátil se k muži Božímu se vším komonstvem svým, a přišed, stál před ním a řekl: Aj, již jsem poznal, žeť není Boha na vší zemi, jediné v Izraeli. Protož nyní vezmi, prosím, dary tyto od služebníka svého. 16 On pak řekl: Živť jest Hospodin, před jehož oblíčejem stojím, žeť nic nevezmu. A ač ho nutil, aby vzal, však nikoli nechtěl. 17 I řekl Náman: Tedy nic? Ale nechť jest dáno, prosím, mně služebníku tvému břímě země na dva mezky; neboť nebude více obětovati služebník tvůj zápalů aneb obětí bohům cizím, ale Hospodinu. 18 V této však věci odpusť Hospodin služebníku tvému: Když vchází pán můj do chrámu Remmon, aby se tam modlil, a on podpírá se na mou ruku, že i já skláním se v chrámě Remmon. Toho sklánění mého v chrámě Remmon nechť neváží, prosím, Hospodin služebníku tvému při té věci. 19 I řekl jemu: Jdi v pokoji. A když odjel od něho nedaleko, 20 V tom řekl Gézi služebník Elizea muže Božího: Hle, nedopustil pán můj Námanovi Syrskému tomuto, aby dáti měl z ruky své to, což přivezl. Živť jest Hospodin, žeť poběhnu za ním, a vezmu něco od něho. 21 Protož běžel Gézi za Námanem. A vida Náman běžícího za sebou, rychle skočil s vozu vstříc jemu a řekl: Dobře-li se děje? 22 A on odpověděl: Dobře. Pán můj poslal mne, aťbych řekl: Aj, teď nyní přišli ke mně dva mládenci s hory Efraim z synů prorockých; dej jim medle centnéř stříbra a dvoje roucho proměnné. 23 I řekl Náman: Raději vezmi dva centnéře. I přinutil ho. A svázav dva centnéře stříbra do dvou pytlů, a dvoje roucho proměnné, vložil to na dva pacholky své, kteříž nesli před ním. 24 A když přišel na vrch, vzal to z rukou jejich, a složil v jednom domě, propustiv muže ty, kteřížto odešli. 25 Sám pak všed, stál před pánem svým. I řekl mu Elizeus: Odkudžto, Gézi? Odpověděl: Nechodil služebník tvůj nikam. 26 Kterýž řekl jemu: Zdaliž srdce mé nebylo při tom, když obrátil se muž s vozu svého vstříc tobě? Zdaliž čas byl bráti stříbro aneb roucho, aneb olivoví a vinice, aneb stáda a voly, neb služebníky aneb děvky? 27 Protož malomocenství Námanovo přichytí se tebe i semene tvého na věky. I vyšel od tváři jeho malomocný jako sníh.

Te Whakaoranga a Naamana

1 Nā, ko Naamana, ko te rangatira ope a te kīngi o Hīria, he tangata nui i te aroaro o tōna ariki, e whakanuia ana hoki, nō te mea i waiho ia e Ihowā hei kaihōmai i te wikitōria ki a Hīria. He tangata mārohirohi anō ia, he toa, otiia he repera.

2 Nā, i haere atu ngā torohē a ngā Hīriani, ā, riro pārau ana mai i a rātou tētahi kōtiro iti i te whenua o Īharaira; nā, ka waiho ia hei mahi ki te wahine a Naamana. 3 Nā, ka mea tērā ki tōna rangatira, "Auē! Me i tata tōku ariki ki te poropiti i Hamaria rā! Kātahi anō he kaiwhakaora mō tōna repera."

4 Nā, kua haere tētahi, kua kōrero ki tōna ariki, kua mea, "Anei ngā kōrero a te kōtiro o te whenua o Īharaira." 5 Nā, ka mea te kīngi o Hīria, "Haere mai, haere, me tuku pukapuka ahau ki te kīngi o Īharaira."

Nā, haere ana ia, maua ana hoki i tōna ringa tekau ngā taranata hiriwa, e ono mano ngā hekere kōura, tekau ngā whakarua kākahu. 6 Nā, kawea ana e ia te pukapuka ki te kīngi o Īharaira; ko te kōrero tēnei: "Ka tae atu tēnei pukapuka ki a koe, nā, kua ungā atu e ahau tāku tangata a Naamana ki a koe, kia whakaorangia e koe tōna repera."

7 Ā, i te kōrerotanga a te kīngi o Īharaira i te pukapuka, ka haea e ia ōna kākahu, ka mea, "He atua ianei ahau hei whakamate, hei whakaora, i tono mai ai tēnei tangata ki ahau kia whakaorangia te repera o te tangata?" Nā, kia mōhio koutou, kia kite, e rapu ana ia he take riri ki ahau.

8 Ā, nō te rongonga o Eriha tangata a te Atua kua haea e te kīngi o Īharaira ōna kākahu, nā, ka unga tāngata ia ki te kīngi hei mea: "He aha i haea ai e koe ōu kākahu? Me haere mai ia ki ahau ināianei, ā, ka mōhio ia he poropiti tēnei kei a Īharaira."

9 Heoi, haere ana mai a Naamana, me ana hōiho, me ana hāriata, ā, tū ana i te tatau o te whare o Eriha. 10 Nā, ka ungā he tangata e Eriha ki a ia hei mea, "Haere, kia whitu ngā horoinga ki Horano, ā, ka hoki ōu kikokiko ki a koe, ka mā koe."

11 Otirā, ka riri a Naamana, ka haere, ka mea, "Nanā, i mahara ahau, Tērā ia e puta mai ki ahau, e tū, e karanga ki te ingoa o Ihowā, o tōna Atua, ka whakahaere hoki i tōna ringa ki runga ki te wāhi, ā, ka whakaorangia te repera. 12 Ehara ianei a Apāna, a Pārapara, ngā awa o Ramahiku, i te pai atu i ngā wai katoa o Īharaira? Kaua ianei ahau e horoi ki ērā, kia mā ai ahau?" Heoi, tahuri ana ia, ā, haere riri ana.

13 Nā, ka whakatata mai āna tāngata ka kōrero ki a ia, ka mea, "E tōku pāpā mehemea te poropiti i whai kupu ki a koe kia meatia tētahi mea nui, e kore ianei e meatia e koe? Nā tērā noa ake rānei i a ia ka kī mai ki a koe, ‘Horoi, kia mā ai’?" 14 Kātahi ia ka haere ki raro, ā, ka rukuruku i a ia e whitu ngā rukuhanga ki Horano, pērā me tā te tangata a te Atua i kōrero ai; ā, hoki ana ōna kikokiko, ānō he kikokiko nō te tamaiti nohinohi, ā, kua mā ia.

15 Nā, hoki ana ia ki te tangata a te Atua, a ia me tāna huihui katoa, ā, ka tae, ka tū i mua i a ia; ā, ka mea ia, "Nanā, kātahi ahau ka mōhio, kāhore he Atua i te whenua katoa, kei a Īharaira anake. Nā, tēnā, kia tangohia e koe tētahi manaakitanga a tāu pononga."

16 Anō rā ko tērā, "E ora ana a Ihowā, kei tōna aroaro nei ahau e tū ana, e kore e tangohia e ahau." Nā, tohe ana tērā ki a ia kia tangohia; otiia whakakāhore tonu ia.

17 Anō rā ko Naamana, "Ki te kāhore, kāti me hōmai ki tāu pononga he oneone, kia rite ki te kawenga mā ngā muera e rua; e kore hoki tāu pononga e mea i te tahunga tinana, i te patunga tapu rānei ā muri ake mā ētahi atua kē, engari mā Ihowā. 18 Mā Ihowā e whakarere noa te hara o tāu pononga i tēnei mea; arā, ina haere tōku ariki ki te whare o Rimono ki te koropiko i reira, ā, ka whirinaki mai ia ki tōku ringa, ā, ka koropiko ahau i roto i te whare o Rimono. Ka koropiko ahau i roto i te whare o Rimono, me whakarere noa iho e Ihowā te hara o tēnei mea a tāu pononga."

19 Anō rā ko tērā ki a ia, "Haere mārie."

Te Touapo o Kehati

Nā, mawehe atu ana ia i a ia he wāhi iti nei. 20 Otirā, ka mea a Kehati, te kaimahi a Eriha tangata a te Atua, "Nā, kua āta hanga tōku ariki ki tēnei Naamana Hīriani, kīhai nei i tango i tōna ringa i ngā mea i mauria mai nei e ia; e ora ana a Ihowā, ka oma ahau i muri i a ia, ā, ka tango i tētahi mea i a ia."

21 Heoi, whai ana a Kehati i a Naamana. Ā, nō te kitenga o Naamana i tētahi e whai ana i muri i a ia, ka marere iho ia i te hāriata ki te whakatau i a ia mea, "He pai rānei?"

22 Anō rā ko tērā, "He pai. Nā tōku ariki ahau i unga mai hei mea, ‘Nā, tēnei ētahi taitamariki tokorua kua tae mai ki ahau ināianei nō te whenua pukepuke o Ēparaima, nō ngā tama a ngā poropiti; hoatu koa mā rāua tētahi taranata hiriwa, kia rua hoki ngā whakarua kākahu.’ "

23 Nā, ka mea a Naamana, "Whakaae mai, ka tango kia rua taranata." Nā, tohea ana ia e ia, ā, takaia ana e ia ngā taranata hiriwa e rua ki ngā pēke e rua, me ngā whakarua kākahu e rua, ā, whakawahā ana ki āna tāngata tokorua; ā, nā rāua i mau ki tōna aroaro.

24 Ā, nō tōna taenga ki te puke, ka tangohia mai e ia i ō rāua ringa, ā, whakatakotoria ana ki te whare. Nā, tukua atu ana e ia aua tāngata, ā, haere ana rāua. 25 Otiia haere ana ia ki roto, ā, tū ana i te aroaro o tōna ariki.

Nā, ka mea a Eriha ki a ia, "I haere mai koe i hea, e Kehati?"

Anō rā ko ia, "Kāhore noa iho tāu pononga i te haere."

26 Nā, ka mea ia ki a ia, "Kīhai ianei tōku ngākau i haere tahi me koe, i te tahuritanga mai o taua tangata i runga i tōna hāriata ki te whakatau i a koe? He wā ianei tēnei mō te tango moni, mō te tango kākahu, māra ōriwa, māra wāina, hipi, kau, pononga tāne, pononga wāhine rānei? 27 Nā reira ka piri ki a koe te repera o Naamana, ki tōu uri hoki, ā ake ake."

Nā, haere atu ana ia i tōna aroaro, he repera, mā tonu me te hukarere.