2 Reis 6

1 Řekli pak synové proročtí Elizeovi: Ej, teď místo toto, v němž bydlíme s tebou, jest nám těsné. 2 Medle, nechť jdeme až k Jordánu, abychom vzali odtud jeden každý jedno dřevo, a uděláme sobě tu místo, v němž bychom bydlili. Jimž řekl: Jděte. 3 I řekl jeden: Prosím, poď také s služebníky svými. Kterýž odpověděl: A já půjdu. 4 Takž šel s nimi. A když přišli k Jordánu, sekali dříví. 5 I stalo se, když jeden z nich podtínal dřevo, že sekera spadla mu do vody. Tedy zkřikl a řekl: Ach, pane můj, a ta ještě byla vypůjčená. 6 Jemuž řekl muž Boží: Kamž jest upadla? I ukázal mu to místo. Kterýž uťav dřevo, uvrhl je tam, a učinil, aby zplynula sekera. 7 A řekl: Vezmi ji sobě. Kterýž vztáh ruku svou, vzal ji. 8 Když pak král Syrský bojoval proti Izraelovi, a vešel v radu s služebníky svými, řka: Na tom a na tom místě položí se vojsko mé: 9 Tedy poslal muž Boží k králi Izraelskému, řka: Viz, abys netáhl přes to místo, nebo tam Syrští jsou v zálohách. 10 Protož posílal král Izraelský na to místo, o kterémž mu byl řekl muž Boží, a vystříhal ho, aby se ho šetřil a to nejednou ani dvakrát. 11 A tak zkormoutil se v srdci svém král Syrský pro tu věc, a svolav služebníky své, řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich králi Izraelskému donáší? 12 Jemuž řekl jeden z služebníků jeho: Nikoli, pane můj králi, ale Elizeus prorok, kterýž jest v Izraeli, oznamuje králi Izraelskému slova, kteráž ty mluvíš v nejtajnějším pokoji svém. 13 Kterýž řekl: Jděte a vizte, kde jest, abych poslal a jal jej. I oznámeno jemu těmito slovy: Hle, jest v Dotain. 14 Protož poslal tam koně a vozy a vojsko veliké. Kteříž přitáhše v noci, oblehli město. 15 Vstav pak ráno služebník muže Božího, vyšel, a aj, vojsko obklíčilo město, koni i vozové. I řekl služebník ten jeho k němu: Ach, pane můj, což budeme dělati? 16 Kterýž odpověděl: Neboj se, nebo mnohem více jich s námi jest, než s nimi. 17 I modlil se Elizeus a řekl: Ó Hospodine, otevři, prosím, oči jeho, aby viděl. A tak otevřel Hospodin oči služebníka toho, a viděl, a aj, hora ta plná koňů, a vozové ohniví okolo Elizea. 18 A když nepřátelé táhli k němu, modlil se Elizeus Hospodinu a řekl: Poraz, prosím, národ tento slepotou. I porazil je slepotou vedlé řeči Elizeovy. 19 V tom řekl jim Elizeus: Neníť to ta cesta, ani to město. Poďte za mnou, a dovedu vás k muži, kteréhož hledáte. Takž je vedl do Samaří. 20 I stalo se, když vešli do Samaří, že řekl Elizeus: Ó Hospodine, otevři oči těchto, ať vidí. Tedy otevřel Hospodin oči jejich, a viděli, že jsou u prostřed Samaří. 21 Řekl pak král Izraelský Elizeovi, když je uzřel: Mám-liž je zmordovati, otče můj? 22 Odpověděl on: Nemorduj. Zdaliž jsi je zjímal mečem svým a lučištěm svým, abys je zmordoval? Dej jim chleba a vody, ať jedí a pijí, a navrátí se ku pánu svému. 23 A tak připravil jim hojnost velikou, a když pojedli a napili se, propustil je. Oni pak navrátili se ku pánu svému, aniž kdy více potom lotříkové Syrští vskakovali do země Izraelské. 24 Stalo se potom, že shromáždil Benadad král Syrský všecka vojska svá, a přitáh, oblehl Samaří. 25 Pročež byl hlad veliký v Samaří; nebo aj, tak dlouho obleženo bylo, až hlava oslová byla za osmdesáte stříbrných, a čtvrtý díl míry káb trusů holubích za pět stříbrných. 26 I přihodilo se, když král Izraelský šel po zdi, žena jedna zvolala k němu, řkuci: Spomoz mi, pane můj králi. 27 Kterýž řekl: Jestliť nespomůže Hospodin, odkud já mám pomoci tobě? Zdali z humna aneb z presu? 28 Řekl jí ještě král: Cožtě pak? Kteráž odpověděla: Žena tato řekla mi: Dej syna svého, abychom ho dnes snědly, zítra také sníme syna mého. 29 I uvařily jsme syna mého, a snědly jsme jej. Potom druhého dne řekla jsem jí: Dej syna svého, abychom ho snědly. Ale ona skryla syna svého. 30 A když uslyšel král slova ženy té, roztrhl roucha svá. (Když pak on šel po zdi, viděl lid, an pytel byl na těle jeho zespod.) 31 Protož řekl král: Toto mi učiň Bůh a toto přidej, jestliže zůstane hlava Elizea syna Safatova na něm dnes. 32 (Elizeus pak seděl v domě svém, a starší s ním seděli.) I poslal jednoho z přístojících svých, a prvé než přišel posel ten k němu, již byl řekl starším: Nevíte-liž, že poslal ten syn vražedlníkův, aby sťal hlavu mou? Šetřtež, když by vcházel ten posel, zavřete dvéře a odstrčte jej ode dveří. Zdaliž i dusání noh pána jeho není za ním? 33 A když on ještě mluvil s nimi, hle, posel přicházel k němu, a řekl: Aj, toto zlé jest od Hospodina, což mám déle čekati na něj?

Te Merekara o te Toki

1 Nā, ka mea ngā tama a ngā poropiti ki a Eriha, "Nanā, ko te wāhi e noho nei mātou i tōu aroaro he kūiti rawa mō tātou. 2 Tēnā, tukua mātou kia haere ki Horano, ki te tango kurupae mai i reira, tēnei, tēnei o mātou, ka hanga ai i tētahi wāhi i reira hei nohoanga mō tātou."

Ā, ka whakahokia e ia, "Haere koutou."

3 Nā, ka mea tētahi, "Tēnā, whakaae mai kia haere koe i āu pononga."

Anō rā ko ia, "Ka haere anō ahau." 4 Heoi, haere ana ia i a rātou.

I tō rātou taenga ki Horano, kei te topetope rākau. 5 Otiia i tētahi e tua ana i te rākau, ka marere te pane o te toki ki te wai; nā, ka karanga ia, ka mea, "Auē, e tōku ariki! He toki nā te tangata."

6 Nā, ka mea te tangata a te Atua, "Tēnā koa te wāhi i marere ai?" Ā, ka whakaaturia e ia ki a ia te wāhi. Nā, tapahia ana e ia tētahi rākau, ā, makā ana ki reira, nā, kua mānu taua rino.

7 Nā, ka mea ia, "Tangohia ki a koe." Nā, ka totoro tōna ringa, ā tangohia ana e ia.

Ka Tāwhitia e Eriha ngā Hīriani

8 Nā, ka whawhai te kīngi o Hīria ki a Īharaira; ā, ka whakatakoto whakaaro ia ki āna tāngata, ka mea, "Ko te wāhi hei puni mōku, kei mea."

9 Nā, ka tono tāngata te tangata a te Atua ki te kīngi o Īharaira ki te kī atu: "Kia tūpato kei tika koe nā taua wāhi; kei te haere hoki ngā Hīriani ki raro, ki reira." 10 Nā, ka unga tāngata te kīngi o Īharaira ki te wāhi i kīia rā e te tangata a te Atua ki a ia, i whakatūpato ai ia i a ia; ā, ka hōnea ia i reira, ehara anō i te tuatahi, i te tuarua rānei.

11 Nā, pōhewa noa iho te ngākau o te kīngi o Hīria i tēnei mea; ā, ka karangatia e ia āna tāngata, ka mea ki a rātou, "E kore ianei koutou e whakaatu ki ahau, ko wai o tātou kei te kīngi o Īharaira?"

12 Ka mea tētahi o āna tāngata, "Kāhore, e tōku ariki, e te kīngi. Engari ko Eriha, ko te poropiti kei roto i a Īharaira, kei te whakaatu ki te kīngi o Īharaira i ngā kupu e kōrero ai koe i tōu whare moenga."

13 Nā, ka mea ia, "Tīkina, tirohia, kei hea ia, kia ungā ai e ahau he tāngata ki te tiki i a ia." Ā, ka kōrerotia ki a ia: "Nanā, kei Rōtana." 14 Nā, tonoa ana e ia ki reira he hōiho, he hāriata, me tētahi ope nui; ā, haere pō ana rātou, karapotia ana te pā.

15 Nā, i te marangatanga o te kaimahi a te tangata a te Atua i te atatū, i te putanga ki waho, nā, he taua e karapoti ana i te pā, me ngā hōiho, me ngā hāriata. Nā, ka mea tāna tangata ki a ia, "Auē, e tōku ariki, me aha tātou?"

16 Anō rā ko ia, "Kaua e wehi; hira ake hoki ō tātou hoa i ō rātou hoa." 17 Nā, ka īnoi a Eriha, ā, ka mea, "E Ihowā, kia titiro ōna kanohi, kia kite ai ia." Nā, whakatirohia ana ngā kanohi o taua taitamariki; ā, ka kite ia. Nā, kapi tonu te maunga i te hōiho i te hāriata ahi i ngā taha katoa o Eriha.

18 Nā, i tō rātou haerenga ki raro ki a ia, ka īnoi a Eriha ki a Ihowā, ka mea, "Tēnā rā, patua tēnei iwi kia matapō." Nā, patua ana rātou e ia kia matapō, pērā tonu ia me tā Eriha i kī ai.

19 Nā, ka mea a Eriha ki a rātou, "Ehara tēnei i te huarahi, ehara hoki tēnei i te pā; whai mai i ahau, ā, māku koutou e ārahi ki tā koutou tangata e rapu nei." Ā, ārahina ana rātou e ia ki Hamaria.

20 Ā, nō te taenga ki Hamaria, ka mea a Eriha, "E Ihowā, whakatirohia ngā kanohi o ēnei, kia kite ai rātou." Nā, whakatirohia ana e Ihowā ō rātou kanohi, ā, ka kite rātou; nā, i waenganui pū rātou o Hamaria.

21 Nā, ka mea te kīngi o Īharaira ki a Eriha, i tōna kitenga i a rātou, "Kia patua e ahau, e tōku pāpā? Kia patua e ahau?"

22 Anō rā ko ia, "Kaua e patua e koe. E patua rānei e koe āu i hopu ai ki tāu hoari, ki tāu kōpere? Whakatakotoria he taro, he wai ki ō rātou aroaro, kia kai rātou, kia inu, kia hoki ki tō rātou ariki."

23 Nā, takā ana e ia he kai mā rātou, he nui; ā, ka kai rātou, ka inu, ka tonoa atu rātou e ia, ā, haere ana rātou ki tō rātou ariki.

Nā, heoi anō haerenga mai o ngā taua a ngā Hīriani ki te whenua o Īharaira.

Te Whakapaeanga o Hamaria

24 Nā, muri iho i tēnei, ka huihuia e Pēneharara kīngi o Hīria tāna ope katoa, ā, haere ana, whakapaea ana a Hamaria. 25 Nā, nui atu te matekai o Hamaria; nā, whakapaea ana a reira e rātou, nāwai ā ka hokona te upoko kāihe mō ngā pīhi hiriwa e waru tekau, te wāhi whā hoki o te kapa paru kūkupa mō ngā pīhi hiriwa e rima.

26 Nā, i te kīngi o Īharaira e haere ana nā runga i te taiepa, ka karanga tētahi wahine ki a ia, ka mea, "Whakaorangia, e te ariki, e te kīngi."

27 Anō rā ko ia, "Ka kore nei a Ihowā e whakaora i a koe, kei hea he mea māku hei whakaora i a koe? Kei te patunga wīti rānei? Kei te poka wāina rānei?" 28 Ā, ka mea te kīngi ki a ia, "He aha tāu?"

Anō rā ko ia, "I mea mai te wahine nei ki ahau, ‘Hōmai tāu tama hei kai mā tāua āianei, ā, hei āpōpō ka kai tāua i tāku tama.’ 29 Heoi, kōhuatia ana e māua tāku tama, kainga ana e māua. Nā, i te aonga ake ka mea atu ahau ki a ia, ‘Hōmai tāu tama kia kainga e tāua,’ nā, kua hunā e ia tāna tama."

30 Nā, i te rongonga o te kīngi i ngā kupu a taua wahine, ka haea e ia ōna kākahu – i runga hoki ia i te taiepa e haere ana; ā, ka titiro te iwi, nā, he kākahu taratara tēnā kei roto, kei tōna kiri – 31 kātahi ia ka mea, "Kia meatia mai tēnei ki ahau e te Atua, me tētahi atu mea, ki te ū te mātenga o Eriha tama a Hāpata ki runga ki a ia āianei!"

32 Otiia i noho a Eriha i roto i tōna whare, ā, i noho tahi rātou ko ngā kaumātua; nā, ka unga tangata te kīngi i tōna aroaro. Otiia kīanō te karere i tae noa ki a ia, ka mea ia ki ngā kaumātua, "Kia kite koutou kua unga tangata mai tēnei tama a te kaikōhuru ki te tango i tōku upoko? Kia mōhio, ina tae mai te karere, tūtakina te tatau, kia ū hoki te pupuri atu i te tatau ki a ia. He teka ianei kei muri i a ia te tapuwae o ngā waewae o tōna ariki?"

33 I a ia anō e kōrero ana ki a rātou, nā, ko te karere kua tae iho ki a ia; ā, ka mea ia, "Nanā, nā Ihowā tēnei kino; ko te aha tāku e tatari atu ai anō i a Ihowā?"