Atos 23

1 Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne. 2 Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa. 3 Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti. 4 A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš? 5 I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti. 6 A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím. 7 A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství. 8 Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají. 9 I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem. 10 A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska. 11 V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě. 12 A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla. 13 A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli. 14 Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla. 15 Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti. 16 Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi. 17 Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti. 18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou. 19 I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti? 20 Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm. 21 Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe. 22 Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil. 23 A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc. 24 I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři; 25 Napsav jemu také i list v tento rozum: 26 Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení. 27 Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman. 28 A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich. 29 I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení. 30 A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře. 31 Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy. 32 A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska. 33 Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním. 34 A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie, 35 Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.

1 Nā, ka titiro pū a Pāora ki te rūnanga, ka mea, "E ōku tuākana, tika tonu ki tōku mahara tāku whakahaere i te aroaro o te Atua, ā taea noatia tēnei rā." 2 Nā, ka mea a Anania tohunga nui ki te hunga e tū ana i tōna taha, kia pākia tōna māngai. 3 Anō rā, ko Pāora ki a ia, "Tēnei ake ka papaki te Atua i a koe, e te pakitara kua oti te pani ki te paru mā! Ā, ka noho mai koe hei whakawā i ahau i tā te ture i whakatakoto ai, me te whakahau anō kia pākia ahau, e hē nei tēnā ki te ture?"

4 Nā, ka mea te hunga e tū tata ana, "E whakamanumanu ana koe ki te tohunga nui a te Atua?"

5 Anō rā ko Pāora, "Kīhai ahau i mātau, e ōku tuākana, ko ia te tohunga nui; kua oti hoki te tuhituhi, ‘Aua e kōrerotia kinotia te rangatira o tōu iwi.’ "

6 Ā, nō ka kite a Pāora nō ngā Haruki ētahi, ko ētahi nō ngā Parihi, ka karanga ia i roto i te rūnanga, "E ōku tuākana, he Parihi ahau, he tama nā ngā Parihi. Ko te aranga o te hunga mate e tūmanakohia nei te mea e whakawākia nei ahau."

7 Ā, nō tāna kōrerotanga i tēnei, ka tohetohe ngā Parihi rātou ko ngā Haruki; ka wahirua hoki te huihui. 8 E mea ana hoki ngā Haruki, kāhore he aranga, kāhore he anahera, he wairua rānei; ko ngā Parihi ia e whakaae ana ki aua mea e rua. 9 Ā, ka nui te ngangare; ka whakatika ētahi o ngā karaipi o tō ngā Parihi taha, ka totohe, ka mea, "Kāhore anō i mau i a mātou te hē o tēnei tangata. Tēnā, ka pēhea, mehemea kua kōrero tētahi wairua ki a ia, tētahi anahera rānei?"

10 Ā, nō ka nui te ngangau, ka mataku te rangatira mano kei motumotuhia a Pāora e rātou, nā, ungā ana e ia ngā hōia kia heke atu, ki te tango mai i a ia i roto i a rātou, kia ārahina hoki ki te pā.

11 Ā, i taua pō ka tū te Ariki ki tōna taha, ka mea, "Kia māia! Kia pēnā i a koe i whakaatu nā mōku i Hiruhārama, tāu whakaatu hoki ki Rōma."

Te Whakangārahu ki a Pāora

12 Ao ake te rā, ka huihui ētahi o ngā Hūrai, ka maka oati ki a rātou anō, ka mea, kia kaua rātou e kai, kia kaua e inu, kia whakamatea rā anō e rātou a Pāora. 13 Ā, e whā tekau ngahoro ngā tāngata nāna tēnei oatitanga. 14 Nā, ka haere rātou ki ngā tohunga nui rātou ko ngā kaumātua, ka mea, "Kua oati mātou i tētahi oati nui, kia kaua e pā kai, kia mate rā anō a Pāora i a mātou. 15 Nā, mā koutou tahi ko te rūnanga e kī atu ki te rangatira mano kia ārahina iho ia ki a koutou āpōpō, me te mea nei e mea ana koutou kia āta mōhiotia te take ki a ia. Ko mātou ia, i te mea kīanō ia i tata noa, ka noho rite ki te whakamate i a ia."

16 Otirā, ka rongo te tama a te tuahine o Pāora ki tō rātou whakaaro whakapapa, ka haere ia, ka tomo ki te pā, ka kōrero ki a Pāora.

17 Kātahi, ka karanga a Pāora ki tētahi keneturio, ka mea, "Ārahina atu te tamaiti nei ki te rangatira mano; he kōrero hoki tāna ki a ia." 18 Nā, ka mau ia ki a ia, ka ārahi i a ia ki te rangatira mano, ka mea, "I karanga te herehere, a Pāora, i ahau, i mea kia ārahina mai tēnei tamaiti ki a koe, he kōrero hoki tāna ki a koe."

19 Nā, ka mau te rangatira mano ki tōna ringa, ka haere ki tahaki, ka ui atu, "He aha tāu mea hei kōrero ki ahau?"

20 Anō rā ko tērā, "Kua whakatakoto whakaaro ngā Hūrai kia mea ki a koe kia ārahina iho a Pāora āpōpō ki te rūnanga, ānō e āta uia anō e koe tētahi atu mea mōna. 21 Nā, aua koe e rongo ki a rātou; e whā hoki tekau ngahoro tāngata o rātou e whanga ana ki a ia. Kua puaki tā rātou oati, kia kaua e kai, kia kaua e inu, kia mate rā anō ia i a rātou. Nā, kua rite tēnei rātou, e tatari ana ki te kupu whakaae i a koe."

22 Kātahi, ka tukua atu taua tamaiti e te rangatira mano, ka mea ia, "Kaua e kōrerotia ki tētahi tāu whakaaturanga mai i ēnei mea ki ahau."

Te Mauranga i a Pāora ki a Pirika te Kāwana

23 Nā, tokorua ngā keneturio i karangatia e ia; i mea ia, "Kia rite mai ētahi hōia kia rua rau hei haere ki Hiharia, me ētahi hōia eke hōiho kia whitu tekau, me tētahi hunga mau mātia kia rua rau, i te toru o ngā hāora o te pō. 24 Ā, ka whakahau ia ki a rāua, kia whakaritea mai he kararehe, hei whakanohoanga iho mō Pāora ki runga, kia kawea oratia ai ia ki a Pirika, ki te kāwana."

25 Ā, i tuhituhia e ia he pukapuka, ka pēnei:

26 "Nā Karauria Raihia ki a Pirika, ki te kāwana pai rawa: Tēnā koe.

27 "I hopukia tēnei tangata e ngā Hūrai, ā, i a ia ka tata te whakamatea e rātou, ka puta atu ahau me ngā hōia, ā, tangohia mai ana ia; i rongo hoki ahau nō Rōma ia. 28 I mea anō ahau kia rongo i te take i whakawākia ai ia e rātou, ā ārahina ana ia e ahau ki tō rātou rūnanga. 29 Nā, ka kite ahau he kupu tautohe nō tō rātou ture i whakawākia ai ia, kāhore hoki ōna hē i tika ai te mate, te here rānei. 30 Ā, nō te whakaaturanga mai ki ahau, kei te whakapapatia he mate mō te tangata nei, tonoa tonutia ia e ahau ki a koe, i mea hoki ahau ki ōna kaiwhakapae, kia kōrerotia ki a koe ngā mea mōna."

31 Nā, ka mau ngā hōia ki a Pāora, ka pērā me te mea i kōrerotia ki a rātou, ā, ārahina ana ia i te pō ki Anatipatari. 32 Ao ake te rā ka tukua atu ngā tāngata eke hōiho hei hoa haere mōna, ā, hoki ana rātou ki te pā. 33 Ā, nō te taenga o ērā ki Hiharia, ka hoatu te pukapuka ki te kāwana, ā, whakatūria ana a Pāora ki tōna aroaro. 34 Ā, nō te tirohanga iho o te kāwana, ka ui, nō tēhea kāwanatanga ia; ā, i tōna rongonga nō Kirikia ia, 35 ka mea ia, "Ka whakarongo ahau ki a koe, ina tae mai anō hoki ōu kaiwhakapae." Ā, i whakahau ia, kia tiakina ia i roto i te whare whakawā o Herora.