Atos 2

1 A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě. 2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli. 3 I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich. 4 I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati. 5 Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest. 6 A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho. 7 I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští? 8 A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili? 9 Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii, 10 V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení, 11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží. 12 I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude? 13 Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito. 14 A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých. 15 Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den. 16 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele: 17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. 18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati. 19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou. 20 Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný. 21 A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. 22 Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte, 23 Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste. 24 Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní. 25 Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul. 26 Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději. 27 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení. 28 Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým. 29 Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne. 30 Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho, 31 To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. 32 Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme. 33 Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte. 34 Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, 35 Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých. 36 Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali. 37 To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří? 38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého. 39 Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš. 40 A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého. 41 Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců. 42 I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách. 43 I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly. 44 Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné. 45 A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo. 46 A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce, 47 Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.

Te Haerenga Mai o te Wairua Tapu

1 Ā, nō ka taka mai te rā o te Petekoha, e noho tahi ana rātou katoa i te wāhi kotahi. 2 Nā, puta whakarere mai ana he haruru nui nō te rangi, ānō he hau nui e keri ana, ā, kī katoa te whare i noho ai rātou. 3 Heoi, puta mai ana ki a rātou ētahi arero he mea manganga, ānō he ahi, ā, tau iho ana ki runga ki tēnei, ki tēnei o rātou. 4 Nā, kī katoa rātou i te Wairua Tapu, ā, ka tīmata te kōrero rerekē ana ngā reo, rite tonu ki tā te Wairua i hoatu ai ki a rātou kia kōrerotia.

5 I Hiruhārama anō e noho ana ētahi Hūrai, he hunga whakaaro, nō ngā iwi katoa i raro o te rangi. 6 Nā, i te wā i rangona ai taua haruru, ka whakarāpopoto te mano, ka pororaru, nō te mea ka rangona e tērā, e tērā, tōna reo e kōrerotia ana e rātou. 7 Nā, ka oho rātou katoa, ka mīharo, ka mea, "Nā, ehara ianei ēnei katoa e kōrero nei i te hunga nō Karirī? 8 He aha tātou ka rongo nei, ia tangata, ia tangata, i ō tātou reo o tō tātou whānautanga? 9 Ko te hunga o Patia, o Meria, o Erama, ko ngā mea e noho ana i Mehopotamia, i Hūria, i Kaparokia, i Ponoto, i Āhia, 10 i Perikia, i Pamapuria, i Īhipa, i ngā wāhi o Ripia e pātata ana ki Hairini, me ngā manuhiri o Rōma, ngā Hūrai, ngā porohiraiti, 11 ngā Kariti, ngā Ārapi, e rongo ana tātou i a rātou e whakapuaki ana i ngā mahi tohu a te Atua, nō tātou anō ngā reo." 12 Ā, mīharo katoa ana rātou, pōhēhē ana, ka mea tētahi ki tētahi, "He aha tēnei?"

13 Ko ētahi i tāwai, i mea, "E kī ana rātou i te wāina hou!"

Te Kupu a Pita

14 Otirā, ka whakatika a Pita me te tekau mā tahi, ka hikitia tōna reo, ka whai kupu ki a rātou, "E ngā tāngata o Hūria, me koutou katoa e noho nei i Hiruhārama, kia mōhio koutou ki tēnei, kia whai taringa mai ki āku kupu. 15 Kāhore hoki o ēnei haurangi me tā koutou e whakaaro nei, ko te toru noa hoki tēnei o ngā hāora o te rā. 16 Engari, ko te mea tēnei i kōrerotia e Hoera poropiti:

17 ‘Ā tēnei ake kei ngā rā whakamutunga, e ai tā te Atua,

ka ringihia e ahau tōku Wairua ki ngā kikokiko katoa;

ka poropiti hoki ā koutou tama, ā koutou tamāhine,

ka moemoeā hoki ō koutou kaumātua.

18 Āe, ka ringihia anō e ahau tōku Wairua i aua rā,

ki āku pononga tāne, ki āku pononga wāhine;

ā, ka poropiti rātou.

19 Ka whakakitea anō e ahau ngā mea whakamīharo i te rangi i runga,

me ngā tohu ki te whenua i raro;

he toto, he kāpura, he paowa pongere.

20 Ko te rā ka huri hei pōuri,

ko te marama hoki hei toto,

i mua o te putanga mai o te rā o te Ariki,

taua rā nui whakaharahara, rongonui.

21 Nā, ko reira ora ai te hunga katoa

e karanga ana ki te ingoa o te Ariki.’

22 "E ngā tāngata o Īharaira, kia rongo koutou ki ēnei kupu; Ko Īhu o Nahareta, he tangata i tino whaitohungia e te Atua ki a koutou i runga i ngā merekara, i ngā mea whakamīharo, i ngā tohu i mea ai te Atua kia mahia e ia i waenganui o koutou, e mōhio ana anō rā koutou. 23 Ko tēnei tangata i tukua atu, he mea i āta whakaaroa, ā, i mōhiotia noatia ake e te Atua, tangohia ana e koutou, whakamatea iho, he mea rīpeka nā te ringa o ngā tāngata kino. 24 Nā te Atua ia i whakaara ake, nāna i wewete ngā mamae o te mate; nō te mea e kore ia e taea te pupuri e taua mate. 25 Ko tā Rāwiri kōrero hoki tēnei mōna:

‘I kite ahau i te Ariki i mua i tōku aroaro i ngā rā katoa;

kei tōku ringa matau nei ia,

e kore ai ahau e whakakorikoria.

26 Koia i koa ai tōku ngākau,

i whakamanamana ai tōku arero;

i takoto tūmanako ai anō ōku kikokiko.

27 Nō te mea e kore e waiho e koe tōku wairua i te rēinga,

e kore anō e tukua tāu Mea Tapu kia kite i te pirau.

28 Kua whakakitea e koe ki ahau ngā huarahi o te ora;

ka meinga e koe kia kī tonu tōku koa i tōu aroaro.’

29 "E ōku tēina, e tika ana kia aronui he kupu ki a koutou mō te tupuna nei mō Rāwiri, arā kua mate ia, kua tanumia, kei a tātou anō tōna urupā, ā, taea noatia tēnei rā. 30 I te mea he poropiti ia, ā, i mōhio kua oati te Atua i te oati ki a ia, ka whakaputaina ake tētahi, he hua nō tōna hope, hei noho ki runga ki tōna torōna. 31 Ā, i tāna kite wawe i tēnei, kōrerotia ana e ia te aranga o te Karaiti, arā:

‘Kīhai tōna wairua i waiho i te rēinga,

kīhai anō tōna kikokiko i kite i te pirau.’

32 "Kua whakaarahia ake tēnei Īhu e te Atua: ko mātou katoa ngā kaiwhakaatu. 33 Ā, ka oti nei ia te whakanui e te ringa matau o te Atua, ā, ka hōmai nei ki a ia e te Matua te Wairua Tapu i kōrerotia rā i mua, nā, kua ringihia mai e ia tēnei, e kite nei, e rongo nei koutou. 34 Kāhore hoki a Rāwiri i kake ki te rangi; heoi, e mea ana ia:

‘I mea te Ariki ki tōku Ariki,

"Hei tōku matau koe noho ai,

35 kia meinga rā anō e ahau ōu hoariri hei tūranga waewae mōu." ’

36 "Nō reira rā, kia mātau pū te whare katoa o Īharaira, kua meinga e te Atua hei Ariki, hei Karaiti, taua Īhu i rīpekatia nā e koutou."

37 Nō rātou ka rongo, ka werowero i roto i ō rātou ngākau, ka mea ki a Pita rātou ko ērā atu āpōtoro, "E ngā tuākana, me aha mātou?"

38 Nā, ko te meatanga a Pita ki a rātou, "Rīpenetā, kia iriiria, tēnā tangata, tēnā tangata o koutou i runga i te ingoa o Īhu Karaiti, hei murunga hara; ā, ka riro i a koutou te mea hōmai, arā te Wairua Tapu. 39 Ki a koutou hoki, ki ā koutou tamariki, te kupu hōmai, ki te hunga katoa anō o tawhiti, ki ngā mea e karangatia e te Ariki, e tō tātou Atua, ki a ia."

40 He maha atu anō ngā kupu i kōrero ai, i kauwhau ai ia, i mea ai, "Me whakaora koutou i a koutou i tēnei whakatupuranga parori kē." 41 Nā, ko ngā mea tonu i tango i tāna kupu i iriiria, me te mea e toru mano ngā wairua i honoa mai ki a rātou i taua rā. 42 Ā, i ū tonu rātou ki te whakaakoranga a ngā āpōtoro, ki te kotahitanga, ki te whawhati taro, ā, ki te īnoi.

Te Ora i waenga o te Hunga Whakapono

43 Tau iho ana te wehi ki ngā wairua katoa; he maha hoki ngā mea whakamīharo me ngā tohu i meinga e ngā āpōtoro. 44 I noho tahi anō te hunga whakapono katoa, i huihuia anō hoki ā rātou mea katoa; 45 i hokona atu hoki ā rātou rawa me ngā taonga, tuwhaina ana mā te katoa, rite tonu, ki te mate o tēnei, o tēnei. 46 Haere tonu ana hoki rātou i tēnei rā, i tēnei rā ki te temepara, kotahi tonu anō te whakaaro; whawhati taro ana i ō rātou kāinga, kai ana i ā rātou kai i runga i te koa, i te ngākau tapatahi; 47 e whakamoemiti ana ki te Atua, e paingia ana hoki e te iwi katoa. Ā, honoa mai ana e te Ariki ki a rātou i tēnā rā, i tēnā rā, i tēnā rā, te hunga e whakaorangia ana.