Atos 1

1 První zajisté knihu sepsalť jsem, ó Teofile, o všech věcech, kteréž začal Ježíš činiti a učiti, 2 Až do toho dne, v kterémžto dav přikázání apoštolům, kteréž byl skrze Ducha svatého vyvolil, vzhůru vzat jest. 3 Kterýmžto i zjevoval sebe samého živého po svém umučení ve mnohých jistých důvodích, za čtyřidceti dnů ukazuje se jim a mluvě o království Božím. 4 A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne. 5 Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech. 6 Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomto-li času napravíš království Izraelské? 7 I řekl jim: Neníť vaše věc znáti časy anebo příhodnosti časů, kteréžto Otec v moci své položil. 8 Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země. 9 A to pověděv, ani na to hledí, vzhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich. 10 A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podle nich v rouše bílém, 11 A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe. 12 Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního. 13 A když přišli domů, vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas bratr Jakubův. 14 Ti všickni byli trvajíce jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marijí, matkou Ježíšovou, i s bratřími jeho. 15 V těch pak dnech povstav Petr uprostřed učedlníků, řekl (a byl zástup lidí spolu shromážděných okolo sta a dvadcíti): 16 Muži bratří, musilo se naplniti Písmo to, kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi, kterýž byl vůdce těch, jenž jímali Ježíše. 17 Nebo byl přičten k nám, a byl došel losu přisluhování tohoto. 18 Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho. 19 A to známé jest učiněno všechněm přebývajícím v Jeruzalémě, takže jest nazváno pole to vlastním jazykem jejich Akeldama, to jest pole krve. 20 Psáno jest zajisté v knihách Žalmů: Budiž příbytek jeho pustý, a nebuď, kdo by přebýval v něm, a opět: Biskupství jeho vezmi jiný. 21 Protož musíť to býti, aby jeden z těch mužů, kteříž jsou s námi bývali po všecken čas, v němž přebýval mezi námi Pán Ježíš, 22 Počav od křtu Janova až do dne toho, v kterémžto vzhůru vzat jest od nás, byl svědkem spolu s námi vzkříšení jeho. 23 Tedy postavili dva, Jozefa, jenž sloul Barsabáš, kterýž měl příjmí Justus, a Matěje. 24 A modléce se, řekli: Ty, Pane, všech srdcí zpytateli, ukažiž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou, 25 Aby přijal los přisluhování tohoto a apoštolství, z něhož jest vypadl Jidáš, aby odšel na místo své. 26 I dali jim losy. Spadl pak los na Matěje, i připojen jest z společného snešení k jedenácti apoštolům.

1 Ko te pukapuka tuatahi rā he mea tuhituhi nāku, e Tiopira, mō ngā mea katoa i tīmata ai a Īhu te mahi, te ako, 2 taea noatia te rā i tangohia atu ai ia, i muri i tāna whakaakoranga, arā i tā te Wairua Tapu, ki ngā āpōtoro i whiriwhiria e ia. 3 He maha hoki ngā tohu i whakakite ora ai ia i a ia ki a rātou, i muri i tōna whakamamaetanga, e whā tekau hoki ngā rā i kitea ai e rātou, kōrerotia ai e ia ngā mea o te rangatiratanga o te Atua. 4 Ā, i a rātou ka huihui tahi me ia, ka whai kupu ia kia kaua rātou e haere atu i Hiruhārama, ā, ka mea, "Engari, kia tāria te mea i kōrerotia i mua e te Matua, i rongo rā koutou ki ahau. 5 I iriiri hoki a Hoani ki te wai; ko koutou ia, e kore e maha ake ngā rā, ka iriiria ki te Wairua Tapu."

Ka Mauria ake a Īhu ki te Rangi

6 Nō reira, i a rātou ka tāmene, ka ui rātou ki a ia, "E te Ariki, ko te wā ianei tēnei e whakahoki ai koe i te rangatiratanga ki a Īharaira?"

7 Nā, ko tāna meatanga ki a rātou, "Ehara mā koutou te mōhio ki ngā tāima, ki ngā wā rānei, kua whakaritea e te Matua māna ake te tikanga. 8 Otiia, ka riro he kaha i a koutou, ina haere mai te Wairua Tapu ki runga ki a koutou, ā, hei kaiwhakaatu koutou mōku ki Hiruhārama, ki Hūria katoa, ki Hamaria hoki, ā tae noa ki te pito whakamutunga o te ao."

9 Ā, nō ka mutu tāna kōrero i ēnei mea, i a rātou anō e titiro atu ana, ka tangohia atu ia, ā, nā te kapua i kōpaki atu i ō rātou kanohi.

10 Ā, i a rātou e titiro matatau atu ana ki te rangi, i a ia e haere ana, nā, ko ngā tāngata tokorua e tū ana i tō rātou taha, he mā ngā kākahu. 11 E mea ana, "E ngā tāngata o Karirī, he aha tā koutou e tū, e mātakitaki atu nā ki te rangi? Ko tēnā Īhu kua tangohia atu nā i a koutou ki te rangi, ka pērā anō tōna haerenga mai me ia i tirohia atu nā e koutou e haere ana ki te rangi."

Te Kairīwhi o Hūrā

12 Nā, hoki ana rātou ki Hiruhārama i te maunga e huaina nei ko Ōriwa, he wāhi e tata ana ki Hiruhārama, he haerenga hāpati. 13 Ā, ka tomo rātou, ka kake ki te rūma i runga, ki te wāhi i noho ai rātou; arā a Pita, a Hēmi, a Hoani, a Anaru, a Piripi, a Tamati, a Patoromu, a Matiu, a Hēmi tama a Arapiu, a Haimona Heroti, a Hūrā te teina o Hēmi. 14 Ko ēnei katoa kotahi tonu te whakaaro i ū ai ki te īnoi, ki te karakia, me ngā wāhine; me te whaea o Īhu, me Meri; me ōna tēina.

15 I aua rā, ka whakatika a Pita i waenganui o ngā ākonga; ā, he tokomaha ngā tāngata i huihui, kei te kotahi rau e rua tekau; ā, ka mea, 16 "E hoa mā, e ōku tēina, i tika anō kia whakaritea tēnei karaipiture, tā te Wairua Tapu i kōrerotia rā i mua e te māngai o Rāwiri mō Hūrā, mō te kaiārahi i te hunga nāna i hopu a Īhu. 17 I huihuia tahitia hoki ia ki a tātou, i a ia anō tētahi wāhi o tēnei mahi."

18 (Nā, hokona ana e taua tangata tētahi māra ki te utu o tōna hara; ā, taka tūpou iho, kōara pū i waenganui, pakaru katoa ki waho ōna whēkau. 19 I mōhiotia tēnei e te hunga katoa e noho ana i Hiruhārama; nā reira taua wāhi i huaina ai ki tō tātou reo ko Akērama, arā ko te Māra o te Toto.)

20 "Kua oti hoki te tuhituhi ki te pukapuka o ngā Waiata,

‘Kia ururuatia tōna nohoanga,

kaua hoki tētahi tangata e noho ki reira’;

me tēnei:

‘Kia riro tāna mahi tirotiro i tētahi atu.’

21 Nō reira, ko ngā tāngata i haere tahi nei tātou, i ngā wā katoa i hāereere mai ai, i hāereere atu ai te Ariki, a Īhu i roto i a tātou, 22 hei te iriiringa a Hoani tīmata ai, ā tae noa ki te rā i tangohia atu ai ia i a tātou, me whakatū tētahi o ērā hei hoa mō tātou ki te whakaatu i tōna aranga mai."

23 Ā, tokorua a rātou i whakarite ai, ko Hōhepa i huaina nei ko Pāhapa, ko tētahi o ōna ingoa ko Hutuha, rāua ko Matiaha. 24 Nā, ka īnoi rātou, ka mea, "Ko koe, e te Ariki, e mōhio ana ki ngā ngākau o te katoa, māu e whakaatu ko wai o tēnei tokorua tāu i whiriwhiri ai, 25 hei tango i te wāhi i tēnei mahi minita, i te tūranga āpōtoro hoki, i taka atu a Hūrā, he mea kia haere ai ia ki tōna wāhi. 26 Nā, ka makā e rātou ō rāua rota; ā, ka tau te rota ki a Matiaha; ā, uru ana ia ki ngā āpōtoro tekau mā tahi."