Atos 28

1 A tak zachováni jsouce, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita. 2 Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu. 3 A když Pavel sebral drahně roždí a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho. 4 A když uzřeli lidé toho ostrovu, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni k druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; neb ač z moře vyšel, však pomsta Boží nedá jemu živu býti. 5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo. 6 Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše myšlení své, pravili, že jest on bůh. 7 Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius, kterýžto přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval. 8 I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vzložil na něj ruce a uzdravil jej. 9 A když se to stalo, tedy i jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni. 10 Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli nám na lodí toho, čehož potřebí bylo. 11 A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, majici za erb Kastora a Polluxa. 12 A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni. 13 A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos. 14 Kdežto nalezli jsme bratří, kteříž nás prosili, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme šli k Římu. 15 Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréžto uzřev Pavel, poděkoval Bohu a počal býti dobré mysli. 16 A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal. 17 I stalo se po třech dnech, svolal Pavel muže přední z Židů. A když se sešli, řekl k nim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa, z Jeruzaléma vydán jsem v ruce Římanům, 18 Kteříž vyslyševše mne, chtěli mne propustiti, protože žádné viny hodné smrti na mně nebylo. 19 Ale když Židé tomu odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co národ svůj žalovati. 20 A protož z té příčiny povolal jsem vás, žádostiv jsa viděti vás a s vámi promluviti; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem. 21 A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psaní neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval nám, aneb mluvil co zlého o tobě. 22 Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá. 23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimžto s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z Zákona Mojžíšova a Proroků, od jitra až do večera. 24 A někteří uvěřili tomu, což Pavel vypravoval, někteří pak nevěřili. 25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo: Jistě žeť jest dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim, 26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte. 27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil. 28 Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou. 29 A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou mnohé hádky. 30 Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu, 31 Káže o království Božím a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.

Kei Merita

1 Ā, ka ora mātou, kātahi ka mōhio ko Merita te ingoa o te motu. 2 Nā, kīhai i nohinohi te atawhai a ngā tāngata māori ki a mātou. Ka tahuna he kāpura, whakamanuhiritia ana mātou katoa, nō te mea e ua ana te ua, nō te mātao hoki. 3 Nā, ka kohikohia e Pāora he pūpū wahie, ā, makā ana e ia ki te kāpura; heoi puta mai ana he neke i te wera, ka mau ki tōna ringa. 4 Ā, i te kitenga o ngā tāngata māori i te ngārara e werewere ana ki tōna ringa, ka mea rātou tētahi ki tētahi, "Koia, he tangata kōhuru tēnei, ka ora nei ia i te moana, nā, kīhai i tukua e te tika kia ora." 5 Otiia, i ruia atu e ia te ngārara ki te kāpura, ā, kīhai ia i mate, kīhai i aha. 6 Nā, whanga noa rātou kia tetere ia, kia hinga whakarere rānei, kia mate; heoi, ka roa noa tō rātou whanganga, ā, i te kitenga kāhore he aha i pā ki a ia, ka puta kē ō rātou whakaaro, ka mea, he atua ia.

7 I taua wāhi te kāinga o te tino rangatira o te motu, ko Pupiriu te ingoa. He manuhiri mātou nāna; e toru ngā rā i atawhaitia ai mātou e ia. 8 Nā, i te takoto te papa o Pupiriu e mate ana i te kirikā, i te kōripi. Heoi, ka tomo a Pāora ki a ia, ka īnoi, ka whakapā i ōna ringa ki a ia, ā, ora ake ia. 9 Ā, i te meatanga o tēnei, nā, ka haere mai anō ērā atu o te motu he mate o rātou, ā, whakaorangia ana. 10 Nui atu anō te hōnore i whakahōnoretia ai mātou e rātou; ā, i tō mātou rerenga ka utaina ngā mea e rite ana mā mātou.

Mai i Merita ki Rōma

11 Ā muri iho i ngā marama e toru, ka rere mātou i runga i tētahi kaipuke o Arēhānaria, i tū nei ki taua motu i te hōtoke, ko Katoro rāua ko Poruku te tohu. 12 Nā, ka ū ki Hairakuha, ā, e toru ō mātou rā i noho ai ki reira. 13 Nā, ka āwhio ake mātou i reira, ka ū ki Rekiuma. Ka pō tahi ka pā te tonga, ā, i te rua o ngā rā ka ū ki Puteori. 14 Ā, nō ka kitea ngā tuākana i reira, ka tohea mātou kia noho i a rātou, kia whitu ngā rā. Heoi, haere ana mātou ki Rōma. 15 Ā, ka rongo ngā tuākana o reira ki a mātou, ka haere ake ki te whakatau i a mātou ki Te Mākete o Apiu, ki Wharetoru. Ā, i te kitenga o Pāora i a rātou, ka whakawhetai ki te Atua, ka ora te ngākau.

Kei Rōma

16 Nā, ka tae mātou ki Rōma, ka hoatu ngā herehere e te keneturio ki te rangatira hōia. Ko Pāora ia i tukua kia noho motu kē rāua ko tētahi hōia hei tiaki i a ia.

17 Ā, i muri i ngā rā e toru, ka huihuia e Pāora ngā tino tāngata o ngā Hūrai; ā, nō tō rātou minenga mai, ka mea ia ki a rātou, "E ōku tuākana, ko ahau kāhore ōku hara ki te iwi, ki ngā ritenga rānei a ngā mātua, i tukua ai ahau i Hiruhārama hei herehere ki ngā ringa o ngā tāngata o Rōma. 18 Ā, i mea rātou, i tā rātou whakawākanga i ahau kia tukua ahau, nō te mea kāhore he take e mate ai ahau. 19 Heoi, ka whakahē tonu ngā Hūrai; e taea hoki te aha? Karanga ana ahau ki a Hīhā; kāhore ia āku mea e whakawā ai ahau i tōku iwi. 20 Koia ahau i karanga ai i a koutou kia kite, kia kōrero ki ahau. Nō te mea hoki ko tā Īharaira e tūmanako nei te mea i herea ai ahau ki tēnei mekameka."

21 Nā, ko tā rātou meatanga ki a ia, "Kāhore he pukapuka mōu i tae mai ki a mātou i Hūria, kāhore anō tētahi o ngā tuākana i haere mai nei i kawe kupu mai, i kōrero mai rānei i tētahi kino mōu. 22 Otirā, e mea ana mātou kia rongo ki a koe ki ōu whakaaro. E mōhio ana hoki mātou ki tēnei wehenga, e kōrerotia kinotia ana i ngā wāhi katoa."

23 Ā, ka oti te whakarite he rā ki a ia, he tokomaha i haere mai ki a ia ki tōna whare; ā, whakakitea ana e ia ki a rātou, whakaaturia ana te rangatiratanga o te Atua, ā, ka kukume i a rātou ki ngā mea o Īhu, tiki atu ai i tā te ture a Mohi, i tā ngā poropiti, nō te ata ā ahiahi noa. 24 Ko ētahi i whakapono ki ngā mea i kōrerotia, ko ētahi kīhai i whakapono. 25 Ā, te rite ā rātou kōrero, ka puta atu rātou, i muri i te kōrerotanga a Pāora i tētahi kupu, "Tika tonu te kōrero a te Wairua Tapu i a Ihāia poropiti ki ō koutou mātua, 26 i mea nei,

‘Haere ki tēnei iwi, mea atu,

Rongo noa koutou, e kore e mātau;

titiro noa koutou, e kore e kite.

27 Kua mātotoru hoki te ngākau o tēnei iwi,

he pūhoi ngā taringa ki te whakarongo,

ō rātou kanohi kua whakamoea e rātou;

kei kite ngā kanohi, kei rongo ngā taringa,

kei mātau te ngākau,

ā, ka tahuri rātou, ka ora i ahau.’

28 "Nā, kia mōhio koutou, ka tukua tēnei whakaoranga a te Atua ki ngā tauiwi, ā ka rongo rātou. 29 Ā, ka mutu ēnei kōrero āna, ka haere ngā Hūrai, he nui hoki tā rātou tautohetohe ki a rātou anō."

30 Ā, e rua tino tau i noho ai a Pāora ki tōna whare i utua e ia, ā, manaakitia ana e ia te hunga katoa e tomo ana ki a ia; 31 ā, māia tonu ia ki te kauwhau i te rangatiratanga o te Atua, ki te whakaako i ngā mea o te Ariki, o Īhu Karaiti, kīhai anō i rīria.