Atos 8

1 Saul pak také přivolil k usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů. 2 I pochovali Štěpána muži pobožní, a plakali velmi nad ním. 3 Saul pak hubil církev, do domů vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláře. 4 Ti pak, kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo Boží. 5 A Filip všed do města Samaří, kázal jim Krista. 6 I pozorovali zástupové s pilností jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil. 7 Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou. 8 A stala se radost veliká v tom městě. 9 Muž pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým. 10 Na něhož pozor měli všickni, od nejmenšího až do největšího, říkajíce: Tentoť jest Boží moc veliká. 11 Pozor pak měli na něho, protože je za mnohý čas mámil svými čáry. 12 A když, uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy, 13 Tedy i ten Šimon také uvěřil, a pokřtěn byv, přídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké činěné, děsil se. 14 Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé, že by Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana. 15 Kteříž přišedše k nim, modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého. 16 (Nebo ještě byl na žádného z nich nesstoupil, ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.) 17 Tedy vzkládali na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého. 18 I uzřev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, přinesl jim peníze, 19 Řka: Dejte i mně tu moc, ať, na kohož bych koli vzložil ruce, přijme Ducha svatého. 20 I řekl k němu Petr: Peníze tvé buďtež s tebou na zatracení, protože jsi se domníval, že by dar Boží mohl býti zjednán za peníze. 21 Nemáš dílu ani losu v této věci; nebo srdce tvé není upřímé před Bohem. 22 Protož čiň pokání z této své nešlechetnosti, a pros Boha, zda by odpuštěno bylo tobě to myšlení srdce tvého. 23 Nebo v žluči hořkosti a v svazku nepravosti tebe býti vidím. 24 I odpověděv Šimon, řekl: Modltež vy se za mne Pánu, aby na mne nepřišlo něco z těch věcí, kteréž jste mluvili. 25 Oni pak osvědčovavše a mluvivše slovo Páně, navrátili se do Jeruzaléma, a ve mnohých městečkách Samaritánských kázali evangelium. 26 V tom anděl Páně mluvil k Filipovi, řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do města Gázy, kteréž jest pusté. 27 A on vstav, i šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil, 28 Již se navracoval zase, sedě na voze svém, a četl Izaiáše proroka. 29 I řekl Duch k Filipovi: Přistup a přiviň se k vozu tomu. 30 A přiběh Filip, slyšel jej, an čte Izaiáše proroka. I řekl: Rozumíš-liž, co čteš? 31 A on řekl: Kterakž bych mohl rozuměti, leč by mi kdo vyložil? I prosil Filipa, aby vstoupil na vůz, a seděl s ním. 32 Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých. 33 V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ačkoli zahlazen byl z země život jeho? 34 A odpovídaje komorník Filipovi, dí: Prosím tebe, o kom toto mluví prorok? Sám-li o sobě, čili o někom jiném? 35 Tedy otevřev Filip ústa svá, a počav od toho Písma, zvěstoval jemu Ježíše. 36 A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, teď voda. Proč nemám býti pokřtěn? 37 I řekl Filip: Věříš-li celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží. 38 I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho. 39 A když vystoupili z vody, Duch Páně pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se. 40 Filip pak nalezen jest v Azotu; a chodě, kázal evangelium všem městům, až přišel do Cesaree.

1 Ā, i reira a Haora e whakaae ana ki tōna matenga.

Te Whakatoinga o Haora i te Hāhi

Nā, i taua rā ka oho he whakatoinga nui ki te hāhi i Hiruhārama, ā, marara katoa ana rātou, puta noa i ngā wāhi o Hūria, o Hamaria; kāhore ia ngā āpōtoro. 2 Ā, nā te hunga whakaaro a Tepene i tanu, ā, he nui tā rātou tangihanga mōna.

3 Ko Haora ia, tāhoroa ana e ia te hāhi, tomo ana ki tēnā whare, ki tēnā whare, tōia atu ana ngā tāne me ngā wāhine, hoatu ana ki roto ki te whare herehere.

Ka Kauwhautia te Rongopai ki Hamaria

4 Nō reira ko rātou tonu, ko ngā mea i whakamararatia rā, i hāereere ki te kauwhau i te kupu. 5 Nā, ko Piripi i heke atu ki te pā o Hamaria, ā, kauwhau ana i a te Karaiti ki a rātou. 6 Ā, kotahi tonu te whakaaro o ngā mano ki te whakarongo ki ngā mea i kōrero ai a Piripi, i a rātou e rongo ana, e kite ana i ngā tohu i mea ai ia. 7 I puta mai hoki ngā wairua poke i roto i te tini o ngā mea e nohoia ana, he nui te reo ki te karanga. He tokomaha anō ngā pararūtiki, ngā kopa i whakaorangia. 8 Ā, nui atu te hari o taua pā.

9 Nā, i reira tētahi tangata, ko Haimona te ingoa, he mahi mākutu tāna i mua atu i roto i taua pā, ā, mīharo ana te iwi o Hamaria, i mea hoki ia i a ia he tangata nui. 10 I whakarongo katoa hoki rātou ki a ia te iti me te rahi, i mea, "Ko taua kaha o te Atua tēnei tangata, e kīia nei ‘ko te Nui.’ " 11 Ā, i whakarongo rātou ki a ia, nō te mea kua roa kē rātou e mīharo ana ki āna mahi mākutu. 12 Ā, nō rātou ka whakapono ki a Piripi; e kauwhau ana i te rongopai o te rangatiratanga o te Atua, i te ingoa hoki o Īhu Karaiti, ka iriiria rātou, ngā tāne me ngā wāhine. 13 Ko Haimona tonu tētahi i whakapono. Ā, ka iriiria ka piri tahi ki a Piripi; ā, nō tōna kitenga i ngā tohu me ngā merekara nunui i mahia, ka mīharo.

14 Ā, i te rongonga o ngā āpōtoro i Hiruhārama kua tango a Hamaria i te kupu a te Atua, ka tonoa atu e rātou a Pita rāua ko Hoani ki a rātou. 15 Nō tō rāua taenga iho, ka īnoi mō rātou, kia riro te Wairua Tapu i a rātou. 16 Kāhore anō hoki ia i tau noa ki tētahi o rātou; he mea iriiri kau i runga i te ingoa o te Ariki, o Īhu. 17 Me i reira ka whakapākia iho ō rātou ringa ki a rātou, ā, ka riro mai te Wairua Tapu i a rātou.

18 Ā, nō te kitenga o Haimona, nā te whakapānga iho o ngā ringa o ngā āpōtoro i hōmai ai te Wairua Tapu, ka mea ki te hoatu moni ki a rāua, 19 ka kī, "Hōmai hoki ki ahau tēnei mana, kia riro ai te Wairua Tapu i te tangata e whakapākia iho ai e ahau ōku ringa."

20 Nā, ko te meatanga a Pita ki a ia, "Kia pirau ngātahi kōrua ko tāu moni, ina koe ka whakaaro mā te moni ka whiwhi ai ki te mea hōmai noa a te Atua! 21 Kāhore he wāhi māu, kāhore he taunga mōu i tēnei mea; kāhore hoki i tika tōu ngākau i te aroaro o te Atua. 22 Nā, rīpenetātia tēnei kino ōu, ā, īnoi ki te Atua, me kore noa e murua te whakaaro o tōu ngākau. 23 Kua kite hoki ahau i a koe, kei roto koe i te au kawa, kei te here o te kino."

24 Nā, ka whakahoki a Haimona, ka mea, "Mā kōrua e īnoi mōku ki te Ariki, kei pā ki ahau tētahi o ngā mea kua kōrerotia mai nā e kōrua."

25 Ā, ka mutu tā rāua whakaatu, tā rāua kauwhau i te kupu a te Ariki, ka hoki ki Hiruhārama, he maha hoki ngā kāinga o ngā Hamari i kauwhautia ai e rāua te rongopai.

Ko Piripi rāua ko te Āpiha Etiopiana

26 Nā, ka kōrero tētahi anahera a te Ariki ki a Piripi, ka mea, "Whakatika, haere ki te tonga, ki te ara e heke atu ana i Hiruhārama ki Kaha"; he koraha tērā. 27 Whakatika ana ia, haere ana. Nā, ko tētahi tangata o Etiopia, he unaka, he tangata nui nā Kanarahi, kuīni o ngā Etiopiana, ko te kaitiaki ia o āna taonga katoa, i haere ki Hiruhārama ki te karakia; 28 ā, e hoki mai ana, e noho ana i runga i tōna hāriata, e kōrero ana i a Ihāia poropiti. 29 Nā, ka mea te Wairua ki a Piripi, "Whakatata atu, ka haere atu koe ki te hāriata rā."

30 Kātahi a Piripi ka oma atu ki a ia, ka rongo i a ia e kōrero ana i a Ihāia poropiti, ka mea atu, "E mātau ana rānei koe ki tāu e kōrero nā?"

31 Anō rā ko ia, "Me pēhea koia, ki te kore tētahi hei arataki i ahau?" Nā, ka mea ia ki a Piripi kia eke ki runga kia noho tahi me ia.

32 Nā, ko te wāhi o te karaipiture e kōrero nei ia, ko tēnei:

"I ārahina ia ānō he hipi kia patua;

ā, me te reme e wahangū ana i te aroaro o tōna kaikutikuti,

kīhai i kuihi tōna waha.

33 I tōna whakaitinga i whakakorea he whakawā mōna.

Mā wai hoki tōna whakatupuranga e kōrero?

Kua tangohia atu nei tōna ora i te whenua."

34 Nā, ka whakahoki te unaka ki a Piripi, ka mea, "Tēnā koa, mō wai tēnei kōrero a te poropiti? Mōna ake anō, mō tētahi atu rānei?" 35 Nā, ka puaki te māngai o Piripi, ā, tīmata mai i taua karaipiture, kauwhautia ana e ia a Īhu ki a ia.

36 Ā, i a rāua e haere ana i te ara, ka tae atu rāua ki tētahi wai, ka mea te unaka, "Nā, he wai tēnei! He aha te mea e kore ai ahau e iriiria?" 37 Mea atu ana a Piripi, "Ki te whakapono tōu ngākau katoa, e āhei anō koe." Nā, ka whakahoki ia, ka mea, "E whakapono ana ahau ko Īhu Karaiti te Tama a te Atua." 38 Kātahi ia ka whakahau i te hāriata kia tū; ka haere atu rāua tokorua ki roto i te wai, a Piripi rāua ko te unaka; ā, iriiria ana ia e ia. 39 Ā, i tō rāua putanga ake i te wai, kāhakina atu ana a Piripi e te Wairua o te Ariki; ā, mutu tonu te kitenga atu o te unaka i a ia, heoi, haere hari atu ana ia i tōna ara. 40 Ko Piripi ia i kitea ki Ahota; ā, i a ia e haere ana, kauwhautia ana e ia te rongopai ki ngā pā katoa, ā tae noa ia ki Hiharia.