Apocalipse 12

1 I ukázal se div veliký na nebi: Žena oděná sluncem, pod jejímiž nohama byl měsíc a na jejíž hlavě byla koruna dvanácti hvězd. 2 A jsuci těhotná, křičela, pracujici ku porodu a trápěci se, aby porodila. 3 I vidín jest jiný div na nebi. Nebo aj, drak veliký ryšavý ukázal se, maje hlav sedm a rohů deset, a na těch hlavách svých sedm korun. 4 Jehož ocas strhl třetinu hvězd s nebe, a svrhl je na zem. Ten pak drak stál před ženou, kteráž měla poroditi, aby hned, jakž by porodila, syna jejího sežral. 5 I porodila syna pacholíka, kterýž měl spravovati všecky národy prutem železným. I vytržen jest syn její k Bohu a k trůnu jeho. 6 A žena utekla na poušť, kdež měla místo od Boha připravené, aby ji tam živili za dnů tisíc dvě stě a šedesát. 7 I stal se boj na nebi: Michal a andělé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andělé jeho. 8 Ale nic neobdrželi, aniž jest nalezeno více místo jejich na nebi. 9 I svržen jest drak ten veliký, had starý, jenž slove ďábel a satanáš, kterýž svodí všecken okršlek světa; svržen jest, pravím, na zem, i andělé jeho s ním svrženi jsou. 10 A uslyšel jsem hlas veliký, řkoucí na nebi: Nyní stalo se spasení, a moc, i království Boha našeho, a moc Krista jeho; nebo svržen jest žalobník bratří našich, kterýž žaloval na ně před obličejem Boha našeho dnem i nocí. 11 Ale oni zvítězili nad ním skrze krev Beránka, a skrze slovo svědectví svého, a nemilovali duší svých až do smrti. 12 Protož veselte se nebesa, a kteříž přebýváte v nich. Běda těm, jenž přebývají na zemi a na moři; nebo ďábel sstoupil k vám, maje hněv veliký, věda, že krátký čas má. 13 A když uzřel drak, že jest svržen na zem, honil ženu tu, kteráž porodila toho pacholíka. 14 Ale dána jsou ženě dvě křídla orlice veliké, aby letěla od tváři hada na poušť, na místo své, kdež by ji živili do času a časů, a do půl času. 15 I vypustil had z úst svých po ženě vodu jako řeku, aby ji řeka zachvátila. 16 Ale země pomohla ženě; neb otevřela země ústa svá a požřela řeku, kterouž vypustil drak z úst svých. 17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázání Božích a mají svědectví Ježíše Krista. 18 I stál jsem na písku mořském.

Te Wahine me te Tarakona

1 Nā, ka kitea he tohu nui i te rangi; he wahine, ko te rā tōna kākahu, ko te marama kei raro i ōna waewae, i runga anō i tōna mātenga ko ngā whetū kotahi tekau mā rua hei karauna. 2 Kua hapū hoki ia, nā, karanga ana, oke ana, he mamae whānautanga.

3 Ā, ka kitea tētahi atu tohu i te rangi, nā, he tarakona nui, he mea whero, e whitu ōna māhunga, tekau ōna haona, e whitu anō ngā karauna i runga i ōna māhunga. 4 Ā, e kūmea ana e tōna hiku te wāhi tuatoru o ngā whetū o te rangi, makā ana e ia ki te whenua. Ā, ka tū te tarakona i te aroaro o te wahine i mea nei ki te whānau, hei kai i tāna tamaiti ina whānau. 5 Nā, ka whānau te tamaiti a te wahine rā, he tāne, ko ia hei whakahaere tikanga mō ngā iwi katoa ki te tokotoko rino. Nā, kua kāhakina atu tāna tamaiti ki te Atua, ki tōna torōna hoki. 6 Ā, ka oma te wahine rā ki te koraha, kua rite noa ake hoki i te Atua he kāinga mōna ki reira, ki reira whāngainga ai ia, kia taka rā anō ngā rā kotahi mano e rua rau e ono tekau.

7 Nā, he whawhai tērā kei te rangi. Ko Mikaera rātou ko āna anahera e whawhai ana ki te tarakona; whawhai ana hoki te tarakona rātou ko āna anahera. 8 Ā, kīhai rātou i toa; kīhai anō hoki tō rātou wāhi i kitea i te rangi i muri iho. 9 Nā, ka makā te tarakona nui, te nākahi onamata, e huaina nei ko te Rēwera, ko Hātana hoki, e whakapōhēhē nei i te ao katoa. Ka makā ia ki te whenua, ā, i maka tahitia āna anahera me ia.

10 Ā, ka rongo ahau i te reo nui i te rangi e kī ana:

"Tēnei kua tae mai te whakaoranga, te kaha, me te rangatiratanga o tō tātou Atua,

me te mana hoki o tāna Karaiti;

nō te mea kua whakatakā te kaiwhakapae ki ō tātou tēina,

e whakapae nei ki a rātou i te ao, i te pō,

i te aroaro o tō tātou Atua.

11 Hinga ana ia i a rātou,

he meatanga nā ngā toto o te Reme,

nā te kupu hoki o tā rātou whakaatu;

kīhai rātou i aroha ki te ora mō rātou, ā mate noa.

12 Kia hari koutou ki tēnei, e ngā rangi,

e te hunga hoki e noho ana i reira.

Auē te mate mō te whenua, mō te moana hoki!

Kua heke atu hoki ki a koutou te rēwera,

nui atu hoki tōna riri,

nō te mea kua mātau ia he poto tōna tāima."

13 Ā, nō ka kite te tarakona kua makā ia ki te whenua, ka whakatoia e ia te wahine nāna te tamaiti tāne i whānau nei. 14 Nā, e rua ngā pākau o te ēkara nui kua hoatu ki te wahine, kia rere ai ia ki te koraha, ki tōna kāinga, ki reira whāngainga ai ā taka noa he tāima, ētahi tāima, me te hāwhe tāima, kei kitea mai e te nākahi. 15 Nā, ka whakaruakina mai e te nākahi i tōna māngai i muri i te wahine rā he wai, ānō he awa, kia kāhakina atu ai ia e te awa. 16 Ā, ka āwhinatia mai te wahine e te whenua, ka hāmama te māngai o te whenua, inumia ake te awa i whakaruakina nei e te tarakona i roto i tōna māngai. 17 Ā, riri ana te tarakona ki te wahine; haere ana ia ki te whawhai ki ērā atu o tāna whānau, ki te hunga e pupuri ana i ngā ture a te Atua, kei a rātou nei te whakaatu o Īhu Karaiti.