Apocalipse 16

1 I slyšel jsem hlas veliký z chrámu, řkoucí sedmi andělům: Jděte, vylijte sedm koflíků hněvu Božího na zemi. 2 I šel první anděl a vylil koflík svůj na zemi, i vyvrhli se vředové škodliví a zlí na lidech, majících znamení šelmy, a na těch, kteříž se klaněli obrazu jejímu. 3 Za tím druhý anděl vylil koflík svůj na moře, a učiněno jest jako krev umrlého, a všeliká duše živá v moři umřela. 4 Potom třetí anděl vylil koflík svůj na řeky a na studnice vod, i obráceny jsou v krev. 5 I slyšel jsem anděla vod, řkoucího: Spravedlivý jsi, Pane, Kterýž jsi, a Kterýž jsi byl, a Svatý, žes to usoudil. 6 Neboť jsou krev svatých a proroků vylévali, i dal jsi jim krev píti; hodniť jsou zajisté toho. 7 I slyšel jsem jiného anděla od oltáře, kterýž řekl: Jistě, Pane Bože všemohoucí, praví jsou a spravedliví soudové tvoji. 8 Potom čtvrtý anděl vylil koflík svůj na slunce, i dáno jest jemu trápiti lidi ohněm. 9 I pálili se lidé horkem velikým, a rouhali se jménu Boha toho, kterýž má moc nad těmito ranami, avšak nečinili pokání, aby vzdali slávu jemu. 10 Tedy pátý anděl vylil koflík svůj na stolici té šelmy, i učiněno jest království její tmavé, i kousali lidé jazyky své pro bolest. 11 A rouhali se Bohu nebeskému pro bolesti své a pro vředy své, avšak nečinili pokání z skutků svých. 12 Šestý pak anděl vylil koflík svůj na tu velikou řeku Eufrates, i vyschla voda její, aby připravena byla cesta králům od východu slunce. 13 A viděl jsem, ano z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vyšli tři duchové nečistí, podobní žabám. 14 Nebo jsouť duchové ďábelští, ješto činí divy a chodí mezi krále zemské a všeho světa, aby je shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího. 15 Aj, přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho. 16 I shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon. 17 Tedy sedmý anděl vylil koflík svůj na povětří, i vyšel hlas veliký z chrámu nebeského, od trůnu, řkoucí: Stalo se. 18 I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo, jakž jsou lidé na zemi, totiž země třesení tak velikého. 19 I roztrhlo se to veliké město na tři strany, a města národů padla. A Babylon veliký přišel na pamět před obličejem Božím, aby dal jemu kalich vína prchlivosti hněvu svého. 20 A všickni ostrovové pominuli, a hory nejsou nalezeny. 21 A kroupy veliké jako centnéřové pršely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lidé pro ránu těch krup; nebo velmi veliká byla ta rána.

Ngā Oko o te Riri o te Atua

1 Ā, ka rongo ahau i te reo nui he mea nō roto i te whare tapu e mea ana ki ngā anahera e whitu, "Haere koutou, ringihia ngā oko e whitu o te riri o te Atua ki te whenua!"

2 Nā, haere ana te tuatahi, ringihia ana e ia tāna oko ki te whenua; ā, kua pā he mariao kino whakarihariha ki ngā tāngata kei a rātou nei te tohu a te kararehe, ki te hunga hoki e koropiko ana ki tōna whakapakoko.

3 Nā, ka ringihia e te tuarua o ngā anahera tāna oko ki te moana; ā, ka meinga hei toto, ānō nō te tūpāpaku; ā, ka mate ngā wairua ora katoa i roto i te moana.

4 Nā, ka ringihia e te tuatoru o ngā anahera tāna oko ki ngā awa, ki ngā puna wai; ā, ka meinga hei toto. 5 Ā, ka rongo ahau i te anahera o ngā wai e mea ana,

"Tika tonu koe, e te Ariki, tēnei koe ināianei,

i mua anō koe, ko te Mea Tapu hoki koe,

nāu hoki ēnei whakawā.

6 I ringihia hoki e rātou ngā toto o te hunga tapu,

o ngā poropiti, ā, hoatu ana e koe he toto ki a rātou kia inumia;

he mea tika hoki mā rātou."

7 I rongo hoki ahau i te āta e mea ana,

"Āe rā, e te Ariki, e te Atua Kaha Rawa,

pono tonu, tika tonu āu whakawā."

8 Nā, ka ringihia e te tuawhā o ngā anahera tāna oko ki te rā; ā, ka hoatu ki a ia kia tunua ngā tāngata ki te ahi. 9 Nā, hunuhunua ana ngā tāngata e te wera nui; ā, ka kohukohu rātou ki te ingoa o te Atua, kei a ia nei te tikanga mō ēnei whiu. Kīhai hoki rātou i rīpenetā, i hoatu i te korōria ki a ia.

10 Nā, ka ringihia e te tuarima o ngā anahera tāna oko ki te torōna o te kararehe; ā, ka whakapōuritia tōna rangatiratanga; ā, ngaua ana e ngā tāngata ō rātou arero i te mamae, 11 kohukohua ana hoki e rātou te Atua o te rangi mō ō rātou mamae, mō ō rātou mariao, kīhai anō rātou i rīpenetā ki ā rātou mahi.

12 Nā, ka ringihia e te tuaono o ngā anahera tāna oko ki te awa nui, ki Uparati; ā, mimiti ake tōna wai, he mea kia rite ai te huarahi o ngā kīngi e haere mai i te rāwhiti. 13 Ā, i kite ahau i ngā wairua poke e toru, te rite kei te poroka, e puta mai ana i te māngai o te tarakona, i te māngai hoki o te kararehe, i te māngai anō hoki o te poropiti teka. 14 Ko ngā wairua hoki rātou o ngā rēwera, e mahi ana i ngā tohu, e haere atu ana ki ngā kīngi o te whenua, o te ao katoa, ki te huihui i a rātou ki te whawhai i taua rā nui o te Atua Kaha Rawa.

15 "Nanā, ka haere atu ahau, ānō he tāhae. Ka hari te tangata e mataara ana, e tiaki ana i ōna kākahu, kei haere tahanga ia, kei kitea tōna whakamā!"

16 Nā, ka huihuia rātou e ia ki te wāhi e huaina nei i te reo Hiperu ko Aramakerona.

17 Nā, ka ringihia e te anahera tuawhitu tāna oko ki te takiwā o te rangi, ā, ka puta mai he reo nui i te whare tapu o te rangi, i te torōna, e mea ana, "Kua oti!" 18 Ā, ka puta mai he uira, he reo, he whatitiri, ā, ka puta he rū nui, kāhore anō he rū i pērā mai o te nohoanga o te tangata ki te whenua, tōna nui, tōna kaha. 19 Nā, ka wehea te pā nui, e toru ngā wāhi, ā, ka horo ngā pā o ngā tauiwi. Ka maharatia hoki Papurōna nui i te aroaro o te Atua, hoatu ana ki a ia te kapu o te wāina o te āritarita o tōna riri. 20 Ā, rere atu ana ngā motu katoa, kīhai hoki i kitea ngā maunga. 21 I heke iho anō hoki i te rangi he whatu nui, ki runga ki ngā tāngata, kei tō te taranata te taimaha o te whatu kotahi; ā, ka kohukohu ngā tāngata i te Atua mō te whiu a te whatu; he nui rawa hoki tāna whiu.