Atos 7

1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak? 2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran. 3 A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě. 4 Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte. 5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice. 6 Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let. 7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě. 8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob 9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním, 10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým. 11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši. 12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve. 13 A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi. 14 Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti. 15 I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši. 16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova. 17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě, 18 Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa. 19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali. 20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého. 21 A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna. 22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích. 23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské. 24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského. 25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli. 26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek? 27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi? 28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského? 29 I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny. 30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři. 31 A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně: 32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti. 33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest. 34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta. 35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři. 36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let. 37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte. 38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal. 39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta, 40 Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo. 41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých. 42 I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský? 43 Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon. 44 Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl. 45 Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida. 46 Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu. 47 Šalomoun pak udělal jemu dům. 48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok: 49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého? 50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila? 51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy. 52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste. 53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho. 54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho. 55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží. 56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží. 57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj. 58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul. 59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého. 60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.

Te Whaikōrero a Tepene

1 Kātahi, ka mea te tohunga nui, "He pono rānei ēnei mea?"

2 Nā, ka mea ia, "E ngā tēina, e ngā mātua, whakarongo mai. I puta te Atua o te korōria ki tō tātou matua, ki a Āperahama, i a ia i Mehopotamia, ā, kīanō i noho ki Harana, 3 ka mea ki a ia, ‘Haere atu i tōu whenua, i ōu whanaunga, ā, e tomo ki te whenua e whakakitea e ahau ki a koe.’

4 "Nā, puta mai ana ia i te whenua o ngā Karari, noho ana ki Harana. Ā, nō te matenga o tōna pāpā, ka whakahekea mai ia i reira e te Atua ki tēnei whenua e noho nei koutou. 5 Ā, kīhai i hoatu tētahi kāinga mōna i konei, kore rawa, ahakoa he tūranga waewae noa; heoi, i oati ia, tērā e hōmai a konei hei kāinga mōna, mō tōna uri hoki i muri i a ia, ahakoa rā i taua wā kāhore āna tamariki. 6 Ā, i pēnei te kōrero a te Atua, tērā tōna uri e noho manene ki te whenua kē; ka meinga hoki hei pononga, ā, e whā rau tau e tūkinotia ana. 7 ‘Nā, ko te iwi e meinga ai rātou hei pononga, ka whakawākia e ahau,’ e ai tā te Atua, ‘muri iho i tēnei ka puta mai rātou, ā, ka mahi ki ahau i tēnei wāhi.’ 8 Ā, i hōmai anō e ia ki a ia te kawenata o te kotinga. Ā, whānau ake tā Āperahama ko Īhaka, ā, i te waru o ngā rā ka kotia; ā, nā Īhaka ko Hākopa; nā Hākopa hoki ngā tūpuna kotahi tekau mā rua.

9 "Nā, ka hae ngā tūpuna ki a Hōhepa, ā, hokona ana ia ki Īhipa; otirā i a ia te Atua; 10 nāna ia i whakaora i ōna matenga katoa, ā, hoatu ana ki a ia he pai, he mātauranga i te aroaro o Parao kīngi o Īhipa; ā, meinga ana ia e tērā hei kāwana mō Īhipa, mō tōna whare katoa hoki.

11 "Nā, i reira ka puta he matekai ki te whenua katoa o Īhipa, o Kanaana, ā, he mate nui; kīhai rawa i kitea he oranga e ō tātou mātua. 12 Ā, nō te rongonga o Hākopa, e whai wīti ana a Īhipa, ka tonoa e ia ō tātou mātua, ko te tononga tuatahi. 13 Ā, nō te tononga tuarua, ka whakamōhiotia a Hōhepa ki ōna tuākana; ā, ka whakaaturia ki a Parao te iwi o Hōhepa. 14 Nā, ka tono tāngata a Hōhepa ki te karanga i tōna pāpā, i a Hākopa ki a ia, i ōna huānga katoa hoki, e whitu tekau mā rima ngā wairua. 15 Nā, heke ana a Hākopa ki Īhipa, ā, ka mate a ia, me ō tātou mātua. 16 Ā, kawea atu ana rātou ki Hekeme, whakatakotoria ana ki te urupā i hokona mai rā e Āperahama, he moni hiriwa te utu, i ngā tama a Hāmora i Hekeme.

17 "Ā, nō ka tata mai te wā mō te mea i kōrerotia rā i mua, i oatitia rā e te Atua ki a Āperahama, ka tupu te iwi, ka tini haere ki Īhipa, 18 ā tae noa ki te putanga ake o tētahi atu kīngi mō Īhipa, kīhai nei i mōhio ki a Hōhepa. 19 Ko ia te mea nāna i tinihanga tō tātou iwi, i whakatupu kino ō tātou mātua, i meatia ai kia makā atu ā rātou tamariki kei puta ki te ora.

20 "Nō taua wā, ka whānau a Mohi, he tangata tino ātaahua. E toru ngā marama i whakatupuria ai ia i roto i te whare o tōna pāpā, 21 ā, nō ka makā atu ia, ka tangohia ake ia e te tamāhine a Parao, ā, atawhaitia ana hei tamaiti ake māna. 22 Nā, i āta whakaakona a Mohi ki ngā mea katoa o te mātauranga o ngā Īhipiana; ā, he mana rawa ia, i te kupu, i te mahi.

23 "Ā, ka tata ōna tau ki te whā tekau, ka uru mai te whakaaro ki tōna ngākau kia haere ia ki ōna tuākana, ki ngā tama a Īharaira. 24 Ā, i tōna kitenga i tētahi o rātou e tūkinotia ana, ka āwhina ia i a ia, a patua iho e ia te Īhipiana, ā, ka whai utu mōna i tūkinotia rā. 25 Hua noa e mōhio ōna tuākana, nōna te ringa e hōmai ai e te Atua te whakaoranga mō rātou, heoi, kīhai rātou i mōhio. 26 Nā, i te aonga ake ka puta atu ia ki ētahi e whawhai ana ki a rāua, ka tahuri ki te wawao i a rāua, ka mea, ‘E hoa mā, he teina, he tuakana kōrua; he aha kōrua ka kino ai ki a kōrua anō?’

27 "Otirā, peia atu ana ia e te tangata nāna te hē ki tōna hoa; i mea ia, ‘Nā wai koe i mea hei rangatira, hei kaiwhakawā mō māua? 28 E mea ana koe ki te whakamate i ahau, me koe i whakamate rā i te Īhipiana inanahi?’ 29 Nā, ka tahuti a Mohi i taua kōrero, ā, noho manene ana i Miriana. Ā, tokorua āna tama i whānau ki reira.

30 "Ā, nō ka tutuki ngā tau e whā tekau, ka puta ki a ia tētahi anahera a te Ariki i te koraha o Maunga Hinai, i roto i te mura ahi i te rākau. 31 Ā, nō te kitenga o Mohi, ka mīharo ki taua whakakitenga; ā, i a ia ka whakatata atu ki te mātakitaki, ka puaki mai te reo o te Ariki ki a ia, 32 ‘Ko te Atua ahau o ōu mātua, ko te Atua o Āperahama, o Īhaka, o Hākopa.’ Nā, wiri ana a Mohi, kore rawa i kaha ki te titiro atu.

33 "Ā, ka mea mai te Ariki ki a ia, ‘Wetekia atu ngā hū i ōu waewae; ko te wāhi hoki e tū nā koe he oneone tapu. 34 Kua tino kite hoki ahau i te mate o tōku iwi e noho nei i Īhipa, kua rongo hoki i tā rātou auē, ā, kua heke iho nei ahau ki te whakaora i a rātou. Nā, haere mai, ka tonoa koe e ahau ki Īhipa.’

35 "Nā ko taua Mohi i whakakāhoretia rā e rātou, i mea rā rātou, ‘Nā wai koe i mea hei rangatira, hei kaiwhakawā?’ Ko ia anō i tonoa e te Atua hei rangatira, hei kaiwhakaora, he mea nā te ringa o te anahera i puta mai rā ki a ia i te rākau. 36 Nā, taua tangata rātou i ārahi atu, i muri iho i tāna mahinga i ngā mea whakamīharo, i ngā tohu, ki te whenua o Īhipa, ki te Moana Whero, ki te koraha hoki i ngā tau e whā tekau.

37 "Ko taua Mohi anō tēnei i mea atu rā ki ngā tamariki a Īharaira, ‘Mā te Atua e whakaara ake he poropiti mō koutou i roto i ō koutou tēina, he pēnei me ahau.’ 38 Ko ia anō tēnei i te whakaminenga i te koraha, rāua ko te anahera i kōrero rā ki a ia i Maunga Hinai, ko ō tātou mātua hoki; i riro mai ai i a ia ngā kupu ora hei hōmai ki a tātou.

39 "Kīhai nei ō tātou mātua i pai ki te whakarongo ki a ia, heoi, peia atu ana ia e rātou, ā, hoki ana ō rātou ngākau ki Īhipa. 40 Ā, mea ana rātou ki a Ārona, ‘Hangā mā tātou ētahi atua hei haere ki mua i a tātou; ko tēnei Mohi hoki i ārahina mai nei tātou i te whenua o Īhipa, kāhore tātou e mātau kua ahatia rānei.’ 41 Heoi, hangā ana e rātou he kūao kau i aua rā, tāpaea ana he patunga tapu mā taua whakapakoko, ā, koa ana ō rātou ngākau ki ngā mahi a ō rātou ringa. 42 Nā, ka tahuri kē te Atua, tukua atu ana rātou kia karakia ki te ope o te rangi; kia pērā me te mea i tuhia ki te pukapuka a ngā poropiti:

‘I hōmai koia e koutou ki ahau

ngā patunga tapu me ngā whakahere

i ngā tau e whā tekau i te koraha, e te whare o Īharaira?

43 Nā, kua mau koutou ki te tapenākara o Moroko,

ki te whetū o tō koutou atua o Reipana,

ki ngā whakapakoko i hangā e koutou hei koropiko atu;

nā, māku koutou e kawe atu ki tāwāhi o Papurōna.’

44 "I ō tātou mātua te tapenākara o te whakaaturanga i te koraha, tāna hoki i whakarite ai, i mea ai ki a Mohi kia hangā e ia, kia rite ki te tauira i kite ai ia. 45 Ā, i ō rātou nā rā, nā ō tātou mātua i mau mai, i a rātou ko Hohua i haere mai ai ki te noho i te whenua o ngā tauiwi, i peia atu nei e te Atua i te aroaro o ō tātou mātua, ā, taea noatia ngā rā i a Rāwiri; 46 i paingia nei ia e te Atua, ā, i īnoi hoki māna e rapu he nohoanga mō te Atua o Hākopa. 47 Nā, Horomona ia i hanga he whare mōna.

48 "He ahakoa rā, e kore te Runga Rawa e noho ki ngā whare i hangā e te ringa; ko tā te poropiti hoki tēnā i mea ai:

49 ‘Ko te rangi tōku torōna,

ko te whenua tōku tūranga waewae.

He whare pēhea tā koutou e hanga ai mōku?’

e ai tā te Ariki;

‘ā, ko tēhea te wāhi e okioki ai ahau?

50 Ehara ianei i tōku ringa nāna ēnei mea katoa i hanga?’

51 "E te hunga kakī mārō, kāhore nei i kotia te ngākau me ngā taringa, he whakakeke tonu tā koutou ki te Wairua Tapu; rite tonu tā koutou ki tā ō koutou mātua. 52 Ko tēhea o ngā poropiti kīhai i whakatupuria kinotia e ō koutou mātua? Whakamatea iho e rātou te hunga i poropititia ai te haerenga mai o te Mea Tika; ko koutou nei ōna kaituku, ōna kaikōhuru. 53 Ko koutou, kua riro nā i a koutou te ture, i tā ngā anahera i whakatakoto mai ai, heoi, kīhai i puritia e koutou."

Te Ākina o Tepene ki te Kōhatu

54 Ā, ka rongo rātou ki ēnei mea, nā tū rawa ki roto ki ō rātou ngākau, tetēā ana ō rātou niho ki a ia. 55 Otiia ko ia, kī tonu i te Wairua Tapu, titiro matatau atu ana ki te rangi, ka kite i te korōria o te Atua, i a Īhu hoki e tū ana i te ringa matau o te Atua. 56 Ā, ka mea, "Nanā, e kite ana ahau ko ngā rangi e tūhāhā ana, ā, ko te Tama a te tangata e tū ana i te ringa matau o te Atua!"

57 Kātahi, rātou ka hāmama, he nui te reo, ka puru i ō rātou taringa, ā, kotahi tonu te omanga atu ki a ia, 58 ka makā ia e rātou ki waho o te pā, ā, ākina ana ki te kōhatu. Ko ngā kaititiro i whakatakoto i ō rātou kākahu ki ngā waewae o tētahi taitama, ko Haora te ingoa.

59 Heoi, ākina ana e rātou a Tepene ki te kōhatu, me ia e karanga ana ki te Ariki, e mea ana, "E te Ariki, e Īhu, tōku wairua ki a koe." 60 Kātahi, ia ka tūturi ki raro, ka karanga, he nui te reo, "E te Ariki, kaua tēnei mea e whakairia ki a rātou." Ā, i tāna kōrerotanga i tēnei, ka moe.