Atos 4

1 A když oni mluvili k lidu, přišli kněží a úředník chrámu a saduceové, 2 Těžce to nesouce, že lid učili a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých. 3 I vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra, neb již byl večer. 4 Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo Boží, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců. 5 Stalo se pak nazejtří, sešli se knížata jejich, a starší, a zákoníci v Jeruzalémě, 6 A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan, a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze. 7 I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy? 8 Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští, 9 Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné, kterak by on zdráv učiněn byl: 10 Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý. 11 Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní. 12 A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti. 13 I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali. 14 Èlověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim. 15 I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek, 16 Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti. 17 Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili. 18 I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani učili ve jménu Ježíšovu. 19 Tedy Petr a Jan odpovídajíce, řekli jim: Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte. 20 Nebť nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli. 21 A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo. 22 Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení. 23 A jsouce propuštěni, přišli k svým a pověděli jim, co k nim přední kněží a starší mluvili. 24 Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest, 25 Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci? 26 Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho. 27 Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským, 28 Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo. 29 A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich a dejž služebníkům svým mluviti slovo tvé svobodně a směle, 30 Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše. 31 A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně. 32 Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné. 33 A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim. 34 A žádný mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole nebo domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali, 35 A kladli před nohy apoštolské. I rozdělováno bylo jednomu každému, jakž komu potřebí bylo. 36 Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení,) z pokolení Levítského, z Cypru rodem, 37 Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.

Ko Pita rāua ko Hoani i mua i te Rūnanga

1 Ā, i a rāua e kōrero ana ki te iwi, ka puta ohorere mai ki a rāua ngā tohunga, te rangatira o te temepara me ngā Haruki 2 he nui te pāwera mō tā rāua ako i te iwi, mō te kauwhau hoki i runga i a Īhu i te aranga mai i te hunga mate. 3 Nā, ka mau ō rātou ringa ki a rāua, meinga ana kia tiakina kia ao rā anō te rā, i te mea hoki kua ahiahi. 4 Otirā, he tokomaha o te hunga i rongo i te kupu i whakapono, ā, ko te tokomaha o ngā tāngata me te mea e rima mano.

5 Nā, i te aonga ake ka huihui ō rātou rangatira, ngā kaumātua, me ngā karaipi ki Hiruhārama, 6 rātou ko te tino tohunga, ko Anaha, ko Kaiapa, ko Hoani, ko Arehānara, me ngā whanaunga katoa o te tohunga nui. 7 Ā, nō ka whakatūria rāua ki waenganui, ka ui rātou, "Tēnā koa te mana, te ingoa rānei, i meatia ai tēnei e kōrua?"

8 Kātahi a Pita, kī tonu i te Wairua Tapu, ka mea ki a rātou, "E ngā rangatira o te iwi, e ngā kaumātua: 9 mehemea ki te uiuia māua āianei mō te mahi pai i mahia ki te tangata hauā, i pēheatia taua tangata i ora ai. 10 Kia mōhio koutou katoa, me te iwi katoa o Īharaira, nā te ingoa o Īhu Karaiti o Nahareta, i rīpekatia nā e koutou, i whakaarahia rā e te Atua i te hunga mate, nāna tēnei i tū ora ai i tō koutou aroaro.

11 ‘Ko ia te kōhatu i whakakāhoretia nā e koutou, e ngā kaihanga,

ā, kua meinga nei hei upoko mō te kokonga.’

12 Kāhore hoki he ora i tētahi atu; kāhore hoki he ingoa kē atu i raro o te rangi kua hōmai ki ngā tāngata, e ora ai tātou."

13 Nā, ka kite rātou i te māia o Pita rāua ko Hoani, ā, ka mātau ki a rāua ehara i te mea whakaako, engari, he hunga kūware, ka mīharo rātou; ka mōhio hoki he hoa rāua nō Īhu. 14 Ka kite hoki i te tangata i whakaorangia e tū tahi ana rātou, kāhore rawa i taea tētahi kupu whakahē mā rātou. 15 Nā, ka tono rātou i a rāua kia haere ki waho o te rūnanga, ā, ka kōrerorero ki a rātou anō, 16 ka mea, "Me aha e tātou ēnei tāngata? Ka kite katoa nei hoki te hunga e noho ana i Hiruhārama, he merekara nui kua meinga nei, ā, e kore e āhei te whākorekore e tātou. 17 Otiia, kia kaua ai e hōrapa atu ki roto ki te iwi, kia kaha tā tātou whakawehi i a rāua kei kōrero ki tētahi tangata ā muri nei i runga i tēnei ingoa."

18 Ā, karangatia ana rāua e rātou, ka mea ki a rāua "Kia kaua rawa e kōrero, kia kaua e whakaako, i runga i te ingoa o Īhu." 19 Nā, ka whakahoki a Pita rāua ko Hoani ki a rātou, ka mea, "Whakaaroa e koutou, ka tika rānei ki te aroaro o te Atua ko koutou kia whakarangona, kaua te Atua? 20 E kore hoki e āhei kia kaua e kōrerotia e māua ngā mea i kite ai, i rongo ai mātou."

21 Heoi, whakawehi ana anō rātou i a rāua, ā, tukua ana kia haere, kīhai hoki i kitea he mea e whiua ai rāua, i wehi i te iwi; i whakakorōria katoa nei ngā tāngata i te Atua mō taua mea i meatia. 22 Nō te mea kua neke atu i te whā tekau ngā tau o te tangata i meinga nei ki a ia tēnei merekara whakaora.

Ka Īnoi te Hunga Whakapono kia Māia

23 Ā, ka oti rāua te tuku, ka haere ki ō rāua hoa, ā, kōrerotia ana ngā mea katoa i kōrero ai ngā tohunga nui me ngā kaumātua ki a rāua. 24 Ā, i tō rātou rongonga, ka karanga ake rātou ki te Atua, he kotahi te reo, ka mea: "E te Ariki, nāu nei i hanga te rangi me te whenua, te moana, me ō reira mea katoa; 25 nāu te kupu i kōrerotia e te Wairua Tapu, nā te māngai o tō mātou matua, o tāu pononga, o Rāwiri:

‘He aha ka nana ai ngā tauiwi,

ka whakaaro horihori ai ngā iwi?

26 I whakatika ake ngā kīngi o te whenua,

i huihui ngātahi ngā rangatira,

ki te whawhai ki te Ariki rāua ko tāna Karaiti.’

27 He pono nei hoki te huihuinga ki tēnei pā o Herora, o Ponotio Pirato, o ngā tauiwi, rātou ko te iwi o Īharaira, ki tāu tama tapu, ki a Īhu i whakawahia nei e koe, 28 ki te mea i tā tōu ringa, i tā tōu whakaaro i whakatakoto ai i mua kia meatia. 29 Nā, titiro iho, e te Ariki, āianei ki ā rātou kupu whakawehi. Tukua mai hoki ki au pononga kia tino māia te kōrero i tāu kupu. 30 Ko koe ia e totoro mai ana tōu ringa ki te whakaora; kia meatia hoki he tohu, he mea whakamīharo i runga i te ingoa o tāu Pononga tapu, o Īhu."

31 I te mutunga o tā rātou īnoi, ka ngāueue te wāhi i mine ai rātou, ā, kī katoa rātou i te Wairua Tapu, nā, māia noa atu rātou ki te kōrero i te kupu a te Atua.

Ka Tuwhaia te Hunga Whakapono i ā Rātou Taonga

32 Kotahi anō ngākau, kotahi anō wairua o te mano o te hunga whakapono. Kīhai anō tētahi o rātou i mea, māna ake tētahi o āna taonga; heoi he mea huihui ā rātou mea katoa. 33 Ā, nui atu te kaha i whakapuakina ai e ngā āpōtoro te aranga o te Ariki, o Īhu; he nui anō te aroha noa i runga i a rātou katoa. 34 Kāhore hoki tētahi o rātou i hapa; ko te hunga hoki he kāinga, he whare ō rātou, hokona atu ana e rātou, ā, mauria ana mai ngā utu o ngā mea i hokona, 35 whakatakotoria ana ki ngā waewae o ngā āpōtoro. Nā, ka tuwhaina mā ia tangata, mā ia tangata, he mea whakarite ki te mate o ia tangata.

36 Ā, ko Hohi i huaina e ngā āpōtoro ko Pānapa, (ko te tikanga tēnei ina whakamāoritia, ko te Tama a te Whakamārietanga,) he Rīwaiti, ko Kaiperu tōna kāinga. 37 He wāhi whenua tōna, nā, hokona atu ana, mauria ana ngā moni, whakatakotoria ana ki ngā waewae o ngā āpōtoro.