Atos 15

1 Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti. 2 A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku. 3 Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím. 4 A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh. 5 A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův. 6 Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili. 7 A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili. 8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám. 9 A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich. 10 Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli? 11 Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni. 12 I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany. 13 A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne. 14 Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému. 15 A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest: 16 Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej, 17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci. 18 Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho. 19 Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu, 20 Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve. 21 Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá. 22 Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími, 23 Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují. 24 Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili: 25 I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem, 26 Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista. 27 Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž. 28 Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných, 29 Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře. 30 Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list. 31 Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich. 32 Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich. 33 A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům. 34 Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal. 35 Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými. 36 Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají. 37 Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek. 38 Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci. 39 I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru. 40 A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří. 41 I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.

Te Hui i Hiruhārama

1 Nā, ka tae iho ētahi tāngata i Hūria ka whakaako i ngā tēina, "Ki te kore koutou e kotia, kia rite ki tā Mohi, e kore koutou e taea te whakaora." 2 Nā, kīhai i iti te whawhai, te uiui a Pāora rāua ko Pānapa ki a rātou, ka whakaritea ko Pāora, ko Pānapa, ko ētahi atu hoki o rātou, e haere ki ngā āpōtoro, ki ngā kaumātua ki Hiruhārama, mō tēnei pūtake.

3 Heoi, ārahina ana rātou e te hāhi haere ana rā Pinikia, rā Hamaria kōrero ana i te tahuritanga o ngā tauiwi, ā, hoatu ana e rāua he hari nui ki ngā tēina katoa. 4 Ā, nō tō rāua taenga ki Hiruhārama ka whakamanuhiritia rāua e te hāhi, e ngā āpōtoro hoki rātou ko ngā kaumātua, ka kōrerotia ngā mea i mahi tahi ai te Atua me rāua.

5 Nā, ko te whakatikanga o ētahi tāngata whakapono nō te tītorehanga ki ngā Parihi, ka mea, "Me kokoti rātou, me ako hoki kia whakaritea te ture a Mohi."

6 Nā, ka huihui ngā āpōtoro rātou ko ngā kaumātua ki te whakaaro ki tēnei mea. 7 Ā, ka nui te tautohetohe, ka whakatika a Pita, ka mea ki a rātou, "E ngā tuākana, e mātau ana koutou ki te whiriwhiringa a te Atua i mua rawa i roto i a koutou, ko tōku māngai e rongo ai ngā tauiwi i te kupu o te rongopai, e whakapono ai hoki. 8 I whakaae hoki ki a rātou te Atua e mātau nei ki ngā ngākau, i a ia i hoatu ai i te Wairua Tapu ki a rātou, rite tahi ki tāna ki a tātou; 9 kāhore hoki i puta kē tōna whakaaro ki a tātou, ki a rātou, i ō rātou ngākau kua mā i a ia i runga i te whakapono. 10 Ko tēnei, he aha koutou ka whakamātautau ai i te Atua, ka whakatakoto ioka ai ki te kakī o ngā ākonga, he mea kīhai nei i taea te mau e ō tātou mātua, e tātou rānei? 11 Heoi, ka whakapono nei tātou, tērā tātou e ora i runga i te aroha noa o te Ariki, o Īhu Karaiti, ka pērā tahi hoki me rātou."

12 Nā, noho puku ana te mano katoa, whakarongo ana ki a Pānapa rāua ko Pāora e kōrero ana i ngā tohu, i ngā mea whakamīharo i mea ai te Atua kia mahia e rāua i roto i ngā tauiwi. 13 Ā, ka mutu tā rāua ka whakahoki a Hēmi, ka mea: "E ngā tuākana, whakarongo ki ahau! 14 Kua kōrerotia e Himiona tā te Atua tirohanga mai i mua, tāna tangohanga i tētahi iwi i roto i ngā tauiwi mō tōna ingoa. 15 E rite ana anō ki tēnei ngā kōrero a ngā poropiti; i tuhituhia rā:

16 ‘I muri o ēnei mea ka hoki mai ahau,

ka hangā anō e ahau te Tapenākara o Rāwiri,

kua hinga nei;

ka hangā anō e ahau ōna wāhi kua horoa,

ā, ka whakaarahia e ahau.

17 Kia rapu ai ngā toenga o ngā tāngata ki te Ariki,

me ngā tauiwi katoa hoki

i karangatia nei tōku ingoa ki runga ki a rātou,

e ai tā te Ariki, e mahi nei i ēnei mea katoa.

18 Nāna nei i mea kia mōhiotia ēnei mea katoa

nō te tīmatanga rā anō o te ao.’

19 "Nā, ko tōku whakaaro tēnei; kia kaua e whakararua te hunga e tahuri ana mai ki te Atua i roto i ngā tauiwi; 20 engari, kia tuhi atu tātou ki a rātou, kia mawehe atu rātou i ngā poke o ngā whakapakoko, i te moe tāhae, i te mea kua nōtia te kakī, i te toto. 21 Nō ngā whakatupuranga hoki ō mua ngā kaikauwhau i a Mohi i tēnei pā, i tēnei pā, he mea kōrero i roto i ngā whare karakia i ngā hāpati katoa."

Te Pukapuka ki ngā Tauiwi Whakapono

22 Kātahi, ka pai ngā āpōtoro rātou ko ngā kaumātua me te hāhi katoa, kia whiriwhiria ētahi tāngata i roto i a rātou kia tonoa hei hoa mō Pāora rāua ko Pānapa ki Anatioka; a Hūrā, i huaina nei ko Pāhapa, rāua ko Hira, he hunga ingoa nui i roto i ngā tēina; 23 ka tuhia hoki ēnei mea hei mauranga:

Nā ngā āpōtoro rātou ko ngā kaumātua, ko ngā tuākana, ki ngā tēina o roto i ngā tauiwi, i Anatioka, i Hīria, i Kirikia.

Tēnā koutou.

24 Nā, ka rongo nei mātou, tērā ētahi i haere atu nei i a mātou, i whakararu i a koutou ki ngā kōrero, i whakapōhēhē i ō koutou ngākau, kāhore nei ā mātou kupu ki a rātou. 25 Kotahi tonu tō mātou whakaaro he pai kia whiriwhiria ētahi tāngata, kia tonoa atu ki a koutou, hei hoa mō ā mātou tāngata e aroha nei, mō Pānapa rāua ko Pāora; 26 he hunga i tuku nei i a rāua ki te mate hei mea mō te ingoa o tō tātou Ariki, o Īhu Karaiti. 27 Nā, kua tonoa atu nei e mātou a Hūrā rāua ko Hira, mā rāua hoki e kōrero a kupu atu aua mea anō. 28 I pai hoki ki te Wairua Tapu, ki a mātou hoki, kia kaua e utaina ki a koutou tētahi atu whakataimaha, ko ēnei mea tika anake; 29 kia mawehe koutou i ngā mea e patua ana mā ngā whakapakoko, i te toto, i te mea kua nōtia te kakī, i te moe tāhae. Ka tiaki koutou i a koutou i ēnei mea, ka pai tā koutou mahi.

Kia ora koutou.

30 Ā, nō tō rātou tukunga atu, ka haere ki Anatioka. Nā, ka huihuia te mano, ka hoatu te pukapuka. 31 Ā, ka oti te kōrero, ka koa rātou mō te kupu whakahauora. 32 Nā, he maha ngā kupu a Hūrā rāua ko Hira i whakahau ai, i whakaū ai i ngā tēina; he poropiti hoki rāua. 33 Ā, ka roa iho rāua ki reira, ka tukua rāua e ngā tēina i runga i te rangimārie ki te hunga nāna rāua i tono atu. 34 Heoi, i pai a Hira kia noho ki reira.

35 Ko Pāora ia rāua ko Pānapa i noho i Anatioka, i whakaako, i kauwhau i te kupu a te Ariki, rātou tahi ko tērā hunga tokomaha.

Ka Wehe a Pāora rāua ko Pānapa

36 Nā, muri iho i ētahi rā ka kī atu a Pāora ki a Pānapa, "Tāua ka hoki, ka tirotiro i ngā tēina i ngā pā katoa i kauwhautia ai e tāua te kupu a te Ariki, i tō rātou pēheatanga." 37 Ā, ka mea a Pānapa kia mauria hei hoa a Hoani, e huaina nei ko Māka. 38 Otiia, kīhai a Pāora i pai kia haere i tō rāua tira te tangata i whakarere rā i a rāua i Pamapuria, kīhai hoki i haere tahi me rāua ki te mahi. 39 Heoi, nui atu tō rāua ngangare, mawehe ai rāua i a rāua; ā, mauria ana e Pānapa a Māka, rere ana ki Kaiperu. 40 Nā, tango ana a Pāora i a Hira, haere ana, he mea tuku ki te aroha noa o te Atua e ngā tēina. 41 Ā, haere ana ia rā Hīria, rā Kirikia, whakaū ana i ngā hāhi.