Atos 19

1 I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky, 2 Řekl k nim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý. 3 On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým. 4 I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše. 5 Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše. 6 A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali. 7 A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů. 8 Tedy Pavel všed do školy, směle a svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se a uče o království Božím. 9 A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna. 10 A to se dálo za dvě létě, takže všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové. 11 A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy, 12 Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich. 13 Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel. 14 A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili. 15 Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste? 16 A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho. 17 A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše. 18 Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své. 19 Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy o těch věcech, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz. 20 Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se. 21 A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti. 22 I poslav dva z těch, jenž mu přisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času. 23 Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží. 24 Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům. 25 Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl jim: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše. 26 A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní. 27 A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken světa okršlek ctí. 28 To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem, zkřikli řkouce: Veliká jest Diána Efezských. 29 I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy. 30 Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci. 31 Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili ho, aby se nedával do toho hluku. 32 A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč jsou se sběhli. 33 Z zástupu pak někteří Alexandra nějakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu. 34 Ale jakž poznali, že jest Žid, ihned se stal jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských. 35 A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlému obrazu? 36 A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili a nic kvapně nečinili. 37 Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádce ani ruhači bohyně vaší. 38 Jestliže pak Demetrius a ti, kteříž jsou s ním řemeslníci, mají s kým jakou při, však bývá obecný soud, a jsou k tomu konšelé. Nechať jedni druhé viní. 39 Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti. 40 Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto sběhli. A to pověděv, rozpustil lid.

Ko Pāora kei Epeha

1 I a Aporo i Koriniti, ka puta atu a Pāora nā ngā wāhi o runga, ka tae ki Epeha, ā, tūpono atu ko ētahi ākonga. 2 Ā, ka mea ki a rātou, "I riro rānei te Wairua Tapu i a koutou i tō koutou whakaponotanga?"

Anō rā, ko rātou ki a ia, "Kāhore, kīanō mātou i rongo noa mehemea te Wairua Tapu i hōmai."

3 Ka mea ia ki a rātou, "I iriiria oti koutou ki roto ki te aha?"

Ka mea rātou, "Ki roto ki tā Hoani iriiri."

4 Nā, ka mea a Pāora, "Ko tā Hoani iriiri he iriiri rīpenetā. I mea ia ki te iwi, kia whakapono rātou ki tētahi e haere mai ana i muri i a ia, arā ki a Īhu."

5 Ā, ka rongo rātou i tēnei, ka iriiria i runga i te ingoa o te Ariki, o Īhu. 6 Nā, ka oti te whakapā e Pāora ōna ringa ki runga ki a rātou, ka tae mai te Wairua Tapu ki a rātou; nā, ka kōrerotia e rātou ngā reo, ka poropiti hoki. 7 Ā, ko tō rātou tokomaha kei te tekau mā rua.

8 Nā, ka tomo ia ki te whare karakia, ka kōrero māia atu, e toru ngā marama i kōrerorero ai, i kukume ai ki ngā mea o te rangatiratanga o te Atua. 9 Ā, ka pakeke ētahi, ka whakateka, ka whakahāwea ki taua ritenga i te aroaro o te mano, ka mawehe atu ia i roto i a rātou, ka wehea kētia ngā ākonga, ka kōrerorero i tēnei rā, i tēnei rā, i roto i te kura o Tairanu. 10 Nā, e rua ōna tau i pēnei ai; ā, ka rongo katoa te hunga e noho ana i Āhia, ngā Hūrai, ngā Kariki, i te kupu a te Ariki, a Īhu.

Ngā Tama a Hewa

11 Nā, ehara i te merekara noa ake a te Atua i mea ai kia meatia e ngā ringa o Pāora; 12 ina hoki, i te mauranga atu i ngā aikiha me ngā ārai i tōna tinana ki te hunga mate, mutu ake ō rātou mate, ā, puta atu ana ngā wairua kino i roto i a rātou.

13 Kātahi, ka anga ētahi o ngā Hūrai hāereere noa, he hunga pei wairua, ka whakahua i te ingoa o te Ariki, o Īhu ki runga ki ētahi i ngā wairua kino, ka mea, "He whakahua tēnei nā mātou ki a koutou i a Īhu, i tā Pāora e kauwhau nei." 14 Nā, i pērā anō ngā tama tokowhitu a tētahi Hūrai, a Hewa, he tohunga nui ia.

15 Nā, ka whakahoki te wairua kino, ka mea ki a rātou, "E mōhio ana ahau ki a Īhu, e mātau ana ki a Pāora; ko koutou ia, ko wai rā?" 16 Nā, ko te tūpeketanga o te tangata i a ia nei te wairua kino ki a rātou, kua kaha i a rātou, taea ana rātou e ia, nō ka oma tahanga rātou, ka oma mamae atu i taua whare.

17 Ā, ka mōhiotia tēnei e ngā tāngata katoa e noho ana i Epeha, e ngā Hūrai rātou tahi ko ngā Kariki; ā, ka tau te wehi ki a rātou katoa, ā, whakanuia ana te ingoa o te Ariki, o Īhu. 18 Ā, he tokomaha o te hunga whakapono i haere mai, i whāki, i whakakite i ā rātou mahi. 19 He tokomaha anō o te hunga i mahi i ngā mahi tinihanga, i huihui i ā rātou pukapuka, ā, tahuna ana i te aroaro o te katoa. Ā, ka taua ngā utu o aua pukapuka, ka kitea e rima tekau mano hiriwa. 20 Koia anō te nui o te tupu o te kupu a te Atua, te kaha.

Te Tutūtanga i Epeha

21 Ā, nō ka rite ēnei mea, ka mea a Pāora i roto i tōna wairua, kia tika nā Makeronia, nā Akāia, kia haere ki Hiruhārama; i mea ia, "Ka tae ahau ki reira, ko Rōma anō tāku e tiki ai e titiro." 22 Ā, tokorua āna i tono ai ki Makeronia o te hunga e mahi ana ki a ia, ko Tīmoti rāua ko Eratu; ko ia i noho iho i Āhia mō tētahi wā.

23 Nā, i taua wā kīhai i nohinohi te ngangau i puta ake mō taua Ara. 24 Tērā hoki tētahi tangata, ko Rimitiriu te ingoa, he kaimahi hiriwa, nāna nei i hanga ngā temepara hiriwa o Riana, kīhai hoki i nonohi ngā utu i tika mai i tāna mahi ki ngā kaihanga. 25 Nā, ka whakaminea rātou e ia me ērā kaimahi o ngā pērā, ā, ka mea, "E mara mā, e mātau ana koutou, nō tēnei mahi ā tātou rawa. 26 Nā, e kite ana, e rongo ana koutou, ehara i te mea ko Epeha anake, engari he iti te wāhi o Āhia katoa kua mahue nei i tēnei Pāora te kukume, te whakapeau kē i te tini o te tangata, e mea ana ia, ‘Ehara ēnei i te atua, e hangā nei e te ringa.’ 27 Nā, ehara i te mea ko tō tātou nei wāhi anake ka tata te kore noa iho; tērā anō hoki e whakakāhoretia te temepara o te atua nui, o Riana, ā, meāke memeha noa iho tōna nui, e karakiatia nei e Āhia katoa, e te ao."

28 Ā, nō tō rātou rongonga, ā, ka kī i te riri, ka karanga ake, ka mea, "He nui a Riana o ngā Epehi!" 29 Nā, ka tutū te puehu o te pā katoa, ā, ka oti te hopu e rātou a Kaiu rāua ko Aritaku, he hunga nō Makeronia, he hoa haere nō Pāora, nā, kotahi tonu tā rātou kōkiritanga ki te whare mātakitaki. 30 Ā, i a Pāora e mea ana kia tomo ki roto ki te iwi, kīhai ia i tukua e ngā ākonga. 31 Nā, ka unga tāngata mai ētahi o ngā rangatira o Āhia, i pai nei ki a ia, ka mea kia kaua ia e tuku i a ia ki roto ki te whare mātakitaki.

32 Heoi, puta kē te karanga a ētahi, puta kē a ētahi; tino raruraru hoki taua whakaminenga; ko te nuinga kīhai i mātau ki te mea i huihui ai rātou. 33 Nā, ka mauria e rātou a Arēhanara i roto i te hui, nā ngā Hūrai ia i mea kia whakatika atu. Ā, tāwhiri ana te ringa o Arēhanara, i mea hoki kia kōrerotia e ia tā rātou ki te iwi. 34 Heoi, ka mātau rātou he Hūrai ia, kotahi tonu te reo o te katoa ki te karanga, ā tata noa ki te rua ngā hāora, "He nui a Riana o ngā Epehi!"

35 Ā, ka māriri iho te huihui i te kaiwhakawā, ka mea ia, "E ngā Epehi, ko wai te tangata kāhore e mōhio ko te pā o ngā Epehi te kaitiaki temepara o te atua nui, o Riana, o te whakapakoko anō hoki i taka iho i a Hupita? 36 Nā, ka kore nei ēnei mea e taea te whākorekore, heoi, kia āta noho, kaua hoki e hīkaka te mahi. 37 Kua ārahina mai nei hoki e koutou ēnei tāngata ki konei, ehara nei i te hunga tāhae mea tapu, ehara hoki i te hunga kohukohu ki tō tātou atua. 38 Nā, ki te mea he kupu tā Rimitiriu rātou ko ōna hoa mahi mō tētahi tangata, e taea te whakawā, ā, tēnei anō ngā kāwana; mā rātou rātou e whakawā. 39 Nā, ki te mea he mea kē tā koutou e whai nā, waiho mā te rūnanga tika te ritenga. 40 Ko wai hoki ka tohu? Tērā pea tātou e whakawākia mō tēnei ngangautanga o nāianei, kāhore nei ōna take; kāhore hoki he take e tika ai tā tātou kōrero mō tēnei huihui." 41 Ā, nō ka puaki ēnei kupu āna, ka tonoa atu e ia te whakaminenga.