Atos 13

1 Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Èerný, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul. 2 A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal. 3 Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je. 4 A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru. 5 A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě. 6 A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus, 7 Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží. 8 Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho,) usiluje odvrátiti vladaře od víry. 9 Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj, 10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých? 11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl. 12 Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně. 13 A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma. 14 Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se. 15 A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte. 16 Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte. 17 Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní. 18 A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti. 19 A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich. 20 A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka. 21 A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let. 22 A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou. 23 Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše, 24 Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému. 25 A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho. 26 Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest. 27 Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili. 28 A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili. 29 A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen. 30 Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých. 31 Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu. 32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše; 33 Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe. 34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné. 35 Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení. 36 David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení, 37 Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení. 38 Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů, 39 A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn. 40 Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno: 41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval. 42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova. 43 A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží. 44 V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího. 45 A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se. 46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům. 47 Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země. 48 A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému. 49 I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině. 50 Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých. 51 A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie. 52 Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.

Ka Whiriwhiria, ka Tonoa ko Pānapa rāua ko Haora

1 Nā, tērā ētahi poropiti me ētahi kaiwhakaako i Anatioka, i te hāhi i reira, ko Pānapa, ko Himiona i huaina nei ko Nikera, ko Rukiu nō Hairini, ko Manaena, he mea whakatupu ngātahi nei rāua ko Herora tetaraki, me Haora. 2 Ā, i a rātou e karakia ana ki te Ariki, e nohopuku ana, ka mea te Wairua Tapu, "Motuhia mai ki ahau a Pānapa rāua ko Haora ki te mahi i karangatia ai rāua e ahau."

3 Nā, ka mutu tā rātou nohopuku me te īnoi, ā, ka popoki iho i ō rātou ringa ki a rāua ka tonoa atu rāua kia haere.

I Kaiperu

4 Nā, ka tonoa nei rāua e te Wairua Tapu, ka haere ki Herukia; ā, rere atu ana i reira ki Kaiperu. 5 Nā, i a rāua i Harami, ka kauwhautia e rāua te kupu a te Atua i roto i ngā whare karakia o ngā Hūrai. I a rāua anō a Hoani hei kaimahi.

6 Ā, nō tō rātou putanga i te motu katoa ki Papaho, ka kitea tētahi tangata mākutu, he poropiti teka, he Hūrai, ko Paraīhu te ingoa. 7 I te tino kāwana ia, i a Herekiu Pāora; he tangata mahara a Herekiu. Ā, karangatia ana e ia a Pānapa rāua ko Haora, ā, ka whai kia rongo i te kupu a te Atua. 8 Otirā, i tautohe ki a rāua a Erima te kaimākutu, ko te whakamāoritanga hoki tēnei o tōna ingoa, i mea kia tahuri kē te tino kāwana i te whakapono. 9 Otirā, ko Haora, e huaina nei anō ko Pāora, kī tonu i te Wairua Tapu, i whakamau i ōna kanohi ki a ia, 10 ā, i mea, "E te tangata kī tonu i te tinihanga, i ngā tini mahi pokanoa, e te tama a te rēwera, hoariri o ngā mahi tika katoa, e kore ianei e mutu tāu whakaputa kē i ngā ara tika a te Ariki? 11 Nanā, āianei pā ai te ringa o te Ariki ki a koe, ka matapōtia koe, e kore e kite i te rā ā taka noa tētahi wā."

Nā, taka tonu iho ki a ia he kohu, he pōuri; ā, hāereere noa ia ki te rapu kaiārahi mōna. 12 Ā, nō te kitenga o te tino kāwana i taua meatanga, ka whakapono ia, i mīharo hoki ki te ako a te Ariki.

Kei Anitioka o Pihiria

13 Nā, ka rere atu a Pāora rātou ko ōna hoa i Papaho, ka ū ki Pereka i Pamapuria. Ā, whakarere ana a Hoani i a rāua, hoki ana ki Hiruhārama. 14 Ko rāua ia haere atu ana i Pereka, tae tonu atu ki Anatioka i Pihiria, ā, tomo ana ki te whare karakia i te rā hāpati, noho ana. 15 Ā, ka mutu te kōrerotanga o te ture, o ngā poropiti, ka tono tāngata ngā rangatira o te whare karakia ki a rāua, ka mea, "E hoa mā, ki te mea he kupu whakaako tā kōrua ki te hunga nei, kōrerotia."

16 Nā, ka tū a Pāora ki runga, ka tāwhiri tōna ringa, ka mea: "E ngā tāngata o Īharaira, e te hunga e wehi ana ki te Atua, whakarongo mai. 17 Nā te Atua o tēnei iwi, o Īharaira i whiriwhiri ō tātou mātua, ā, whakanuia ana e ia tēnei iwi, i a rātou e noho manene ana i te whenua o Īhipa, i runga tonu anō te ringa i ārahina mai ai rātou e ia i reira. 18 Nā, me te mea e whā tekau ngā tau i whakamanawanui ai ki tō rātou āhua i te koraha. 19 Ā, ka whitu ngā iwi ka ngaro i a ia i te whenua o Kanaana, ka hoatu e ia ki a rātou tō rātou whenua hei whenua pūmau, mō ngā tau me te mea e whā rau e rima tekau.

20 "Ā muri iho i ēnei mea, ka hoatu e ia ki a rātou he kaiwhakawā, taea noatia a Hamuera poropiti. 21 Ā muri iho ka tono rātou ki tētahi kīngi; ā, hoatu ana e te Atua ki a rātou a Haora, tama a Kihi, he tangata nō te pū o Pineamine, ā, e whā tekau ngā tau. 22 Ā, ka oti ia te whakataka, ka whakaarahia ake e ia a Rāwiri hei kīngi mō rātou; i whakaaturia hoki ia e ia, i kōrerotia, ‘Kua kitea e ahau a Rāwiri tama a Hehe, he tangata e whakaaetia ana e tōku ngākau; ka meatia e ia ngā mea katoa e pai ai ahau.’ 23 He uri nō tēnei tangata tā te Atua i hōmai ai ki a Īharaira, he Kaiwhakaora, ko Īhu, hei whakarite i te mea i kōrerotia ai i mua; 24 nō mua tata anō hoki i tōna haerenga mai te kauwhautanga a Hoani i te iriiri rīpenetā, ki te iwi katoa o Īharaira. 25 Ā, ka tutuki a Hoani ki tōna tutukitanga, ka mea ia, ‘Ko wai koia ahau ki tō koutou whakaaro? Ehara rā ahau i a ia. Engari, tērā te haere mai ana tētahi i muri i ahau, ko ōna hū e kore ahau e tau hei wewete.’

26 "E ōku tuākana, e ngā tama o te kāwei o Āperahama, e te hunga i roto i a koutou e wehi ana ki te Atua, kua hōmai te kupu o tēnei ora kia whakapuakina ki a tātou. 27 Nā, ko te hunga e noho ana Hiruhārama, me ō rātou rangatira, i te mea kīhai rātou i mōhio ki a ia, ki ngā reo rānei o ngā poropiti e kōrerotia ana i ngā hāpati katoa, nā rātou i whakarite aua reo, i a rātou i tuku i a ia ki te mate. 28 Ahakoa kīhai i kitea e rātou he mea e mate ai ia, ka tohe rātou ki a Pirato kia whakamatea ia. 29 Ā, nō ka rite i a rātou ngā mea katoa i tuhituhia mōna, tangohia iho ana ia i te rākau, whakatakotoria ana ki roto ki te urupā. 30 Heoi, nā te Atua ia i whakaara ake i te hunga mate. 31 Ā, he maha ngā rā i kitea ai ia e te hunga i haere tahi i a ia i Karirī ki Hiruhārama, ko rātou nei ngā kaiwhakaatu mōna ki te iwi.

32 "Nā, he kauwhau tēnei nā māua ki a koutou i te rongopai, i kōrerotia i mua ki ngā mātua, 33 arā, kua mana tēnei i te Atua, hei mea mā ā tātou tamariki, i a ia whakaara nei i a Īhu; ko te mea hoki tēnā i tuhituhia i te rua o ngā waiata:

‘Ko tāku Tama koe;

nō nāianei koe whakatupuria ai e ahau.’

34 Ko tāna kōrero anō tēnei mōna whakaarahia nei e ia i te hunga mate, tē hoki anō ki te pirau i muri iho:

‘Ka hoatu e ahau ki a koutou ngā mea tapu,

ngā manaakitanga pono o Rāwiri.’

35 Koia hoki ia i mea ai i tētahi atu waiata,

‘E kore koe e tuku i tāu Mea Tapu kia kite i te pirau.’

36 "Ko Rāwiri hoki i mahi i tā te Atua i pai ai i tōna whakatupuranga anō, ā, moe iho, whakatakotoria ana ki ōna mātua, kite ana i te pirau. 37 Ko tēnei ia i whakaarahia ake nei e te Atua, kīhai ia i kite i te pirau.

38 "Nā, kia mōhio koutou, e ōku tuākana, nā tēnei tangata te murunga hara e kauwhautia nei ki a koutou; 39 māna hoki ngā tāngata katoa e whakapono ana, ka whakatikaia ai i ngā mea katoa, e kore nei koutou e whakatikaia i runga i tā Mohi ture. 40 Nā, kia mahara, kei pā ki a koutou te mea i kōrerotia rā e ngā poropiti:

41 ‘Titiro mai, e te hunga whakahāwea,

ka mīharo ai, ā, whakangaromia iho!

Ka mahia hoki e ahau he mahi i ō koutou rā,

he mahi e kore e whakaponohia e koutou,

ki te whakapuakina e te tangata ki a koutou!’ "

42 Nā, i a rātou e puta ana ki waho, ka tohe rātou kia kauwhautia anō aua kupu ki a rātou i tō muri iho hāpati. 43 Heoi, ka pākarukaru te huihui, he tokomaha ngā Hūrai me ngā porohiraiti karakia i aru i a Pāora rāua ko Pānapa; ā, ka kōrero rāua ki a rātou, ka ako kia mau tonu rātou ki te aroha noa o te Atua.

44 Nā, i tō muri iho hāpati ka huihui mai te pā, me te mea ko rātou katoa, ki te whakarongo ki te kupu a te Atua. 45 Nō te kitenga ia o ngā Hūrai i te huihui, ka kī rātou i te hae, ka whakakāhore ki ngā mea i kōrerotia e Pāora, ka whakateka, ka kohukohu.

46 Kātahi a Pāora rāua ko Pānapa ka kōrero māia atu, ka mea: "I takoto te tikanga kia mātua kōrerotia te kupu a te Atua ki a koutou. Nā, ka peia nei e koutou, ka whakaaro koutou e kore koutou e tau mō te ora tonu, nā, ka tahuri atu nei māua ki ngā tauiwi. 47 I pēnei hoki te ako a te Ariki ki a mātou:

‘Kua waiho koe e ahau hei mārama ki ngā tauiwi,

kia ai koe hei oranga puta noa i ngā pito o te whenua.’ "

48 Nā, i te rongonga o ngā tauiwi, ka hari, ka whakakorōria i te kupu a te Ariki; ka whakapono anō te hunga i rite mō te ora tonu.

49 Ā, pakū ana te kupu a te Ariki puta noa i taua whenua. 50 Otirā, i whakaohokia e ngā Hūrai ngā wāhine karakia, rangatira, me ngā tāngata nunui o te pā, ā, ara ana i a rātou he whakatoi mō Pāora rāua ko Pānapa, peia ana rāua i ō rātou wāhi. 51 Heoi, ruia atu ana e rāua te puehu o ō rāua waewae ki a rātou, ā, haere ana ki Ikoniuma. 52 Nā, kī tonu ngā ākonga i te hari, i te Wairua Tapu.