Atos 5

1 Muž pak jeden, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek. 2 A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským. 3 I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole? 4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu. 5 Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli. 6 A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali. 7 I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla. 8 I řekl k ní Petr: Pověz mi, za toliko-li jste pole své prodali? A ona řekla: Ano, za tolik. 9 Tedy dí jí Petr: I pročež jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi jsou, a vynesouť také i tebe. 10 I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího. 11 I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli. 12 Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově. 13 Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid. 14 A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.) 15 Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich. 16 Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni. 17 Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty,) naplněni jsou závistí. 18 I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného. 19 Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl: 20 Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto. 21 To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni. 22 A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali, 23 Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli. 24 A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo. 25 A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid. 26 Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni. 27 A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz, 28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho. 29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí. 30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě. 31 Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů. 32 A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho. 33 Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili. 34 Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, Zákona učitel, vzácný muž u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly. 35 I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti. 36 Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se také býti něčím velikým, jehož se přídrželo mužů okolo čtyř set; kterýžto již zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni. 37 Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou. 38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se; 39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli. 40 I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby více nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je. 41 Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše. 42 Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista.

Ko Anania rāua ko Hapaira

1 Nā, ko tētahi tangata ko Anania tōna ingoa, rāua ko tāna wahine, ko Hapaira, i hoko atu i tētahi whenua. 2 Ā, puritia ana e ia tētahi wāhi o te utu, ko tāna wahine hoki i mōhio ki taua mea huna, mauria ana tētahi wāhi, whakatakotoria ana ki ngā waewae o ngā āpōtoro.

3 Nā, ko te meatanga atu a Pita, "E Anania, nā te aha i whakakīia ai tōu ngākau e Hātana kia teka koe ki te Wairua Tapu, kia puritia atu ai tētahi wāhi o te utu o te whenua? 4 I te mea kāhore anō i riro, he teka ianei nāu ake tāu mea? Ā, ka oti te hoko atu he teka ianei kei a koe tonu te tikanga? Nā te aha tēnei mea i whakaaroa ai i roto i tōu ngākau? Kīhai hoki koe i teka ki te tangata, engari ki te Atua."

5 Ā, nō te rongonga o Anania i ēnei kupu, hinga ana ki raro, mate rawa. He nui anō te wehi i tau ki te hunga katoa i rongo i ēnei mea. 6 Nā, ka whakatika ngā taitamariki, takai ana i a ia, ā, maua atu ana ia ki waho, tanumia ana.

7 Ā, pātata ki te toru hāora i muri, ka tomo mai tāna wahine, kīhai hoki i mōhio he aha te mea kua meatia. 8 Nā, ko te meatanga a Pita ki a ia, "Kōrero mai ki ahau, ko te utu rānei tērā i hokona atu ai e kōrua te whenua?"

Ka mea ia, "Āe, koia tēnā."

9 Ka mea a Pita ki a ia, "He aha kōrua i whakaaro tahi ai ki te whakamātautau i te Wairua o te Ariki? Nanā, kei te kūwaha ngā waewae o te hunga i tanumia ai tāu tāne, mā rātou koe e kawe ki waho."

10 Nā, hinga tonu iho ia ki ōna waewae, hemo rawa. Ā, ko te tomonga mai o ngā taitamariki, rokohanga mai kua mate, nā kawea ana ia ki waho, tanumia ana ki te taha o tāna tāne. 11 Ā, nui atu te wehi o te hāhi katoa, o te hunga katoa anō i rangona ai ēnei mea.

Ngā Tohu me ngā Mea Whakamīharo

12 Ā, nā ngā ringa o ngā āpōtoro i mahi ngā tohu maha, me ngā mea whakamīharo, i roto i te iwi; i noho hoki rātou katoa ki te whakamahau o Horomona, kotahi anō te whakaaro. 13 Tēnā ko ērā atu tāngata kīhai rawa tētahi i māia ki te whakauru mai ki a rātou; otirā, whakanuia ana rātou e te iwi. 14 Ā, he nui noa atu te hunga whakapono i honoa mai ki te Ariki, tōna tini o te tāne, o te wāhine. 15 Nā reira hoki, ka mauria e rātou ngā tūroro ki ngā ara, whakatakotoria ana ki runga i ngā moenga, i ngā whāriki, me kore noa e taumarumaru iho ki tētahi o rātou te ātārangi o Pita, i a ia e haere ana. 16 I hui katoa mai anō te mano i ngā pā katoa e pātata ana ki Hiruhārama, me te mau mai i ngā tūroro, i te hunga e whakapōreareatia ana e ngā wairua poke; ā, whakaorangia ana rātou katoa.

Ka Whakawhiungia ngā Āpōtoro

17 Me i reira ka whakatika te tohunga nui rātou ko ōna hoa katoa, arā te wehenga ki ngā Haruki, kī tonu hoki rātou i te hae, 18 ā, ka pā ō rātou ringa ki ngā āpōtoro, makā ana rātou ki te whare herehere nui. 19 Otirā, nā tētahi anahera a te Ariki i uaki ngā tatau o te whare herehere i te pō; ārahina mai ana rātou e ia ki waho, ka mea, 20 "Haere, e tū i roto i te temepara, ka kōrero ki te iwi i ngā kupu katoa o tēnei ora." 21 Ā, ka rongo rātou i tēnei, ka tomo ki te temepara i te atatū, ka whakaako.

Nā, ko te haerenga o te tohunga nui rātou ko ōna hoa, karangatia ana kia huihui te rūnanga me ngā kaumātua katoa o ngā tama a Īharaira, ā, tonoa ana he tangata ki te whare herehere hei tiki i a rātou. 22 Otirā, ko ngā kātipa i tae mai, kīhai i kite i a rātou i roto i te whare herehere, nā, ka hoki mai, ka kōrero. 23 Ka mea, "Rokohina atu e mātou e tūtaki tonu ana te whare herehere ū tonu, me ngā kaitiaki e tū ana i waho o ngā tatau; nō te huakanga atu, kāhore he tangata i kitea e mātou i roto." 24 Ā, nō ka rongo te rangatira o te temepara rātou ko ngā tohunga nui ki ēnei kupu, ka pororaru rātou, he aha rā te tukunga iho o taua mea.

25 Nā, ko te haerenga mai o tētahi, ka kōrero ki a rātou, ka mea, "Nanā, ko te hunga i makā rā e koutou ki te whare herehere, e tū mai nei i te temepara, e whakaako ana i te iwi!" 26 Kātahi, ka haere te rangatira rātou ko ngā kātipa, ā, ārahina mai ana rātou, otirā, kīhai i takakinotia; i wehi hoki rātou i te iwi, kei ākina rātou ki te kōhatu.

27 Ā, ka oti rātou te ārahi mai, ka whakatūria ki mua i te rūnanga. Nā, ka ui te tohunga nui ki a rātou, 28 ka mea, "Kīhai ianei mātou i āta whakatūpato i a koutou kia kaua e whakaako i runga i tēnei ingoa? Nā, kua kī nei Hiruhārama i tā koutou whakaakoranga, ā, e mea ana koutou kia whakairia ngā toto o tēnei tangata ki runga i a mātou."

29 Nā, ka whakahoki a Pita rātou ko ngā āpōtoro, ka mea, "Me whakarongo rā mātou ki te Atua, kaua ki te tangata. 30 Nā te Atua o ō tātou tūpuna i whakaara ake a Īhu, i whakamatea nā e koutou, he mea whakairi ki te rākau. 31 Kua oti ia te whakanoho e te ringa matau o te Atua ki runga, hei Piriniha, hei Kaiwhakaora, hei hōmai i te rīpenetā, i te murunga hara ki a Īharaira. 32 Ko mātou anō ngā kaiwhakaatu i ēnei mea; ko te Wairua Tapu hoki, i hōmai nei e te Atua ki te hunga e rongo ana ki a ia."

33 Otirā, i tō rātou rongonga i tēnei, tū tonu ki ō rātou ngākau, ā, ka whakaaro kia whakamatea rātou. 34 Nā, ka whakatika tētahi o ngā Parihi i roto i te rūnanga, ko Kamariera te ingoa, he kaiwhakaako i te ture, he tangata e whakanuia ana e te iwi katoa, ka mea, kia nekehia atu aua tāngata ki waho mō tētahi wā poto nei. 35 Nā, ko tāna meatanga ki a rātou, "E ngā tāngata o Īharaira, kia tūpato ki tā koutou e mea ai ki ēnei tāngata. 36 I ngā rā ki muri ka whakatika ake a Teura, me te whakaari i a ia, ko ia he tangata nui; piri atu ana ki a ia ētahi tāngata, pātata ki te whā rau. Nā patua iho ia; ā, ko te hunga katoa i whakarongo ki a ia, whakamararatia atu ana, ā, kore ake. 37 Ā muri iho i taua tangata ka whakatika ake ko Hūrā o Karirī i ngā rā o te tatauranga, ā, kūmea atu ana e ia ētahi o te iwi ki te whai i a ia; i ngaro anō hoki tēnā; ā, ko te hunga katoa i whakarongo ki a ia, whakamararatia atu ana. 38 Nā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou, kāti te mea ki ēnei tāngata. Waiho noa iho rātou! Ki te mea hoki nā te tangata tēnei whakaaro, tēnei mahi, tērā e whakakāhoretia, 39 otirā, mehemea nā te Atua, e kore rawa e taea e koutou te whakakāhore. Kei tūpono hoki e whawhai kē ana koutou ki te Atua!"

40 Ā, whakaae ana rātou ki a ia; nā, ka karangatia ngā āpōtoro ki a rātou, ka whiua, ka whakatūpatoria kia kaua rawa e kōrero i runga i te ingoa o Īhu, ā, tukua ana rātou kia haere. 41 Heoi, haere hari atu ana rātou i te aroaro o te rūnanga, mō rātou kua meinga e pai ana kia whakataurekarekatia mō te Ingoa. 42 Ā, i ngā rā katoa, i roto i te temepara, i ngā kāinga rānei, kāhore e mutu ana tā rātou whakaako, tā rātou kauwhau i a Īhu, ko te Karaiti ia.