Atos 9

1 Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi, 2 A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma. 3 A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe. 4 A padna na zem, uslyšel hlas řkoucí: Saule, Saule, proč mi se protivíš? 5 A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati. 6 A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti. 7 Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce. 8 I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku. 9 I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil. 10 Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane. 11 A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se, 12 A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal. 13 I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě. 14 A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé. 15 I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské. 16 Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé. 17 I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým. 18 A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest. 19 A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní. 20 A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží. 21 I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím? 22 Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus. 23 A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili. 24 Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili. 25 Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši. 26 Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem. 27 Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše. 28 I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě, 29 A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti. 30 To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu. 31 A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého. 32 Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě. 33 I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený. 34 I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal. 35 I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu. 36 Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila. 37 I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní. 38 A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim. 39 Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas. 40 I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se. 41 A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou. 42 I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána. 43 I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.

Te Huringa o Haora ki te Whakapono

1 Ko Haora ia kei te kupukupu tonu i te whakawehi, i te mate mō ngā ākonga a te Ariki, ā, haere ana ki te tohunga nui, 2 kei te tono pukapuka i a ia ki ngā whakaminenga i Ramahiku, ina kitea e ia tētahi nō te Huarahi, ahakoa tāne, wāhine rānei, kia mauria hereheretia mai e ia ki Hiruhārama.

3 Nā, i a ia e haere ana, ka whakatata ia ki Ramahiku; nā, ohorere ana te whitinga mai ki a ia, huri noa, o tētahi mārama nō te rangi. 4 Ā, hinga ana ia ki te whenua, ka rongo ake i tētahi reo e mea ana ki a ia, "E Haora, e Haora, he aha tāu e whakatoi nei i ahau?"

5 Anō rā ko ia, "Ko wai koe, e te Ariki?"

Ka mea ia, "Ko Īhu ahau, e whakatoia nei e koe; ehara tāu, te whana ki ngā koikoi."

6 Nā, wiri ana ia, ihiihi ana, ka mea, "E te Ariki, kia aha ahau?"

Anō rā ko te Ariki ki a ia, "Whakatika, tomo atu ki te pā, ā, ka kōrerotia ki a koe tāu e mea ai."

7 Nā, ko ngā tāngata i haere tahi i a ia, tū reokore ana, rongo kau ana ki te reo, kāhore ia i kite tangata. 8 Nā, ka whakatika ake a Haora i te whenua, ā, i te tuwheratanga o ōna kanohi, kīhai rawa ia i kite aha; nā, ārahina ā ringatia ana ia e rātou, mauria ana ia ki Ramahiku. 9 Ā, e toru ōna rā e kore ana e kite, kīhai hoki i kai, kīhai i inu.

10 Nā, i Ramahiku tētahi ākonga, ko Anania te ingoa; ka mea te Ariki ki a ia, he kite, "E Anania."

Ka mea tērā, "Tēnei ahau, e te Ariki."

11 Anō rā ko te Ariki ki a ia, "Whakatika, haere ki te ara e kīia nei ko Torotika, ka ui i te whare o Hūrā mō tētahi ko Haora te ingoa, nō Tarahu. Nā, kei te īnoi ia. 12 Ā, kua kite ia i tētahi tangata, ko Anania te ingoa, e tomo mai ana, e whakapā ana i ōna ringa ki a ia, kia kite ai ia."

13 Otirā, ka whakahoki a Anania, "E te Ariki, he tokomaha āku i rongo ai mō tēnei tangata, ki te nui o te kino i mea ai ia ki tāu hunga tapu i Hiruhārama; 14 ā, tēnei anō kei a ia he mana nā ngā tohunga nui, kia herea te hunga katoa e karanga ana ki tōu ingoa."

15 Heoi, ka mea te Ariki ki a ia, "Haere; nō te mea he kaupapa whiriwhiri ia nāku, hei mau i tōku ingoa ki te aroaro o ngā tauiwi, o ngā kīngi, o ngā tama hoki a Īharaira. 16 Ka whakakitea hoki e ahau ki a ia te nui o ngā mea e mamae ai ia mō tōku ingoa."

17 Nā, haere ana a Anania, tomo ana ki roto ki te whare. Ka whakapā i ōna ringa ki a ia, ka mea, "E tōku teina, e Haora, nā te Ariki, nā Īhu, i puta rā ki a koe i te ara i haere mai nā koe, nāna ahau i tono mai, kia kite ai koe, ā, kia kī ai hoki i te Wairua Tapu." 18 Nā, marere tonu iho ētahi mea, ānō he unahi, i ōna kanohi, ā, kite ana ia, ka whakatika, ka iriiria. 19 Nā, ka kai ia, ka whai kaha.

Ka Kauwhau a Haora i Ramahiku

Nā, noho ana a Haora ki ngā ākonga i Ramahiku mō ētahi rā. 20 Ā, i reira tonu kauwhautia ana e ia a te Karaiti i roto i ngā whare karakia, ko te Tama ia a te Atua.

21 Ā, mīharo ana te hunga katoa i rongo, ka mea, "Ehara ianei tēnei i te kaitūkino o te hunga i karanga ki tēnei ingoa i Hiruhārama? Ā, ko te mea anō tēnei i haere mai ai ia, kia herea rātou, kia ārahina ki ngā tohunga nui?"

22 Ko Haora ia ka nui haere kē atu tōna kaha, ā, whakapororarutia ana e ia ngā Hūrai e noho ana i Ramahiku, i a ia e whakakite ana ko te Karaiti tēnei.

23 Ā, ka maha ngā rā ka pahure, ka rūnanga ngā Hūrai kia whakamatea ia. 24 Heoi, i mātau a Haora ki tā rātou whakapāpānga mōna. Ā, whanga ana rātou ki ngā tatau i te ao, i te pō, kia whakamatea ia; 25 otiia, i mau ngā ākonga ki a ia i te pō, tukua iho ana e rātou rā te taiepa i roto i te kete.

Ko Haora kei Hiruhārama

26 Ā, nō tōna taenga mai ki Hiruhārama, ka whai ia kia uru atu ia ki ngā ākonga; heoi, wehi katoa ana rātou i a ia, kīhai i whakapono he ākonga ia. 27 Ko Pānapa ia i tango i a ia, ā, mauria ana ia ki ngā āpōtoro, kōrerotia ana e ia ki a rātou tōna kitenga i te Ariki i te ara, tāna kōrerotanga ki a ia, tōna māia hoki ki te kauwhau i Ramahiku i runga i te ingoa o Īhu. 28 Nā, ka noho ia ki a rātou, hāereere atu ana, hāereere mai ana i Hiruhārama, 29 me te māia hoki ki te kauwhau i runga i te ingoa o te Ariki; ā, kōrero ana ia, totohe ana ki ngā Hūrai Kariki; otirā ka whakangākau rātou kia whakamatea ia. 30 Nō te mōhiotanga o ngā tuākana, ka mauria ia e rātou ki raro ki Hiharia, ā, tonoa atu ana ia ki Tarahu.

31 Nā, ka whai tānga manawa te hāhi, puta noa i Hūria katoa, i Karirī, i Hamaria, ā, tupu ana; haere ana i runga i te wehi o te Ariki, i te whakamārie hoki a te Wairua Tapu, nō ka whakaroaka.

Ko Pita kei Raira kei Hopa

32 Nā, i a Pita e hāereere ana puta noa ngā wāhi katoa, ka tae iho hoki ia ki te hunga tapu e noho ana i Raira. 33 Ka kitea e ia i reira tētahi tangata ko Inia te ingoa, kua waru ōna tau e takoto ana i runga i tōna moenga; he pararūtiki hoki ia. 34 Nā, ko te meatanga a Pita ki a ia, "E Inia, ka ora koe i a Īhu Karaiti; whakatika, whārikitia tōu moenga." Nā, whakatika tonu ake ia. 35 I kite katoa hoki i a ia te hunga e noho ana i Raira, i Harona, ā, tahuri ana ki te Ariki.

36 Nā, tērā tētahi ākonga i Hopa e noho ana, ko Tapita te ingoa, ko te whakamāoritanga ko Roka. He wahine tēnei i aro nui ki ngā mahi pai, ki ngā mahi atawhai rawakore. 37 Ā, i aua rā ka tūrorotia ia, ka mate. Ā, ka oti ia te horoi e rātou, ka whakatakotoria ia ki tētahi rūma i runga. 38 Nā, i te mea e tata atu ana a Raira ki Hopa, ka rongo ngā ākonga kei reira a Pita, ā, ka tonoa e rātou tokorua ngā tāngata ki a ia, hei mea, "Kaua e whakaroa te haere mai ki a mātou."

39 Nā, whakatika ana a Pita, haere ana i a rāua. Ā, i tōna taenga atu ka ārahina e rātou ki te rūma i runga. Ā, tū ana ngā pouaru katoa i tōna taha, tangi ana, ka whakakite ki a ia i ngā koti, i ngā kākahu i hangā e Roka, i a ia e noho ana i a rātou.

40 Otiia, ka tonoa rātou katoa e Pita ki waho, ka tuku ia i ōna turi, ka īnoi; kātahi ka tahuri ake ia ki te tūpāpaku, ka mea, "Tapita, e ara." Nā, ka titiro ōna kanohi, ā, i tōna kitenga i a Pita, ka noho ia ki runga. 41 Kātahi, ka hoatu e ia tōna ringa ki a ia, ka whakaara ake i a ia. Ā, karangatia ana e ia te hunga tapu me ngā pouaru, ā, tukua oratia atu ana ia. 42 Ā, i mōhiotia tēnei mea puta noa i Hopa katoa; he tokomaha hoki i whakapono ki te Ariki. 43 Ā, he maha ōna rā i noho ai ia ki Hopa, ki a Haimona kaimahi hiako.