Atos 21

1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary. 2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se. 3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí. 4 A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma. 5 A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se. 6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů. 7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den. 8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi,) pobyli jsme u něho. 9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně. 10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus. 11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům. 12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma. 13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše. 14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně. 15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma. 16 A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli. 17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří. 18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli. 19 Jichžto pozdraviv, vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany. 20 A oni slyšavše to, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona. 21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona. 22 Což tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel. 23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě. 24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona. 25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva. 26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich. 27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce, 28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poskvrnil svatého tohoto místa. 29 Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl. 30 Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře. 31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém. 32 Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla. 33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil. 34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska. 35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu. 36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej! 37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky? 38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů? 39 I řekl Pavel: Jáť jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu. 40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:

Ka Haere a Pāora ki Hiruhārama

1 Heoi, ka wehe mātou i a rātou, ka rere, ā, tika tonu atu, tae noa ki Koha, ā, ao ake te rā kei Roro, i reira atu ki Pātara. 2 Nā, ka rokohanga tētahi kaipuke e whakawhiti atu ana ki Pinikia, ā, eke ana mātou ki runga, rere ana. 3 Ā, ka kitea Kaiperu, ka mahue ake i te taha ki mauī, ka rere atu mātou ki Hīria, ā, ka ū ki Tāira; hei reira hoki te kaipuke ruke ai i tōna utanga. 4 Ā, ka kitea ngā ākonga, e whitu ngā rā i noho ai mātou ki reira. Ka kōrero hoki rātou ki a Pāora, he mea nā te Wairua, kia kaua ia e haere ki Hiruhārama. 5 Ā, ka rite aua rā o mātou, ka puta atu mātou, ka haere; me te kawe anō rātou katoa, me ngā wāhine, me ngā tamariki, i a mātou ā waho rā anō o te pā. Nā, ka tukua ō mātou turi ki te tahatai, ka īnoi; 6 kātahi ka poroporoaki mātou tētahi ki tētahi; ā, eke ana mātou ki te kaipuke; ko rātou ia i hoki ki ō rātou kāinga.

7 Ā, ka tutuki tō mātou rerenga atu i Tāira, ka tae ki Toromai, nā, ka oha atu ki ngā tēina, ā, kotahi te rā i noho ai ki a rātou. 8 I te aonga ake ka tūria atu e mātou, ka haere ki Hiharia; ā, tomo ana ki te whare o Piripi kaikauwhau, ko ia nei tētahi o ngā tokowhitu; noho ana i a ia. 9 Nā, tokowhā ngā tamāhine a taua tangata, he wāhina, he poropiti.

10 Ā, ka maha ō mātou rā i noho ai, ka haere mai tētahi poropiti i Hūria, ko Akapu te ingoa. 11 Ā, nō tō rātou taenga mai ki a mātou, ka mau ki te whītiki o Pāora, herea iho e ia ōna ake ringa me ōna waewae, ka mea, "Ko tā te Wairua Tapu kōrero tēnei, E pēneitia te here te tangata nōna tēnei whītiki e ngā Hūrai i Hiruhārama, e tukua atu anō ia ki ngā ringa o ngā tauiwi."

12 Heoi, i tō mātou rongonga i ēnei mea, ka tohe mātou ko ngā tāngata o taua kāinga, kia kaua ia e haere ki Hiruhārama. 13 Nā, ko te whakahokinga a Pāora, "He aha tā koutou e tangi, e whakangākaukore nei i ahau? Ehara hoki i te mea ko te here anake tāku e pai ai, engari ko te mate anō hoki ki Hiruhārama, mō te ingoa o te Ariki, o Īhu."

14 Ā, nō tōna korenga i rongo, ka mutu tā mātou, ka mea, "Kia meatia tā te Ariki e pai ai."

15 Ā, ka pahemo ēnei rā, ka takai mātou i ā mātou mea, ā, haere ana ki Hiruhārama. 16 I haere tahi anō i a mātou ētahi o ngā ākonga o Hiharia; nā rātou i mau ake a Nahona o Kaiperu, he ākonga tawhito hei tukunga atu mō mātou.

Ka Haere a Pāora ki a Hēmi

17 Ā, i tō mātou taenga ki Hiruhārama, ka koa ngā tēina ki a mātou. 18 I te aonga ake, ka haere tahi mātou ko Pāora ki a Hēmi; i reira anō ngā kaumātua katoa. 19 Nā, ka oha ia ki a rātou, ka kōrerotia takitahitia ngā mea i mea ai te Atua kia mahia e ia i roto i ngā tauiwi.

20 Nō tō rātou rongonga, ka whakakorōria i te Atua, ka mea ki a ia, "Kua kite koe, e tō mātou teina, i ngā mano tini o ngā Hūrai kua whakapono nei; e uaua katoa ana hoki ki te ture. 21 Kua rongo anō hoki rātou ki a koe, e whakaako ana koe i ngā Hūrai katoa i roto i ngā tauiwi, kia whakarērea a Mohi, e mea ana kia kaua rātou e kokoti i ngā tamariki, kia kaua anō e haere i runga i ngā ritenga o mua. 22 Nā, me pēhea? E kore hoki e kore ka rongo rātou ki tōu taenga mai. 23 Nā, me mea e koe tēnei e kōrerotia nei e mātou ki a koe. Tokowhā e mātou tāngata, he kupu taurangi tā rātou. 24 Tangohia ēnei, kia purea ngātahitia koutou, māu anō e utu ā rātou mea, kia waruhia ai ō rātou mātenga. Ā, ka kite rātou katoa he teka noa ngā mea i kōrerotia mōu; engari ko koe, he tika tāu haere, kei te whakarite anō koe i te ture. 25 Tēnā ko ngā tauiwi kua whakapono, kua tuhituhi atu mātou, kua whakatakoto tikanga atu, kia tūpato rātou i ngā mea e patua ana mā ngā whakapakoko, i te toto, i te mea kua nōtia te kakī, i te moe tāhae."

26 Nā, ka mau a Pāora ki aua tāngata, ā, i te aonga ake ka pure tahi, ka haere tahi rātou ki roto ki te temepara, hei whakaatu ka whakaritea ngā rā mō te purenga, kia whakaherea rā anō he whakahere mō tētahi, mō tētahi o rātou.

Ka Mau a Pāora i roto i te Temepara

27 Heoi, ka tata ngā rā e whitu te taka, ka kitea ia i roto i te temepara e ētahi Hūrai o Āhia; nā rātou i whakaoho te mano katoa, ā, ka pā ō rātou ringa ki a ia, 28 ka karanga, "E ngā tāngata o Īharaira, āwhinatia mai! Ko te tangata tēnei e whakaako nei i ngā tāngata katoa o ngā wāhi katoa ki ngā mea whakahē mō te iwi, mō te ture, mō tēnei kāinga hoki. Kua kawea mai anō e ia ētahi Kariki ki roto ki te temepara, ā, ka noa nei i a ia tēnei wāhi tapu." 29 I kite hoki rātou i mua he hoa nōna i roto i te pā, ko Toropimu o Epeha; tohu noa rātou, kua mauria mai ia e Pāora ki roto ki te temepara.

30 Nā, ka oho te pā katoa, ka oma ngā tāngata. Ā, ka mau rātou ki a Pāora, tōia ana ia ki waho o te temepara; tūtakina tonutia atu ngā tatau. 31 Nā, i a rātou e whai ana kia patua ia, ka tae te rongo ki te rangatira mano o te hapū hōia, kua tutū te puehu i Hiruhārama katoa. 32 Nā, hohoro tonu tāna mau ki ētahi hōia, ki ētahi keneturio, ā, oma iho ana ki a rātou. Ā, nō tō rātou kitenga i te rangatira mano, i ngā hōia hoki, ka mutu te patu i a Pāora.

33 Nā, ka whakatata mai te rangatira mano, ka tango i a ia, ka mea kia herea ia ki ngā mekameka e rua; ā, ka ui ko wai ia, i aha hoki ia. 34 Nā, he karanga anō tā ētahi, he karanga kē tā ētahi, i roto i te mano. Nā, kīhai ia i mōhio ki te tino tikanga, i te ngangau hoki, ā, whakahaua ana kia ārahina ia ki te pā. 35 Ā, nō tōna taenga ki te pikitanga, ka hikitia ia e ngā hōia i te taututetutenga hoki a te tāngata; 36 i aru hoki te huihui o te iwi, me te karanga, "Whakamatea ia!"

Te Whakahoki Kōrero a Pāora mōna anō

37 Ā, nō ka whano a Pāora te kawea ki roto ki te pā, ka mea ia ki te rangatira mano, "E pai ana rānei kia kōrero ahau i tētahi kupu ki a koe?"

Ka mea ia, "E mātau ana rānei koe ki te reo Kariki? 38 Ehara oti koe i te Īhipiana, nāna nei i whakatupu te tutū i mua ake rā, ā, mauria ana e ia ngā tāngata kōhuru e whā mano ki te koraha?"

39 Ka mea a Pāora, "He Hūrai ahau, nō Tarahu o Kirikia, he tangata tupu nō taua pā, ehara hoki i te pā ingoakore. Nā, ko tāku īnoi tēnei ki a koe, tukua ahau kia kōrero ki te iwi."

40 Nā, tukua ana e ia, ā tū ana a Pāora ki te pikitanga, ka tāwhiri tōna ringa ki te iwi. Nā, mutu pū te turituri, ka kōrero ia, nō ngā Hiperu te reo, ka mea: