Lucas 11

1 I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své. 2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi. 3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne. 4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. 5 I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů. 6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj. 7 A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě. 8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje. 9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno. 10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno. 11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada? 12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra? 13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí? 14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové. 15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly. 16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho. 17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá. 18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly. 19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou. 20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží. 21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má. 22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí. 23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť. 24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. 25 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený. 26 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první. 27 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval. 28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho. 29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka. 30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto. 31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto! 32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto! 33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli. 34 Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude. 35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou. 36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí. 37 A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl. 38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem. 39 I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností. 40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř? 41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou. 42 Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti. 43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích. 44 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest. 45 I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš. 46 A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte. 47 Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali. 48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich. 49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti, 50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa, 51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto. 52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste. 53 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati, 54 Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.

Te Īnoi o te Ariki

1 Ā, i a ia e īnoi ana i tētahi wāhi, ā, ka mutu, ka kī atu tētahi o āna ākonga ki a ia, "E te Ariki, whakaakona mātou ki te īnoi, me Hoani hoki i whakaako rā i āna ākonga."

2 Ka mea ia ki a rātou, "Ka īnoi koutou, mea atu:

‘E tō mātou Matua i te rangi,

kia tapu tōu ingoa.

Kia tae mai tōu rangatiratanga,

kia meatia tāu e pai ai ki runga ki te whenua,

kia rite anō ki tō te rangi.

3 Hōmai tā mātou taro ki a mātou, tō tēnei rā, tō tēnei rā.

4 Murua ō mātou hara;

e murua ana hoki e mātou o ngā tāngata katoa

e hara ana ki a mātou.

Aua hoki mātou e kawea kia whakawaia.’ "

5 I mea anō ia ki a rātou, "Ko wai o koutou ki te mea he hoa tōna, ā, ka tae atu ki a ia i waenganui pō, ka mea ki a ia, ‘E hoa, hōmai ki ahau ētahi taro, kia toru. 6 Kua tae mai hoki tōku hoa ki ahau i te ara, kāhore āku mea e whakatakoto ai ahau māna.’

7 "Ā, ka whakahoki tērā i roto, ka mea, ‘Hōhā kī! Kāti rā; kua tūtakina noatia ake te tatau, kei te moenga mātou ko āku tamariki; e kore e āhei kia whakatika atu ahau ki te hoatu ki a koe.’ 8 Ko tāku kupu tēnei ki a koutou, ahakoa kāhore ia i whakatika ki te hoatu ki a ia, nō te mea he hoa nōna, mā tāna tohe anō ka ara ake ai ia, ka hoatu ai ki a ia i ngā mea i tonoa e ia.

9 "Ko tāku kupu anō tēnei ki a koutou; īnoi, ā, ka hoatu ki a koutou; e rapu, ā, ka kite koutou; pātukia, ā, ka uakina ki a koutou. 10 Ka whiwhi hoki ngā tāngata katoa ina īnoi; ka kite ina rapu; ka uakina ki te tangata e pātuki ana.

11 "Ko tēhea matua o koutou ki te īnoia e tāna tama tētahi taro, e hoatu rānei ki a ia he kāmaka? Ki te īnoia he ika, e hoatu rānei ki a ia he nākahi hei ika? 12 Ki te īnoia he hua manu, e hoatu rānei ki a ia he kopiona? 13 Ki te mea ko koutou, hunga kino nei, e mātau ana ki te hoatu mea papai ki ā koutou tamariki; tērā noa ake te hōmaitanga o te Wairua Tapu e tō koutou Matua i te rangi ki te hunga e īnoi ana ki a ia."

Ko Īhu rāua ko Perehepura

14 Nā, e pei rēwera ana ia, he mea wahangū anō hoki. Ā, nō te putanga o te rēwera ki waho, ka kōrero te wahangū; ā, mīharo ana te mano. 15 Nā, ka mea ētahi o rātou, "Nā te rangatira o ngā rēwera, nā Perehepura, tāna peinga rēwera." 16 Nā, ka whakamātautau ētahi, ka mea ki tētahi tohu i a ia i te rangi.

17 Otiia, i mātau ia ki ō rātou whakaaro, ā, ka mea ki a rātou, "Ki te tahuri iho tētahi rangatiratanga ki a ia anō, ka kore; ki te tahuri hoki tētahi whare ki tētahi whare, ka hinga. 18 Ā, ki te tahuri iho a Hātana ki a ia anō, me pēhea e tū ai tōna rangatiratanga? E mea nā hoki koutou, nā Perehepura tāku peinga rēwera. 19 Nā, ki te mea nā Perehepura tāku peinga rēwera, nā wai te peinga a ā koutou tama? Mō konei hei kaiwhakawā rātou mō koutou. 20 Tēnā ki te mea nā te ringa o te Atua tāku peinga rēwera, inā, kua tae mai te rangatiratanga o te Atua ki a koutou.

21 "Ki te tiakina e te tangata kaha, he patu nei āna, tōna whare, ka āta takoto āna taonga. 22 Ki te puta mai ia te mea e kaha atu ana i a ia, ā, ka hinga tērā, nā, ka tangohia āna patu i whakamanawa ai ia, ka tuwhatuwhaia ōna taonga.

23 "Ko te tangata ehara i te hoa nōku, he hoariri ia ki ahau, ko te tangata kāhore e kohikohi tahi māua, e tītaritari ana."

Te Hokinga mai o te Wairua Poke

24 "Ka puta te wairua poke i roto i te tangata, ka hāereere ia rā ngā wāhi waikore rapu okiokinga ai; ā, kāhore e kitea, ka mea ia, ‘Ka hoki ahau ki tōku whare i puta mai ai ahau.’ 25 Ā, nō te taenga atu, rokohanga atu kua oti te tahitahi, te whakapaipai. 26 Nā, ka haere ia, ka tango i ētahi atu wairua tokowhitu, he kino atu i a ia; ā, ka tomo atu, ka noho i reira; ā, kino atu i te tīmatanga te whakamutunga o taua tangata."

Te Hari Pono

27 Ā, i a ia e kōrero ana i ēnei mea, ka karanga ake tētahi wahine i roto i te mano, ka mea ki a ia, "Koa tonu te kōpū i kawea ai koe, me ngā ū i ngotea e koe."

28 Anō rā hoki ko ia, "Engari rā, tino koa te hunga e whakarongo ana ki te kupu a te Atua, ā, e mahi ana."

Te Rapu mō tētahi Tohu

29 Ā, nō ka rūpeke te mano, ka anga ia ka kōrero, "He whakatupuranga kino tēnei; e rapu ana ki tētahi tohu, ā, e kore tētahi tohu e hoatu, ko te tohu anake o Hona poropiti. 30 I waiho nei hoki a Hona hei tohu ki ngā tāngata o Ninewe, ka pērā anō te Tama a te tangata ki tēnei whakatupuranga. 31 Ka whakatika ngātahi te kuīni o te tonga i te whakawākanga me ngā tāngata o tēnei whakatupuranga, ka whakatau i te hē ki a rātou; i haere hoki ia i ngā pito o te whenua ki te whakarongo ki te whakaaro nui o Horomona; ā, tēnei tētahi he nui kē atu i a Horomona. 32 Ka whakatika ngātahi ngā tāngata o Ninewe i te whakawākanga me tēnei whakatupuranga, ka whakatau i te hē ki a rātou, i rīpenetā hoki rātou i te kauwhautanga a Hona; ā, tēnei tētahi he nui kē atu i a Hona!"

Te Māramatanga o te Tinana

33 "Ka tahuna te rama, e kore e waiho e te tangata ki te wāhi ngaro, ki raro rānei i te pūhera, engari ki runga ki te tūranga, kia kitea ai te mārama e te hunga e tomo atu ana. 34 Ko te kanohi te rama o te tinana. Nā, ki te ātea tōu kanohi, ka mārama anō tōu tinana katoa; tēnā ki te kino, ka pōuri anō hoki tōu tinana. 35 Nā reira, kia āta titiro mehemea ehara i te pōuri te mārama i roto i a koe. 36 Nā, ki te mārama tōu tinana katoa, ā, ki te kore ōna wāhi pōuri, ka mārama katoa anō, me te mea ko te mura o te rama e whakamārama ana i a koe."

Ka Whakapae a Īhu i ngā Parihi me ngā Kaiako i te Ture

37 Nā, i a ia e kōrero ana, ka tono tētahi Parihi kia kai ia ki a ia; ā, haere ana ia ki roto, ka noho. 38 Ā, i te kitenga o te Parihi, ka mīharo nō te mea kāhore ia e horoi i mua o te kainga.

39 Ka mea te Ariki ki a ia, "Tēnei koutou, e ngā Parihi, te horoi nei i waho o te kapu, o te rīhi; ko roto ia o koutou e kī ana i te pāhua, i te kino. 40 E te hunga kūware, kīhai ianei i hangā a roto e te kaihanga o waho? 41 Engari, hoatu ngā mea o roto hei atawhainga mō ngā rawakore; ā, ka mā ngā mea katoa ki a koutou.

42 "Otirā, auē, te mate mō koutou, e ngā Parihi! E hoatu ana hoki e koutou te wāhi whakatekau, o te miniti, o te rū, o ngā otaota katoa, ā, kapea ake te whakarite whakawā me te aroha ki te Atua; he tika anō ko ēnei kia meatia kia kaua anō hoki ērā e kapea.

43 "Auē te mate mō koutou, e ngā Parihi! Ko tā koutou hoki e rawe ai ko ngā nohoanga rangatira i ngā whare karakia, me ngā ohatanga i ngā kāinga hokohoko.

44 "Auē te mate mō koutou, e ngā karaipi, e ngā Parihi, e te hunga tinihanga! E rite nā koutou ki ngā urupā ngaro, e kore e kitea e ngā tāngata e hāereere ana i runga."

45 Nā, ka whakahoki tētahi o ngā kaiwhakaako o te ture, ka mea ki a ia, "E te Kaiwhakaako, he whakahē anō hoki mō mātou ēnei kōrero āu."

46 Nā, ko tāna meatanga, "Auē te mate mō koutou hoki, e ngā kaiwhakaako o te ture! E whakawaha ana hoki koutou i ngā tāngata ki ngā kawenga taimaha rawa hei pīkaunga, ā, e kore tētahi o ō koutou matihao e pā atu ki aua kawenga.

47 "Auē te mate mō koutou! Ko koutou nei hoki hei hanga i ngā urupā o ngā poropiti, nā ō koutou mātua hoki rātou i whakamate. 48 Nā, he kaiwhakaatu koutou he kaiwhakaae ki ngā mahi a ō koutou mātua; nā rātou hoki rātou i whakamate, ko koutou hoki hei hanga i ō rātou urupā. 49 Nā konei anō te mātauranga o te Atua i mea ai, ‘Māku e tono he poropiti, he āpōtoro ki a rātou, ā, ka whakamate, ka tūkino rātou i ētahi o rātou.’ 50 Kia rapua ai he utu i tēnei whakapaparanga mō te toto o ngā poropiti katoa i ringihia nei nō te tīmatanga rā anō o te ao; 51 nō te toto o Āpera, tae noa ki te toto o Hakaraia i mate nei ki waenganui o te āta o te wāhi tapu, āe rā, ka mea atu ahau ki a koutou, E rapua he utu i tēnei whakapaparanga.

52 "Auē te mate mō koutou, e ngā kaiwhakaako o te ture! Kua tangohia hoki e koutou te kī o te mātauranga; kīhai koutou i tomo ki roto, ā, i ārai hoki koutou i te hunga e tomo ana."

53 Nā, i tōna putanga mai ki waho, ā, ka tīmata te tohetohe kaha a ngā karaipi, a ngā Parihi ki a ia, he mea kia maha atu ai āna kōrero 54 e whakamoho ana hoki, kia mau tētahi kupu a tōna māngai.