Ester 3

1 Po těch věcech zvelebil král Asverus Amana syna Hammedatova Agagského, a vyvýšil ho, tak že vyzdvihl stolici jeho nade všecka jiná knížata, kteříž byli při něm. 2 A všickni služebníci královští, kteříž vcházeli do brány královské, klaněli se a padali před Amanem; nebo tak přikázal o něm král. Ale Mardocheus se neklaněl, ani padal. 3 Protož řekli služebníci královští, kteříž byli v bráně královské, Mardocheovi: Proč přestupuješ přikázaní královské? 4 I stalo se, když o to s ním mluvívali každého dne, a neposlechl jich, že to oznámili Amanovi, aby viděli, bude-li stálý v svých slovích Mardocheus; nebo oznámil jim, že jest Žid. 5 Vida pak Aman, že se Mardocheus neklaní, ani padá před ním, naplněn jest Aman prchlivostí. 6 Ale za malou věc sobě položil, vztáhnouti ruku na Mardochea samého, (nebo byli oznámili jemu, z kterého by lidu byl Mardocheus). Protož smýšlel Aman, aby zahubil národ Mardocheův, totiž všecky Židy, kteříž byli ve všem království Asverovu. 7 Takž měsíce prvního, totiž měsíce Nísan, léta dvanáctého kralování Asverova, rozkázal uvrci pur, totiž los, před sebou ode dne ke dni, a od měsíce až do měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar. 8 Nebo byl řekl Aman králi Asverovi: Jest lid jakýsi rozptýlený a roztroušený mezi lidem ve všech krajinách království tvého, jejichž práva rozdílná jsou ode všech národů, práv pak královských neostříhají. Protož králi není užitečné, nechati jich. 9 Jestliže se králi za dobré vidí, nechť se napíše, aby je zahladili, a já deset tisíc centnéřů stříbra odvážím do rukou představeným té práci, aby je vnesli do komory královské. 10 Tedy král sňav prsten svůj s ruky své, dal jej Amanovi synu Hammedatovu Agagskému, nepříteli Židovskému. 11 A řekl král Amanovi: Stříbro to daruji tobě i lid ten, abys naložil s ním, jakť se koli líbí. 12 Protož povoláni jsou písaři královští téhož měsíce prvního třináctého dne, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Aman, k knížatům královským i vývodám, kteříž byli v jedné každé krajině, i hejtmanům jednoho každého národu, každé krajině vedlé písma jejího, a každému národu vedlé jazyku jeho; jménem krále Asvera psáno, a zapečetěno prstenem královským. 13 I jsou posláni listové po poslích do všech krajin královských, aby hubili, mordovali a vyhladili všecky Židy, od mladého až do starce, děti i ženy, jednoho dne, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, (jenž jest měsíc Adar), a loupeže jejich aby rozbitovali. 14 Summa toho psání byla: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině a oznámeno všechněm národům, aby hotovi byli ke dni tomu. 15 Tedy vyjeli poslové stěží s poručením královským, a vyhlášeno jest to v Susan, městě královském. Král pak a Aman seděli, kvasíce, ale měšťané Susan zkormouceni byli.

Ka Whakaarohia e Hāmana kia Whakangaromia ngā Hūrai

1 I muri i ēnei mea ka whakanuia e Kīngi Ahahueruha a Hāmana tama a Hamerata Akaki, hāpainga ana ia ki runga, whakanekehia ake ana tōna torōna ki runga ake i o ngā rangatira katoa e noho ana i a ia. 2 Nā, kei te tuohu, kei te koropiko ki a Hāmana ngā tāngata katoa a te kīngi i te Kūwaha o te Kīngi; ko tā te kīngi whakahau hoki tēnā mōna. Ko Mororekai ia kīhai i tuohu, kīhai i piko.

3 Kātahi ka mea ngā tāngata a te kīngi i te Kūwaha o te Kīngi ki a Mororekai, "He aha koe i takahi ai i tā te kīngi whakahau?" 4 Kōrero noa rātou ki a ia i ia rā, i ia rā, heoi kīhai ia i rongo ki a rātou. Nā, kōrerotia ana e rātou ki a Hāmana, kia kitea ai e ū rānei ngā mea a Mororekai; kua whakaaturia hoki e ia ki a rātou he Hūrai ia.

5 Ā, nō te kitenga o Hāmana kīhai a Mororekai i tuohu, kīhai i piko ki a ia, nā, kī tonu a Hāmana i te riri. 6 Otiia i whakahāwea tōna whakaaro ki te whakapā ringa ki a Mororekai anake, kua oti hoki te kōrero ki a ia te iwi o Mororekai. Nā reira i whai ai a Hāmana kia whakangaromia ngā Hūrai katoa i te kīngitanga katoa o Ahahueruha, arā te iwi o Mororekai.

7 I te marama tuatahi, arā i te marama Nihana, i te tekau mā rua o ngā tau o Kīngi Ahahueruha, ka makā te Puri, arā te rota ki te aroaro o Hāmana i tēnei rā, i tēnei rā, i tēnei marama, i tēnei marama ā te tekau mā rua rā anō, arā te marama Arara.

8 Nā, ka mea a Hāmana ki a Kīngi Ahahueruha, "Tēnei tētahi iwi kei te tohatoha haere, kei te marara noa atu i roto i ngā iwi o ngā kāwanatanga katoa o tōu kīngitanga; ā, ko ā rātou ture he rerekē i a ngā iwi katoa; kāhore hoki rātou e mahi i ā te kīngi ture. Nā, ehara i te mea pai mō te kīngi kia tukua tā rātou. 9 Ki te pai te kīngi, me tuhituhi kia whakangaromia rātou, ā, māku e pāuna atu kia tekau mano taranata hiriwa ki ngā ringa o te hunga mahi i tā te kīngi mahi, kia kawea ki ngā whare taonga o te kīngi."

10 Nā, ka unuhia e te kīngi tōna mōwhiti i tōna ringa, ā, hoatu ana ki a Hāmana tama a Hamerata Akaki, ki te hoariri o ngā Hūrai. 11 Ā, ka mea te kīngi ki a Hāmana, "Ka hoatu te hiriwa ki a koe, te iwi anō hoki, kia meatia ki a rātou tāu e pai ai."

12 Kātahi ka karangatia ngā karaipi a te kīngi i te marama tuatahi, i te tekau mā toru o ngā rā o taua marama, ā, ka tuhituhia ngā mea katoa i whakahaua e Hāmana ki ngā kāwana a te kīngi, rātou ko ngā kāwana iti o tēnei kāwanatanga, o tēnei kāwanatanga, ki ngā rangatira hoki o tēnei iwi, o tēnei iwi; ki tēnei kāwanatanga, ki tēnei kāwanatanga, he mea whakarite ki tō reira reo; i tuhituhia i runga i te ingoa o Kīngi Ahahueruha, hīri rawa ki te mōwhiti o te kīngi. 13 Nā, ka tukua ngā pukapuka kia kawea e ngā kaikawe pukapuka ki ngā kāwanatanga katoa a te kīngi, kia whakangaromia, kia patua, kia hunā ngā Hūrai katoa, te taitama, me te koroheke, ngā kōhungahunga, me ngā wāhine, kia kotahi tonu te rā, i te tekau mā toru o ngā rā i te tekau mā rua o ngā marama, arā o te marama Arara, kia pāhuatia hoki ō rātou taonga. 14 Ko ngā kōrero i tuhituhia, mō te ture kia hoatu ki ngā kāwanatanga katoa, i whakakitea nuitia ki ngā iwi katoa, kia tatanga ai rātou i taua rā.

15 Haere ana ngā kaikawe pukapuka, he mea whakahohoro e te kupu a te kīngi, i hoatu anō te ture i Huhana, i te whare kīngi. Nā, noho ana te kīngi rāua ko Hāmana ki te inu; raruraru tonu ia te pā, a Huhana.