Ester 6

1 Té noci král nemoha spáti, rozkázal přinésti knihy pamětné, kroniky, kteréž čteny byly před králem. 2 I našli zapsáno, že pověděl Mardocheus na Bigtana a Teresa, dva komorníky královské z těch, jenž ostříhali prahu, že ukládali vztáhnouti ruku na krále Asvera. 3 Tedy řekl král: Èím jest poctěn, neb jak zveleben Mardocheus za to? Odpověděli služebníci královští, dvořané jeho: Není jemu nic dáno. 4 I řekl král: Kdo jest v síni? (Aman pak byl přišel do síně domu královského zevnitřní, mluviti s králem, aby oběšen byl Mardocheus na šibenici, kterouž jemu připravil.) 5 Odpověděli králi služebníci jeho: Aj, Aman stojí v síni. Řekl král: Nechť vejde sem. 6 Takž všel Aman. Jemuž řekl král: Co sluší učiniti muži tomu, kteréhož by chtěl král ctíti? (Aman řekl sám v sobě: Kohož by jiného chtěl král více ctíti, nežli mne?) 7 Odpověděl Aman králi: Muži tomu, jehož král ctíti chce, 8 Ať přinesou roucho královské, do kteréhož se král obláčí, a přivedou koně, na kterémž jezdí král, a vstaví korunu královskou na hlavu jeho. 9 A dadouce roucho to i koně toho v ruku některého z nejznamenitějších knížat královských, ať oblekou muže toho, jehož král chce ctíti, a ať jej vodí na koni po ulici města, a volají před ním: Tak se má státi muži tomu, jehož král ctíti chce. 10 Tedy řekl král Amanovi: Pospěš, vezmi to roucho a koně, jakž jsi řekl, a učiň to Mardocheovi Židu, kterýž sedí v bráně královské. Nepomíjejž ničeho ze všeho toho, což jsi mluvil. 11 Protož vzav Aman roucho i koně, oblékl Mardochea, a vedl jej na koni po ulici města, volaje před ním: Tak se má státi muži tomu, jehož král ctíti chce. 12 Potom navrátil se Mardocheus k bráně královské. Aman pak rychle pospíšil do domu svého, smuten jsa, s zakrytou hlavou. 13 I vypravoval Aman Zeres ženě své a všechněm přátelům svým všecko, což se mu přihodilo. I řekli jemu mudrci jeho i Zeres žena jeho: Poněvadž z národu Židovského jest Mardocheus, před jehož oblíčejem počal jsi klesati, neodoláš jemu, ale jistě padneš před oblíčejem jeho. 14 A když oni ještě mluvili s ním, komorníci královští přišli, a rychle vzali Amana na hody, kteréž připravila Ester.

Ka Whakahōnoretia a Mororekai e te Kīngi

1 I taua pō kīhai i moe te kīngi, ā, ka mea kia kawea mai te pukapuka whakamahara ki ngā meatanga o ngā rā. Nā, ka kōrerotia ki te aroaro o te kīngi. 2 Nā, ka kitea, kua oti te tuhituhi te whakaatu a Mororekai mō Pikitana rāua ko Terehe, mō ngā rangatira rūma tokorua a te kīngi, he kaitiaki tatau, i whai rāua kia pā te ringa ki a Kīngi Ahahueruha.

3 Nā, ka mea te kīngi, "He aha te hōnore, te korōria, i whiwhi ai a Mororekai mō tēnei?"

Anō rā ko ngā tāngata a te kīngi i mahi nei ki a ia, "Kīhai tētahi mea i meatia ki a ia."

4 Nā, ka mea te kīngi, "Ko wai kei te marae?" Nā, tērā a Hāmana kua tae mai ki te marae o waho o te whare o te kīngi, ki te kōrero ki te kīngi, kia tāronatia a Mororekai ki runga ki te tārawa kua oti te hanga mōna.

5 Nā, ka mea ngā tāngata a te kīngi ki a ia, "Ko Hāmana tēnei e tū mai nei i te marae."

Anō rā ko te kīngi, "Kia haere mai ia."

6 Heoi, ka haere mai a Hāmana. Nā, ka mea te kīngi ki a ia, "Ko te aha kia meatia ki tā te kīngi tangata e pai ai kia whakahōnoretia?"

Nā, ko te meatanga ake a Hāmana i roto i tōna ngākau, "Ko wai atu i ahau tā te kīngi e pai ai kia whakahōnoretia?" 7 Nā, ka mea a Hāmana ki te kīngi, "Mō tā te kīngi tangata e pai ai kia whakahōnoretia, 8 me kawe mai ngā kākahu kīngi, e kākahu nei te kīngi, me te hōiho anō e ekengia ana e te kīngi, pōtae rawa he karauna kīngi ki tōna mātenga. 9 Nā, ka hoatu taua kākahu me te hōiho ki te ringa o tētahi o ngā tino rangatira a te kīngi, kia whakakākahuria atu ki te tangata e pai ai te kīngi kia whakahōnoretia; nā, ka mea i a ia kia eke i runga i te hōiho i te waharoa o te pā, ka karanga haere ai i mua i a ia, ‘Ka pēneitia te tangata e pai ai te kīngi kia whakahōnoretia.’ "

10 Kātahi ka mea te kīngi ki a Hāmana, "Kia hohoro tāu tiki atu i te kākahu, i te hōiho, i tāu i kī nā, ka pērā ai ki a Mororekai, ki te Hūrai, e noho nei i te Kūwaha o te Kīngi. Kei taka tētahi kupu o ngā mea katoa i kōrerotia e koe."

11 Kātahi ka tīkina e Hāmana te kākahu, me te hōiho, ā, whakakākahuria ana e ia a Mororekai, ārahina ana i runga i te hōiho i te waharoa o te pā, me te karanga anō i tōna aroaro, "Ka pēneitia te tangata e pai ai te kīngi kia whakahōnoretia."

12 Nā, hoki ana a Mororekai ki te Kūwaha o te Kīngi; ko Hāmana ia i hohoro ki tōna whare, pōuri tonu, hīpoki rawa te māhunga. 13 Nā, ka kōrerotia e Hāmana ki tāna wahine, ki a Herehe, ki ōna hoa katoa ngā mea katoa i pā ki a ia.

Kātahi āna tāngata mōhio, rātou ko tāna wahine, ko Herehe, ka mea ki a ia, "Ki te mea nō ngā uri o ngā Hūrai a Mororekai, kua tīmata nā koe te hinga i tōna aroaro, e kore koe e kaha i a ia, engari, ka hinga rawa koe i tōna aroaro."

Ka Whakamatea a Hāmana

14 I a rātou e kōrero ana ki a ia, ka tae mai ngā rangatira rūma a te kīngi, pōrangi tonu, hei ārahi mō Hāmana ki te hākari i takā e Ehetere.