Mateus 13

1 A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře. 2 I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu. 3 I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval. 4 A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je. 5 Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země. 6 Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla. 7 Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je. 8 A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý. 9 Kdo má uši k slyšení, slyš. 10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš? 11 On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno. 12 (Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.) 13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí. 14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte. 15 Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili, aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil. 16 Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší. 17 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli. 18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače. 19 Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest. 20 Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá. 21 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší. 22 Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá učiněno bez užitku. 23 V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý. 24 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém. 25 Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel. 26 A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol. 27 I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol? 28 A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž, tedy půjdeme a vytrháme jej? 29 On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice. 30 Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé. 31 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém. 32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho. 33 Jiné podobenství mluvil jim, řka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko. 34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim, 35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa. 36 Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole. 37 On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka. 38 A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka. 39 A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé. 40 Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto. 41 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost, 42 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. 43 A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš. 44 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to. 45 Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel. 46 Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji. 47 Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující; 48 Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali. 49 Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých, 50 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. 51 Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane. 52 On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci. 53 I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud. 54 A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto? 55 Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas? 56 A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci? 57 I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém. 58 I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich.

Te Kupu Whakarite mō te Kairui

1 I taua rā i haere atu a Īhu i te whare, ka noho ki te taha o te moana. 2 Nā, he rahi te hui i huihui ki a ia, ā, ka eke ia ki te kaipuke noho ai; i te takutai anō te hui katoa e tū ana. 3 Ā, he maha āna kōrero ki a rātou, he mea whakarite; i mea ia:

"Nā, i haere te kairui ki te rui. 4 Ā, i a ia e rui ana, ka ngahoro ētahi o ngā purapura ki te taha o te ara, ā, ko te rerenga mai o ngā manu, kainga ake. 5 Ko ētahi i ngahoro ki ngā wāhi kāmaka, ki ngā wāhi kīhai i nui te oneone; nā, pihi tonu ake, kāhore hoki i hōhonu te oneone. 6 Ā, nō te whitinga o te rā, ngaua iho; ā, nō te mea kāhore he pūtake, memenge noa iho. 7 Ko ētahi i ngahoro ki roto ki ngā tātarāmoa; ā, nō te tupunga ake o ngā tātarāmoa, kōwaowaotia ana ngā purapura; 8 Ko ētahi i ngahoro ki te oneone pai, ā, ka hua, nō ētahi kotahi rau, nō ētahi e ono tekau, nō ētahi e toru tekau.

9 "Ki te whai taringa tētahi hei whakarongo, kia rongo ia."

Te Take o ngā Kupu Whakarite

10 Ā, ka haere ngā ākonga, ka mea ki a ia, "He aha koe i kōrero whakarite tonu ai ki a rātou?"

11 Nā, ka whakahoki ia ki a rātou, ka mea, "Nō te mea kua hoatu ki a koutou te mātauranga ki ngā mea ngaro o te rangatiratanga o te rangi, ki a rātou ia kāhore i hoatu. 12 Ki te whai mea hoki tētahi, ka hoatu anō ki a ia, ā, ka maha atu ana. Ki te kāhore ia he mea a tētahi, ka tangohia i a ia āna ake. 13 Nā reira ēnei kupu whakarite āku ki a rātou; nō te mea ‘kite rawa rātou, ā, kāhore e kite; rongo rawa, kāhore hoki e mātau.’ 14 Ā, ka rite i a rātou te poropititanga a Ihāia, e mea nei:

‘Rongo noa koutou,

kāhore e mātau;

titiro noa koutou,

kāhore e kite.

15 Kua mātotoru hoki te ngākau o tēnei iwi,

kua pūhoi ngā taringa ki te whakarongo,

ko ngā kanohi kua oti te whakamoe e rātou;

kei kite ō rātou kanohi,

kei rongo ngā taringa,

ā, ka mātau te ngākau, nā, ka tahuri rātou,

ā, ka whakaorangia e ahau.’

16 Ka koa ia ō koutou kanohi, nō te mea ka kite; ō koutou taringa hoki, nō te mea ka rongo. 17 He pono hoki tāku e mea nei ki a koutou, he tokomaha ngā poropiti me ngā tāngata tika i hiahia kia kite i ngā mea e kite nei koutou, ā, kāhore i kite; kia rongo hoki i ngā mea e rongo nei koutou, ā, kāhore i rongo."

Te Take o ngā Kupu Whakarite

18 "Nā, whakarongo ki te kupu i whakaritea ki te kairui. 19 Ki te rongo tētahi ki te kupu o te rangatiratanga, ā, e kore e mātau, nā, ka haere mai te wairua kino, ka kapo i te mea ka oti nā te rui ki tōna ngākau. Ko te tangata tēnei i ngā purapura i te taha o te ara. 20 Ko te tangata ia i ngā purapura i ngā wāhi kōhatu, ko te tangata i rongo ki te kupu, ā, hohoro tonu te tango, hari tonu; 21 Otiia, kāhore ōna pakiaka i roto i a ia, e mau noa ana mō te wā poto, ā, nō te pānga o te whakapāwera, o te whakatoi rānei, mō te kupu, nā hē tonu iho. 22 Ko te tangata i ngā purapura i waenga tātarāmoa, ko te tangata tēnā i rongo ki te kupu; ā, ko te whakaaronga ki tēnei ao, me te hangarau o ngā taonga, hei whakakōwaowao i te kupu, ā, kore ake he hua. 23 Ko te tangata ia i ngā purapura i te oneone pai, ko te tangata e rongo ana ki te kupu, ā, e mātau ana; ā, ka whai hua, ea ake, nō tētahi kotahi rau, nō tētahi e ono tekau, nō tētahi e toru tekau."

Te Kupu Whakarite mō ngā Taru Kino

24 Tēnei ake anō tētahi kupu whakarite i makā e ia ki a rātou, i mea ia: "Ka rite te rangatiratanga o te rangi ki tētahi tangata i rui i te purapura pai ki tāna māra. 25 Ā, i ngā tāngata e moe ana, ka haere mai tōna hoariri, ruia iho he taru kino ki waenga wīti, ā, haere ana. 26 Ā, nō ka pihi ake te rau, ka hua, kātahi ka kitea hoki ngā taru. 27 Nā, ka haere mai ngā pononga a taua rangatira, ka mea ki a ia, ‘E mara, kīhai ianei koe i rui i te purapura pai ki tāu māra? Nō hea rā ōna taru?’

28 "Nā, ka kī atu ia ki a rātou, ‘Nā te hoariri tēnei i mea.’ Kātahi, ka mea ngā pononga ki a ia, ‘E pai rānei koe kia haere mātou ki te whakawhāiti i aua taru?’ 29 Ā, ka mea ia, ‘Kāhore; kei hūtia ngātahitia te wīti ina whakawhāititia ngā taru. 30 Tukua kia tupu tahi, ā taea noatia te kotinga; ā, i te wā o te kotinga ka mea ahau ki ngā kaikokoti, Mātua whakawhāiti i ngā taru, ka paihere ai hei paihere kia tahuna; ko te wīti ia me kohi ki tōku whare wīti.’ "

Te Kupu Whakarite mō te Pua Nanī

31 Tēnei ake anō tētahi kupu whakarite i makā e ia ki a rātou, i mea ia: "He rite te rangatiratanga o te rangi ki te pua nanī, i kawea e te tangata, i ruia ki tāna māra. 32 He iti rawa ia i ngā purapura katoa, ā, ka tupu, ko ia te nui rawa o ngā otaota, ā, whakarākau ana, nō ka rere mai ngā manu o te rangi, ka noho ki ōna manga."

Te Kupu Whakarite mō te Rēwena

33 Tēnei ake anō tētahi kupu whakarite i kōrerotia e ia ki a rātou: "He rite te rangatiratanga o te rangi ki te rēwena i tangohia e tētahi wahine, ā, whaongia ana ki roto ki ngā mēhua parāoa e toru, nō ka rēwenatia katoatia."

Te Mahinga a Īhu ki ngā Kupu Whakarite

34 Ko ēnei mea katoa i kōrerotia e Īhu ki te mano, he mea whakarite; ā, heoi anō āna kupu ki a rātou he kupu whakarite anake. 35 I rite ai tā te poropiti i kōrero ai, i mea ai:

"E puaki i tōku māngai ngā kupu whakarite;

ka kōrerotia e ahau ngā mea

i ngaro nō te tīmatanga rā anō o te ao."

Ka Whakamārama a Īhu i te Kupu Whakarite o ngā Taru Kino

36 Kātahi ka mahue i a Īhu te mano, ka tomo ia ki te whare. Nā, ka haere mai āna ākonga ki a ia, ka mea, "Whakaaturia mai ki a mātou te kupu i whakaritea ki ngā taru i te māra."

37 Nā, ka whakahoki ia, ka mea ki a rātou, "Ko te kairui o te purapura pai ko te Tama a te tangata. 38 Ko te māra ko te ao; ko te purapura pai ko ngā tamariki o te rangatiratanga; ngā taru ko ngā tamariki a te kino; 39 ko te hoariri i ruia ai ko te rēwera; te kotinga ko te mutunga o te ao; ngā kaikokoti ko ngā anahera.

40 "Nā, e huihuia ana ngā taru, e tahuna ana ki te ahi; ka pērā anō i te mutunga o tēnei ao. 41 Ka tono te Tama a te tangata i āna anahera ki te huihui i roto i tōna rangatiratanga i ngā mea katoa e tūtuki ai te waewae, i ngā kaimahi anō i te kino; 42 ā, ka makā e rātou ki roto ki te oumu ahi; ko te wāhi tērā o te tangi me te tetēā o ngā niho. 43 Ko reira te hunga tika whiti ai me te rā i te rangatiratanga o tō rātou Matua. Ki te whai taringa tētahi hei whakarongo, kia rongo ia."

Te Kupu Whakarite o te Taonga Huna

44 "He rite anō te rangatiratanga o te rangi ki te taonga i hunā ki te māra; nō te kitenga a tētahi tangata, nā, ka hunā e ia, ā haere ana, he koa hoki nōna, nā hokona ana āna mea katoa, ā, hokona ana mai taua māra māna."

Te Kupu Whakarite o te Peara

45 "He rite anō te rangatiratanga o te rangi ki te kaihokohoko, e rapu ana i ngā peara papai. 46 Ā, nō tōna kitenga i tētahi peara utu nui, haere ana, hokona ana āna mea katoa, ā, hokona ana mai taua peara māna."

Te Kupu Whakarite o te Kupenga

47 "He rite anō te rangatiratanga o te rangi ki te kupenga i tukua ki te moana, ā, haoa ana he ika o ia āhua, o ia āhua. 48 Ā, ka kī, ka kūmea ki uta, ā, noho ana, kohikohia ana ngā ika papai ki ngā kete, ko ngā mea kikino ia i ākiritia ki waho. 49 Ka pērā anō a te mutunga o te ao. Ka haere ngā anahera, ka wehewehe i te hunga kino i roto i te hunga tika, 50 ā, ka maka i a rātou ki roto ki te oumu ahi; ko te wāhi tērā o te tangi, o te tetēā o ngā niho."

He Tikanga Hou, he Tikanga Tawhito

51 Ka mea a Īhu ki a rātou, "Kua mātau rānei koutou ki ēnei mea katoa?"

Ka mea rātou ki a ia, "Āe, e te Ariki."

52 Nā, ka mea ia ki a rātou, "Koia te karaipi, i ākona ki te rangatiratanga o te rangi, i rite ai ki tētahi rangatira whare e whakaputa mai ana i ngā mea hou, i ngā mea tawhito, i roto i tāna toa."

Te Whakahāweatanga i a Īhu i Nahareta

53 Ā, ka mutu ēnei kupu whakarite a Īhu, ka haere atu ia i reira. 54 Ā, ka tae ki tōna kāinga tupu ka ako i a rātou i roto i tō rātou whare karakia, ā, mīharo noa rātou, ka mea, "Nō hea ēnei whakaaro nui me ngā merekara a tēnei tangata? 55 Ehara ianei tēnei i te tama a te kāmura? He teka ianei ko Meri te ingoa o tōna whaea? Ko Hēmi hoki rātou ko Hōhepa, ko Haimona, ko Hūrā, ōna tēina? 56 Me ōna tuāhine, kāhore ianei rātou katoa i a tātou nei? Nō hea rā ēnei mea katoa a tēnei tangata?" 57 Heoi, ka hē rātou ki a ia.

Otirā, ka mea a Īhu ki a rātou, "Kei tōna kāinga, kei tōna whare anake te poropiti hapa ai i te hōnore." 58 Ā, kīhai i maha ngā merekara i meatia e ia ki reira, i tō rātou whakapono kore hoki.