Mateus 27

1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. 2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu. 3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším, 4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz. 5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se. 6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest. 7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků. 8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne. 9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských, 10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán. 11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš. 12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl. 13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí? 14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil. 15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli. 16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš. 17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus? 18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali. 19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho. 20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili. 21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše. 22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď. 23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď. 24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte. 25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny. 26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován. 27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu. 28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným. 29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský. 30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu. 31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován. 32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho. 33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo, 34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti. 35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. 36 A sedíce, ostříhali ho tu. 37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský. 38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici. 39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých, 40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže. 41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili: 42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu. 43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem. 44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu. 45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté. 46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? 47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento. 48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti. 49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil. 50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši. 51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo, 52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou. 53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým. 54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento. 55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu, 56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových. 57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův. 58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo. 59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté, 60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel. 61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu. 62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi, 63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu. 64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první. 65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte. 66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.

Ka Ārahia a Īhu ki a Pirato

1 Ā, ka tākiri te ata, ka rūnanga ngā tohunga nui katoa me ngā kaumātua o te iwi mō Īhu kia whakamatea. 2 Ā, nō ka oti ia te here, ka ārahina atu, tukua ana ki a Pirato, ki te kāwana.

Te Matenga o Hūrā

3 Ā, nō te kitenga o Hūrā, o te kaituku i a ia, kua whakaaetia ia kia whakamatea, ka puta kē tōna whakaaro, whakahokia ana e ia ngā hiriwa e toru tekau ki ngā tohunga nui rātou ko ngā kaumātua, 4 ka mea, "Kua hara ahau i tāku tukunga i te toto harakore."

Ka mea rātou, "Hei aha mā mātou? Māu tēnā e titiro."

5 Nā, makā iho e ia ngā hiriwa ki te whare tapu, ā, puta ana ki waho, haere ana, tārona ana i a ia.

6 Nā, ka tango ngā tohunga nui i ngā hiriwa, ka mea, "E kore e tika kia pangā ēnei ki te takotoranga moni, he utu toto hoki." 7 Nō ka rūnanga rātou, ā, hokona ana ki aua mea te māra a te kaihanga rīhi, hei tanumanga mō ngā manene. 8 Nā reira hoki i huaina ai taua māra, "Ko te Māra o te Toto" ā mohoa noa nei.

9 Kātahi, ka rite tā Heremaia poropiti i kōrero ai, i mea ai: "Tangohia ana e rātou ngā hiriwa e toru tekau, te utu mō te tangata i whakaritea nei ōna utu, i whakaritea nei ngā utu e ētahi o ngā tama a Īharaira, 10 ā, hoatu ana mō te māra a te kaihanga rīhi; i pērā anō me tā te Ariki i whakarite ai ki ahau."

Ka Pātaitaitia a Īhu e Pirato

11 Nā, i te tū tērā a Īhu i te aroaro o te kāwana; ka ui te kāwana ki a ia, ka mea, "Ko koe rānei te Kīngi o ngā Hūrai?"

Ka mea a Īhu ki a ia, "Kua kōrerotia mai nā e koe." 12 Ā, i te whakapānga a ngā tohunga nui rātou ko ngā kaumātua i tētahi hē ki a ia, kīhai ia i whakahoki kupu atu.

13 Kātahi, ka mea a Pirato ki a ia, "Kāhore koe e rongo i te tini o ngā mea e kōrerotia nei e rātou mōu?"

14 Heoi, kāhore kia kotahi kupu i whakahokia e ia ki a ia; tino mīharo noa te kāwana.

Ka Tukua a Īhu kia Rīpekatia

15 Nā, ko tā te kāwana tikanga i taua hākari he tuku i tētahi herehere ki te iwi, i tā rātou e pai ai. 16 I reira anō i a rātou tētahi herehere ingoa nui, ko Parapa te ingoa. 17 Ā, nō rā ka mine rātou, ka mea a Pirato ki a rātou, "Ko wai tā koutou e pai ai kia tukua e ahau ki a koutou? Ko Parapa, ko Īhu rānei e huaina nei ko te Karaiti?" 18 I mahara hoki ia he hae nō rātou i tukua ai ia.

19 Nā, i a ia e noho ana i runga i te nohoanga whakawā, ka tono tangata mai tāna wahine ki a ia, ka mea, "Kei ahatia e koe taua tangata tika. He maha hoki ngā mea i pā moemoeā mai ki ahau ināianei, he mea mōna."

20 Otiia, i whakakīkītia e ngā tohunga nui rātou ko ngā kaumātua te mano, kia īnoia a Parapa, kia whakangaromia a Īhu. 21 Nā, ka whakahoki te kāwana ka mea ki a rātou, "Ko tēhea o te tokorua tā koutou e pai ai kia tukua e ahau ki a koutou?"

Ka mea rātou, "Ko Parapa!"

22 Ka mea a Pirato ki a rātou, "Me aha oti e ahau a Īhu, e huaina nei ko te Karaiti?"

Ka mea rātou katoa ki a ia, "Rīpekatia!"

23 Nā, ka mea te kāwana, "He aha koia tāna kino i mea ai?" Heoi, nui noa atu tā rātou hāmama, ka mea, "Rīpekatia ia!"

24 Ā, i te kitenga o Pirato kāhore ia i whai wāhi, engari, ka nui kē atu te ngangau, ka mau ia ki te wai, ka horoi i ōna ringa i te aroaro o te mano, ka mea, "Kāhore ahau e whai hara i te toto o tēnei tangata tika; mā koutou tēnā e titiro."

25 Nā, ka whakahoki te iwi katoa, ka mea, "Hei runga ōna toto i a mātou, i ā mātou tamariki."

26 Nā, ka tukua e ia a Parapa ki a rātou; ā, ka oti a Īhu te whiu, ka tukua kia rīpekatia.

Ka Whakatoitoi ngā Hōia ki a Īhu

27 Kātahi ka mauria a Īhu e ngā hōia a te kāwana ki te whare whakawā, ā, whakaminea ana ki a ia te rōpū katoa. 28 Nā, ka tangohia e rātou ōna kākahu, ā, whakakākahuria ana ia ki te kākahu whero. 29 Ā, nō ka oti tētahi karauna tātarāmoa te whiri, ka pōtaea ki tōna mātenga, me te kākaho ki tōna ringa matau; ā, ka tukua ngā turi ki a ia, ka taunu ki a ia, ka mea, "Tēnā koe, e te Kīngi o ngā Hūrai!" 30 Ā, ka tuwhaina ia e rātou, ā, ka mau rātou ki te kākaho, ka patua ki tōna mātenga. 31 Nā, ka mutu tā rātou tāwai ki a ia, ka tīhorea atu i runga i a ia te kākahu rā, whakakākahuria ana ōna ki a ia, ā, ārahina ana ia kia rīpekatia.

Ka Ripekatia a Īhu

32 Ā, i a rātou e haere ana ki waho, ka kitea e rātou he tangata nō Hairini, ko Haimona te ingoa; meinga ana ia e rātou kia haere tahi me rātou hei amo i tōna rīpeka. 33 Ā, i tō rātou taenga ki te wāhi e kīia nei ko Korokota, arā, ko "Te Wāhi Angaanga." 34 Ka hoatu e rātou he wāina ki a ia kia inumia, he mea whakananu ki te au; ā, nō tāna whakamātauranga atu, kīhai i pai ki te inu.

35 Ā, ka oti ia te rīpeka, ka wehewehea ōna kākahu, he mea maka ki te rota; i rite ai te kupu i kōrerotia e te poropiti, "I wehewehea ōku weruweru mō rātou, i maka rota hoki mō tōku kākahu." 36 Nā, noho ana rātou ki te tiaki i a ia i reira. 37 Ā, whakanohoia ana e rātou ki runga ake i tōna mātenga te mea i whakawākia ai ia, he mea tuhituhi, "KO ĪHU TĒNEI, KO TE KĪNGI O NGĀ HŪRAI." 38 Nā, tokorua ngā tāhae i rīpekatia ngātahitia me ia, kotahi ki matau, kotahi ki mauī.

39 Ā, ka kohukohu ki a ia te hunga e haere ana rā reira, me te oioi ō rātou mātenga, 40 ka mea, "Ko koe hei whakahoro i te whare tapu, hei hanga anō i ngā rā e toru, whakaorangia koe e koe anō! Ki te mea ko te Tama koe a te Atua, heke iho i te rīpeka."

41 I pēnā anō te tāwai a ngā tohunga nui, rātou ko ngā karaipi, ko ngā kaumātua, i mea, 42 "Ko ērā atu i whakaorangia e ia; tē taea e ia te whakaora i a ia anō. Ko ia te Kīngi o Īharaira, tēnā kia heke iho oti ia i te rīpeka, ka whakapono mātou ki a ia. 43 I whakawhirinaki ia ki te Atua; mā tērā ia e whakaora āianei, ki te pai ia ki a ia; nāna hoki te kī, ‘Ko te Tama ahau a te Atua.’ "

44 Me ngā tāhae hoki i rīpekatia tahitia rā me ia, i pērā anō tā rāua tāwai ki a ia.

Te Matenga o Īhu

45 Nā, ka pōuri a runga katoa o te whenua, nō te ono o ngā hāora ā taea noatia te iwa o ngā hāora. 46 Ā, ka tata ki te iwa o ngā hāora, ka karanga a Īhu, he nui te reo, ka mea, "Eri, Eri, rama hapakatani?" arā, "E tōku Atua, e tōku Atua, he aha koe i whakarere ai i ahau?"

47 I te rongonga o ētahi o te hunga e tū ana i reira, ka mea, "E karanga ana te tangata nei ki a Irāia." 48 Nā, kua rere tētahi o rātou, kua mau ki te hautai, whakakīia ana ki te winika, ā, whakanohoia ana ki runga ki te kākaho, whakainumia ana māna.

49 Ka mea ehinu, "Kāti, kia kite tātou e haere mai rānei a Irāia ki te whakaora i a ia."

50 Nā, ka karanga anō a Īhu, he nui te reo, ā, tuku atu ana i tōna wairua.

51 Nā, ka wāhia te ārai o te whare tapu i waenganui pū, mai i runga, ā, ki raro. Ka rū te whenua, pakaru ana ngā kāmaka. 52 Ko ngā urupā tuwhera kau; ā, he maha ngā tinana o te hunga tapu kua moe i ara mai. 53 Ko te putanga ake i ngā urupā i muri iho o tōna aranga mai, haere ana ki roto ki te pā tapu, ā, he tokomaha te hunga i kite i a rātou.

54 Nā, i te kitenga o te keneturio rātou ko ōna hoa tiaki i a Īhu i te rū, i ngā mea anō i meatia, nui atu tō rātou wehi, ka mea, "He pono ko te Tama tēnei a te Atua."

55 Ā, he tokomaha ngā wāhine i reira e mātakitaki ana mai i tawhiti, ngā mea i aru mai i a Īhu i Karirī, i mahi mea māna. 56 I roto i a rātou a Meri Makarini, a Meri whaea o Hēmi rāua ko Hohi, me te whaea hoki o ngā tama a Heperi.

Te Tanumanga o Īhu

57 Nā, ka ahiahi, ka haere mai tētahi tangata taonga nui o Arimatia, ko Hōhepa te ingoa, he ākonga anō ia nā Īhu. 58 I haere taua tangata ki a Pirato, ā, tonoa ana e ia te tinana o Īhu. Nā, ka mea a Pirato kia hoatu te tinana. 59 Nā, ka tango a Hōhepa i te tinana, ā, takaia ana e ia ki te rīnena mā, 60 whakatakotoria ana ki tāna urupā hou, i hāua e ia ki roto ki te kāmaka. Nā, whakatakā atu ana e ia tētahi kōhatu nui ki te kūwaha o te urupā, ā, haere ana. 61 I reira anō a Meri Makarini, me tērā Meri, e noho ana i te ritenga atu o te tanumanga.

Te Kaitiaki i te Urupā

62 Nā, i te aonga ake, i te rā i muri i te Takanga hākari, ka haere ngā tohunga nui me ngā Parihi ki a Pirato, 63 ka mea, "E mara, kei te mahara mātou ki te kōrero a tērā tangata tinihanga i a ia anō e ora ana, ‘Kia taka ngā rā e toru ka ara ahau.’ 64 Nā reira, whakahaua atu kia tiakina te tanumanga, ā tae noa ki te toru o ngā rā, kei haere āna ākonga i te pō, ka tāhae i a ia, ka mea ki te iwi, ‘Kua ara ia i te hunga mate,’ pēnei kino atu i tō mua tō muri hē."

65 Ka mea a Pirato ki a rātou, "He kaitiaki anō a koutou; haere, kia puta ō koutou whakaaro kei taea atu ia."

66 Nā, haere ana rātou, hīritia ana te kōhatu, me te whakanoho anō i ngā kaitiaki, kei taea atu te tanumanga.