Mateus 12

1 V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti. 2 Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční. 3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? 4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím? 5 Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu? 6 Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám. 7 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných. 8 Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního. 9 A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich. 10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali. 11 On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí? 12 A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti. 13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá. 14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili. 15 A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky. 16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali, 17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: 18 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude. 19 Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho. 20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství. 21 A ve jménu jeho národové doufati budou. 22 Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl. 23 I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův? 24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským. 25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane. 26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho? 27 A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou. 28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží. 29 Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl? 30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť. 31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem. 32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím. 33 A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán. 34 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví. 35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. 36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný. 37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen. 38 Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti. 39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka. 40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci. 41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto. 42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun. 43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí: 44 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený. 45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení. 46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti. 47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti. 48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji? 49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji. 50 Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.

Te Take e Pā ana ki te Hāpati

1 I taua wā i haere a Īhu i te hāpati rā waenga wīti; ā, e hiakai ana āna ākonga, nā, ka anga rātou, ka kato i ngā wīti, ka kai. 2 Ā, nō te kitenga o ngā Parihi, ka mea ki a ia, "Nā, āu ākonga e mea nā i te mea e kore e tika kia meinga i te hāpati."

3 Ka mea ia ki a rātou, "Kāhore koutou i kite i tā Rāwiri i mea ai, i a ia e hiakai ana, rātou ko ōna hoa? 4 I tōna tomokanga ki te whare o te Atua, i tāna kainga i ngā taro aroaro, i ngā mea kīhai nei i tika kia kainga e ia, e ōna hoa rānei, engari, mā ngā tohunga anake? 5 Kāhore anō koutou i kite i roto i te ture, e whakanoatia ana te hāpati e ngā tohunga i roto i te temepara i ngā hāpati, ā, kāhore he hē? 6 Ko tāku kupu ia tēnei ki a koutou, kei konei tētahi, he rahi kē i te temepara. 7 Otiia, me i mātau koutou ki tēnei, ‘Ko tāku e pai ai ko te tohu tangata, hāunga te patunga tapu.’ Kāhore koutou i whakahē i te hunga harakore; 8 ko te Tama nei hoki a te tangata te Ariki o te hāpati."

Te Tangata me tōna Ringa Memenge

9 Nā, ka haere atu ia i reira, ka tomo ki tō rātou whare karakia; 10 nā, he tangata tērā kua memenge te ringa. Ā, ka ui rātou ki a ia, "He tika rānei te whakaora i te hāpati?" He mea hoki kia whakapāngia ai e rātou he hē ki a ia.

11 Nā, ka mea ia ki a rātou, "Ko tēhea tangata o koutou, ki te mea kotahi āna hipi, ā, ka taka ki roto ki te poka i te hāpati, e kore rānei ia e mau ki taua hipi, e hāpai ake? 12 Nā, tērā noa atu tō te tangata pai i tō te hipi. Inā, he tika anō te mahi pai i ngā hāpati."

13 Me i reira ka mea ia ki taua tangata, "Totoro mai tōu ringa." Ā, nō te toronga, kua ora anō, kua pērā me tētahi. 14 Nā, ka haere ngā Parihi ki waho, ka rūnanga mōna me pēhea e ngaro ai ia i a rātou.

Te Pononga i Whiriwhiria e te Atua

15 Otirā, i mātau a Īhu, ā, haere atu ana i reira; ā, he rahi te hui i aru i a ia, ā, whakaorangia ana rātou katoa e ia; 16 ā, i whakatūpato anō ia i a rātou kei whakakitea ia. 17 Nā, ka rite tā Ihāia poropiti i kōrero ai, i mea ai:

18 "Nā, tāku pononga, tāku i whiriwhiri ai,

tāku i aroha ai, tā tōku Wairua i āhuareka ai.

Ka waiho e ahau tōku Wairua ki runga ki a ia,

ā, māna e whakapuaki te whakawā ki ngā tauiwi.

19 E kore ia e totohe, e kore ia e hāmama,

e kore anō e rangona tōna reo i ngā ara.

20 E kore e whatia porokeretia e ia te kākaho i mangungu,

e kore e tineia te muka e whakapaoa ana.

Kia puta rā anō i a ia te whakawā ki te wikitōria,

21 ka tūmanako hoki ngā tauiwi ki tōna ingoa."

Ko Īhu, ki a Perehepura

22 Me i reira ka kawea mai ki a ia he tangata e nohoia ana e te rēwera, he matapō, he wahangū; ā, whakaorangia ana e ia, nō ka kōrero, ka kite taua matapō, taua wahangū. 23 Ā, ka ohomauri te mano katoa, ka mea, "Ehara ianei tēnei i te Tama a Rāwiri?"

24 Ā, nō te rongonga o ngā Parihi, ka mea, "Ehara i a ia nāna i pei ngā rēwera nei, engari, nā Perehepura, nā te rangatira o ngā rēwera."

25 Ā, i mātau a Īhu ki ō rātou whakaaro, ka mea ki a rātou, "Ki te tahuri iho tētahi rangatiratanga ki a ia anō, ka kore; ki te tahuri iho hoki ki a ia anō tētahi pā, tētahi whare rānei, e kore e tū. 26 Nā, ki te pei a Hātana i a Hātana anō, e tahuri iho ana ki a ia anō; me pēhea e tū ai tōna rangatiratanga? 27 Ā, ki te mea nā Perehepura tāku peinga rēwera, nā wai te peinga a ā koutou tamariki? Nā, ko rātou hei kaiwhakawā mō koutou. 28 Tēnā, ki te mea nā te Wairua o te Atua tāku peinga rēwera, inā, kua tae noa mai te rangatiratanga o te Atua ki a koutou.

29 "Me pēhea oti ka tomo ai te tangata ki te whare o te tangata kaha, ka pāhua ai i ōna taonga, ki te kore ia e mātua here i taua tangata kaha? Ko reira pāhua ai i tōna whare.

30 "Ko te tangata ehara i te hoa nōku, he hoariri ia ki ahau; ko te tangata kāhore e kohikohi tahi māua, e tītaritari ana. 31 Koia ahau ka mea nei ki a koutou, ko ngā hara katoa me ngā kohukohu a te tangata e murua; tēnā ko te kohukohu ki te Wairua Tapu e kore e murua. 32 Ki te kōrero whakahē hoki tētahi mō te Tama a te tangata, e murua tāna; tēnā ki te kōrero whakahē tētahi mō te Wairua Tapu, e kore e murua tāna i tēnei ao, e kore anō i tērā atu."

He Rākau me Āna Hua

33 "Meinga rānei te rākau kia pai, ā, pai iho ōna hua; meinga rānei te rākau kia kino, ā, kino iho ōna hua; mā ngā hua hoki ka mōhiotia ai te rākau. 34 E te uri nākahi, me pēhea ka kōrero pai ai koutou, te hunga kino? He pūrenatanga hoki nō te ngākau ngā kupu a te māngai. 35 Ko te tangata pai he pai ana e whakaputa ai i roto i ngā taonga pai o te ngākau; ko te tangata kino hoki he kino ana e whakaputa ai i roto i ngā taonga kino.

36 "Nā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou, me kōrero e ngā tāngata, i te rā whakawā, te tikanga o ngā kupu pokanoa katoa e puaki i a rātou. 37 Mā āu kupu hoki koe ka whakatikaia ai, mā āu kupu anō ka tau ai te hē ki a koe."

Te Rapu mō tētahi Tohu

38 Me i reira ka kī ētahi o ngā karaipi, o ngā Parihi, ka mea, "E te Kaiwhakaako, e mea ana mātou kia kite i tētahi tohu i a koe."

39 Nā, ka whakahoki ia, ka mea ki a rātou, "E rapu ana te whakatupuranga kino, pūremu, i tētahi tohu; ā, e kore tētahi tohu e hoatu, ko te tohu anake o Hona poropiti. 40 E toru hoki ngā rā o Hona, e toru ngā pō, i roto i te kōpū o te tohorā; waihoki ka toru ngā rā, ka toru ngā pō o te Tama a te tangata ki te manawa o te whenua. 41 E ara ngā tāngata o Ninewe me tēnei whakatupuranga i te whakawākanga, e whakatau i te hē ki a rātou; i rīpenetā hoki rātou i te kauwhau a Hona; ā, tēnei tētahi he nui kē i a Hona. 42 E ara te kuīni o te tonga me tēnei whakatupuranga i te whakawākanga, e whakatau i te hē ki a rātou; i haere mai hoki ia i ngā pito o te whenua ki te whakarongo ki ngā whakaaro nui o Horomona; ā, tēnei tētahi he nui kē i a Horomona."

Te Hokinga mai o te Wairua Poke

43 "Ka puta mai te wairua poke i roto i te tangata, ka hāereere rā ngā wāhi maroke rapu okiokinga ai, ā, tē kitea, 44 ka mea ia, ‘Ka hoki ahau ki tōku whare i puta mai ai ahau.’ Ā, nō te taenga atu, rokohanga atu e takoto kau ana, oti rawa te tahi, te whakapai. 45 Nā, ka haere ia, ka tango i ētahi atu wairua tokowhitu hei hoa mōna, he kino noa atu i a ia, ka tomo rātou, ka noho ki reira; ā, kino atu i te tīmatanga te whakamutunga ki taua tangata. Tērā anō e pērā tēnei whakatupuranga kino."

Ko te Whaea rātou ko ngā Tēina a Īhu

46 I a ia anō e kōrero ana ki te mano, nā, ko tōna whaea rātou ko ōna tēina e tū ana i waho, e whai ana kia kōrero ki a ia. 47 Ā, ka mea tētahi ki a ia, "Nā, tōu whaea me ōu tēina te tū mai nei i waho, e whai ana kia kōrero ki a koe."

48 Nā, ka whakahoki ia, ka mea ki te tangata i kōrero ki a ia, "Ko wai tōku whaea? Ko wai hoki ōku tēina?" 49 Nā, ka totoro tōna ringa ki āna ākonga, ka mea, "Nā, tōku whaea, ōku tēina! 50 Ki te meatia hoki e tētahi tā tōku Matua i te rangi e pai ai, hei teina ia ki ahau, hei tuahine, hei whaea."