Mateus 5

1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho. 2 I otevřev ústa svá, učil je, řka: 3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské. 4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou. 5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi. 6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou. 7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou. 8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou. 9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou. 10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské. 11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne. 12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi. 13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena. 14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti. 15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou. 16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích. 17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti. 18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou. 19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském. 20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského. 21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu. 22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti. 23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě, 24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj. 25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře. 26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš. 27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš. 28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém. 29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. 30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. 31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení. 32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží. 33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své. 34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest, 35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest. 36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého. 37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest. 38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub. 39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého. 40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště. 41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě. 42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se. 43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého. 44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše, 45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé. 46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní? 47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí. 48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.

Te Kauwhau i te Maunga

1 Ā, i tōna kitenga i te whakaminenga, ka haere ia ki runga ki te maunga; ā, nō ka noho ia, ka haere āna ākonga ki a ia, 2 nā, ka puaki tōna māngai, ā, ka whakaako ia i a rātou, ka mea:

Te Koa Tūturu

3 "Ka koa te hunga he rawakore nei te wairua;

nō rātou hoki te rangatiratanga o te rangi.

4 Ka koa te hunga e tangi ana;

ka whakamārietia hoki rātou.

5 Ka koa te hunga ngākau māhaki;

ka riro hoki i a rātou te whenua.

6 Ka koa te hunga e hiakai ana,

e hiainu ana, ki te tika;

e mākona hoki rātou.

7 Ka koa te hunga tohu tangata;

e tohungia hoki rātou.

8 Ka koa te hunga ngākau mā;

e kite hoki rātou i te Atua.

9 Ka koa te hunga hohou rongo;

ka huaina hoki rātou he tamariki nā te Atua.

10 Ka koa te hunga e whakatoia ana mō te tika;

nō rātou hoki te rangatiratanga o te rangi.

11 "Ka koa koutou ina tāwai rātou i a koutou, ina whakatoi, ina puaki i a rātou ngā kupu kino katoa mō koutou, he mea teka, he whakaaro hoki ki ahau. 12 Kia hari, kia whakamanamana; he rahi hoki te utu mō koutou i te rangi; he pēnei hoki tā rātou whakatoi i ngā poropiti i mua i a koutou."

Te Tote me te Māramatanga

13 "Ko koutou te tote o te whenua; otirā, ki te hemo te hā o te tote, mā te aha e whai tikanga tote ai? Heoi anō tōna painga, nā, ka ākiritia ki waho, ka takahia e ngā tāngata.

14 "Ko koutou te whakamārama o te ao. E kore e ngaro te pā e tū ana i runga i te maunga. 15 E kore hoki e tahuna te rama, e whakatūria ki raro o te mēhua, engari, ki runga ki te tūranga; ā, ka tīaho ki ngā tāngata katoa i roto i te whare. 16 Waihoki, kia tīaho tō koutou mārama ki te aroaro o ngā tāngata, kia kite ai rātou i ā koutou hanga pai, kia whakakorōria ai i tō koutou Matua i te rangi."

He Whakaakoranga mō te Ture

17 "Kei mea koutou i haere mai ahau ki te whakakāhore i te ture, i ngā poropiti rānei; kīhai ahau i haere mai ki te whakakāhore, engari, ki te whakatutuki. 18 He tino pono hoki tāku e mea nei ki a koutou, pahemo noa te rangi me te whenua, e kore tētahi tongi, tētahi tohu rānei o te ture e pahemo, kia rite katoa rā anō. 19 Nā, ki te whakakāhore tētahi i tētahi mea iti rawa o ēnei kupu ako, ā, ka ako i ngā tāngata kia pērā, ka kīia ia ko te iti rawa i te rangatiratanga o te rangi; engari, Ki te whakaritea e tētahi, ki te whakaakona, ka kīia ia he nui i te rangatiratanga o te rangi. 20 Ko tāku kupu hoki tēnei ki a koutou, ki te kore e nui ake tā koutou mahi tika i tā ngā karaipi rātou ko ngā Parihi, e kore rawa koutou e tapoko ki te rangatiratanga o te rangi."

He Whakaakoranga mō te Riri

21 "Kua rongo koutou, i kōrerotia ki ngā tūpuna, ‘Kaua e patu tangata’; ā, ‘ki te patu tangata tētahi, ka tau te hē ki a ia.’ 22 Nā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou, Ki te riri noa tētahi ki tōna teina, ka tau te hē ki a ia; ā, ki te mea tētahi ki tōna teina, ‘Wairangi!’ ka tika kia komititia. Nā, ki te mea tētahi, ‘Pōauau!’ ka tika mōna te kāpura o Kehena.

23 "Nā reira, ki te mauria e koe tāu whakahere ki te āta, ā, ka mahara i reira i hara koe ki tōu hoa; 24 waiho tāu whakahere i reira, i mua o te āta, ā, haere, mātua houhia te rongo ki tōu teina, ka haere ai, ka mau ai i tāu whakahere.

25 "Kia hohoro te whakarite i tā kōrua kōrero ko tōu hoa tauwhāinga, i a kōrua anō i te ara, kei tukua koe e te hoa tauwhāinga ki te kaiwhakawā, ā, ka tukua e te kaiwhakawā ki te kātipa, ā, ka makā koe ki te whare herehere. 26 He pono tāku e mea atu nei ki a koe, E kore rawa koe e puta i reira, kia utua rā anō te pātene whakamutunga."

He Whakaakoranga mō te Pūremu

27 "Kua rongo koutou, i kōrerotia, ‘Kaua e pūremu.’ 28 Nā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou, Ki te titiro tētahi ki te wahine, he hiahia ki a ia, kua pūremu kē ia ki a ia i roto i tōna ngākau. 29 Ki te hē koe i tōu kanohi matau, tīkarohia, makā atu; he pai kē hoki ki a koe ki te ngaro tētahi wāhi ōu, ā, ka kore e makā tōu tinana katoa ki Kehena. 30 Ki te hē anō hoki koe i tōu ringa matau, pōutoa, makā atu; he pai kē ki te mate tētahi wāhi ōu, ā, ka kore e makā tōu tinana katoa ki Kehena."

He Whakaakoranga mō te Wehenga

31 "I kōrerotia anō, ‘Ki te whakarere tētahi i tāna wahine, me hoatu ki a ia tētahi pukapuka whakarere.’ 32 Nā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou, Ki te whakarere tētahi i tāna wahine, hāunga mō te take moepuku, e mea ana ia i te wahine kia pūremu; ā, ki te mārena tētahi i te wahine i whakarērea, e pūremu ana ia."

He Whakaakoranga mō ngā Kī Taurangi

33 "Kua rongo anō koutou, i kōrerotia ki ngā tūpuna, ‘Kaua e oati teka, engari, me whakamana āu oati ki te Ariki.’ 34 Nā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou: Kaua rawa tētahi mea e oatitia; kaua te rangi, ko tō te Atua torōna hoki ia, 35 kaua hoki te whenua, ko te tūranga hoki tērā o ōna waewae, kaua hoki a Hiruhārama; ko te pā hoki tērā o te Kīngi nui. 36 Kaua anō e oatitia tōu mātenga, e kore hoki e āhei i a koe te mea kia mā tētahi makawe, kia mangu rānei. 37 Erangi, ko tēnei hei kupu mā koutou, ‘Āe, āe’; ‘Kāhore, kāhore’; nō te mea ki te maha atu i ēnā, nō te kino."

He Whakaakoranga mō te Utu

38 "Kua rongo koutou i kōrerotia, ‘He kanohi mō te kanohi, he niho mō te niho.’ 39 Nā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou: Kaua e whakauaua atu ki te kino; erangi, ki te pākia tōu pāpāringa matau e tētahi, whakaangahia atu hoki tērā ki a ia. 40 Ā, ki te mea tētahi kia whakawākia koe, ka tangohia tōu koti, tukua atu hoki tōu ngeri ki a ia. 41 Ā, ki te tonoa koe e tētahi kia haere kotahi te māero, kia rua āu e haere tahi ai me ia. 42 Hoatu ki te tangata e tono mea ana i a koe, kaua hoki e tahuri kē i te tangata e mea ana ki te taonga tārewa i a koe."

He Aroha ki ngā Hoa Whawhai

43 "Kua rongo koutou i kōrerotia, ‘Kia aroha ki tōu hoa tata, kia kino hoki ki tōu hoa whawhai.’ 44 Nā, ko tāku kupu tēnei ki a koutou: Arohaina ō koutou hoa whawhai, manaakitia te hunga e kanga ana i a koutou, kia pai te mahi ki te hunga e kino ana ki a koutou, me īnoi hoki mō te hunga e whakawhiu ana i a koutou, e whakatoi ana i a koutou; 45 kia tupu ai koutou hei tamariki mā tō koutou Matua i te rangi; e mea nei hoki ia i tōna rā kia whiti ki te hunga kino, ki te hunga pai, kia ua hoki te ua ki te hunga tika, ki te hunga hē. 46 Ki te aroha hoki koutou ki te hunga e aroha ana ki a koutou, he aha te utu e riro i a koutou? Kāhore ianei ngā pupirikana e pēnā? 47 Ā, ki te oha koutou ki ō koutou tēina anake, he aha tā koutou mahi i nui ake i tā ētahi? Kāhore ianei ngā tauiwi e pēnā hoki? 48 Nā, kia tika koutou, kia pērā me tō koutou Matua i te rangi e tika ana."