Romanos 7

1 Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým Zákona mluvím) že Zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest člověk? 2 Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž její, rozvázána jest od zákona muže. 3 A protož dokudž jest živ muž její, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jižť jest svobodna od zákona toho, takže již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem. 4 Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu. 5 Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů příčinou Zákona vzbuzené moc svou provodily v údech našich k nesení ovoce ne Bohu, ale smrti. 6 Nyní pak osvobozeni jsme od Zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom již sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery. 7 Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš. 8 Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest. 9 Jáť pak byl jsem živ někdy bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil, 10 a já umřel. I shledáno jest, že to přikázání, kteréž mělo mi býti k životu, že jest mi k smrti. 11 Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázání, podvedl mne, a skrze ně i zabil. 12 A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest. 13 Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, kterýž aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby tak byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázání. 14 Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu. 15 Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím. 16 Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý. 17 A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích. 18 Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám. 19 Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci. 20 A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích. 21 Nalézám tedy takový při sobě zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé. 22 Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka; 23 Ale vidím jiný zákon v údech svých, odporující zákonu mysli mé a jímající mne, tak abych byl vězeň zákona hřícha, kterýž jest v údech mých. 24 Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti? 25 Ale děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takžť já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.

He Tauira mai i te Mārenatanga

1 Kāhore anō koutou kia mātau, e ōku tēina, e kōrero ana hoki ahau ki te hunga mātau ki te ture, hei rangatira te ture mō te tangata i te wā e ora ai ia? 2 Ko te wahine whai tāne hoki, e mau ana anō ia i te ture ki te tāne i a ia e ora ana; ki te mate ia te tāne, kua mawheto ia i te ture a te tāne. 3 Nā, ki te riro ia i te tangata kē i tāna tāne e ora ana anō, ka kīia ia he wahine pūremu. Tēnā, ka mate te tāne, e ātea ana ia i te ture, ka kore ia e pūremu ahakoa riro i te tangata kē.

4 Heoi, ko koutou anō hoki, e ōku tēina, kua meinga kia tūpāpaku ki te ture, nā te tinana o te Karaiti; kia riro ai koutou i tētahi atu, arā i tērā i whakaarahia i te hunga mate, kia whai hua ai tātou ki te Atua. 5 I a tātou hoki i te kikokiko, e mahi ana ngā hihiritanga o ngā hara, e whakaohokia nei e te ture, i roto i ō tātou wāhi, ā, hua ake ko te mate. 6 Ko tēnei kua mawheto mai tātou i te ture, kua mate hoki tātou ki te mea i puritia ai tātou; nō reira e mahi ana tātou i runga i te houtanga o te wairua, kāhore i runga i te tawhitotanga o te kupu tuhituhi.

Te Ture me te Hara

7 Kia pēhea rā he kupu mā tātou? He hara rānei te ture? Kāhore rāpea! Engari, kīhai ahau i mātau ki te hara, me i kaua te ture; kāhore hoki ahau i mōhio ki te hiahia apo, me i kaua te ture te mea mai, "Aua koe e hiahia apo." 8 Nā, ka mau te hara ki tēnei, ā, ka mahi i ngā hiahia apo katoa i roto i ahau, he mea nā te ture. Ki te kore hoki te ture ka mate te hara. 9 I ora hoki ahau i mua i te korenga o te ture. Nō te taenga mai ia o te kupu whakahau, ka ora ake te hara, ā, mate iho ahau. 10 Nā, ko te kupu whakahau i meinga rā hei ora, kitea kētia ana tēnei hei mate mōku.

11 Ka mau te hara ki tēnei, ka whakawai hoki i ahau i runga i te kupu whakahau, nāna ahau i mate ai. 12 Āe rā, he tapu te ture, me te kupu whakahau anō he tapu, he tika, he pai. 13 I riro koia te mea pai hei mate mōku? Kāhore rāpea! Engari, nā te hara i mea te mea pai hei mate mōku, kia whakakitea ai he hara te hara. Nā, ka ai te kupu whakahau hei mea kia tino nui noa atu.

Te Pakanga i roto i a Tātou

14 E mātau ana hoki tātou nō te wairua te ture; ko ahau ia nō te kikokiko, kua hokona hei pārau mā te hara. 15 Ko tāku hoki e mahi nei kāhore e mōhiotia iho e ahau. Kāhore hoki e mahia e ahau tāku i pai ai; heoi ko tāku i kino ai, meatia ana tēnei e ahau. 16 Ki te mahia ia e ahau taua mea kīhai nei ahau i pai atu, e whakaae ana ahau ki te ture he pai. 17 Ko tēnei ehara i ahau i mahi, engari, nā te hara e noho nei i roto i ahau. 18 E mātau ana hoki ahau, kāhore he mea pai e noho ana i roto i ahau, arā i roto i tōku kikokiko. Ko te hiahia hoki kei ahau, ko te mea ia i te pai kāhore i ahau. 19 Ko te pai hoki e hiahiatia ana e ahau, kāhore e mahia e ahau. Engari te kino kīhai nei ahau i pai, mahia ana tēnei e ahau. 20 Ki te mahia ia e ahau taua mea pū kīhai nei ahau i pai atu, ehara i ahau nāna taua mea i mahi, engari, nā te hara e noho nei i roto i ahau.

21 Nā, kua kitea e ahau te ture, arā, kei te tata tonu te kino ki ahau e hiahia nei kia mea i te pai. 22 E āhuareka ana hoki ahau ki te ture a te Atua, arā tō roto tangata. 23 Otirā, kua kitea e ahau tētahi atu ture i roto i ōku wāhi, e whawhai ana ki te ture a tōku hinengaro, e mea ana i ahau hei taurekareka mā te ture a te hara, mā tēnei i roto nei i ōku wāhi. 24 Auē te mate i ahau! Mā wai ahau e whakaora i te tinana o tēnei mate? 25 Mā te Atua! E whakawhetai tonu ana ahau ki a ia i runga i a Īhu Karaiti, i tō tātou Ariki.

Nā, e mahi ana ahau anō nei, arā, tōku hinengaro, ki te ture a te Atua, ko tōku kikokiko ia ki te ture a te hara.