Romanos 6

1 Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila? 2 Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm? 3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme? 4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili. 5 Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme, 6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu. 7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu. 8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme, 9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje. 10 Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu. 11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem. 12 Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho. 13 Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu. 14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí. 15 Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli. 16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti? 17 Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste. 18 Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti. 19 Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali údy vaše v službu nečistotě a nepravosti k tomu, abyste činili nepravost, tak již nyní vydávejte údy vaše v službu spravedlnosti ku posvěcení. 20 Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti. 21 Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt. 22 Nyní pak vysvobozeni jsouce od hříchu a podmaněni v službu Bohu, máte užitek váš ku posvěcení, cíl pak život věčný. 23 Nebo odplata za hřích jest smrt, ale milost Boží jest život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.

Ka Mate ki te Hara engari ka Ora i te Karaiti

1 Ha, kia pēhea he kōrero mā tātou? Kia mau tonu oti tātou ki te hara, kia hua ai te aroha noa? 2 Kāhore rāpea. Ko tātou kua whakatūpāpakutia nei ki te hara, me pēhea tātou e noho tonu atu ai anō i roto i taua hara? 3 Kāhore ianei koutou i mōhio, ko tātou kua iriiria nei ki roto ki a Karaiti Īhu, kua iriiria ki roto ki tōna matenga? 4 Nā, kua tanumia ngātahitia tātou me ia ki roto ki te matenga, he mea nā te iriiri; kia rite ai ki a te Karaiti i whakaarahia ake nei i te hunga mate e te korōria o te Matua, waihoki ko tātou kia haere i roto i te houtanga o te ora.

5 Ki te mea hoki kua honoa tātou ki a ia i runga i te āhua o tōna matenga, ka honoa anō tātou ki a ia i runga i te āhua o tōna aranga. 6 E mōhio ana hoki ki tēnei, kua rīpekatia ngātahitia me ia tō tātou tangata tawhito, kia hemo ai te tinana o te hara, kia mutu ai tō tātou ponongatanga ki te hara. 7 Ko te mea hoki kua mate, kua mawheto ia i te hara.

8 Ki te mea kua mate tahi tātou ko te Karaiti, e whakapono ana tātou e ora tahi anō tātou me ia. 9 E mātau ana hoki tātou, ka ara nei a te Karaiti i te hunga mate, heoi anō ōna matenga; kāhore he kīngitanga o te mate ki a ia ā mua tonu atu. 10 Ko tōna matenga hoki i mate ai ia, he mate kotahi ki te hara; ko tōna oranga ia, he ora ki te Atua. 11 Waihoki mahara iho ki a koutou, kua whakatūpāpakutia koutou ki te hara, e ora ana ia ki te Atua, i roto i a Īhu Karaiti.

12 Mō konei rā aua te hara e kīngi i roto i tō koutou tinana mate, e ngohengohe ai koutou ki tā ngā hiahia poke o taua tinana nei. 13 Kaua hoki e tukua ō koutou wāhi ki te hara hei kaimahi i te hē; engari, tukua atu koutou ki te Atua, he hunga kua ora i roto i te hunga mate, me ō koutou wāhi hoki hei kaimahi i te tika ki te Atua. 14 E kore hoki te hara e waiho hei rangatira mō koutou. Ehara i te mea kei raro koutou i te ture, engari, kei raro kē i te aroha noa.

Pononga a te Tika

15 He aha koia? Kia hara oti tātou, nō te mea ehara tātou i te ture, engari, nō te aroha noa? Kāhore rāpea! 16 Kāhore oti koutou i mātau, ki te tuku koutou i a koutou ki tētahi hei pononga, he pononga koutou nā tērā kua ngohengohe nā koutou ki tāna; nā te hara rānei, ā, mate iho, nā te ngohengohe rānei, ā, tika ake? 17 Ko tēnei me whakawhetai ki te Atua, ahakoa he pononga koutou nā te hara i mua, kua meinga ō koutou ngākau kia ngohengohe ki te ako i whakaakona ai koutou. 18 Nā, ka ātea nei koutou i te hara, ka meinga koutou he pononga nā te tika.

19 He kupu tangata tēnei nāku, nā te ngoikore o tō koutou kikokiko. Nā, i tukua rā ō koutou wāhi hei pononga mā te poke, mā te tutū, ki te mahi tutū; waihoki me tuku ō koutou wāhi āianei hei pononga mā te tika, puta ake he tapu.

20 I a koutou hoki e pononga ana ki te hara, e ātea ana koutou i te tika. 21 Nā, i taua wā, he aha ngā hua i a koutou o ngā mea e whakamā nā koutou ināianei? He mate hoki te mutunga o aua mea. 22 Tēnā ko tēnei, ka ātea nei koutou i te hara, ā, ka meinga hei pononga mā te Atua, ko ngā hua ki a koutou he tapu, ā, ko te tukunga iho he ora tonu. 23 Ko ngā utu hoki o te hara he mate; ko tā te Atua ia i hōmai ai he ora tonu, i roto i a Karaiti Īhu, i tō tātou Ariki.