Mateus 21

1 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své, 2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně. 3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je. 4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: 5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené. 6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš, 7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili. 8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu. 9 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech. 10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento? 11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského. 12 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel, 13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou. 14 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je. 15 Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se. 16 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu? 17 A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal. 18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl. 19 A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten. 20 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten! 21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se. 22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete. 23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal? 24 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím. 25 Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu? 26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka. 27 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím. 28 Ale co se vám zdá? Èlověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej. 29 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel. 30 I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel. 31 Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího. 32 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu. 33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole. 34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její. 35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali. 36 Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též. 37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého. 38 Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho. 39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili. 40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm? 41 Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými. 42 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima. 43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho. 44 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej. 45 A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil. 46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.

Te Tomokanga Manahau ki Hiruhārama

1 Ā, nō ka tata rātou ki Hiruhārama, ka tae ki Petapaki, ki Maunga Ōriwa, ka tonoa atu e Īhu ngā ākonga tokorua, 2 ka mea ia ki a rāua "Haere ki te kāinga e anga mai ana ki a kōrua; nā, ka kite tonu kōrua i tētahi kāihe e here ana me tāna kūao; wetekia, ka ārahi mai ki ahau. 3 Ā, ki te whai kupu tētahi tangata ki a kōrua, kī atu, ‘E mea ana te Ariki ki a rāua māna’; nā, ka tukua tonutia mai rāua e ia."

4 I meinga tēnei katoa hei whakarite mō te kupu a te poropiti, i mea ai:

5 "Mea atu ki te tamāhine o Hiona,

‘Nā, ko tōu kīngi e haere mai nā ki a koe,

he ngākau māhaki tōna, e noho ana i runga i te kāihe,

i te kūao hoki, i te tama a te kāihe.’ "

6 Nā, haere ana ngā ākonga, meatia ana tā Īhu i mea ai ki a rāua: 7 ārahina mai ana te kāihe me te kūao, whārikitia ana ki runga ō rāua kākahu, ā, noho ana ia ki runga. 8 Ā, he nui rawa te hui ki te whāriki i ō rātou kākahu ki te ara; ko ētahi i tapahi manga mai i ngā rākau, ā, whārikitia ana ki te ara. 9 Ko ngā mano i haere i mua, me te hunga i haere i muri, kei te karanga, kei te mea,

"Ohana ki te Tama a Rāwiri!

Ka whakapaingia tēnei e haere mai nei i runga i te ingoa o te Ariki!

Ohana i runga rawa!"

10 Ā, nō ka uru ia ki Hiruhārama, ka oho katoa te pā, ka mea, "Ko wai tēnei?"

11 Ka mea te mano, "Ko Īhu tēnei, ko te poropiti o Nahareta o Karirī."

Ka Haere a Īhu ki te Temepara

12 Ā, ka tomo a Īhu ki te temepara o te Atua, nā, peia katoatia ana e ia te hunga e hoko mai ana, e hoko atu ana i roto i te temepara, turakina ake ngā tēpu a ngā kaiwhakawhitiwhiti moni, me ngā nohoanga o te hunga hoko kūkupa. 13 Ā, ka mea ki a rātou, "Kua oti te tuhituhi, ‘Ka kīia tōku whare he whare īnoi’; heoi, kua oti nei te mea e koutou hei ana mō ngā kaipāhua."

14 Ā, i haere mai ki a ia ki roto ki te temepara ngā matapō me ngā kopa, ā, whakaorangia ake rātou e ia. 15 Nō te kitenga ia o ngā tohunga nui, o ngā karaipi i ngā mea whakamīharo i meatia e ia, i ngā tamariki hoki e karanga ana i te temepara, e mea ana, "Ohana ki te Tama a Rāwiri"; ka riri rātou. 16 Ka mea ki a ia, "E rongo ana koe ki tā ēnei e mea nei?"

Ka mea a Īhu ki a rātou, "Āe rā; kīanō koutou i kite noa, ‘Pūmau tonu i a koe te whakamoemiti a te waha o ngā kōhungahunga, o ngā mea ngote ū’?"

17 Ā, ka mahue rātou i a ia, haere ana ia ki waho o te pā, ki Petani, ā, moe ana i reira.

Ka Kanga a Īhu i tētahi Rākau Piki

18 Nā, i te ata, i a ia e hoki ana ki te pā, ka hiakai ia. 19 Ā, i tōna kitenga i tētahi piki i te taha o te ara, ka haere ia ki taua rākau, heoi, kīhai i kitea tētahi mea i runga, he rau anake. Ka mea ia ki te rākau, "Kei whai hua koe ā ake ake!" Ā, maroke tonu ake te piki.

20 Ā, nō te kitenga o ngā ākonga, ka mīharo, ka mea, "I pēheatia i hohoro ai te maroke o te piki nei?"

21 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "He pono tāku e mea nei ki a koutou, me he whakapono tō koutou, kāhore i ruarua te whakaaro, e kore e meatia e koutou ko tēnei anake i meatia nei ki te piki, engari, ahakoa mea noa koutou ki tēnei maunga, ‘Kia rangā atu koe, kia whakatakā ki te moana’; ka meatia. 22 Ko ngā mea katoa hoki e tono ai koutou ina īnoi, ki te whakapono, ka riro i a koutou."

Te Take e Pā ana ki te Mana o Īhu

23 Ā, ka tae ia ki roto ki te temepara, ka haere mai ngā tohunga nui me ngā kaumātua o te iwi, i a ia anō e ako ana, ā, ka mea, "Tēnā koa te mana i meatia ai ēnei mea e koe? Nā wai hoatu tēnei mana ki a koe?"

24 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a rātou, "Māku e ui ki a koutou kia kotahi kupu, ki te kōrerotia e koutou ki ahau, māku hoki e kōrero ki a koutou te mana i mea ai ahau i ēnei mea. 25 Ko te iriiringa a Hoani, nō hea koia? Nō te rangi, nō ngā tāngata rānei?"

Ā, ka kōrerorero rātou ki a rātou anō, ka mea, "Ki te mea tātou, ‘Nō te rangi,’ e mea mai ia ki a tātou, ‘Ha, he aha koutou tē whakapono ai ki a ia?’ 26 Ā, ki te mea tātou, ‘Nō ngā tāngata’– ka wehi tātou i te mano; ki tā rātou katoa hoki he poropiti a Hoani."

27 Nā, ka whakahoki rātou ki a Īhu, ka mea, "Kāhore mātou e mōhio."

Nā, ko tāna meatanga ki a rātou, "E kore anō e kōrerotia e ahau ki a koutou te mana i mea ai ahau i ēnei mea."

Te Kupu Whakarite o ngā Tama Tokorua

28 "Nā, e pēhea ana tō koutou whakaaro? Tokorua ngā tama a tētahi tangata; ā, ka haere ia ki tō mua, ka mea, ‘E tama, haere ki te mahi āianei ki tāku māra wāina.’ 29 Nā, ka whakahoki ia, ka mea, ‘Kāhore ahau e pai’; otirā, i muri iho ka puta kē tōna whakaaro, ā, haere ana. 30 Ā, ka haere mai ia ki te tuarua, ka pērā anō tāna kupu. Nō, ka whakahoki tērā, ka mea, ‘E kara, ka haere ahau’; ā, kīhai i tae. 31 Ko wai o taua tokorua i mea i tā tōna matua i pai ai?"

Ka mea rātou ki a ia, "Ko tō mua."

Ka mea a Īhu ki a rātou, "He pono tāku e mea nei ki a koutou, ko ngā pupirikana me ngā wāhine kairau e tika ana i mua i a koutou ki te rangatiratanga o te Atua. 32 I haere hoki a Hoani ki a koutou rā te ara o te tika, ā, kīhai koutou i whakapono ki a ia; tēnā ko ngā pupirikana me ngā wāhine kairau i whakapono ki a ia; ko koutou ia, i tō koutou kitenga, kīhai i puta kē ō koutou whakaaro i muri, kīhai i whakapono ki a ia."

Te Kupu Whakarite mō ngā Kaimahi i roto i te Māra Wāina

33 "Whakarongo ki tētahi atu kupu whakarite. Tērā tētahi rangatira whare i whakatō i te māra wāina, ā, taiepatia ana, ā taka noa, keria ana e ia te takahanga wāina i roto, hangā ana tētahi whare tiketike, tukua ana e ia ki ngā kaimahi, ā, haere ana ia ki tawhiti. 34 Ā, nō ka tata te pō hua, ka tonoa e ia āna pononga ki ngā kaimahi, ki te tiki i ōna hua.

35 "Nā, ka mau ngā kaimahi ki āna pononga, whiua ana tētahi, whakamatea ana tētahi, ā, ākina ana tētahi ki te kōhatu. 36 Nā, ka tonoa anō e ia ētahi atu pononga, he tokomaha atu i ō mua; heoi, i pērātia anō rātou. 37 Nā, muri rawa iho, ka tono ia i tāna tama ki a rātou, i mea ia, ‘E hopohopo rātou ki tāku tama.’

38 "Nō te kitenga ia o ngā kaimahi i te tama, ka mea ki a rātou anō, ‘Ko te tangata tēnei mōna te kāinga; tēnā, tātou ka whakamate i a ia, ka tango i tōna kāinga.’ 39 Nā, ka mau rātou ki a ia, maka ana ki waho o te māra wāina, ā, whakamatea iho.

40 "Nā, ina tae te rangatira o te māra wāina, ka pēheatia e ia aua kaimahi?"

41 Ka mea rātou ki a ia, "Pōuriuri ana āianei tāna whakangaro i taua hunga whakarihariha; ā, ka tukua te māra wāina ki ētahi atu kaimahi, ki te hunga e tukua ai ki a ia ngā hua i ngā pō hua."

42 Ka mea a Īhu ki a rātou, "Kīanō koutou i kite noa i roto i ngā karaipiture?

‘Ko te kōhatu i kapea e ngā kaihanga,

kua meinga tēnei hei upoko mō te kokonga;

nā te Ariki tēnei,

he mea whakamīharo hoki ki ō tātou kanohi!’

43 "Koia, ahau ka mea nei ki a koutou, Ka tangohia te rangatiratanga o te Atua i a koutou, ā, ka hoatu ki tētahi iwi, e puta ai ngā hua o taua rangatiratanga. 44 Ko te tangata e hinga ki runga ki tēnei kōhatu, nā, mongamonga ana ia; ki te taka ia taua kōhatu ki runga ki tētahi, nā, ngotangota noa ia me he puehu."

45 Ā, ka rongo ngā tohunga nui me ngā Parihi ki āna kupu whakarite, ka mōhio mō rātou āna kōrero. 46 Nā, i a rātou e whai ana kia hopukia ia, ka wehi i te mano, ki tā rātou hoki he poropiti ia.