Mateus 15

1 A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce: 2 Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb. 3 A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše? 4 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře. 5 Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude. 6 A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení. 7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka: 8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne. 9 Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská. 10 A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte. 11 Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka. 12 Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se? 13 A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude. 14 Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou. 15 I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství. 16 Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste? 17 Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven? 18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka. 19 Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání. 20 Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka. 21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských. 22 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství. 23 Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi. 24 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského. 25 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi. 26 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům. 27 A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich. 28 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu. 29 A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam. 30 I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je, 31 Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského. 32 Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě. 33 I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili? 34 I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček. 35 I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi. 36 A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu. 37 I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných. 38 Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 39 A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.

Te Akoranga a Ngā Tūpuna

1 Nā, ka haere ki a Īhu ētahi karaipi me ētahi Parihi nō Hiruhārama, ka mea, 2 "He aha āu ākonga ka takahi ai i te whakarerenga iho a ngā kaumātua? Kāhore hoki rātou e horoi i ō rātou ringa ina kai taro."

3 Nā, ka whakahoki ia, ka mea ki a rātou, "He aha hoki i waiho ai e koutou tā koutou whakarerenga iho hei takahi mō tā te Atua kupu ako? 4 I mea hoki te Atua, ‘Whakahōnoretia tōu pāpā me tōu whaea,’ ā, ‘Ki te kohukohu hoki tētahi i tōna pāpā, i tōna whaea rānei kia mate ia, mate rawa.’ 5 Ko koutou ia hei mea, Ki te mea tētahi ki tōna pāpā, ki tōna whaea rānei, ‘Ko tāku mea hei atawhainga mōu kua tāpaea atu ki te Atua.’ 6 Nā, kaua ia e whakahōnore i tōna pāpā. Heoi, waiho ana e koutou tā koutou whakarerenga iho hei whakakāhore i te kupu a te Atua. 7 E te hunga tinihanga, tika rawa tā Ihāia i poropiti ai mō koutou, i mea ai:

8 " ‘Te iwi nei ko ō rātou ngutu hei whakahōnore mōku;

matara noa atu ia i ahau ō rātou ngākau.

9 Maumau karakia noa rātou ki ahau,

ko tā rātou nei hoki e whakaako ai ko ngā whakahau a te tangata.’ "

Ngā Mea e Poke ana i te Tangata

10 Ā, karangatia ana e ia te mano ki a ia, ka mea ki a rātou, "Kia rongo, kia mātau: 11 E kore te tangata e poke i te mea e tapoko ana ki te māngai; engari, te mea e puta mai ana i roto i te māngai, mā tēnā e poke ai te tangata."

12 Me i reira ka haere āna ākonga, ka mea ki a ia, "E mōhio ana rānei koe i hē ngā Parihi i tō rātou rongonga i taua kupu?"

13 Nā, ka whakahoki ia ka mea, "Ka hūtia ngā māhuri katoa kīhai i whakatōkia e tōku Matua i te rangi. 14 Waiho atu rātou; he matapō rātou e ārahi ana i te matapō. Ki te ārahina te matapō e te matapō, ka taka tahi rāua ki te waikeri."

15 Ka whakahoki a Pita, ka mea ki a ia, "Whakaaturia ki a mātou tēnei kupu whakarite."

16 Ka mea a Īhu, "Kei te kūware tonu anō koutou? 17 Kīanō koutou i mātau noa, ko ngā mea katoa e tapoko atu ana ki te māngai ka riro ki roto ki te kōpū, ā, e ākiritia ana ki te poka? 18 Tēnā ko ngā mea e puta mai ana i te māngai e haere ake ana i te ngākau; mā ēnā e poke ai te tangata. 19 Nō roto hoki nō te ngākau te putanga ake o ngā whakaaro kino, o ngā kōhuru, o ngā pūremu, o ngā moepuku, o ngā tāhae, o ngā whakapae teka, o ngā kohukohu. 20 Ko ngā mea ēnei e noa ai te tangata; tēnā ko te kai me ngā ringa kīhai i horoia, e kore te tangata e noa i tēnā."

Te Whakapono o tētahi Wahine

21 Ā, ka haere atu a Īhu i reira, ka anga ki ngā wāhi o Tāira, o Hairona. 22 Nā, ko te haerenga mai i aua wāhi o tētahi wahine, he Kanaani, ka karanga ki a ia, ka mea, "E te Ariki e te Tama a Rāwiri, kia aroha ki ahau; ko tāku tamāhine e ngaua kinotia ana e te rēwera."

23 Ā, kāhore āna kupu i whakahoki ai ki a ia. Nā, ka haere mai āna ākonga, ka tohe ki a ia, ka mea, "Tonoa kia haere; e karanga ana hoki i muri i a tātou."

24 Otirā, ka whakahoki ia, ka mea, "Heoi, ngā mea i tonoa mai ai ahau, ko ngā hipi ngaro o te whare o Īharaira."

25 Ka haere tonu mai tērā, ka koropiko ki a ia, ka mea, "E te Ariki, kia puta tōu whakaaro ki ahau."

26 Nā, ka whakahoki ia, ka mea, "Ehara i te tika kia tangohia te taro a ngā tamariki, kia makā mā ngā kurī."

27 Ka mea tērā, "Āe rā, e te Ariki, e kai ana anō ngā kurī i ngā kongakonga e ngahoro iho ana i te tēpu a ō rātou rangatira."

28 Kātahi ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a ia, "E tai, nui atu tōu whakapono; waiho i tāu i pai ai." Ā, ora ake tāna tamāhine i taua wā pū anō.

Ka Whakaoratia e Īhu te Tini Tāngata

29 Nā, ka whakatika a Īhu i reira, ka haere ki te taha o te moana o Karirī, ā, kake ana ki te maunga, noho ana i reira. 30 He rahi hoki te hui i haere ki a ia, i a rātou anō ngā kopa, ngā matapō, ngā wahangū, ngā mutu, me te tini kē atu, ā, tukua iho e rātou ki ngā waewae o Īhu; ā, whakaorangia ana rātou e ia. 31 Mīharo noa te mano i tō rātou kitenga i ngā wahangū e kōrero ana, i ngā mutu e ora ana, i ngā kopa e haere ana, i ngā matapō e titiro ana; ā, whakakorōriatia ana e rātou te Atua o Īharaira.

Ka Whāngaia e Īhu te Whā Mano mā

32 Nā, ka karangatia e Īhu āna ākonga, ka mea, "E aroha ana ahau ki te huihui nei, ka toru nei hoki ō rātou rā e noho ana ki ahau, kāhore hoki ā rātou kai; e kore ahau e pai kia tonoa pukutia, kei hemo ki te ara."

33 Nā, ko te meatanga a āna ākonga ki a ia, "Nō hea ā tātou taro i te koraha, e mākona ai tēnei ope nui?"

34 Nā, ka mea a Īhu ki a rātou, "E hia ā koutou taro?"

Ka mea rātou, "E whitu, me ngā ika nonohi, torutoru nei."

35 Nā, ka mea ia ki te mano kia noho ki te whenua; 36 ā, ka mau ia ki ngā taro e whitu ki ngā ika; ka whakawhetai, ka whawhati, ā, hoatu ana e ia ki ngā ākonga, ā, nā ngā ākonga ki te mano.

37 Ā, kai ana rātou katoa, ā, ka mākona; e whitu hoki ngā kete i kohia e rātou, kī tonu i ngā whatiwhatinga i toe. 38 Ā, ko te hunga i kai, e whā mano ngā tāne, hāunga ngā wāhine, ngā tamariki. 39 Ā, ka oti te mano te tono atu e ia, ka eke ia ki te kaipuke; nā, kua ū ki ngā wāhi o Makarana.