Deuteronômio 1

1 Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab. 2 Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne. 3 Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim, 4 Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei. 5 Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka: 6 Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili. 7 Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates. 8 Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich. 9 A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás. 10 Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské. 11 (Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.) 12 Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše? 13 Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil. 14 I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal. 15 Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich. 16 Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho. 17 Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji. 18 Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli. 19 Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne. 20 I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám. 21 Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj. 22 Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli. 23 Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení. 24 A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi. 25 Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám. 26 A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého. 27 A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás. 28 Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli. 29 I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich. 30 Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima. 31 Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo. 32 A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému, 33 Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne. 34 Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka: 35 Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim, 36 Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina. 37 Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam. 38 Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi. 39 A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží. 40 Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému. 41 A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu. 42 Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými. 43 A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu. 44 Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma. 45 A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám. 46 I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.

Te Whaikōrero Tuatahi a Mohi

1 Ko ngā kupu ēnei i kōrero ai a Mohi ki a Īharaira katoa i tēnei taha o Horano – i te koraha, i te mānia, i te ritenga atu o Tupu, i waenganui o Parana, o Topera, o Rāpana, o Hateroto, o Rihahapa. 2 (Kia kotahi tekau mā tahi ngā rā e haere atu ana i Horepa, ki te tika nā Maunga Heira, ka tae ai ki Karehepārenea.)

3 Nō te whā tekau o ngā tau, nō te tekau mā tahi o ngā marama, nō te rā tuatahi o te marama, ka kōrerotia e Mohi ki ngā tama a Īharaira ngā mea katoa i ako ai a Ihowā ki a ia mō rātou. 4 I muri i tāna patunga i a Hihona kīngi o ngā Amori, i noho rā i Hehepona, i a Oka hoki kīngi o Pahana, i noho rā i Ahataroto, i Eterei.

5 I tīmata a Mohi i tēnei taha o Horano, i te whenua o Moapa, te kauwhau i tēnei ture, i mea ia: 6 I kōrero mai a Ihowā, tō tātou Atua, ki a tātou i Horepa, i mea, "Ka roa tō koutou noho ki tēnei maunga. 7 Anga atu, hāpainga atu, haere ki te maunga o ngā Amori, ki ngā wāhi katoa hoki e tata ana ki reira – o te mānia, o ngā pukepuke, o te raorao, o te tonga, o te tahatika anō o te moana – ki te whenua o ngā Kanaani, ki Repanōna, ki te awa nui anō, ki te awa, ki Uparati. 8 Nanā, kua tukua atu nei e ahau te whenua ki tō koutou aroaro. Haere ki roto, tangohia te whenua i oati ai a Ihowā ki ō koutou mātua, ki a Āperahama, ki a Īhaka, ki a Hākopa kia hoatu mō rātou, mō tō rātou uri hoki i muri i a rātou."

Ka Whakatūria e Mohi ngā Kaiwhakawā

9 I kōrero anō ahau ki a koutou i taua wā, i mea, "E kore e āhei ko ahau anake hei pīkau i a koutou. 10 Kua whakanui a Ihowā, tō koutou Atua, i a koutou, ā, tēnei koutou te rite nei ināianei ki ngā whetū o te rangi te tini. 11 Mā Ihowā, mā te Atua o ō koutou mātua, e tāpiri anō ā muri i a koutou ki ngā mano tini atu i a koutou e noho nei, māna koutou e manaaki, e pērā anō me tāna i kōrero ai ki a koutou! 12 Me pēhea e taea ai e ahau anake tā koutou whakararu, tō koutou whakataimaha, me tā koutou ngangau? 13 Whakaritea mai e koutou ētahi tāngata tūpato, whai whakaaro, e mōhiotia ana e ō koutou iwi, ā, māku rātou e mea hei upoko mō koutou."

14 Nā, ka utu koutou ki ahau, ka mea, "He mea pai tāu e kī mai nā kia meatia."

15 Nā, ka tango ahau i ngā upoko o ō koutou iwi, i ngā mea whakaaro, e mōhiotia ana, ā, meatia iho rātou e ahau hei upoko mō koutou, hei rangatira mō ngā mano, hei rangatira mō ngā rau, hei rangatira mō ngā rima tekau hei rangatira mō ngā tekau, hei kaiwhakahauhau hoki mō ō koutou iwi. 16 I kī anō ahau i taua wā ki ō koutou kaiwhakawā, i mea: "Whakarangona ngā kupu a ō koutou tēina, a tētahi, a tētahi, kia tika te whakawā mō te tangata, mō tōna teina, mō te tangata kē hoki e noho ana i a ia. 17 Kei whakaaro ki te kanohi ina whakawā, kia rite tā koutou whakarongo ki te iti, ki te rahi; kei wehi koutou i te kanohi tangata; nō te mea nā te Atua te whakawā; ā, ko te mea e ngaro ana i a koutou, ka kawe mai ki ahau, ā, māku e whakarongo."

18 Ā, whakahaua ana e ahau i reira ngā mea katoa e mahi ai koutou.

Ka Tonoa he Kaitūtei mai i a Karehepārenea

19 Ā, ka tūria mai e tātou i Horepa, nā, haerea katoatia ana e tātou taua koraha nui, e wehingia ana, i kite rā koutou i te ara o te whenua maunga o ngā Amori; i pērā me tā Ihowā, me tā tō tātou Atua, i ako mai ai ki a tātou; nā, ka tae atu ki Karehepārenea. 20 Nā, ka mea ahau ki a koutou, "Kua tae mai nei koutou ki te whenua maunga o ngā Amori, ka hōmai nei e Ihowā, e tō tātou Atua, ki a tātou. 21 Nanā, ka tukua nei te whenua e Ihowā, e tōu Atua, ki tōu aroaro; haere ki runga, tangohia, kia rite ai ki tā Ihowā, ki tā te Atua o ōu mātua, i kī ai ki a koe; kaua e wehi, kaua hoki e pāwera."

22 Nā, ka whakatata mai koutou katoa ki ahau, ka mea, "Kia tono tātou i ētahi ki mua i a tātou, ā, ko rātou hei titiro i tō tātou whenua, hei whakahoki mai i te kōrero ki a tātou, mō te huarahi e haere ai tātou ki runga, mō ngā pā hoki ka haere atu nei tātou ki reira."

23 Ā, i pai anō taua kupu ki ahau; nā, ka tango ahau i ētahi tāngata kotahi tekau mā rua i roto i a koutou, tātaki kotahi o tēnei iwi, o tēnei iwi. 24 Ā, ka tahuri rātou, ka piki ki te maunga, ā, ka tae ki te awaawa o Ehekora, ka tirotiro hoki i taua wāhi. 25 Ā, ka tango rātou i ētahi o ngā hua o te whenua ki ō rātou ringa, ā, maua ana ki raro, ki a tātou, i whakahoki ake anō rātou i te kupu ki a tātou, i mea, "He pai te whenua ka hōmai nei e Ihowā, e tō tātou Atua, ki a tātou."

26 Heoi, kīhai koutou i pai ki te haere ki runga; nā, ka tutū ki te kupu a Ihowā, a tō koutou Atua; 27 ā, amuamu ana i roto i ō koutou tēneti, mea ana, "He kino nō Ihowā ki a tātou i whakaputaina mai ai tātou e ia i te whenua o Īhipa, kia hoatu ai tātou ki te ringa o ngā Amori, kia hunā ai tātou. 28 Kia haere tātou ki runga ki hea? Kua ngohe nei hoki ō tātou ngākau i tā ō tātou tuākana, e mea rā, ‘He nunui te iwi, he roroa i a tātou; ko ngā pā he nui, taiepa rawa ā tutuki noa ki te rangi. I kite anō hoki mātou i ngā tama a ngā Anakimi ki reira.’ "

29 Nā, ka mea ahau ki a koutou, "Kei pāwera, kei wehi i a rātou. 30 Ko Ihowā, ko tō koutou Atua, te haere nei i mua i a koutou, māna tā koutou pakanga; ka rite ki ngā mea katoa i mea ai ia mō koutou ki tō koutou aroaro i Īhipa; 31 i te koraha anō, i kite rā koe i reira i tā Ihowā, i tā tōu Atua wahanga i a koe, ānō he tangata e waha ana i tāna tamaiti, i te ara katoa i haere nā koutou, ā tae noa mai ki tēnei wāhi."

32 I tēnei mea anō, kīhai koutou i whakapono ki a Ihowā, ki tō koutou Atua, 33 i haere rā i mua i a koutou i te ara, hei whakataki i tētahi wāhi mō koutou, e tū ai ō koutou tēneti, i te pō i roto i te ahi, hei whakaatu ki a koutou i te ara e haere ai koutou, ā, i roto i te kapua i te awatea.

Ka Whakawhiua e Ihowā a Īharaira

34 Ā, ka rongo a Ihowā i ō koutou reo e kōrero ana, nā, ka riri, ka oati, ka mea: 35 "E kore rawa tētahi o ēnei tāngata – o tēnei whakatupuranga kino – e kite i taua whenua pai i oati ai ahau kia hoatu ki ō koutou mātua, 36 heoi anō ko Karepe, ko te tama a Iepune, e kite ia; ā, ka hoatu e ahau ki a ia, ki āna tama hoki, te whenua i haerea e ia, mōna i tino whai i a Ihowā."

37 Ā, i riri anō a Ihowā ki ahau, mō koutou hoki, i mea mai, "E kore anō koe e tae ki reira. 38 Ko Hohua, ko te tama a Nunu, e tū ana i tōu aroaro, e tae ia ki reira; whakatenatenangia ia; tā te mea māna a Īharaira e whakawhiwhi ki tērā wāhi. 39 Nā, ko ā koutou pōtiki, i mea nā koutou ka waiho hei pārau, me ā koutou tama kīhai nei i mōhio i taua rā ki te pai, ki te kino, e tae rātou ki reira, ka hoatu anō e ahau a reira ki a rātou, ā, e whiwhi rātou ki tērā whenua. 40 Ko koutou ia, tahuri atu, haere ki te koraha, nā te huarahi ki te Moana Whero."

41 Nā, ka utu koutou, ka mea mai ki ahau, "Kua hara mātou ki a Ihowā; ka haere mātou ki runga, ki te whawhai, kia rite ai ngā mea katoa i whakahau mai ai a Ihowā, tō tātou Atua, ki a tātou." Ā, whītikiria ana e koutou, e tērā, e tērā, āna mea mō te riri, nā, ka mea koutou ki te piki ki te maunga.

42 Kātahi ka mea a Ihowā ki ahau, "Mea atu ki a rātou, ‘Kaua e haere, kaua anō e tū ki te riri; kāhore hoki ahau i roto i a koutou; kei patua ki te aroaro o ō koutou hoariri.’ "

43 Nā, ka kōrero ahau ki a koutou; ā, kīhai koutou i rongo, heoi, ka tutū koutou ki te kupu a Ihowā, nā, hīkaka ana koutou, piki ana ki te maunga. 44 Nā, ka puta ngā Amori, e noho ana i taua maunga, ki te tū i a koutou, ā, whai ana i a koutou, ānō he pī, patua iho koutou i Heira, ā taea noatia a Horema. 45 Nā, ka hoki koutou, ka tangi ki te aroaro o Ihowā; otiia kīhai a Ihowā i whakarongo ki tō koutou reo, kīhai anō i anga tōna taringa ki a koutou.

Ngā Tau i te Koraha

46 Nā, ka noho koutou ki Karehe, ā, maha noa ngā rā, ngā rā hoki i noho ai koutou.