Deuteronômio 19

1 Když by vyhladil Hospodin Bůh tvůj národy, jejichžto zemi Hospodin Bůh tvůj dává tobě, a opanoval bys je dědičně, a bydlil bys v městech jejich i v domích jejich: 2 Oddělíš sobě tři města u prostřed země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel. 3 Spravíš sobě cesty, a rozdělíš na tři díly všecku krajinu země své, kterouž v dědictví dá tobě Hospodin Bůh tvůj, i bude utíkati tam každý vražedlník: 4 (Totoť pak bude právo vražedlníka, kterýž by tam utekl, aby živ byl: Kdož by zabil bližního svého nechtě, aniž by ho nenáviděl prvé. 5 Jako vejda někdo s bližním svým do lesa sekati dříví, rozvedl by rukou svou sekeru, aby uťal dřevo, a ona by spadla s topořiště, a trefila by bližního jeho, tak že by umřel, ten uteče do některého z měst těchto, a živ bude.) 6 Aby přítel zabitého, stihaje vražedlníka toho, když by se rozpálilo srdce jeho, nedohonil ho na daleké cestě, a ranil smrtedlně, ješto by nebyl hoden smrti, poněvadž ho prvé neměl v nenávisti. 7 Protož já přikazuji tobě, řka: Tři města oddělíš sobě. 8 Pakli by rozšířil Hospodin Bůh tvůj končiny tvé, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, a dal by tobě všecku tu zemi, kterouž řekl dáti otcům tvým: 9 (Když bys ostříhal všech přikázaní těchto, čině je, kteráž já dnes přikazuji tobě, abys miloval Hospodina Boha svého, a chodil po cestách jeho po všecky dny), tedy přidáš sobě ještě tři města mimo tři onano, 10 Aby nebyla vylita krev nevinná u prostřed země tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, a aby nebyla na tobě krev. 11 Ale byl-li by kdo, maje v nenávisti bližního svého, a činil by úklady jemu, a povstana proti němu, ranil by ho smrtedlně, tak že by umřel, a utekl by do některého z těch měst: 12 Tedy pošlí starší města toho, a vezmou jej odtud, a dají v ruce přítele toho zabitého, aby umřel. 13 Neodpustí jemu oko tvé, ale svedeš krev nevinnou z Izraele, i bude dobře tobě. 14 Nepřeneseš meze bližního svého, kterouž vymezili předkové v dědictví tvém, kteréž obdržíš v zemi, jižto Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel. 15 Nepovstane svědek jeden proti někomu z příčiny jakékoli nepravosti, a jakéhokoli hříchu ze všech hříchů, kterýmiž by kdo hřešil; v ústech dvou svědků aneb v ústech tří svědků stane slovo. 16 Povstal-li by svědek falešný proti někomu, aby svědčil proti němu, že odstoupil od Boha, 17 Tedy postaví se ti dva muži, kteříž tu rozepři mají před Hospodinem, před kněžími aneb před soudci, kteříž by za dnů těch byli. 18 A když se pilně vyptají soudcové, poznají-li, že svědek ten jest svědek lživý, mluvě falešné svědectví proti bližnímu svému, 19 Tak jemu učiňte, jakž on myslil učiniti bratru svému. I odejmeš zlé z prostředku svého. 20 A kteříž zůstanou, slyšíce to, báti se budou, a nikoli více nedopustí se takových zlých věcí u prostřed tebe. 21 A neslituje se oko tvé; život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu bude.

Ngā Pā Whakaora

1 E whakangaromia ana e Ihowā, e tōu Atua, ngā iwi nō rātou nei te whenua ka hōmai nei e Ihowā, e tōu Atua, ki a koe, ā, ka riro tō rātou wāhi i a koe, ā, ka noho koe ki ō rātou pā, ki ō rātou whare; 2 me wehe e koe kia toru ngā pā mōu i waenganui o tōu whenua, ka hōmai nei e Ihowā, e tōu Atua, ki a koe, hei kāinga pūmau. 3 Whakapaia e koe he huarahi, ka tapahi i ngā rohe o tōu whenua, ka whakawhiwhia nei e Ihowā, e tōu Atua, ki a koe, kia toru ngā wāhanga, hei rerenga atu mō ngā tāngata whakamate katoa.

4 Ā, ko te āhua tēnei mō te tangata whakamate, e rere ai ki reira, e ora ai hoki; arā ki te patua e ia tōna hoa he mea urupā, kāhore hoki ōna kino ki a ia i mua atu: 5 Pēnei me te tangata ka haere tahi rāua ko tōna hoa ki te ngahere ki te tapahi rākau, ā, ka āki atu tōna ringa i te toki ki te tua i te rākau, nā, ka maunu te pane i te kakau, pono tonu ki tōna hoa, ā mate iho. Nā, ka rere atu ia ki tētahi o aua pā, ā, ka ora. 6 Kei whai te kaitakitaki toto i te tangata whakamate, i te mea e pāwerawera ana tōna ngākau, ā, ka hopu i a ia, he roa hoki nō te huarahi, ā, ka patu i a ia; kīhai ia i tika te mate mōna, nō te mea kāhore ia i kino ki a ia i mua atu. 7 Koia tāku e whakahau atu nei ki a koe, e mea nei: Me wehe e koe kia toru ngā pā mōu.

8 Ā, ki te whakanui a Ihowā, tōu Atua, i tōu rohe, ki te rite ki tāna i oati ai ki ōu mātua – ā, ka hōmai e ia te whenua katoa i mea ai ia kia hōmai ki ōu mātua; 9 ki te puritia e koe, ki te mahia ēnei whakahau katoa, e whakahau atu nei ahau ki a koe i tēnei rā, arā kia aroha ki a Ihowā, ki tōu Atua, kia haere hoki i ōna huarahi i ngā rā katoa – ko reira koe tango ai kia toru atu ngā pā mōu, hei tāpiri mō ēnā pā e toru. 10 Kei whakahekea te toto harakore ki waenganui o tōu whenua, ka hōmai nei e Ihowā, e tōu Atua, ki a koe hei kāinga, kei whakairia hoki te toto ki runga ki a koe.

11 Engari ia ki te kino tētahi ki tōna hoa, ā, ka whanga ki a ia, ka whakatika hoki ki a ia, ka patu rawa i a ia, nō ka mate ia; ā, ka rere ia ki tētahi o aua pā. 12 Nā, me tono e ngā kaumātua o tōna pā, ka tiki atu hoki i a ia i reira, ka hoatu i a ia ki te ringa o te kaitakitaki toto, kia mate ai ia. 13 Kei tohu tōu kanohi i a ia, engari me whakakāhore e koe te toto harakore i roto i a Īharaira, kia whiwhi ai koe ki te pai.

Ngā Rohe Onamata

14 Kei nekehia kētia e koe te rohe o tōu hoa, i rohea ai e ngā tāngata onamata, ki tōu kāinga e nohoia e koe i te whenua ka hōmai nei e Ihowā, e tōu Atua, ki a koe hei kāinga.

Te Ture mō te Kaiwhakaatu Teka

15 Kei whakatika ki te tangata te kaiwhakaatu kotahi mō te kino, mō tētahi hara rānei, ahakoa he aha, e hara ai ia. Mā te kupu a ngā kaiwhakaatu tokorua, mā te kupu rānei a ngā kaiwhakaatu tokotoru, e whakatikaia ai te kōrero.

16 Ki te whakatika tētahi kaiwhakaatu teka ki tētahi tangata, hei kōrero teka i mahi ia i te hē; 17 nā, me tū ngā tāngata tokorua, nā rāua nei te totohe, ki te aroaro o Ihowā, ki te aroaro hoki o ngā tohunga rātou ko ngā kaiwhakawā e whakariterite ana i aua rā. 18 Nā, me whakataki mārie e ngā kaiwhakawā; ā, ka kitea he kaiwhakaatu teka te kaiwhakaatu, he teka tāna kōrero mō tōna teina; 19 nā, pērātia ia e koutou me tāna i whakaaro ai kia meatia ki tōna teina; pēnei ka whakakorea te kino i roto i a koe. 20 Ā, ka rongo te nuinga, ā, ka wehi, e kore hoki e mea i te kino pērā i roto i a koe ā muri. 21 Kaua anō tōu kanohi e tohu: ko tō te ora utu he ora, tō te kanohi he kanohi, tō te niho he niho, tō te ringa he ringa, tō te waewae he waewae.