Deuteronômio 4

1 Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává. 2 Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali. 3 Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého. 4 Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni. 5 Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí. 6 Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest. 7 Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu? 8 A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám? 9 A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým. 10 A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili. 11 Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.) 12 I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu, 13 Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných. 14 Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí. 15 Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně), 16 Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy, 17 Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří, 18 Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí. 19 Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem, 20 Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto. 21 Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví. 22 Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou. 23 Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj. 24 Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý. 25 Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho: 26 Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete. 27 A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin, 28 A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí. 29 Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své. 30 Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho, 31 (Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim. 32 Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového? 33 Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal? 34 Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima? 35 Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho. 36 Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně. 37 Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta, 38 Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš. 39 Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného. 40 Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě. 41 Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce. 42 Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal: 43 Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse. 44 Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským, 45 A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta, 46 Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta, 47 A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce, 48 Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon. 49 I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.

Ka Whakahaua e Mohi te Whakarongo

1 Nā, whakarongo mai rā ināianei, e Īharaira, ki ngā tikanga, ki ngā whakaritenga e whakaako atu nei ahau ki a koutou kia mahia; kia ora ai koutou, kia tae atu ai, kia noho ai hoki ki te whenua e hōmai nei e Ihowā, e te Atua o ō koutou mātua, ki a koutou. 2 Ko te kupu, e whakahaua atu nei e ahau ki a koutou, kaua e tāpiritia ki ētahi atu, kaua anō e kinitia atu tētahi wāhi ōna; kia rite ai i a koutou ngā whakahau a Ihowā, a tō koutou Atua, e whakahaua nei e ahau ki a koutou.

3 Kua kite ō koutou kanohi i tā Ihowā i mea ai mō Paara-Peoro. Ko ngā tāngata katoa hoki i whai i a Paara-Peoro whakamatea rawatia iho rātou e Ihowā, e tō koutou Atua, i roto i a koutou. 4 Ko koutou ia, i awhi rā ki a Ihowā, ki tō koutou Atua, e ora katoa ana i tēnei rā.

5 Titiro, kua whakaako ahau i a koutou ki ngā tikanga, ki ngā whakaritenga, ki a Ihowā, ki a tōku Atua i ako ai ki ahau, hei mahi mā koutou i waenganui o te whenua e haere atu nei koutou ki reira ki te tango. 6 Nā, puritia, mahia; ko tō koutou whakaaro nui hoki ia, me tō koutou mōhio ki te titiro mai a ngā tauiwi, a ngā mea e rongo ana ki ēnei tikanga katoa, ā, ka mea rātou, "Koia hoki, he hunga mōhio, he hunga tūpato tēnei iwi nui." 7 Ko wai hoki te iwi nui, e whiwhi ana ki te atua pēnei te tata ki a rātou me Ihowā, me tō tātou Atua, e tata mai nei i ā tātou kārangaranga katoa ki a ia? 8 Ko wai hoki te iwi nui, i a ia nei ngā tikanga me ngā whakaritenga tika, pēnei me tēnei ture katoa e hoatu nei e ahau ki tō koutou aroaro i tēnei rā?

9 Māu ia koe e tiaki, me tiaki mārie anō tōu wairua, kei wareware ki ngā mea i kite ai ōu kanohi, kei riro atu hoki i roto i tōu ngākau, i ngā rā katoa e ora ai koe; engari me whakaako āu tama, me ngā tama hoki a āu tama ki ēnā mea – 10 ki te rā anō hoki i tū ai koe i te aroaro o Ihowā, o tōu Atua, i Horepa, i a Ihowā meatanga mai ki ahau, "Huihuia mai te iwi ki ahau, ā, māku e mea kia rongo rātou i āku kōrero, kia whakaakona ai kia wehi i ahau i ngā rā katoa e ora ai rātou i runga i te whenua, hei whakaako atu mā rātou ki ā rātou tama." 11 Nā, ka whakatata koutou, ka tū hoki i raro iho o te maunga; ko te maunga hoki kā tonu i te ahi, ā, kakati noa ki waenganui o te rangi, te pōuri! Te kapua! Nā, pōuri kerekere. 12 Nā, ka kōrero mai a Ihowā ki a koutou i waenganui o te ahi. Ko te puakanga mai o ngā kupu tā koutou i rongo ai, tēnā ko tētahi āhua kīhai i kitea; heoi anō ko te reo kau. 13 Nā, ka kauwhautia e ia ki a koutou tāna kawenata, i whakahaua e ia ki a koutou kia whakaritea, arā ngā ture kotahi tekau, ā, tuhituhia iho e ia ki ngā papa kōhatu e rua. 14 I whakahau anō a Ihowā i ahau i taua wā, kia whakaakona koutou ki ngā tikanga, ki ngā whakaritenga, hei mahi mā koutou ki te whenua e haere atu nei koutou ki reira ki te tango.

Whakatūpato ki ngā Whakapakoko

15 Tiakina mārietia rā ō koutou wairua; kīhai hoki koutou i kite i tētahi āhua, me he aha, me he aha, i te rā i kōrero ai a Ihowā ki a koutou i Horepa, i waenganui o te ahi; 16 kei hē koutou, kei hangā i te whakapakoko mā koutou, i te ritenga o tētahi tauira – i te āhua o te tāne, o te wahine rānei; 17 i te āhua o tētahi kararehe o te whenua, i te āhua o tētahi manu whai parirau e rererere ana i te rangi, 18 i te āhua o tētahi mea e ngōkingōki ana i te whenua, i te āhua o tētahi ika i roto i te wai i raro iho o te whenua. 19 Kei anga ake rānei ōu kanohi ki te rangi, ka kite i te rā, i te marama rānei, i ngā whetū, i te ope katoa o te rangi, nā, ka tākina atu koe ki te koropiko atu ki ēnā mea, ki te mahi atu hoki ki ēnā mea, i tuwhaina mai nei e Ihowā, e tōu Atua, mō ngā iwi katoa i raro o te rangi, puta noa, puta noa. 20 Nā Ihowā ia koutou i tango, nāna hoki koutou i whakaputa mai i roto i te oumu rino, i Īhipa, kia waiho ai hei iwi tupu māna, me koutou ināianei.

21 I riri mai anō a Ihowā ki ahau mō tā koutou hoki, ā, oati mai ana e kore ahau e whiti i Horano, e kore anō e tae ki te whenua pai, ka hōmai nei e Ihowā, e tōu Atua, ki a koe hei kāinga tupu. 22 Engari ka mate ahau ki tēnei whenua, e kore ahau nei e whiti i Horano; ko koutou ia ka whiti, ka tango hoki i taua whenua pai. 23 Kia tūpato, kei wareware ki te kawenata a Ihowā, a tō koutou Atua, i whakaritea e ia ki a koutou, kei hanga hoki he whakapakoko mā koutou ki te ritenga o tētahi mea i rīria mai nei koe e Ihowā, e tōu Atua. 24 Ko Ihowā hoki, ko tōu Atua, he ahi e kai ana, he Atua hae ia.

25 E whānau āu tamariki me ngā tamariki a āu tamariki, ā, ka roa tō koutou noho ki te whenua, ā, ka taka koutou, ka hanga hoki i te whakapakoko ki te āhua o tētahi mea, ā, ka mahi i te mea e kino ana ki te titiro a Ihowā, a tōu Atua, hei whakapātaritari i a ia. 26 Ka waiho e ahau i tēnei rā te rangi me te whenua hei kaititiro mō koutou, mō te matenga hoki e hohoro ai koutou te mate atu i te whenua e whiti atu nei koutou i Horano ki reira, ki te tango; e kore e roa ō koutou rā ki reira, engari ka tino ngaro rawa koutou. 27 Ā, ka whakamarara a Ihowā i a koutou ki ngā tauiwi, ā, he hunga torutoru o koutou e toe i roto i ngā tauiwi, e kawea atu ai koutou e Ihowā ki reira. 28 Ā, ka mahi koutou i reira ki ngā atua i hangā e ngā ringa tangata, ki te rākau, ki te kōhatu, e kore nei e kite, e kore e rongo, e kore e kai, e kore anō e hongi. 29 Otiia ki te rapu koe i reira i a Ihowā, i tōu Atua, nā, ka kitea e koe, ki te whakapaua katoatia tōu ngākau me tōu wairua ki te rapu i a ia. 30 Ki te mate koe, ā, ka pono ki a koe ēnei mea katoa i ngā rā ā muri ake nei, ka hoki koe ki a Ihowā, ki tōu Atua, ka whakarongo anō hoki ki tōna reo. 31 He Atua tohu hoki a Ihowā, tōu Atua; e kore ia e whakarere i a koe, e kore anō hoki e whakangaro i a koe, e kore hoki e wareware ki te kawenata ki ōu mātua, i oati ai ia ki a rātou.

32 Ui atu hoki ki ngā rangi onamata, ō mua i a koe, o te rā i hangā ai e te Atua te tangata ki runga ki te whenua, i tētahi pito o te rangi pakū noa ki tētahi pito o te rangi, i puta mai rānei tētahi mea hei rite mō tēnei mea te nui, i rangona rānei he rite ki tēnei? 33 I rongo rānei tētahi iwi i te reo o te Atua e kōrero mai ana i waenganui o te ahi, me tāu i rongo ai, ā, ora ake? 34 I whakamātau rānei te Atua te haere iho, te tango i tētahi iwi māna waenganui i tētahi iwi kē, i runga i ngā whakamātau, i ngā tohu, i ngā merekara, i te whawhai, i te ringaringa kaha, i te ringaringa mārō, i ngā whakawehi nui, i ngā mea katoa i mea ai a Ihowā, tō koutou Atua ki a koutou, ki tō koutou aroaro i Īhipa?

35 I whakakitea mai ai ēnā mea ki a koe kia mōhio ai koe ki a Ihowā, ko ia te Atua; kāhore kē atu i a ia. 36 I meatia koe e ia kia rongo ki tōna reo i te rangi, hei whakaako i a koe; ā, i te whenua i whakakitea e ia tāna ahi nui ki a koe; ko āna kupu hoki i rangona e koe i waenganui i te ahi. 37 Ā, nō te mea i aroha ia ki ōu mātua, koia i whiriwhiria ai e ia ō rātou uri i muri i a rātou, i whakaputaina mai ai hoki koe i Īhipa, me tāna titiro tonu iho, i runga anō i tōna kaha nui; 38 i mea ai ki te pei i ngā iwi he nui, he kaha i a koe i tōu aroaro, ki te kawe i a koe, ki te hoatu i tō rātou oneone ki a koe hei kāinga pūmau; koia tēnei ināianei.

39 Nā, kia mōhio koe i tēnei rā, kia whakaaro hoki i roto i tōu ngākau, ko Ihowā, ko ia te Atua i te rangi i runga, i te whenua hoki i raro; kāhore kē atu. 40 Nā, kia mau ki āna tikanga, ki āna whakahau, e whakahaua nei e ahau i tēnei rā ki a koe, hei pai hoki mōu, mō āu tama i muri i a koe, kia roa ai ōu rā ki te whenua ka hoatu nei e Ihowā, e tōu Atua ki a koe ā ake tonu atu.

Ngā Pā Whakaora i te Rāwhiti o Horano

41 Kātahi a Mohi ka motuhake i ngā pā e toru i tēnei taha o Horano, whaka te rāwhiti; 42 hei rerenga atu mō te tangata whakamate, i whakamate i tōna hoa, otiia, ehara i te mea āta whakaaro, ehara hoki i te hoariri nōna i mua. Nā, ka rere ia ki tētahi o aua pā, ā, ka ora: 43 arā, i Pehere i te koraha, i te whenua mānia, mō ngā Reupeni; i Rāmoto i Kireara, mō ngā Kari; i Korana i Pahana, mō ngā Mānahi.

He Whakamohio o te Ture a te Atua

44 Ā, ko te ture tēnei i hoatu e Mohi ki te aroaro o ngā tama a Īharaira. 45 Ko ngā whakaaturanga anō ēnei, me ngā tikanga, me ngā whakaritenga i kōrerotia e Mohi ki ngā tama a Īharaira, i tō rātou putanga mai i Īhipa, 46 i tēnei taha o Horano, i te raorao i te ritenga atu o Petepeoro, i te whenua o Hihona, o te kīngi o ngā Amori, i noho rā i Hehepona, i patua rā e Mohi rātou ko ngā tama a Īharaira, i tō rātou putanga mai i Īhipa. 47 Ā, tangohia ana tōna whenua e rātou, me te whenua hoki o Oka o te kīngi o Pahana, tō ngā kīngi tokorua o ngā Amori, i tēnei taha o Horano, whaka te rāwhiti: 48 o Aroere i te taha o te awa o Aranona, a Maunga Hiona, arā a Heremona, 49 me te Arapaha katoa i tērā taha o Horano, whaka te rāwhiti, ā tae noa ki te moana o te Arapaha, i raro iho i ngā tītahatanga o Pihika.