2 Pedro 3

1 Nejmilejší, již toto druhý list vám píši, v kterýchžto listech vzbuzuji skrze napomínání vaši upřímnou mysl, 2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázání vydané vám od nás apoštolů Pána a Spasitele, 3 Toto nejprve vědouce, žeť přijdou v posledních dnech posměvači, podle svých vlastních žádostí chodící, 4 A říkající: Kdež jest to zaslibování příchodu jeho? Nebo jakž otcové naši zesnuli, všecko tak trvá od počátku stvoření. 5 Tohoť zajisté z úmysla věděti nechtí, že nebesa již dávno slovem Božím byla učiněna, i země z vody a na vodě upevněna. 6 Pročež onen první svět vodou jsa zatopen, zahynul. 7 Ta pak nebesa, kteráž nyní jsou, i země, týmž slovem odložena jsou a zachována k ohni, ke dni soudu a zatracení bezbožných lidí. 8 Ale tato jedna věc nebudiž před vámi skryta, nejmilejší, že jeden den u Pána jest jako tisíc let, a tisíc let jako jeden den. 9 Nemeškáť Pán s naplněním slibů, (jakož někteří za to mají, že obmeškává,) ale shovívá nám, nechtě, aby kteří zahynuli, ale všickni ku pokání se obrátili. 10 Přijdeť zajisté den Páně, jako zloděj v noci, v kterémžto nebesa jako v prudkosti vichru pominou, a živlové pálivostí ohně rozplynou se, země pak i ty věci, kteréž jsou na ní, vypáleny budou. 11 Poněvadž tedy to všecko má se rozplynouti, jací pak vy býti máte v svatých obcováních a v zbožnosti, 12 Očekávajíce a chvátajíce ku příští dne Božího, v němžto nebesa, hoříce, rozpustí se, a živlové pálivostí ohně rozplynou se? 13 Nového pak nebe a nové země podle zaslíbení jeho čekáme, v kterýchžto spravedlnost přebývá. 14 Protož, nejmilejší, takových věcí čekajíce, snažtež se, abyste bez poskvrny a bez úhony před ním nalezeni byli v pokoji; 15 A Pána našeho dlouhočekání za spasení mějte, jakož i milý bratr náš Pavel, podle sobě dané moudrosti, psal vám, 16 Jako i ve všech epištolách svých, mluvě v nich o těch věcech. Mezi nimiž některé jsou nesnadné k vyrozumění, kterýchžto neučení a neutvrzení natahují, jako i jiných Písem, k svému vlastnímu zatracení. 17 Vy tedy, nejmilejší, to prve vědouce, střeztež se, abyste bludem těch nešlechetných lidí nebyli pojati a nevypadli od své pevnosti. 18 Ale rozmáhejtež se v milosti a v známosti Pána našeho a Spasitele Jezukrista, jemuž sláva i nyní i na časy věčné. Amen.

Ka Hoki Mai a te Ariki

1 Ko te rua tēnei o āku pukapuka, e ōku hoa aroha, ka tuhituhia atu nei ki a koutou; hei whakaoho taua rua i ō koutou hinengaro tinihangakore kia mahara. 2 Kia mahara ai koutou ki ngā kupu i kōrerotia i mua e ngā poropiti tapu, ki tā mātou hoki, ki tā ngā āpōtoro a te Ariki, a te Kaiwhakaora.

3 Ko tēnei tā koutou e mātau ai i te tuatahi, tērā e puta mai ētahi kaiwhakamanumanu i ngā rā whakamutunga, e haere ana i runga i ngā ritenga o ō rātou hiahia ake, 4 e mea ana, "Kei hea te kōrero o tōna haerenga mai? Mau tonu hoki ngā mea katoa nō te moenga rā anō o ngā mātua, pērā tonu me tō te orokohanganga." 5 Nā rātou tonu i whakakūware ki tēnei, nā te kupu a te Atua ngā rangi i mua, me te whenua anō tōtoka tonu i roto i te wai, nā te wai anō hoki. 6 He hurihanga nā ēnei i ngaro ai i te wai te ao o tērā wā. 7 Ko ngā rangi onāianei ia me te whenua, he mea rongoā nā taua kupu rā anō, he mea waiho mārire mō te ahi, ina taea te rā o te whakawākanga, o te whakangaromanga o ngā tāngata karakiakore.

8 Kei kūware ia koutou, e ōku hoa aroha, ki tēnei mea kotahi, ki tā te Ariki he rā kotahi rite tonu ki ngā tau kotahi mano, ngā tau kotahi mano rite tonu ki te rā kotahi. 9 Kāhore he whakaroa o te Ariki ki tāna kupu whakaari, kāhore e rite ki tā ētahi e kī nei he whakaroa; engari e manawanui ana ki a tātou, kāhore ōna whakaaro mō te tangata kia ngaro; engari kia tae katoa ki te rīpenetā.

10 E puta mai hoki te rā o te Ariki ānō he tāhae i te pō; ko reira pahemo atu ai ngā rangi, tōna nui hoki o te tangi; nā, ka ngiha ngā mea tīmatanga i te ahi, ka rewa; ā, pau ake i te ahi te whenua me āna mahi.

11 Heoi, mō te rewa nei ēnei mea katoa, kia pēhea rā he tikanga mā koutou i runga i te whakahaere tapu, i te karakia; 12 me te tūmanako, me te tākare anō koutou ki te taenga mai o te rā o te Atua, e rewa ai ngā rangi i te ahi, e ngiha ai ngā mea tīmatanga, e memeha ai? 13 Heoi, kei te tūmanako tātou ki ngā rangi hou, ki te whenua hou, ki tāna i whakaari mai ai, kei reira te tika e noho ana.

14 Mō konei rā, e ōku hoa aroha, i a koutou ka tūmanako nā ki ēnei mea, kia puta tō koutou uaua kia rokohina e ia i runga i te rangimārie, tē whai ira, tē whai koha i tōna aroaro. 15 Kia mahara anō ki te manawanui o tō tātou Ariki, he whakaora; ko te mea hoki ia i tuhituhia ki a koutou e tō tātou teina aroha, e Pāora, he mea i rite tonu ki te mātauranga kua hōmai nei ki a ia; 16 i pērā anō i āna pukapuka katoa, i kōrerotia hoki ēnei mea ki reira. Kei reira anō hoki ētahi mea he pakeke nei ki te whakaaro, whakawiria kētia ake e te hunga kūware, e te hunga kāhore anō i ū; ko tā rātou hanga anō ia ki ērā atu karaipiture, ā, ngaro iho rātou.

17 Nā, e ōku hoa aroha, ka mātau wawe nei koutou ki ēnei mea, kia tūpato kei kāhakina atu koutou e te hē o te hunga kino, kei taka atu, kei kore e ū. 18 Engari kia neke ake i runga i te aroha noa, i te mātauranga o tō tātou Ariki, arā, o te Kaiwhakaora, o Īhu Karaiti. Waiho atu i a ia te korōria, āianei, ā ake tonu atu. Āmine.