Daniel 11

1 A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se, abych ho zmocňoval a posiloval. 2 Již pak oznámímť pravdu: Aj, ještě tři králové kralovati budou v Perské zemi; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky, a když se zmocní v bohatství svém, vzbudí všecky proti království Řeckému. 3 I povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své. 4 Když se pak zmocní, potříno bude království jeho, a rozděleno bude na čtyři strany světa, však ne mezi potomky jeho, aniž bude panství jeho takové, jakéž bylo; nebo vykořeněno bude království jeho, a jiným mimo ně se dostane. 5 Pročež posilní se král polední, ano i jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho, a panovati bude; panství široké bude panství jeho. 6 Po některých pak letech spřízní se; nebo dcera krále poledního dostane se za krále půlnočního, aby učinila příměří. Ale neobdrží síly ramene, aniž on ostojí s ramenem svým, ale vydána bude ona i ti, kteříž ji přivedou, i syn její, i ten, kterýž ji posilňoval v ty časy. 7 Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na místo jeho, kterýž přitáhne s vojskem svým, a udeří na pevnost krále půlnočního, a přičiní se, aby se jich zmocnil. 8 Nadto i bohy jejich s knížaty jejich, s nádobami drahými jejich, stříbrem a zlatem v zajetí zavede do Egypta, a bude bezpečen za mnoho let před králem půlnočním. 9 A tak přijde do království král polední, a navrátí se do země své. 10 Ale synové onoho válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých. A nenadále přijda, jako povodeň procházeti bude, a navracuje se, válkou dotírati bude až k jeho pevnostem. 11 Pročež rozdrážděn jsa král polední, vytáhne, a bojovati bude s ním, s králem půlnočním, a sšikuje množství veliké, i bude vydáno množství to v ruku jeho. 12 I pozdvihne se množství to, a povýší se srdce jeho, a ačkoli porazí na tisíce, a však se nezmocní. 13 Potom navrátě se král půlnoční, sšikuje množství větší než prvé, a po dokonání času některých let, nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem hojným. 14 V těch časích mnozí se postaví proti králi polednímu, ale synové nešlechetní z lidu tvého zhubeni budou, a pro stvrzení vidění tohoto padnou. 15 Nebo přitáhne král půlnoční, a vzdělaje náspy, dobude měst hrazených, tak že ramena poledního neostojí, ani lid vybraný jeho, aniž budou míti síly k odpírání. 16 A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž docela zkazí rukou svou. 17 Potom obrátí tvář svou, aby přitáhna s mocí všeho království svého, a ukazuje se jako by vše upřímě jednal, dovede něčeho. Nebo dá jemu krásnou pannu, aby ho zahubil skrze ni, ale ona nedostojí aniž bude držeti s ním. 18 Zatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, anobrž to hanění jeho na něj obrátí. 19 Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své, ale klesne a padne, i zahyne. 20 I povstane na místo jeho v slávě královské ten, kterýž rozešle výběrčí, ale ten po nemnohých dnech potřín bude, a to ne v hněvě, ani v boji. 21 Na místě tohoto postaví se nevzácný, ačkoli nevloží na něj ozdoby královské, a však přijda pokojně, ujme království skrze úlisnost. 22 A rameny jako povodní zachváceni budou před oblíčejem jeho mnozí, a potříni budou jako i ten vůdce, kterýž s ním smlouvu učinil. 23 Nebo v tovaryšství s ním vejda, prokáže nad ním lest, a přijeda, zmocní se království s malým počtem lidu. 24 Bezpečně také i do nejúrodnějších míst té krajiny vpadne, a činiti bude to, čehož nečinili otcové jeho, ani otcové otců jeho; loupež a kořisti a zboží jim rozdělí, ano i proti pevnostem chytrosti své vymýšleti bude, a to do času. 25 Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi polednímu s vojskem velikým, s nímž král polední vojensky se potýkati bude, s vojskem velikým a velmi silným, ale neostojí, proto že vymyslí proti němu chytrost. 26 Nebo kteříž jídají pokrm, potrou jej, když vojsko onoho se rozvodní; i padnou, zbiti jsouce mnozí. 27 Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé, a za jedním a týmž stolem lež mluviti budou, ale nepodaří se, proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen. 28 A protož navrátí se do země své s zbožím velikým, a srdce jeho bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se do země své. 29 V uložený čas navrátě se, potáhne na poledne, ale to nebude podobné prvnímu ani poslednímu. 30 Nebo přijdou proti němu lodí Citejské, pročež bude jej to boleti, tak že opět zlobiti se bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se, a srozumění míti bude s těmi, kteříž opustili smlouvu svatou. 31 A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění, 32 Tak aby ty, kteříž se bezbožně proti smlouvě chovati budou, v pokrytství posiloval úlisnostmi, lid pak, kterýž zná Boha svého, aby jímali. Což i učiní. 33 Pročež vyučující lid, vyučující mnohé, padati budou od meče a ohně, zajetí a loupeže za mnohé dny. 34 A když padati budou, malou pomoc míti budou; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně. 35 Z těch pak, kteříž jiné vyučují, padati budou, aby prubováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého; neboť to ještě potrvá až do času uloženého. 36 Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo. 37 Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude. 38 A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty. 39 A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy. 40 Při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde. 41 Potom přitáhne do země Judské, a mnohé země padnou. Tito pak ujdou ruky jeho, Idumejští a Moábští, a prvotiny synů Ammon. 42 A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti. 43 Nebo opanuje poklady zlata a stříbra, a všecky klénoty Egyptské; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou. 44 V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej; pročež vytáhne s prchlivostí velikou, aby hubil a mordoval mnohé. 45 I rozbije stany paláce svého mezi mořemi, na hoře okrasy svatosti; a když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka.

1 "Ko ahau, i tū ake ahau i te tau tuatahi o Tariuha Meri, ki te whakaū, ki te whakakaha i a ia.

2 "Nā, ka whakaatu ahau ināianei ki a koe i te pono. Nanā, tērā e ara ake anō ētahi atu kīngi e toru i Pahia; ā, ko te tuawhā, ka nui noa atu ngā taonga i ō te katoa. Nā, kia kaha ia i ōna taonga, ka whakaohokia e ia te katoa ki te whawhai ki te kīngitanga o Kariki. 3 Nā tērā e tū ake tētahi kīngi mārohirohi, he nui tōna kīngitanga e kīngi ai ia, ā, ka mahia e ia tāna e pai ai. 4 Ā, ina tū ake ia, ka pakaru tōna kīngitanga, ka wehewehea atu ki ngā hau e whā o te rangi. Kāhore ia ki ō muri i a ia, e kore anō e rite ki tōna kīngitanga i kīngi ai ia; nō te mea ka hūtia atu tōna kīngitanga, mō ētahi atu anō ia ehara nei i ēnei.

5 "Nā, ka kaha te kīngi o te tonga, me tētahi o āna rangatira; ka neke ake anō tōna kaha ki runga ake i tō tērā, ā, ka kīngi; hei kīngitanga nui tōna kīngitanga. 6 Nā, i te mutunga o ngā tau ka honoa rāua, ka haere mai hoki te tamāhine a te kīngi o te tonga, ki te kīngi o te raki ki te whakarite tikanga. Otiia, e kore e mau i taua wahine te kaha o tōna ringa; e kore anō e tū te tāne me tōna ringa. Heoi, ka tukua atu te wahine, me te hunga nāna ia i kawe mai, me te matua tāne nāna nei ia, me tōna kaiwhakakaha i aua wā.

7 "Otiia tērā e tū ake tētahi i tōna wāhi, he manga nō ngā pakiaka o te wahine, ā, ka haere mai ki te taua, ka tomo ki te pā o te kīngi o te raki, ā, ka mahi i roto i a rātou, ka kaha anō. 8 Ka whakaraua anō e ia ō rātou atua, ā rātou whakapakoko whakarewa, ā rātou oko anō hoki e matenuitia ana, ngā mea hiriwa, ngā mea kōura, ka kawea ki Īhipa; ā, ka mutu tāna whawhai ki te kīngi o te raki mō ētahi tau. 9 Ā, ka haere ia ki te kīngitanga o te kīngi o te tonga, engari ka hoki anō ia ki tōna ake whenua.

10 "Nā, ka whawhai āna tama, ā, ka huihuia e rātou he ope, he maha ngā taua. Nā, ka haere mai aua ope, kei te waipuke te rite, ā, puta rawa atu. Ā, ka hoki rātou, ka whawhai, ā tae tonu ki tō tērā pā. 11 Nā, ka riri te kīngi o te tonga, ā, ka puta mai, ka whawhai ki a ia, arā, ki te kīngi o te raki; ā, he nui te ope e ara i tēnei, ā, ka hoatu te ope ki tō tērā ringa. 12 Ā, ka whakaarahia te ope, ka kake tōna ngākau; ā, ka whakatakā e ia ngā mano tini, otiia e kore ia e whai kaha. 13 Nā, ka hoki mai te kīngi o te raki, maha atu hoki i ō mua te ope e ara i a ia; ā, ka tae mai ia i te mutunga o ētahi wā, arā o ngā tau, he nui tāna ope, he nui ngā taonga.

14 "I aua wā he tokomaha e whakatika ki te kīngi o te tonga. Ka whakakake anō ngā tama tutū o tōu iwi, kia tutuki ai te kite rā; otiia ka taka rātou. 15 Heoi, ka haere mai te kīngi o te raki; ka haupūria ake anō he pukepuke e ia, ā, ka riro i a ia te pā he nui rawa nei te taiepa. E kore anō ngā ringa o te tonga e ū, e kore anō tāna iwi i whiriwhiri ai, kāhore he kaha e ū ai. 16 Otiia, ko tēnei ka haere mai nei ki a ia, ka mahia e ia tāna e pai ai, e kore anō tētahi e tū ki tōna aroaro. Nā, ka tū ia ki te whenua ātaahua, ā, kei tōna ringa te whakangaromanga. 17 Ka anga anō tōna mata, ka mea kia haere mai ia i runga i te kaha o tōna kīngitanga katoa, me te hunga tika anō hei hoa mōna; nā, ka mahi ia i tāna e pai ai. Ka hōmai anō e ia ki a ia te tamāhine a ngā wāhine, hei takakino māna. Otiia, e kore tērā e tū, e kore hoki e mahi mōna. 18 I muri i tēnei ka tahuri tōna mata ki ngā motu, ā, he maha e riro i a ia. Otiia, mā tētahi rangatira e mea kia mutu te ingoa kino e tāpaea ana e ia. Āe rā, ka meinga e ia tāna whakaingoa kino kia hoki ki a ia anō. 19 Kātahi tōna mata ka tahuri atu ki ngā pā o tōna whenua; otiia ka tūtuki ōna waewae, ā, ka hinga ia, kore ake e kitea.

20 "Kātahi ka tū ake i tōna wāhi tētahi māna e mea he kaitono takoha kia takahi i roto i te korōria o te kīngitanga. Otiia, kia torutoru ake ngā rā ka whakangaromia ai, kāhore he riri, kāhore hoki he whawhai. 21 Ka whakatika ake anō ki runga ki tōna wāhi tētahi tangata e whakahāweatia ana, ehara nei te korōria o te rangatiratanga i te mea hoatu ki a ia. Ka haere mai ia i te wā āta noho, ā, ka riro i a ia te kīngitanga, nā te patipati. 22 Ā, ka taupokina rātou e ngā ringa o te waipuke i tōna aroaro, mongamonga noa rātou; me te rangatira anō hoki o te kawenata. 23 I muri anō i tāna whakaaetanga kōrero ka mahi tinihanga ia. Ka haere mai hoki ia, ā, ka kaha, he torutoru anō hoki āna tāngata. 24 Hei te wā āta noho ka tae mai ia ki ngā wāhi mōmona rā anō o te kāwanatanga; ka mahia e ia ngā mea kīhai i mahia e ōna mātua, e ngā mātua o ōna mātua; ka tītaria anō e ia ngā mea parakete, ngā mea pāhua, ngā taonga, ki roto ki a rātou. Āe rā, ka whakaaroa anō e ia ōna whakaaro mō ngā pā, ā, kia taka rā anō tētahi tāima.

25 "Ka whakaohokia anō e ia tōna kaha me tōna māia ki te whawhai ki te kīngi o te tonga, he nui te ope; ka oho anō hoki te kīngi o te tonga, ka whawhai, he ope nui atu, he kaha atu; otiia e kore ia e tū. Nō te mea ka whakaaroa e rātou he whakaaro kino mōna. 26 Inā, ka pakaru ia i te hunga i kai i tāna wāhi kai, ko te taua hoki a tērā kei te waipuke te rite. He tokomaha anō e hinga, mate rawa. 27 Nā, ko ēnei kīngi tokorua, ko ō rāua ngākau ka mea mō te kino, ā, ka kōrero teka rāua i te tēpu kotahi; otiia kāhore he painga; ka noho tonu mai hoki te mutunga, hei te wā i whakaritea. 28 Hei reira ia ka hoki ki tōna whenua me ngā taonga maha; ā, ko tōna ngākau ka mea ki te takahi i te kawenata tapu; ka mahi ia i tāna e pai ai, ā, ka hoki atu ki tōna whenua.

29 "I te wā i whakaritea ka hoki ia, ā, ka haere mai ki te tonga; otiia e kore e rite tō muri nei ki tō mua rā. 30 Nō te mea ka rere mai ngā kaipuke o Kitimi ki te whawhai ki a ia. Nā, ka pōuri ia, ā, ka hoki, ka riri ki te kawenata tapu, ā, ka mahi ia i tāna e pai ai; ā, ka tino hoki ia, ka whai whakaaro ki te hunga i whakarērea ai te kawenata tapu.

31 "Ka ara anō ētahi ringa hei whakauru mōna, ā, ka whakapokea te wāhi tapu, arā te wāhi kaha, ka whakakāhoretia anō e rātou te patunga tapu, te mea tūturu, ka tū anō i a rātou te mea whakarihariha, te mea whakangaro. 32 Nā, ko te hunga e mahi kino ana ki te kawenata ka whakangaua kētia e ia, he mea whakapati nāna; ko te hunga ia e mōhio ana ki tō rātou Atua, ka kaha rātou, ka mahi i ngā mahi.

33 "Nā, ko te hunga whakaaro nui i roto i te iwi, he tokomaha a rātou e whakaako ai. Otiia, he maha ngā rā e hinga ai rātou i te hoari, i te mura, i te whakarau, i te pāhua. 34 Ā, ka hinga rātou, ka āwhinatia mai rātou, he iti ia te āwhina. He tokomaha ia e piri ki a rātou, he mea whakapati. 35 Ka hinga anō ētahi o te hunga mātau, he mea e tahia ai tō rātou para, e pokekore ai, e mā ai rātou, ā taea noatia te wā a te whakamutunga. Nō te mea ko taua mea mō te wā rā anō i whakaritea.

36 "Ka mahia anō e te kīngi tāna e pai ai; ka whakaneke ake anō i a ia, ka whakanui i a ia ki runga ake i ngā atua katoa, he whakamīharo anō āna whakapehapeha mō te Atua o ngā atua. Ka kake anō ia, taea noatia te whakapōtonga o te riri. Ka mahia hoki te mea i whakaritea. 37 E kore anō ia e whai whakaaro ki ngā atua o ōna mātua, e hiahia rānei ki te wahine, e kore anō e whai whakaaro ki tētahi atua. Nō te mea ko ia tāna e whakanui ai ki runga ake i te katoa. 38 Otiia, i tōna wāhi anō ka whakahōnoretia e ia te atua o ngā wāhi kaha; he atua kīhai i mōhiotia e ōna mātua tāna e whakahōnore ai ki te kōura, ki te hiriwa, ki te kōhatu utu nui, ki ngā mea e matenuitia ana. 39 Ko tāna tēnei e mea ai i ngā wāhi tino kaha, ā, ko tōna hoa ko tētahi atua kē. Ko te tangata e whakaae ana ki a ia ka whakanuia e ia ki te korōria. Ā, ka meinga rātou e ia hei kāwana mō ngā tāngata tokomaha ka wehewehea anō hoki e ia te whenua mō tētahi utu."

Te Wā o te Mutunga

40 "Ā, i ngā wā o te mutunga ka whawhai te kīngi o te tonga ki a ia; ā, ka kōkiri mai te kīngi o te raki ānō he paroro te rite, me ngā hāriata, me ngā kaieke hōiho, me ngā kaipuke maha; ā, ka tomo ia ki ngā whenua, ka pāha me te waipuke, ā, tika tonu atu. 41 Ka tae anō ia ki te whenua ātaahua, ā, he maha ngā whenua e hinga. Ko ēnei ia e mawhiti i roto i tōna ringa, ko Ēroma, ko Moapa, ko ngā upoko o ngā tama a Āmona. 42 Ka totoro anō tōna ringa ki ngā whenua; e kore anō te whenua o Īhipa e mawhiti. 43 Otiia, ka noho ko ia hei rangatira mō ngā taonga, arā mō te kōura, mō te hiriwa, mō ngā mea katoa o Īhipa e matenuitia ana; ā, ka whai ngā Rūpimi me ngā Etiopiana i ōna takahanga. 44 Otiia, ka raruraru ia i ngā kōrero i te rāwhiti, i te raki; nā, he nui te riri e puta mai ai ia, ā, he tokomaha ana e whakangaro ai, e huna ai. 45 Ā, ka whakatūria e ia ngā tēneti o tōna whare kīngi, ki waenganui o te moana, o te maunga tapu ātaahua; otiia ka tae ia ki tōna mutunga, kāhore hoki he āwhina mōna."