Daniel 2

1 Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl. 2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem. 3 Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen. 4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad. 5 Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou. 6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte. 7 Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme. 8 Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen. 9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti. 10 Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi. 11 Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají. 12 Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské. 13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli. 14 Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské. 15 A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi. 16 Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi. 17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým, 18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými. 19 I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému. 20 Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest. 21 A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum. 22 On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá. 23 Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám. 24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím. 25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí. 26 Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho? 27 Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti. 28 Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest: 29 Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest. 30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl. 31 Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný. 32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi, 33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny. 34 Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je. 35 A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi. 36 Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi: 37 Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu. 38 A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá. 39 Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi. 40 Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko. 41 Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou. 42 Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné. 43 A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou. 44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky, 45 Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho. 46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu. 47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto. 48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými. 49 Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.

Tā Nepukaneha Moemoeā

1 Nā, i te rua o ngā tau o te kīngitanga o Nepukaneha ka moea ētahi moe e Nepukaneha; raruraru tonu iho tōna wairua, rere atu ana te moe i a ia. 2 Kātahi te kīngi ka kī atu kia karangatia ngā tohunga māori, ngā kaititiro whetū, ngā tohunga mākutu, ngā Karari, hei whakaatu i āna moe ki te kīngi. Nā, haere ana mai rātou, tū ana i te aroaro o te kīngi. 3 Nā, ka mea te kīngi ki a rātou, "Kua moea e ahau he moe, ā, raruraru ana tōku wairua, e mea ana kia mōhio ki taua moe."

4 Kātahi ka kōrero Hīriani mai ngā Karari ki te kīngi, "E te kīngi, kia ora tonu koe. Kōrerotia mai te moe ki āu pononga, ā, mā mātou e whakaatu tōna tikanga."

5 Ka whakahoki te kīngi, ka mea ki ngā Karari, "Kua ngaro taua mea i ahau; ki te kore e whakakitea mai e koutou ki ahau te moe me tōna tikanga hoki, ka haehaea koutou, ā, ka meinga ō koutou whare hei pūranga paru. 6 Ki te whakaaturia mai ia e koutou te moe me tōna tikanga, ka riro āku hākari mā koutou, ngā utu, me te hōnore nui; nā, whakaaturia mai te moe ki ahau, me tōna tikanga anō."

7 Nā, ka whakahoki tuarua rātou, ka mea, "Mā te kīngi e kōrero te moe ki āna pononga, ā, mā mātou e whakaatu tōna tikanga."

8 Ka whakautua e te kīngi, ka mea ia, "E mōhio rawa ana ahau e whai ana koutou kia roa, nō te mea ka kite koutou kua ngaro taua mea i ahau. 9 Ki te kore ia e whakaaturia mai e koutou te moe ki ahau, kotahi tonu te ture mō koutou. Nō te mea he teka, he tinihanga ngā kupu kua rite nā i a koutou hei kōrero mai ki tōku aroaro, ā, kia puta kē rā anō te wā. Nā reira kōrerotia mai te moe ki ahau, ā, ka mōhio ahau e taea ana anō e koutou te whakaatu tōna tikanga ki ahau."

10 Nā, ka whakahoki ngā Karari ki te aroaro o te kīngi, ka mea, "Kāhore he tangata i runga i te whenua hei whakaatu i te mea a te kīngi. Kāhore anō hoki he kīngi, kāhore he rangatira, kāhore he ariki, i ui i ngā mea pēnei ki tētahi tohunga māori, ki tētahi kaititiro whetū, ki tētahi Karari rānei. 11 He mea tupua rawa hoki tēnei e uia nei e te kīngi, kāhore atu hoki he kaiwhakaatu ki te kīngi, ko ngā atua anake, ehara nei ki te kikokiko tō rātou nohoanga."

12 Nā reira i riri ai te kīngi, nui atu te riri, kīia iho e ia ngā tāngata whakaaro nui katoa o Papurōna kia whakangaromia. 13 Heoi, kua puta te ture kia patua ngā tāngata whakaaro nui; ā, ka rapua a Raniera rātou ko ōna hoa kia patua.

14 Nā, he mōhio, he nui te whakaaro, i oho ai a Raniera ki a Arioko, ki te rangatira o ngā kaitiaki a te kīngi, i puta nei ki te patu i ngā tāngata whakaaro nui o Papurōna. 15 I oho ia, i mea ki a Arioko, ki tā te kīngi rangatira, "He aha i hohoro ai te ture i te kīngi?" Kātahi taua mea ka whakaaturia e Arioko ki a Raniera. 16 Nā, ka haere a Raniera ki roto, ka mea ki te kīngi kia whakaritea he wā ki a ia, ā, ka whakaaturia e ia te tikanga ki te kīngi.

Ka Whakaatua e Ihowā te Moemoeā o Nepukaneha

17 Kātahi ka haere a Raniera ki tōna whare, ka whakakite i taua mea ki ōna hoa ki a Hanania, ki a Mihāera, ki a Atāria. 18 Kia īnoia ai e rātou he mahi tohu i te Atua o te rangi, he mea mō tēnei mea ngaro; kei mate tahi a Raniera rātou ko ōna hoa, me ērā atu tāngata whakaaro nui o Papurōna. 19 Kātahi ka whakakitea mai taua mea ngaro ki a Raniera, he mea moemoeā i te pō. Nā, whakapai ana a Raniera ki te Atua o te rangi. 20 I oho a Raniera, i mea:

"Kia whakapaingia te ingoa o te Atua ā ake ake;

nōna hoki te whakaaro nui me te kaha.

21 E whakaputaia kētia ana hoki e ia ngā wā me ngā rā,

e whakakāhoretia ana e ia ngā kīngi.

E whakatūria ana anō ngā kīngi e ia,

e hōmai ana e ia te whakaaro nui ki te hunga whakaaro nui,

te mātauranga anō ki te hunga e mātau ana ki te whakaaro.

22 E whakapuakina ana e ia ngā mea hōhonu, ngā mea ngaro;

e mātau ana ia ki ngā mea o te pōuri;

kei a ia te nohoanga o te mārama.

23 Whakawhetai tonu ahau ki a koe,

whakamoemiti tonu ki a koe, e te Atua o ōku mātua,

nāu nei hoki i hōmai he whakaaro nui, he kaha ki ahau,

ā, kua whakaatu mai nei koe ki ahau i ngā mea i īnoi ai mātou ki a koe,

kua whakaaturia nei hoki e koe te mea a te kīngi ki a mātou."

Ka Whakahuatia, ka Whakamāramatia te Moemoeā e Raniera

24 Nā reira i haere ai a Raniera ki roto, ki a Arioko, ki tā te kīngi i whakarite ai hei whakangaro mō ngā tāngata whakaaro nui o Papurōna; haere ana ia, ā, ko tāna kupu tēnei ki a ia, "Kaua e whakangaromia ngā tāngata whakaaro nui o Papurōna; kawea ahau ki te aroaro o te kīngi, ā, māku e whakakite te tikanga ki te kīngi."

25 Kātahi ka hohoro tonu a Arioko ka kawe i a Raniera ki te aroaro o te kīngi; ko tāna kupu anō tēnei ki a ia: "Kua kitea e ahau he tangata i roto i ngā whakarau o Hūrā hei whakakite i te tikanga ki te kīngi."

26 Ka oho te kīngi, ka mea ki Raniera, ko tōna ingoa nei ko Peretehatara, "E taea rānei e koe te whakaatu mai te moe i kitea e ahau, me tōna tikanga anō ki ahau?"

27 Ka whakahoki a Raniera i te aroaro o te kīngi, ka mea, "E kore taua mea ngaro i uia rā e te kīngi e taea te whakaatu ki te kīngi e te hunga whakaaro nui, e ngā kaititiro whetū, e ngā tohunga māori, e ngā tohunga tūāhu rānei; 28 engari, tērā te Atua kei te rangi hei whakaatu i ngā mea ngaro; ā, kua whakakitea e ia ki a Kīngi Nepukaneha ngā mea e puta mai i ngā rā whakamutunga. Ko tāu moe tēnei, me ngā mea i kitea e tōu māhunga, i runga i tōu moenga:

29 "Ko koe ia e te kīngi, i puta ake ōu whakaaro ki tōu ngākau i runga i tōu moenga mō ngā mea e puta mai ā mua. E whakakitea ana ki a koe e te kaiwhakaatu o ngā mea ngaro, ngā mea e puta ā mua. 30 Ko ahau nei ia, ehara i te mea he nui atu ōku whakaaro i o tētahi tangata ora, i whakapuakina ai tēnei mea ngaro ki ahau; engari kia whakakitea ai tōna tikanga ki te kīngi, kia mōhio ai hoki koe ki ngā whakaaro o tōu ngākau.

31 "Nā, i titiro koe, e te kīngi, nā, ko tētahi whakapakoko nui. Nā, ko taua whakapakoko, he mea nui, he nui atu tōna kanapa, i tū i tōu aroaro; ā, ko tōna āhua he hanga whakamataku rawa. 32 Ko taua whakapakoko, he kōura parakore tōna pane, ko tōna uma, ko ōna ringa, he hiriwa, ko tōna kōpū, ko ōna hūhā he parāhi, 33 ko ōna waewae he rino, ko ōna raparapa he rino tētahi wāhi, he uku tētahi wāhi.

34 "Titiro tonu atu koe, nā, ko tētahi kōhatu, he mea tapahi mai, kāhore hoki he ringa, āki tonu ki te whakapakoko, ki ōna raparapa, he rino nei tētahi wāhi, he uku tētahi wāhi, wāhia pūtia iho. 35 Kātahi ka mongamonga ngātahi te rino, te uku, te parāhi, te hiriwa, te kōura; kua rite ki te pāpapa o ngā patunga wīti i te raumati; kāhakina ana e te hau, ā, kāhore noa iho i kitea he wāhi mō aua mea. Nā, ko te kōhatu i ākina ai te whakapakoko, kua meinga hei maunga nui, kapi ana te whenua katoa i a ia.

36 "Ko te moe tēnei; nā, me kōrero tōna tikanga e mātou ki te aroaro o te kīngi. 37 Ko koe, e te kīngi, te kīngi o ngā kīngi, kua hōmai hoki e te Atua o te rangi he kīngitanga ki a koe, he kaha, he mana, he korōria. 38 Nā, ko ngā wāhi katoa e nohoia ana e ngā tama a te tangata, ko ngā kararehe o te pārae, ko ngā manu o te rangi, hōmai ana e ia ki tōu ringa, kua oti anō koe te mea e ia hei rangatira mō rātou katoa. Ko koe taua pane kōura.

39 "Nā, ka puta ake tētahi atu kīngitanga i muri i a koe; iti iho i a koe, me tētahi atu, arā te tuatoru o ngā kīngitanga, he parāhi, ā, ka kāwana tērā i te whenua katoa. 40 Nā, ko te whā o ngā kīngitanga ka rite ki te rino te kaha; he mea wāwāhi hoki te rino, e taea anō e ia ngā mea katoa. Ka rite ki tā te rino e wāwāhi nei i ēnei katoa tāna wāwāhi, tāna kuru.

41 "Nā, i kite nā koe i ngā raparapa, i ngā matimati, he uku nā te kaipokepoke tētahi wāhi, he rino tētahi wāhi, ka wehea te kīngitanga; ka mau anō ia he kaha rino i roto, ka pērā anō me te rino i kitea e koe e whakauruuru ana ki te uku paru nā. 42 Nā, ko ngā matimati o ngā raparapa rā, he rino nei tētahi wāhi, he uku tētahi wāhi, ka pēnā anō te kīngitanga, he kaha tētahi wāhi, ko tētahi wāhi he pākarukaru. 43 Nā, i kite atu nā koe i te rino e whakauru ana ki te uku paru nā, ka whakauru anō rātou ki roto ki ngā uri tāngata. E kore ia e piri tētahi ki tētahi, ka rite ki te rino e kore nei e uru ki te uku.

44 "Nā, i ngā rā o ēnei kīngi, ka whakatūria e te Atua o te rangi he kīngitanga e kore e ngaro, e kore anō hoki tōna mana e waiho ki tētahi atu iwi; engari ko tērā hei wāhi, hei whakamōtī i ēnei kīngitanga katoa, ko ia anō ka tū tonu ā ake ake. 45 Nā, i kite nā koe he mea tapahi mai te kōhatu i roto i te maunga, kāhore hoki he ringa, ā, mongamonga noa i a ia te rino, te parāhi, te uku, te hiriwa, te kōura. E whakapuakina ana e te Atua nui ki te kīngi ngā mea e puta ā mua. Nā, tūturu rawa te moe, pūmau tonu tōna tikanga."

Ka Hāpaitia a Raniera rātou ko ōna Hoa

46 Ko te tino tāpapatanga iho o Kīngi Nepukaneha, koropiko ana ki a Raniera, whakahaua tonutia iho e ia kia whakaherea he whakahere, he whakakakara reka ki a ia. 47 I oho te kīngi ki a Raniera, i mea, "Tika rawa, ko tōu Atua te Atua o ngā atua, te Ariki o ngā kīngi, te kaiwhakapuaki o ngā mea ngaro, ka taea nei hoki e koe te whakapuaki tēnei mea ngaro."

48 Kātahi ka meinga e te kīngi a Raniera hei tangata rahi, he maha anō ngā hākari nui i hōmai e ia ki a ia, ā, meinga ana ia hei kāwana mō te kāwanatanga katoa o Papurōna, hei tino kāwana mō ngā tāngata whakaaro nui katoa o Papurōna. 49 Nā, ka tono a Raniera ki te kīngi, ā, whakaritea ana e ia a Hataraka, a Mehaka, a Apereneko hei kaitirotiro mō ngā mea o te kāwanatanga o Papurōna. Ko Raniera ia i noho ki te kūwaha o te kīngi.