Daniel 7

1 Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy. 2 Mluvil Daniel a řekl? Viděl jsem u vidění svém v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém. 3 A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od druhé rozdílná. 4 První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vznášela od země, tak že na nohách jako člověk státi musila, a srdce lidské dáno jest jí. 5 A aj, jiná šelma druhá podobná nedvědu, kteráž panství jedno vyzdvihla, a tři žebra v ústech jejích, mezi zuby jejími, a tak mluveno bylo k ní: Vstaň, nažer se hojně masa. 6 Potom jsem viděl, a aj, jiná podobná pardovi, kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém, a čtyřhlavá byla šelma ta, jíž moc dána byla. 7 Potom viděl jsem u viděních nočních, a aj, šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná, mající zuby železné veliké, kteráž zžírala a potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala; a ta byla rozdílná ode všech šelm, kteréž byly před ní, a měla rohů deset. 8 Pilně jsem šetřil těch rohů, a hle, roh poslední malý vyrostal mezi nimi, a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním; a aj, oči podobné očím lidským v rohu tom, a ústa mluvící pyšně. 9 Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící. 10 Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly. 11 Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni. 12 A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času. 13 Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl. 14 I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší. 15 I zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla, a vidění má předěsila mne. 16 Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících, a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci. I pověděl mi, a výklad řečí mi oznámil: 17 Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země, 18 A ujmou království svatých výsostí, kteříž obdržeti mají království až na věky, a až na věky věků. 19 Tedy žádostiv jsem byl zprávy o šelmě čtvrté, kteráž rozdílná byla ode všech jiných, hrozná velmi; zubové její železní, a pazoury její ocelivé, kteráž zžírala, potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala. 20 Tolikéž o rozích desíti, kteříž byli na hlavě její, a o posledním, kterýž vyrostl, a před ním spadli tři; o tom rohu, pravím, kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně, a byl na pohledění větší než jiní. 21 Viděl jsem, an roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je, 22 Až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým výsostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi. 23 Řekl takto: Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi, kteréž rozdílné bude ode všech království, a zžíře všecku zemi, a zmlátí ji a potře ji. 24 Rohů pak deset znamená, že z království toho deset králů povstane, a poslední povstane po nich, kterýž bude rozdílný od prvních, a poníží tří králů. 25 A slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů. 26 V tom bude soud osazen, a panství jeho odejmou, vypléní a vyhladí je docela. 27 Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou. 28 Až potud konec té řeči. Mne pak Daniele myšlení má velice zkormoutila, a krása má proměnila se při mně, slovo však toto v srdci svém zachoval jsem.

Te Kitenga a Raniera i ngā Kararehe e Whā

1 I te tuatahi o ngā tau o Perehatara kīngi o Papurōna he moe tā Raniera, he kite nā tōna māhunga, i runga i tōna moenga. Nā, tuhituhia ana e ia te moe, ā, kōrerotia ana ngā upoko o ngā kōrero.

2 I kōrero a Raniera, i mea: He putanga ki ahau i te pō, ka kite ahau, nā, ko ngā hau e whā o te rangi e ngangare ana i runga i te Moana Nui. 3 Nā, ka puta ake e whā ngā kararehe nunui i te moana, rerekē tonu tētahi i tētahi.

4 Ko te tuatahi i rite ki te raiona, he parirau ēkara ōna. Titiro tonu atu ahau ā hūtia noatia atu ōna parirau, ā, ka whakarewaina atu ia i te whenua, ka meinga kia tū i runga i ngā waewae e rua, ānō he tangata, ā, i hōmai hoki he manawa tangata ki a ia.

5 Nā, ko tētahi atu kararehe, ko te tuarua, kei te pea te rite, ara ana ia ko tētahi taha ōna, e toru anō ngā rara i tōna māngai, i ōna niho; ā, ka mea ake rātou ki a ia, "Whakatika, kia nui te kikokiko e kainga e koe."

6 I muri i tēnei ka titiro atu ahau nā, ko tētahi anō, kei te reparo te rite. E whā ngā parirau manu i tōna tuarā; e whā ngā pane o taua kararehe; kua tukua anō te rangatiratanga ki a ia.

7 I muri i tēnei ka kite ahau i roto i ngā moemoeā o te pō, nā, ko te tuawhā o ngā kararehe, he hanga whakawehi he mea whakamataku, he kaha noa atu; he niho rino ōna, he mea nunui; kei te kai, kei te wāwāhi ā mongamonga noa, ko te toenga takatakahia ana e ōna waewae; ā, he rerekē ia i ērā atu kararehe katoa i mua i a ia; ā, kotahi tekau ōna haona.

8 I whakaaroa e ahau ngā haona, nā, kua puta ake tētahi atu haona, he mea iti, i roto i ērā, nā, unuhia ake ana i tōna aroaro, he mea unu ake i ngā pūtake, e toru o ngā haona tuatahi rā. Nā, he kanohi i roto i taua haona nei, he mea rite ki ngā kanohi tangata, me te māngai hoki e kōrero ana i ngā mea nunui.

Te Whakawātanga i te Aroaro o te Tuaiho Onamata

9 I titiro ahau,

ā whakaritea mai rā anō ngā torōna,

kua noho te Tuaiho Onamata.

Ko tōna kākahu mā tonu me he hukarere,

ko ngā makawe o tōna māhunga;

me te huruhuru hipi kua oti te whakamā;

ko tōna torōna he mura ahi,

ā, ko ōna wīra he ahi e kā ana.

10 I pupū mai he awa ahi,

i rere mai i tōna aroaro.

Mano iho, mano iho āna kaimahi, tini,

tini whāioio e tū ana i tōna aroaro.

Kua noho te whakawā,

kua tuwhera ngā pukapuka.

11 I titiro anō ahau i reira, he reo hoki nō ngā kupu nunui i kōrerotia e te haona. Titiro tonu ahau, ā, whakamatea noatia iho te kararehe, ko tōna tinana whakangaromia iho, ā, tukua ana ia kia tahuna ki te ahi. 12 Ko ērā atu o ngā kararehe, i whakakāhoretia tō rātou kāwanatanga. Otiia, i whakaroaina atu tō rātou ora mō tētahi wā, mō tētahi tāima.

13 I kite ahau i roto i ngā moemoeā o te pō, nā, ko tētahi e rite ana ki te Tama a te tangata e haere mai ana me ngā kapua anō o te rangi. Kua tae mai ki te Tuaiho Onamata, kua kawea anō ki tōna aroaro. 14 I tukua anō ki a ia he kāwanatanga, he korōria, he kīngitanga, kia mahi ai ngā tāngata katoa, ngā iwi, ngā reo, ki a ia. Ko tōna kāwanatanga he kāwanatanga mau tonu, e kore e pahemo; e kore anō tōna kīngitanga e ngaro.

Ka Whakamāramatia ngā Kitenga o Raniera

15 Nā, ko ahau, ko Raniera, i pōuri tōku wairua i waenganui i tōku tinana, raruraru ana ahau i ngā mea i kitea e tōku māhunga. 16 I whakatata ahau ki tētahi o te hunga e tū ana i reira, i ui ki a ia ki te tika o tēnei katoa. Heoi, ka kōrerotia e ia ki ahau, ā, ka meinga ahau kia mōhio ki te tikanga o ngā mea: 17 "Ko ēnei kararehe nunui, ko ngā mea e whā nei, he kīngi, e whā, tērā e puta ake i te whenua. 18 Otiia ka riro te kīngitanga i te hunga tapu a te Runga Rawa, ka mau anō hoki te kīngitanga ki a rātou ā ake ake."

19 Kātahi ahau ka mea kia mōhio ki te tika o te tuawhā o ngā kararehe i rerekē nei i ērā atu katoa, he nui rawa nei te wehi, ko ōna niho he rino, ko ōna maikuku he parāhi, o tērā i kai rā, i wāwāhi rā ā mongamonga noa, ā, takatakahia ana te toenga ki ōna waewae; 20 o ngā haona kotahi tekau hoki i tōna pane, o tērā atu hoki i puta ake rā, ā, taka ana ētahi e toru i tōna aroaro – arā taua haona he kanohi nei ōna, he māngai, he nui atu nei ngā kōrero, ko tōna āhua māia atu i tō ōna hoa. 21 I titiro ahau, nā, kua whawhai taua haona ki te hunga tapu, ā, taea ana rātou e ia, 22 ā tae noa ki te taenga mai o te Tuaiho Onamata, ki te hōmaitanga hoki o te whakawā ki te hunga tapu a te Runga Rawa; ā, ka tae mai te wā i riro ai te kīngitanga i te hunga tapu.

23 Ko tāna kupu tēnei: "Ko te tuawhā o ngā kararehe, he tuawhā tērā nō ngā kīngitanga i runga i te whenua, ka rerekē i ngā kīngitanga katoa, ka pau i a ia te whenua katoa, ka takatakahia e ia, ka wāwāhia, ā mongamonga noa. 24 Nā, ko ngā haona kotahi tekau, tērā e ara ake i tēnei kīngitanga kotahi tekau ngā kīngi; ā, ka ara ake anō tētahi i muri i a rātou, ka rerekē anō ia i ō mua, ā, e toru ngā kīngi e taea e ia. 25 Tērā e nui āna kupu mō te Runga Rawa, ā, ka tau i a ia te māuiui ki te hunga tapu a te Runga Rawa; ka mea hoki ia kia whakariroia kētia ngā wā me te ture; ka tukua anō ēnei ki tōna ringa, kia taka rā anō he wā, me ētahi wā, me te hāwhe wā. 26 Otiia ka noho te whakawā, ā, ka whakakāhoretia tōna kīngitanga, mōtī iho, ngaro iho ā taea noatia te mutunga. 27 Ā, ka hoatu te kīngitanga me te kāwanatanga me te nui o te kīngitanga i raro i te rangi katoa ki ngā tāngata o te hunga tapu a te Runga Rawa; ko tōna kīngitanga he kīngitanga mutungakore, ā, ka mahi ngā kāwanatanga katoa, ka whakarongo ki a ia."

28 "I konei te mutunga o te mea. Nā, ko ahau, ko Raniera, nui atu tōku raruraru i ōku whakaaro, puta kē ana tōku mata; heoi, puritia iho e ahau taua mea i roto i tōku ngākau."