Lucas 9

1 I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali. 2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné. 3 A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte. 4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte. 5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim. 6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy. 7 Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých, 8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal. 9 I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti. 10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida. 11 To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval. 12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém. 13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů? 14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti. 15 I učinili tak, a posadili se všickni. 16 A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup. 17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů. 18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové? 19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal. 20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího. 21 A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili, 22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti. 23 I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne. 24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji. 25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal? 26 Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů. 27 Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží. 28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil. 29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí. 30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš. 31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě. 32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním. 33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví. 34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku. 35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte. 36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli. 37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý. 38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám. 39 A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím. 40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli. 41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého. 42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho. 43 I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým: 44 Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské. 45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu. 46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší. 47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe, 48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký. 49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi. 50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest. 51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma, 52 Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu. 53 I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma. 54 A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil? 55 A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu. 56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka. 57 Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš. 58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil. 59 I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého. 60 I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží. 61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém. 62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.

Ka Tonoa e Īhu ngā Ākonga Tekau mā rua

1 Nā, ka karangatia e ia te tekau mā rua, ka hoatu ki a rātou he kaha, he mana, e peia ai ngā rēwera katoa, e ora ai ngā mate. 2 Ā, tonoa ana rātou e ia ki te kauwhau i te rangatiratanga o te Atua, ki te whakaora hoki i te hunga e mate ana. 3 I mea anō ia ki a rātou, "Kaua tētahi mea e mauria ki te ara, kaua he tokotoko, kaua he pūtea, kaua he taro, kaua he moni; kaua anō e takiruatia he koti. 4 Ā, ka tomo koutou ki tētahi whare, hei reira noho ai, ā, haere noa i reira. 5 Ā, ki te kāhore ētahi e manako ki a koutou, ina haere atu koutou i taua pā, ruia atu te puehu o ō koutou waewae, hei mea whakaatu ki a rātou."

6 Nā, ko tō rātou mawehetanga atu, ka hāereerea e rātou ngā kāinga, me te kauwhau i te rongopai, me te whakaora i ngā wāhi katoa.

Te Pororaru o Herora

7 Ā, ka rongo a Herora tetaraki i ngā mea katoa i meinga e ia; ā, he nui tōna pororaru, nō te mea ki tā ētahi kī, kua ara mai a Hoani i te hunga mate. 8 Ki tā ētahi, kua puta mai a Irāia; ki tā ētahi, kua ara mai tētahi o ngā poropiti onamata. 9 Nā, ka mea a Herora, "I pōutoa e ahau te mātenga o Hoani; ko wai hoki tēnei mōna nei ēnei kōrero ka rangona nei e ahau?" Ā, ka whai ia kia kite i a ia.

Ka Whāngaia e Īhu te Rima Mano

10 Ā, nō te hokinga mai o ngā āpōtoro, ka kōrerotia ki a ia ngā mea katoa i mea ai rātou. Ā, ka tango ia i a rātou, ka haere ko rātou anake ki tētahi pā, ko Petahaira te ingoa. 11 Otirā, i te kitenga o ngā mano, ka aru i a ia; ā, ka manaaki ia i a rātou, ka kōrerotia ki a rātou te rangatiratanga o te Atua, whakaorangia ana hoki e ia te hunga e mea ana kia rongoātia.

12 Nā, kua tītaha haere te rā; ā, ka haere mai te tekau mā rua, ka mea ki a ia, "Tonoa te mano, kia haere ai ki ngā kāinga, ki ngā whenua i tētahi taha, i tētahi taha, moe ai, ki te mea kai hoki mā rātou; he wāhi koraha hoki tēnei i a tātou nei."

13 Ā, ka mea ia ki a rātou, "Mā koutou e hoatu he kai mā rātou."

Ka mea rātou, "Heoi anō a mātou e rima ngā taro, e rua ngā ika; ki te kāhore anō ia mātou e haere ki te hoko kai mā tēnei iwi katoa." 14 (Me te mea anō, e rima mano ngā tāne.)

Ka mea ia ki āna ākonga, "Meinga rātou kia noho, kia rima tekau ki te nohoanga." 15 Ā, pērā ana rātou, meinga katoatia ana kia noho. 16 Nā, ka mau ia ki ngā taro e rima, ki ngā ika e rua, ka titiro ake ki te rangi, ka whakapai i aua mea, ka whawhati, ka hoatu ki ngā ākonga kia whakatakotoria atu mā te mano. 17 Nā, ka kai rātou, ka mākona katoa; ā, kotahi tekau mā rua ngā kete i kohia ake e rātou, he toenga nā rātou nō ngā whatiwhatinga.

Te Pānuitanga a Pita mō Īhu

18 Ā, i a ia e īnoi ana ko ia anake, i a ia anō āna ākonga; nā, ka ui ia ki a rātou, ka mea, "Ko wai ahau ki te kī a te mano?"

19 Nā, ka whakahoki rātou, ka mea, "Ko Hoani Kaiiriiri, ki tā ētahi ia; ko Irāia, ki tā ētahi; kua ara mai tētahi o ngā poropiti onamata."

20 Nā, ka mea ia ki a rātou, "Ki tā koutou nā kī, ko wai ahau?"

Ka whakahoki a Pita, ka mea, "Ko te Karaiti a te Atua."

Ka Kōrero a Īhu mō Tōna Mamaetanga me Tōna Matenga

21 Kātahi ia ka whakatūpato i a rātou, ka mea, "Kia kaua tēnei e kōrerotia ki te tangata." 22 I mea anō ia, "Kua takoto te tikanga kia maha ngā mamae o te Tama a te tangata, kia whakakāhoretia anō ia e ngā kaumātua, e ngā tohunga nui, e ngā karaipi, kia whakamatea, ā, i te toru o ngā rā ka whakaarahia."

23 I mea anō ia ki a rātou katoa, "Ki te mea tētahi kia haere mai i muri i ahau, me whakakāhore ia e ia anō, me amo tōna rīpeka i ngā rā katoa, ka aru ai i ahau. 24 Ki te whai hoki tētahi kia ora, ka mate ia; otirā, ki te mate tētahi, mōna i whakaaro ki ahau, ka ora ia. 25 He aha oti te pai ki te tangata, ki te riro i a ia te ao katoa, ā, ka ngaro ko ia anō, ka riro rānei i te hē? 26 Ki te whakamā hoki tētahi ki ahau, ā, ki āku kōrero, ka whakamā anō te Tama a te tangata ki a ia, ina haere mai ia i runga i tōna ake korōria, i te korōria hoki o te Matua, o ngā anahera tapu. 27 Nā, he pono tāku kōrero ki a koutou, tēnei anō ētahi o te hunga e tū nei e kore e pāngia e te mate, kia kite rā anō i te rangatiratanga o te Atua."

Te Whakaahua Kētanga

28 Ā, ka tata ki te waru o ngā rā i muri i ēnei kōrero, ka mau ia ki a Pita, ki a Hoani, ki a Hēmi, ka haere ki runga ki te maunga ki te īnoi. 29 Ā, i a ia e īnoi ana, ka puta kē te āhua o tōna mata, mā tonu tōna kākahu, kanapa tonu. 30 Nā, tokorua ngā tāngata e kōrero tahi ana me ia, ko Mohi rāua ko Irāia, 31 i puta korōria mai, i kōrero anō ki tōna matenga meāke nei rite i a ia ki Hiruhārama. 32 I pēhia hoki a Pita rātou ko ōna hoa e te moe; ā, i tō rātou aranga ake, ka kite i tōna korōria, me ngā tāngata tokorua e tū tahi ana me ia. 33 Ā, i a rāua e mawehe atu ana i a ia, ka mea a Pita ki a Īhu, "E kara, he pai kia noho tātou i konei; nā, kia hangā e mātou ētahi wharau kia toru; kia kotahi mōu, kia kotahi mō Mohi, kia kotahi mō Irāia." (Kīhai ia i mōhio ki tāna i kōrero ai.)

34 Ā, i a ia e kōrero ana i ēnei mea, ka puta he kapua, ā, taumaru iho ana ki a rātou; ā, mataku ana rātou i tō rātou haerenga ki roto ki te kapua. 35 Nā, ka puta mai he reo i te kapua e mea ana, "Ko tāku Tama tēnei, ko tāku i whiriwhiri ai; whakarongo ki a ia!"

36 Ā, nō te putanga o te reo, ko Īhu anake i kitea. Ā, whakarongo puku ana rātou, kīhai hoki i kōrerotia e rātou ki te tangata i aua rā tētahi o ngā mea i kite ai rātou.

Ka Whakaorangia e Īhu te Tama he Wairua Poke Tōna

37 Nā, i te aonga ake o te rā, i a rātou kua tatū iho i runga i te maunga, he rahi te hui i tūtaki ki a ia. 38 Nā, ka karanga tētahi tangata i roto i te mano, ka mea, "Tēnā koa, e te Kaiwhakaako, titiro mai ki tāku tama; ko ia anake hoki tāku. 39 Nā, ka hopu te wairua i a ia, inamata ka hāmama. Nā, ka haehae i a ia, tutū ana te huka i a ia. Whakauaua ana te whakarere i a ia, ā, marū iho ia. 40 Ā, i te īnoi ahau ki āu ākonga kia peia ia ki waho; heoi, kīhai i taea e rātou."

41 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea, "E te uri whakapono kore, parori kē, kia pēhea te roa o tōku noho ki a koutou, o tōku manawanui ki a koutou? Kawea mai tāu tama ki konei."

42 Nā, i a ia e haere mai ana, ka tāia iho ia e te rēwera, haehaea iho. Nā, ka rīria te wairua poke e Īhu, ā, whakaorangia ana te tamaiti, hoatu ana ki tōna pāpā. 43 Oho mauri katoa ana rātou ki te nui o te Atua.

Ka Kōrero anō a Īhu mō Tōna Matenga

Ā, i a rātou e mīharo ana ki ngā mea katoa i meinga e Īhu, ka mea ia ki āna ākonga, 44 "Rongoātia ēnei kōrero ki roto ki ō koutou taringa; meāke hoki tukua te Tama a te tangata ki ngā ringa o ngā tāngata." 45 Otirā, kīhai rātou i mōhio ki tēnei kupu, he mea huna hoki i a rātou, kei kite rātou; i mataku hoki rātou ki te ui ki a ia i taua kupu.

Ko Wai te Nui Rawa

46 Nā, ka puta ake he kōrerorero i roto i a rātou, ko wai o rātou te mea nui rawa. 47 Otirā, i te kitenga o Īhu i te whakaaroaronga a ō rātou ngākau, ka mau ia ki tētahi tamaiti nohinohi, ā, whakatūria ana ki tōna taha, 48 ka mea ki a rātou, "Ki te manako tētahi ki tēnei tamaiti, nā te whakaaro hoki ki tōku ingoa, e manako ana ia ki ahau. Ki te manako hoki tētahi ki ahau, e manako ana ia ki tōku kaitono mai. Nā, ko te iti rawa i roto i a koutou katoa ko ia hei mea nui."

Mō he Kore Rānei mō Īhu Karaiti

49 Nā, ka whakahoki a Hoani, ka mea, "E kara, i kite mātou i tētahi e pei rēwera ana i runga i tōu ingoa; ā, rīria iho e mātou, mōna kāhore e haere tahi tātou."

50 Otirā, i mea a Īhu ki a ia, "Kaua e rīria; ki te mea hoki ehara tētahi i te hoa whawhai nō koutou, nō koutou ia."

Kīhai i Manakohia a Īhu e tētahi Kāinga Hamari

51 Ā, nō ka tata ngā rā mō tōna tangohanga ki runga, ka whakamau tōna kanohi ki te haere ki Hiruhārama, 52 Ā, ka tonoa atu e ia he karere i mua i tōna aroaro; ā, ka haere rātou, ka tomo ki tētahi kāinga o ngā Hamari ki te mea tukunga iho mōna. 53 Heoi, kīhai ērā i manako ki a ia, ko te āhua hoki o tōna kanohi me te mea e haere ana ia ki Hiruhārama. 54 Ā, nō te kitenga o āna ākonga, o Hēmi rāua ko Hoani, ka mea rāua, "E te Ariki, e pai ana rānei koe kia kōrerotia e māua he kāpura kia heke iho i te rangi, hei whakangaro i a rātou?"

55 Otirā, ka tahuri ia, ka rīria rāua, "Kāhore kōrua e mātau nō tēhea wairua kōrua. 56 Kīhai hoki te Tama a te tangata i haere mai ki te whakamate tangata, engari ki te whakaora." Nā, haere ana rātou he kāinga kē.

Te Hunga e Hia-Whai i a Īhu

57 Ā, i a rātou e haere ana i te ara, ka mea tētahi tangata ki a ia, "Ka aru ahau i a koe ki ngā wāhi katoa e haere ai koe."

58 Nā, ko te meatanga a Īhu ki a ia, "He rua o ngā pokiha, he kōhanga o ngā manu o te rangi; tēnā ko te Tama a te tangata hore ōna wāhi e takoto ai tōna mātenga."

59 Ka mea ia ki tētahi atu, "Arumia mai ahau." Ā, ka mea ia, "E te Ariki, tukua ahau kia mātua haere ki te tanu i tōku pāpā."

60 Nā, ka mea a Īhu ki a ia, "Waiho mā ngā tūpāpaku e tanu ō rātou nā tūpāpaku. Ko koe ia me haere ki te kauwhau i te rangatiratanga o te Atua."

61 Ka mea hoki tētahi atu, "E te Ariki, ka aru ahau i a koe; otirā, tukua ahau kia mātua poroporoaki ki te hunga i tōku whare."

62 Otirā, ka mea a Īhu ki a ia, "Ki te pā te ringa o tētahi ki te parau, ā, ka titiro ki muri, e kore ia e tau mō te rangatiratanga o te Atua."