Deuteronômio 28

1 Jestliže pak opravdově poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého, ostříhaje a čině všecka přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, vyvýší tě Hospodin Bůh tvůj nade všecky národy země. 2 A přijdou na tě všecka požehnání tato, a vyplní se při tobě, když jen poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého. 3 Požehnaný budeš v městě, požehnaný i na poli. 4 Požehnaný plod života tvého, úrody země tvé, i plod dobytka tvého, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých. 5 Požehnaný koš tvůj i díže tvá. 6 Požehnaný budeš vcházeje, požehnaný i vycházeje. 7 A učiní Hospodin, že nepřátelé tvoji, kteříž by povstali proti tobě, poraženi budou před tebou; jednou cestou vytáhnou proti tobě, a sedmi cestami před tebou utíkati budou. 8 Přikáže Hospodin požehnání svému, aby s tebou bylo v špižírnách tvých a při všem, k čemu bys koli přičinil ruku svou, a požehná tobě v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě. 9 Vystaví tě sobě Hospodin za lid svatý, jakož zapřisáhl tobě, když ostříhati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, a choditi po cestách jeho. 10 I uzří všickni národové země, že jméno Hospodinovo vzýváno jest nad tebou, a budou se báti tebe. 11 Učiní také Hospodin, že hojnost míti budeš všeho dobrého, plodu života svého, i plodu dobytků svých, i úrod zemských v zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, že ji tobě dá. 12 Otevře Hospodin tobě poklad svůj výborný, nebe, aby vydalo déšť zemi tvé časem svým, a požehná všelikému dílu ruky tvé, tak že mnohým národům půjčovati budeš, sám pak nic nevypůjčíš. 13 I ustanoví tě Hospodin za hlavu a ne za ocas, a budeš vždycky vyšší, a nikdy nižší, když poslouchati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes tobě přikazuji, abys ostříhal a činil je. 14 A neuchýlíš se od žádného slova, kteráž já dnes přikazuji tobě, ani na pravo ani na levo, odcházeje po bozích cizích, abys jim sloužil. 15 Jestliže pak hlasu Hospodina Boha svého poslouchati, a všech přikázaní a ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, ostříhati a činiti nebudeš, přijdou na tě všecka zlořečenství tato a postihnou tě. 16 Zlořečený budeš v městě, zlořečený i na poli. 17 Zlořečený koš tvůj, a zlořečená díže tvá. 18 Zlořečený plod života tvého i úrody země tvé, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých. 19 Zlořečený budeš vcházeje, zlořečený i vycházeje. 20 Pošle Hospodin na tě zlořečení, zkormoucení a bídu při všem, k čemuž bys koli přičinil ruky své a což bys koli dělal, dokudž nebudeš vyhlazen, a nezahyneš v náhle pro zlé skutky tvé, skrze něž jsi opustil mne. 21 Dopustí Hospodin, aby se přídržely tebe morní bolesti, až tě i vypléní z země, do níž se béřeš, abys ji dědičně opanoval. 22 Bíti tě bude Hospodin souchotinami, zimnicí, pálivostí, horkem, mečem, suchem a rudou, a budou tě stíhati, až tě i zkazí. 23 I to nebe, kteréž jest nad hlavou tvou, bude měděné, a země, kteráž jest pod tebou, železná. 24 Dá Hospodin zemi tvé místo deště prach a popel, a toť s nebe sstoupí na tě, dokudž bys nebyl vyhlazen. 25 Učiní i to Hospodin, že poražen budeš od nepřátel svých; jednou cestou vytáhneš proti nim, a sedmi cestami utíkati budeš od tváři jejich, a musíš se smýkati po všech královstvích země. 26 I budou těla vaše mrtvá za pokrm všemu ptactvu nebeskému, a šelmám zemským, a nebude, kdo by je odehnal. 27 Raní tě Hospodin vředem Egyptským, neduhy na zadku, prašivinami a svrabem nezhojitelným. 28 Raní tě Hospodin pominutím smyslu, slepotou a tupostí srdce, 29 Tak že o poledni makati budeš, jako maká slepý ve tmě, a nebudeš míti prospěchu na cestách svých; k tomu také utiskán budeš, a loupen po všecky dny, a nebude, kdo by tě vysvobodil. 30 Manželku sobě zasnoubíš, a jiný s ní obývati bude; dům vystavíš, a nebudeš bydliti v něm; vinici štípíš, a sbírati na ní nebudeš. 31 Vůl tvůj před tvýma očima zabit bude, a ty jeho jísti nebudeš; osel tvůj uchvácen bude před tváří tvou, anižť se zase navrátí; dobytek tvůj vydán bude nepřátelům tvým, a žádný ho nevysvobodí. 32 Synové tvoji a dcery tvé cizímu národu vydáni budou, a oči tvé na to hledíce, umdlívati budou pro ně celého dne, a nebude síly v ruce tvé. 33 Úrody země tvé i všecko úsilí tvé sžíře národ, kteréhož ty neznáš, a nebudeš než potlačený a potřený po všecky dny. 34 A omámený budeš nad těmi věcmi, kteréž viděti budou oči tvé. 35 Raní tě Hospodin vředem nejhorším na kolenou i na lýtkách, tak že se nebudeš moci zhojiti, od spodku nohy tvé až do vrchu hlavy. 36 Zavede tě Hospodin i krále tvého, kteréhož ustanovíš nad sebou, do národu, kteréhož jsi ty neznal, ani předkové tvoji, a sloužiti tam budeš bohům cizím, dřevu a kameni. 37 A budeš k užasnutí a přísloví i v rozprávku všechněm národům, mezi kteréž zavede tě Hospodin. 38 Mnoho semene vyneseš na pole k rozsívání, a málo shromáždíš, nebo sžerou to kobylky. 39 Vinice štípíš a dělati je budeš, ale vína píti ani sbírati nebudeš, nebo červ sžíře je. 40 Olivoví hojnost míti budeš ve všech končinách svých, a však olejem se pomazovati nebudeš, nebo sprchne ovoce s olivy tvé. 41 Synů a dcer naplodíš, a nebudeš jich míti, nebo zajati budou. 42 Všecko stromoví tvé i úrody země tvé kobylky zkazí. 43 Cizozemec, kterýž s tebou přebývá, vzroste nad tebe, ty pak velice ponižovati se musíš. 44 On půjčovati bude tobě, a ty nebudeš míti, co bys půjčil jemu; on bude přednější, a ty poslednější. 45 A přijdou na tebe všecka zlořečenství tato a stíhati tě budou, a obklíčí tě, až i zahyneš, jestliže bys neuposlechl hlasu Hospodina Boha svého, a neostříhal přikázaní a ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě. 46 A budou rány tyto znamením a zázrakem na tobě i semeni tvém až na věky, 47 Proto že jsi nesloužil Hospodinu Bohu svému s potěšením a veselím srdce, maje hojnost všech věcí. 48 A protož nepříteli svému, kteréhož poslal na tebe Hospodin, sloužiti musíš v hladu, žízni, v nahotě a v nedostatku všech věcí; a vloží na šíji tvou jho železné, dokudž tě nesetře. 49 Přivede Hospodin na tebe národ z daleka, od nejdalších končin země, jako letí orlice, národ, jehož jazyku nerozumíš, 50 Národ nestydatý, kterýž ani starce nebude šanovati, a nad dítětem se neslituje. 51 A sžíře plod dobytků tvých i úrody země tvé, dokudž nebudeš vyhlazen; a nezanechá tobě obilí, vína mladého a oleje, prvorozeného z skotů tvých, ani stáda bravů tvých, až tě i vyhladí. 52 A oblehne tě ve všech městech tvých, dokudž by nepadly zdi tvé vysoké a pevné, v nichž ty doufáš po vší zemi své; obležen, pravím, budeš ve všech městech svých, po vší zemi své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dal tobě, 53 Tak že v obležení a ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj, jísti budeš plod života svého, maso synů svých a dcer svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj. 54 Èlověk mezi vámi rozmazaný a v rozkoši schovaný záviděti bude bratru svému, i vlastní ženě své, i ostatním synům svým, kterýchž ještě zanechal, 55 Tak že neudělí žádnému z nich masa synů svých, kteréž jísti bude, proto že nezůstalo jemu nic jiného v obležení a v ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj ve všech městech tvých. 56 Rozmazaná mezi vámi a v rozkoši schovaná žena, kteráž rozmazaností a rozkoší velikou ledva nohou země se dotkla, vlastnímu muži svému a synu svému i dceři své, 57 Také i lůžka svého, kteréž z ní vychází při porodu, ano i synů svých, kteréž zplodí, záviděti bude; nebo jísti je bude tajně pro nedostatek všech věcí v obležení a ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj v městech tvých. 58 Nebudeš-li ostříhati a činiti všech slov zákona tohoto, kteráž psána jsou v knize této, abys se bál toho veleslavného a hrozného jména Hospodina Boha svého: 59 Rozmnoží ku podivení Hospodin rány tvé, a rány semene tvého, rány veliké a trvánlivé, i nemoci těžké a dlouhé. 60 A obrátí na tebe všecky neduhy Egyptské, jichžs se strašil, a přichytí se tebe. 61 Všelijaký také neduh a všelikou ránu, kteráž není psána v knize zákona tohoto, uvede Hospodin na tebe, dokudž nebudeš vyhlazen. 62 A zůstane vás maličko, ješto vás prvé bylo mnoho, jako hvězd nebeských, proto že jsi neposlouchal hlasu Hospodina Boha svého. 63 I stane se, že jakož se veselil Hospodin nad vámi, dobře vám čině a rozmnožuje vás, tak veseliti se bude Hospodin nad vámi, když vás zkazí a vyhladí, a vypléněni budete z země, do kteréž jdete, abyste dědičně vládli jí. 64 A rozptýlí tě Hospodin mezi všecky národy, od jednoho konce země až do druhého, a budeš tam sloužiti bohům cizím, kterýchž ty neznáš, ani otcové tvoji, dřevu a kameni. 65 A mezi národy těmi neoddechneš, aniž bude míti odpočinutí spodek nohy tvé; tam také dá Hospodin tobě srdce lekavé, a oči blíkavé, a truchlost mysli. 66 I bude život tvůj nejistý před tebou, a strašiti se budeš v noci i ve dne, a nikdež nebudeš jist svým životem. 67 Ráno díš: Ó by již byl večer! a večer díš: Ó by již bylo jitro! pro strach srdce svého, jímž se lekáš, a pro ty věci, na něž očima svýma hleděti musíš. 68 A zavede tě Hospodin do Egypta na lodech, cestou, o níž jsem řekl tobě: Nebudeš jí viděti více; a tam prodávati se budete nepřátelům svým za služebníky a děvky, a nebude, kdo by koupil.

Ngā Manaakitanga mō te Whakarongo

1 Ā tēnei ake, ki te āta whakarongo koe ki te reo o Ihowā, o tōu Atua ki te mau ki te mahi i āna whakahau katoa e whakahau atu nei ahau i tēnei rā ki a koe, nā, ka whakanui a Ihowā, tōu Atua, i a koe ki runga ake i ngā iwi katoa o te whenua. 2 Ā, ka tae mai ēnei manaaki katoa ki a koe, ka hopu i a koe, ki te whakarongo koe ki te reo o Ihowā, o tōu Atua:

3 Ka manaakitia koe i roto i te pā, ka manaakitia hoki koe i te māra.

4 Ka manaakitia ngā hua o tōu kōpū, me ngā hua o tōu oneone, me ngā hua o āu kararehe, ngā uri o āu kau, me ngā kūao o āu hipi.

5 Ka manaakitia tāu kete me tāu pokepokenga parāoa.

6 Ka manaakitia koe ina haere mai, ka manaakitia hoki ina haere atu.

7 Ka meinga e Ihowā ōu hoariri e whakatika ana ki a koe kia tukitukia i tōu aroaro. Kotahi anō te ara e puta mai ai rātou ki a koe, ā, e whitu ngā ara e rere atu ai rātou i tōu aroaro.

8 Ka whakahau a Ihowā i te manaaki mōu, mō ōu whare taonga, mō ngā mea katoa hoki e toro atu ai tōu ringa; ā, ka manaaki ia i a koe ki te whenua ka hōmai nei e Ihowā, e tōu Atua, ki a koe.

9 Ka whakatūturutia koe e Ihowā hei iwi tapu māna, ka pērātia me tāna i oati ai ki a koe; ki te mau koe ki ngā whakahau a Ihowā, a tōu Atua, ki te haere i āna huarahi. 10 Ā, ka kite ngā iwi katoa o te whenua kua huaina iho te ingoa o Ihowā ki a koe; ā, ka wehi i a koe. 11 Ā, ka whakanui rawa a Ihowā i te pai mōu, ka whai hua hoki tōu kōpū, ka whai hua āu kararehe, ka whai hua tōu oneone, i te whenua i oati ai a Ihowā ki ōu mātua kia hoatu ki a koe.

12 Ka whakatuwheratia e Ihowā ki a koe tāna taonga pai, te rangi hei hōmai i te ua ki tōu whenua i tōna pō anō, hei manaaki hoki i ngā mahi katoa a tōu ringa; ā, ka tuku moni atu koe ki ngā iwi maha, e kore anō koe e tango i te moni tārewa. 13 Ā, ka meinga koe e Ihowā hei upoko, e kore hoki e waiho hei hiku; ki runga anake koe, ā, kāhore ki raro; ki te whakarongo koe ki ngā whakahau a Ihowā, a tōu Atua, e whakahau atu nei ahau i tēnei rā ki a koe, ā, ka puritia e koe, ka mahia. 14 Ki te kore e peka atu i tētahi o ngā kupu e whakahau nei ahau i tēnei rā ki a koe, ki matau rānei, ki mauī rānei, whai ai ki ngā atua kē, mahi ai ki a rātou.

He Whiu mō te Mahi Tutū

15 Engari, ki te kore koe e whakarongo ki te reo o Ihowā, o tōu Atua, e mau hoki ki te mahi i āna whakahau katoa, i āna tikanga, e whakahau atu nei ahau i tēnei rā ki a koe; nā, ka tae mai ki a koe, ka hopu i a koe, ēnei kanga katoa:

16 Ka kangā koe i te pā, ka kangā koe i te māra.

17 Ka kangā tāu kete me tāu pokepokenga parāoa.

18 Ka kangā te hua o tōu kōpū, me te hua o tōu oneone, te uri o āu kau, me ngā kūao o āu hipi.

19 Ka kangā koe i tōu haerenga mai, ka kangā hoki koe i tōu haerenga atu.

20 Ka tukua e Ihowā ki a koe te kanga, te tuatea me te whakatūpehupehu, ki ngā mea katoa e toro atu ai tōu ringa ki te mahi, kia ngaro rā anō koe, kia hohoro rā anō te mate atu; mō te kino o āu mahi, i whakarere nei koe i ahau. 21 Ka meinga e Ihowā te mate urutā kia piri tonu ki a koe, kia whakapotoa atu rā anō koe e ia i runga i te whenua e haere atu nā koe ki reira ki te tango. 22 Ka whiua koe e Ihowā ki te kohi, ki te kirikā, ki te mumura, ki te toronga nui, ki te hoari, ki te tauraki, te hōpurupuru; ā, ka whai ēnā i a koe ā ngaro noa koe. 23 Ā, ka whakaparāhi tōu rangi i runga i tōu māhunga, ka whakarino hoki te whenua i raro i a koe. 24 Ka hōmai e Ihowā hei ua mō tōu whenua te puehu me te nehu; ka rere iho taua mea i te rangi ki runga ki a koe, kia ngaro rā anō koe.

25 Ka mea a Ihowā kia patua koe ki te aroaro, o ōu hoariri. Kotahi anō te ara e haere atu ai koe ki a ia, ā, e whitu ngā ara e rere ai koe i tōna aroaro; ā, ka makamakaia haeretia koe i waenganui o ngā rangatiratanga katoa o te whenua. 26 Ā, ka ai tōu tinana mate hei kai mā ngā manu katoa o te rangi, mā ngā kararehe hoki o te whenua, ā, kāhore he tangata hei whakawehi atu i a rātou. 27 Ka patu a Ihowā i a koe ki te tūwhenua o Īhipa, ki ngā pukupuku, ki te pāpaka, ki te waihakihaki hoki, e kore nei koe e taea te rongoā. 28 Ka patu a Ihowā i a koe ki te pōrangi, ki te matapō, ki te ngākau pōhēhē; 29 ā, ka whāwhā koe i te tino awatea, ka pērā me te tangata matapō e whāwhā nei i roto i te pōuri, ā, e kore e whiwhi i ōu huarahi; ā, ka waiho koe hei tūkinotanga kautanga, hei murunga i ngā rā katoa, ā, kāhore he kaiwhakaora mōu.

30 Ka taumau koe i te wahine, ā, he tangata kē māna ia e moe; ka mahi koe i te whare, ā, e kore koe e noho ki roto; ka whakatō koe i te māra wāina, ā, e kore koe e kai i ōna hua. 31 Ka patua tāu kau i mua i ōu kanohi, ā, e kore koe e kai i tētahi wāhi ōna; ko tāu kāihe ka pāhuatia atu i tōu aroaro, e kore e whakahokia ki a koe. Ko āu hipi ka hoatu mā ōu hoariri, ā, kāhore ōu tāngata hei whakaora i a koe. 32 Ko āu tama me āu tamāhine ka hoatu ki te iwi kē, ā, ka matawaia ōu kanohi i te tirohanga ki a rātou, ā pau noa te rā; kāhore hoki he kaha i tōu ringa. 33 Ko ngā hua o tōu oneone me tōu uauatanga katoa, ka kainga e tētahi iwi kīhai nei i mōhiotia e koe; ā, hei tūkinotanga kautanga koe, hei kurunga i ngā rā katoa; 34 ā, ka haurangi koe i te kitenga a ōu kanohi e kite ai koe. 35 Ka patu a Ihowā i a koe, i ngā turi, i ngā waewae, ki te tūwhenua kino e kore e taea te rongoā, i te kapu o tōu waewae, ā tae noa ki tōu tumuaki.

36 Ka whakaheke atu a Ihowā i a koe, i tōu kīngi hoki e meatia e koe hei kīngi mōu, ki te iwi kīhai nei koe i mōhio, koutou ko ōu mātua; ā, ka mahi koe i reira ki ngā atua kē, ki te rākau, ki te kōhatu. 37 Ā, ka waiho koe hei mīharotanga, hei whakatauki, hei taunu i roto i ngā iwi katoa e kawea atu ai koe e Ihowā ki reira.

38 He nui te purapura e kawea atu e koe ki te māra, ā, he iti tāu e kohikohi mai ai; ka pau hoki i te māwhitiwhiti. 39 Ka whakatōkia e koe, ka mahia ngā māra wāina, ko te wāina ia e kore e inumia e koe, e kore anō e whakia ngā hua; ka kainga hoki e te huhu. 40 Ka whai ōriwa koe puta noa i ōu rohe katoa, ko te hinu ia e kore e whakawahia e koe; nō te mea ka horo ngā hua o āu ōriwa. 41 Ka whānau he tama māu, he tamāhine, otiia e kore e waiho māu; ka riro hoki rātou ki te herehere. 42 Ko āu rākau katoa me ngā hua o tōu oneone ka pau i te māwhitiwhiti.

43 Ko te manene i roto i a koe ka kake ake ki runga i a koe, ki runga noa atu; ko koe ia ka heke iho ki raro, ā, ki raro noa iho. 44 Ko ia hei hōmai i te moni tārewa ki a koe, ko koe ia e kore e hoatu i te mea tārewa ki a ia; ko ia hei pane, ko koe hei hiku.

45 Ā, ka tae ēnei kanga ki a koe, ka whai i a koe, ka hopu anō i a koe, kia hunā rā anō koe; mōu kīhai i whakarongo ki te reo o Ihowā, o tōu Atua, kīhai i mau ki āna whakahau, ki āna tikanga i whakahaua e ia ki a koe. 46 Ā, ka piri ēnā ki a koe hei tohu, hei mīharotanga, ki ōu uri anō hoki ā ake ake. 47 Mōu kīhai i mahi ki a Ihowā, ki tōu Atua, i runga i te koa, me te ngākau hari mō te huanga o ngā mea katoa. 48 Koia ka mahi koe ki ōu hoariri, e tukua mai e Ihowā ki a koe, i runga i te matekai, i te matewai me te kākahukore, me te kore hoki o ngā mea katoa; ā, ka hoatu e ia he ioka rino ki tōu kakī ā ngaro noa koe i a ia.

49 Ka hāpainga mai e Ihowā ki a koe he iwi nō tawhiti, nō te pito o te whenua, ānō he ēkara e rere ana; he iwi e kore e mōhiotia e koe tōna reo; 50 he iwi mata hīnana, e kore e whakapai ki te kanohi o te koroheke, e kore hoki e tohu i te taitamariki. 51 Ā, ka kainga e ia ngā hua o āu kararehe, te hua hoki o tōu oneone, ā, hunā noatia koe; ā, e kore e toe i a ia he wīti māu, he wāina, he hinu rānei, ngā uri rānei o āu kau, me ngā kuao o āu hipi, ā, meinga rā anō koe e ia kia ngaro. 52 Ā, ka whakapaea koe e ia i roto i ōu kūwaha katoa, ā, whenuku noa ōu taiepa teitei, kaha hoki, i whakamanamana ai koe, ā puta noa i tōu whenua; ā, ka whakapae ia i a koe i roto i ōu kūwaha katoa, puta noa i tōu whenua, i hōmai nei e Ihowā, e tōu Atua, ki a koe.

53 Ā, ka kai koe i te hua o tōu kōpū, i te kikokiko o āu tama, o āu tamāhine, e hōmai e Ihowā, e tōu Atua, ki a koe; i te whakapaenga, i te kōpaninga hoki, e kōpania ai koe e ōu hoariri. 54 Ko te tangata whakatarapī i roto i a koutou, whakaahu noa iho, ka hē tōna kanohi ki tōna teina, ki te wahine hoki o tōna uma, ā, ki te mōrehu o āna tamariki e toe ana ki a ia; 55 e kore ai e hoatu e ia ki tētahi o rātou tētahi wāhi o te kikokiko o āna tamariki, e kainga e ia, nō te mea kāhore he mea e toe ana ki a ia; i te whakapaenga, i te kōpaninga, e kōpania ai koe e ōu hoariri i roto i ōu kūwaha katoa. 56 Ko te wahine whakatarapī i roto i a koutou, whakaahu noa iho, e kore nei e whakamātau atu ki te whakatū i te kapu o tōna waewae ki te whenua, i te whakatarapī hoki, i te whakaahu, ka kino tōna kanohi ki te tāne o tōna uma, ki tāna tama, ki tāna tamāhine hoki; 57 ki tāna pōtiki hoki e puta mai i waenganui o ōna waewae, ki āna tamariki hoki e whānau i roto i a ia. Ka kainga pukutia hoki e ia i te kore o ngā mea katoa; i te whakapaenga, i te kōpaninga, e kōpania ai koe e ōu hoariri i roto i ōu kūwaha.

58 Ki te kāhore koe e mahara kia mahia ngā kupu katoa o tēnei ture e tuhituhia nei ki tēnei pukapuka, kia wehi koe i tēnei ingoa whai korōria, ingoa whakamataku, i a IHOWĀ, I TŌU ATUA. 59 Nā, ka meinga e Ihowā ōu whiunga kia mīharotia, me ngā whiunga o ōu uri, he whiunga nunui, kawenga roa hoki, me ngā mate ngau kino, kawenga roa hoki. 60 Ā, ka whakapāngia anō e ia ki a koe ngā mate katoa o Īhipa, i wehi rā koe; ā, ka piri ki a koe. 61 Me ngā mate katoa me ngā whiu katoa, kāhore nei i tuhituhia ki te pukapuka o tēnei ture, ka whakapāngia e Ihowā ki a koe, ā, hunā noatia koe. 62 Ā, ka mahue iho koutou he hunga torutoru, koutou i rite nei ki ngā whetū o te rangi te tini; nō te mea kīhai koe i whakarongo ki te reo o Ihowā, o tōu Atua.

63 Nā, ka rite ki te koa o Ihowā i tāna whakawhiwhinga i a koutou ki te pai, i tāna whakanuinga hoki i a koutou; ka pēnā anō hoki te koa o Ihowā ki te mea i a koutou kia ngaro, ki te huna rawa atu i a koutou; ā, ka hūtia atu koutou i te whenua e haere atu nei koutou ki reira ki te tango. 64 Ā, ka whakamararatia koe e Ihowā ki waenga i ngā iwi katoa, i tētahi pito o te whenua tae noa atu ki tētahi pito o te whenua; ā, ka mahi koe i reira ki ngā atua kē, kāhore nei koe i mōhio, koutou tahi ko ōu mātua, ki te rākau, ki te kōhatu. 65 Ā, e kore e tā tōu manawa i roto i ēnā iwi, kāhore hoki he okiokinga mō te kapu o tōu waewae. Engari, ka hōmai e Ihowā ki a koe i reira he manawa hēhē, he kanohi haumaruru, me te ngākau tuatea. 66 Ā, ka tārewa noa tōu ora i tōu aroaro; ka wehi koe i te pō, i te ao, ā, kāhore he tūturutanga mō tōu ora. 67 I te ata ka mea koe, "Auē, te ahiahi noa!" – ā, i te ahiahi ka mea koe, "Auē, te awatea noa!" I te pāwera hoki o tōu ngākau e pāwera ai koe, i te kitenga hoki a ōu kanohi e kite ai koe. 68 Ā, ka whakahoki a Ihowā i a koe ki Īhipa i runga kaipuke, nā te huarahi i kōrero rā ahau ki a koe, E kore koe e kite i reira ā muri ake nei; ā, ka hoko koutou i a koutou i reira ki ō koutou hoariri hei pononga tāne, hei pononga wāhine, ā, kāhore he tangata hei hoko.