Deuteronômio 32

1 Pozorujte nebesa a mluviti budu, poslyš i země výmluvností úst mých. 2 Sstupiž jako déšť naučení mé, spadniž jako rosa výmluvnost má, jako tichý déšť na mladistvou trávu, a jako příval na odrostlou bylinu, 3 Nebo jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejtež velebnost Bohu našemu, 4 Skále té, jejíž skutkové jsou dokonalí, nebo všecky cesty jeho jsou spravedlivé. Bůh silný, pravdomluvný, a není nepravosti v něm, spravedlivý a přímý jest. 5 Ale pokolení převrácené a zavilé zpronevěřilo se jemu mrzkostí vlastní svou, jakáž vzdálena jest od synů jeho. 6 Tím-liž jste se odplacovati měli Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Zdaliž on není otec tvůj, kterýž tě sobě dobyl? On učinil tebe a utvrdil tě. 7 Rozpomeň se na dny staré, považte let každého věku; vzeptej se otce svého, a oznámí tobě, starců svých, a povědí tobě. 8 Když dědictví rozděloval Nejvyšší národům, když rozsadil syny Adamovy, rozměřil meze národům vedlé počtu synů Izraelských. 9 Nebo díl Hospodinův jest lid jeho, Jákob provazec dědictví jeho. 10 Nalezl jej v zemi pusté, a na poušti veliké a hrozné; vůkol vedl jej, vyučil jej, a ostříhal ho, jako zřítedlnice oka svého. 11 Jako orlice ponouká orličátek svých, sedí na mladých svých, roztahuje křídla svá, béře je, a nosí je na křídlách svých: 12 Tak Hospodin sám vedl jej, a nebylo s ním boha cizozemců. 13 Zprovodil jej na vysoká místa země, aby jedl úrody polní, a učinil, aby ssál med z skály, a olej z kamene přetvrdého, 14 Máslo od krav a mléko od ovcí, s nejtučnějšími beránky a skopci z Bázan a kozly s jádrem zrn pšeničných, a červené víno výborné aby pil. 15 Takž Izrael ztučněv, zpíčil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvořitele svého, a zlehčil sobě Boha spasení svého. 16 K horlení popudili ho cizími bohy, ohavnostmi zdráždili jej. 17 Obětovali ďáblům, ne Bohu, bohům, jichž neznali, novým, kteříž z blízka přišli, jichžto se nic nestrašili otcové vaši. 18 Na skálu, kteráž zplodila tě, zapomenul jsi; zapomněl jsi na Boha silného, stvořitele svého. 19 To když viděl Hospodin, popudil se hněvem proti synům a dcerám svým, 20 A řekl: Skryji před nimi tvář svou, podívám se posledním věcem jejich; nebo národ převrácený jest, synové, v nichž není žádné víry. 21 Oniť jsou mne popudili k horlení skrze to, což není Bůh silný, rozhněvali mne svými marnostmi. I jáť popudím jich k závisti skrze ty, kteříž nejsou lid, skrze národ bláznivý k hněvu jich popudím. 22 Nebo oheň zápalen jest v prchlivosti mé, a hořeti bude až do nejhlubšího pekla, a sžíře zemi i úrody její, a zapálí základy hor. 23 Shromáždím na ně zlé věci, střely své vystřílím na ně. 24 Hladem usvadnou, a neduhy pálčivými a nakažením morním přehořkým žráni budou; také zuby šelm pošli na ně s jedem hadů zemských. 25 Meč uvede sirobu vně, a v pokojích bude strach, tak na mládenci jako panně, dítěti prsí požívajícím i muži šedivém. 26 Ano, řekl bych: Rozptýlím je po koutech, rozkáži přestati mezi lidmi paměti jejich, 27 Bych se pýchy nepřítele neobával, aby spatříce to nepřátelé jejich, neřekli: Ruka naše nepřemožená byla, neučinilť jest Hospodin ničeho z těch věcí. 28 Nebo národ ten nesmyslný jest a nemající rozumnosti. 29 Ó by moudří byli, rozuměliť by tomu, prohlédali by na poslední věci své. 30 Jak by jich jeden honiti mohl tisíc, a dva pryč zahnati deset tisíců? Jediné že Bůh skála jejich prodal je, a Hospodin vydal je. 31 Nebo Bůh skála naše není jako skála jejich, což nepřátelé naši sami souditi mohou. 32 Nebo z kmene Sodomského kmen jejich, a z réví Gomorských hroznové jejich, hroznové jedovatí, zrní hořkosti plné. 33 Jed draků víno jejich, a jed lítý nejjedovatějšího hada. 34 Zdaliž to není schováno u mne? zapečetěno v pokladnicích mých? 35 Máť jest pomsta a odplata, časemť svým klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci zlé rychle připadnou na ně. 36 Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a nad služebníky svými lítost míti bude, když uzří, že odešla síla, a že jakož zajatý tak i zanechaný s nic býti nemůže. 37 I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli? 38 Z jejichžto obětí tuk jídali, a víno z obětí jejich mokrých píjeli? Nechať vstanou a spomohou vám, nechť vám skrejší jest skála ta. 39 Pohleďtež již aspoň, že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé. 40 Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky. 41 Jakž nabrousím ostří meče svého, a uchopí soud ruka má, učiním pomstu nad nepřátely svými, a těm, jenž v nenávisti mne měli, odplatím. 42 Opojím střely své krví, a meč můj sžere maso, a to krví raněných a zajatých, jakž jen začnu pomsty uvoditi na nepřátely. 43 Veselte se pohané s lidem jeho, neboť pomstí krve služebníků svých, a uvede pomstu na nepřátely své, a očistí zemi svou a lid svůj. 44 I přišel Mojžíš, a mluvil všecka slova písně této v uši lidu, on a Jozue, syn Nun. 45 A když dokonal Mojžíš mluvení všech slov těch ke všemu množství Izraelskému, 46 Řekl jim: Přiložtež srdce svá ke všechněm slovům, kteráž já dnes osvědčuji vám, a přikažte to synům svým, aby ostříhali všech slov zákona tohoto, a činili je. 47 Nebo není daremné slovo, abyste jím pohrdnouti měli, ale jest život váš; a v slovu tom prodlíte dnů svých na zemi, kterouž abyste dědičně obdrželi, půjdete přes Jordán. 48 Téhož dne mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 49 Vstup na horu tuto Abarim, na vrch Nébo, kteráž jest v zemi Moábské naproti Jerichu, a spatř zemi Kananejskou, kterouž já dávám synům Izraelským právem dědičným. 50 A umřeš na vrchu, na kterýž vejdeš, a připojen budeš k lidu svému, jako umřel Aron, bratr tvůj, na hoře řečené Hor, a připojen jest k lidu svému. 51 Nebo jste zhřešili proti mně u prostřed synů Izraelských, při vodách odpírání v Kádes, na poušti Tsin, proto že jste neposvětili mne u prostřed synů Izraelských. 52 Před sebou zajisté uzříš zemi tu, ale tam nevejdeš do země té, kterouž dávám synům Izraelským.

1 Kia whai taringa mai, e ngā rangi, ā, ka kōrero ahau;

whakarongo mai hoki, e te whenua, ki ngā kupu a tōku māngai.

2 Ka kōpatapata iho tāku whakaako, ānō he ua,

ka māturuturu iho tāku kupu me te tōmairangi;

me te ua pūnehunehu ki runga i te tupu hou,

me te ua tā ki runga i te tarutaru.

3 Nō te mea ka kauwhautia e ahau te ingoa o Ihowā;

waiho te nui i tō tātou Atua.

4 Ko te Kāmaka, tika tonu tāna mahi;

he whakarite tikanga nei hoki ōna huarahi katoa.

He Atua pono, kāhore ōna hē,

he tika, he tapatahi ia.

5 Kua mahi rātou i te kino ki a ia,

ehara rātou i te tamariki nāna, nō rātou te koha;

he whakatupuranga mārō, parori kē rātou.

6 Ko tā koutou utu ianei tēnei ki a Ihowā,

e te iwi kūware, e kore nei e mōhio?

Ehara ianei ia i tōu matua nāna koe i hoko?

Nāna koe i hanga, nāna hoki koe i whakaū.

7 Kia mahara ki ngā rā onamata;

whakaarohia ngā tau o ngā whakatupuranga e maha.

Ui atu ki tōu pāpā, ā, māna e whakaatu ki a koe;

ki ōu kaumātua, ā, mā rātou e kōrero ki a koe.

8 I tā te Runga Rawa whakaritenga kāinga mō ngā iwi,

i tāna wehewehenga i ngā tama a te tangata,

i whakatūria e ia ngā rohe mō ngā iwi,

me te whakaaro anō ki te tokomaha o ngā tama a Īharaira.

9 Ko tō Ihowā wāhi hoki, ko tāna iwi;

ko Hākopa hei wāhi pūmau mōna.

10 I kitea ia e ia ki te whenua koraha,

ki te tahora tūhea e hāmama kau ana.

I taiāwhiotia ia e ia, i atawhaitia, i tiakina hoki e ia,

ānō ko te whatupango o tōna kanohi.

11 Ānō he ēkara e whakakorikori ana i tāna ōhanga,

e whakapāho ana i runga i āna pī,

e roharoha ana ia i ōna parirau, e tango ana i a rātou,

e waha ana hoki i a rātou i runga i ōna parirau.

12 Nā Ihowā anake ia i ārahi,

kāhore hoki he atua kē i tōna taha.

13 Nāna hoki ia i whakaeke ki ngā wāhi tiketike o te whenua, hei hōiho mōna,

ā, i kai ia i ngā hua o te māra;

ā, nāna ia i ngongo ai i te honi i roto i te kāmaka,

i te hinu hoki i roto i te kōhatu kiripaka;

14 i te pata o te kau, i te waiū hipi,

i te ngako reme, i ngā hipi toa

o te momo o Pahana, i ngā koati,

me te taupā o ngā whatukuhu o te wīti –

ā, i inu koe i te wāina, i te toto o te karepe.

15 Nāwai ā ka whai kiko a Iēhuruna, ā, whana mai ana;

kua whai kiko koe, kua tetere, kua kī i te ngako;

ā, whakarērea iho e ia te Atua nāna ia i hanga,

whakahāwea ana ki te Kāmaka o tōna whakaoranga.

16 Nā rātou i mea kia hae ia ki ngā atua kē,

whakapātaritari ana rātou i a ia ki ngā mea whakarihariha kia riri.

17 Ko ā rātou patunga tapu i tāpaea e rātou mā ngā rēwera, ehara nei i te Atua,

mā ngā atua kīhai nei rātou i mōhio,

he mea puta hou ake nōnāianei,

kīhai nei i wehingia e ō koutou mātua.

18 Ko te Kāmaka i whānau ai koe ka wareware i a koe,

kāhore hoki ōu mahara ki te Atua nāna koe i hanga.

19 Ā, ka kite a Ihowā, nā anuanu ana ia ki a rātou,

mō te mahi whakapātaritari a āna tama, a āna tamāhine.

20 Nā, ka mea, "Ka huna ahau i tōku mata i a rātou,

ka titiro atu ahau he aha he mutunga mō rātou;

he whakatupuranga parori kē hoki rātou,

he tamariki kāhore he pono i roto.

21 Nā, rātou ahau i mea kia hae ki te mea ehara i te Atua;

i whakapātaritari kia riri ki ā rātou mea horihori.

Nā, māku rātou e mea kia hae ki te hunga ehara i te iwi;

māku rātou e whakapātaritari kia riri ki te iwi pōauau.

22 Ka ngiha hoki te ahi i ahau e riri ana,

ka toro atu ki te takere rā anō o te rēinga,

pau ake hoki te whenua,

tahuna ana ngā tūranga o ngā maunga.

23 "Ka opehia e ahau ngā kino ki runga ki a rātou;

ka whakapotoa āku pere ki a rātou.

24 Ka hemo rātou i te matekai,

ka pau hoki i te hana o te wera

me te hunanga nui whakaharahara;

māku hoki e tuku iho te niho o ngā kararehe ki a rātou,

me te hūwhare whakamate o ngā mea e ngōki ana i te puehu.

25 Ko te hoari ki waho whakamate ai,

ko te wehi ki roto i ngā whare.

Māna e huna ngātahi te taitama me te taitamāhine,

te mea ngote ū rāua ko te tangata hina.

26 I mea ahau, ‘Ka whakamararatia rātou e ahau ki tawhiti,

ka meinga e ahau kia mutu te mahara ki a rātou i roto i ngā tāngata.’

27 Me i kāhore ahau te wehi i te ngākau kino o te hoa whawhai,

kei pōhēhē ōna hoariri, kei mea rātou,

‘Kua kake tō tātou ringa,

kāhore anō hoki a Ihowā i mea i ēnei mea katoa.’ "

28 He iwi whakaarokore hoki rātou,

ā, kāhore he mōhio i roto i a rātou.

29 Ē, me i tūpato rātou, me i mōhio ki tēnei,

me i whakaaro ki tō rātou mutunga iho!

30 Me pēhea e whai ai te kotahi i te mano,

e whati ai ngā mano kotahi tekau i te tokorua,

me i kāhore rātou i hokona e tō rātou Kāmaka,

i tukua atu hoki e Ihowā?

31 Nō te mea ehara tō rātou kāmaka i te pēnei me tō tātou Kāmaka,

nā ō tātou hoariri nei anō te kī.

32 Nō te mea ko ā rātou wāina nō te wāina o Horoma,

nō ngā māra hoki o Komora:

ko ā rātou karepe he karepe au kawa,

ko ā rātou tautau kakati ana;

33 ko tā rātou wāina ko te hūwhare whakamate o ngā tarakona,

me te ware ngau kino o ngā ahipi.

34 "Kāhore ianei tēnei i rongoātia ki roto ki ahau,

i hīritia hoki ki waenga i āku taonga?

35 Māku ngā utu e rapu, māku hoki e ea ai,

ā te wā e paheke ai ō rātou waewae;

e tata ana hoki te rā e hunā ai rātou,

ā, kei te kaikā mai ngā mea i whakaritea mō rātou."

36 Nō te mea ka whakatika a Ihowā i tā tāna iwi,

ka aroha hoki ki āna pononga;

ina kite ia kua riro tō rātou kaha,

ā, kāhore he mea i toe, i tūtakina ki roto,

i waiho atu rānei ki waho.

37 Ā, ka mea ia: "Kei hea ō rātou atua,

te kāmaka i okioki atu ai rātou;

38 i kai nei i te ngako o ā rātou patunga tapu,

i inu hoki i te wāina o ā rātou ringihanga?

Me whakatika rātou ki te āwhina i a koutou,

kia ai hoki rātou hei kuhunga atu mō koutou.

39 "Nā titiro, ko ahau, inā ko ahau ia,

kāhore hoki he atua i tōku taha.

E whakamate ana ahau, ā, e whakaora ana;

i tukitukia e ahau, ko ahau anō e whakamahu ana;

kāhore hoki he tangata e ora ai tētahi i tōku ringa.

40 Nō te mea e totoro atu ana tōku ringa ki te rangi,

me tāku kī anō: I ahau e ora tonu nei,

41 ki te whakakoia e ahau tāku hoari kānapanapa,

ā, ka mau tōku ringa ki te whakariterite;

ka whakahokia atu e ahau he utu ki ōku hoariri,

ka ea hoki i ahau tā te hunga e kino ana ki ahau.

42 Ka whakahaurangitia e ahau āku pere ki te toto,

ā, ka kai tāku hoari i te kikokiko;

ki te toto o te hunga i patua, o ngā herehere,

nō te māhunga o ngā rangatira o te hoariri."

43 Kia hari tahi, e ngā tauiwi, me tāna iwi:

ka takitakina hoki e ia te toto o āna pononga,

ā, ka whakahokia he utu ki ōna hoariri,

ka whakamārie anō ki tōna whenua, ki tāna iwi.

44 Nā, ka haere mai a Mohi, ka kōrero i ngā kupu katoa o tēnei waiata ki ngā taringa o te iwi, a ia, me Hohua, me te tama a Nunu. 45 Ā, ka mutu tā Mohi kōrero i ēnei kupu katoa ki a Īharaira katoa; 46 nā, ka mea ia ki a rātou: "Kia anga mai ō koutou ngākau ki ngā kupu katoa e kauwhautia atu nei e ahau ki a koutou i tēnei rā; hei whakahau atu mā koutou ki ā koutou tamariki kia puritia, kia mahia, ngā kupu katoa o tēnei ture. 47 Nō te mea ehara tēnei i te mea noa iho ki a koutou; ko tō koutou oranga hoki ia, ā, mā tēnei mea e roa ai ō koutou rā ki te whenua ka whiti atu nei koutou i Horano ki reira ki te tango."

Ka Whakaaetia e Ihowā a Mohi kia Kite i te Whenua o Kanaana

48 I kōrero anō a Ihowā ki a Mohi i taua tino rangi anō, i mea, 49 "E piki koe i tēnei maunga, i Aparimi, ki Maunga Nepo, i te whenua o Moapa, e anga atu ana ki Heriko; ka titiro atu ki te whenua o Kanaana e hoatu nei e ahau ki ngā tama a Īharaira hei kāinga; 50 ā, e mate koe ki runga ki te maunga e piki atu nā koe, ka kohia hoki ki tōu iwi; ka pērātia me Ārona, me tōu tuakana, i mate rā ki Maunga Horo, ā, kohia atu ana ki tōna iwi; 51 mō kōrua hoki i hara ki ahau i waenganui o ngā tama a Īharaira i ngā wai o Meripa, i Karehe, i te koraha o Hini; mō kōrua kīhai i whakatapu i ahau i waenganui o ngā tama a Īharaira. 52 Heoi, ka kite koe i te whenua i mua i tōu aroaro; otiia e kore koe e tae ki reira – ki te whenua e hoatu ana e ahau mō ngā tama a Īharaira."