Deuteronômio 5

1 I svolal Mojžíš všecken lid Izraelský, a řekl jim: Slyš, Izraeli, ustanovení a soudy, kteréž já dnes mluvím v uši vaše; naučte se jim, a v skutku jich ostříhejte. 2 Hospodin Bůh náš učinil s námi smlouvu na Orébě. 3 Ne s otci našimi učinil Hospodin tu smlouvu, ale s námi, kteříž zde jsme nyní my všickni živí. 4 Tváří v tvář mluvil Hospodin s vámi na té hoře z prostředku ohně, 5 (Já jsem pak stál mezi Hospodinem a mezi vámi toho času, abych oznámil vám řeč Hospodinovu; nebo jste se báli ohně, a nevstoupili jste na horu), řka: 6 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské z domu služby. 7 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou. 8 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž jsou u vodách pod zemí. 9 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne, 10 A činící milosrdenství nad tisíci těch, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých. 11 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo, neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo. 12 Ostříhej dne sobotního, abys jej světil, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj. 13 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své; 14 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, i služebník tvůj i děvka tvá, vůl i osel tvůj i všeliké hovado tvé, i příchozí tvůj, kterýž jest v branách tvých, aby odpočinul služebník tvůj a děvka tvá jako i ty. 15 A pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské, a vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj odtud v ruce silné, a v rameni vztaženém. Protož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, abys světil den sváteční. 16 Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě. 17 Nezabiješ. 18 Nesesmilníš. 19 Nepokradeš. 20 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví. 21 Nepožádáš manželky bližního svého, aniž požádáš domu bližního svého, pole jeho, neb služebníka jeho, aneb děvky jeho, vola jeho neb osla jeho, aneb čehokoli z těch věcí, kteréž jsou bližního tvého. 22 Ta slova mluvil Hospodin ke všemu shromáždění vašemu na hoře z prostředku ohně, oblaku a mrákoty, hlasem velikým, a nepřidal nic více, a napsal je na dvou dskách kamenných, kteréž mně dal. 23 Vy pak když jste uslyšeli hlas z prostředku tmy, (nebo hora ohněm hořela), přistoupili jste ke mně všickni vůdcové pokolení vašich a starší vaši, 24 A řekli jste: Ej, ukázal nám Hospodin Bůh náš slávu svou a velikost svou, a slyšeli jsme hlas jeho z prostředku ohně; dnešního dne viděli jsme, že Bůh mluvil s člověkem, a on živ zůstal. 25 Protož nyní proč máme zemříti? Nebo sežral by nás oheň veliký tento; jestli více slyšeti budeme hlas Hospodina Boha našeho, zemřeme. 26 Nebo co jest všeliké tělo, aby slyše hlas Boha živého mluvícího z prostředku ohně, jako my, mělo živo býti? 27 Přistup ty a slyš všecky věci, kteréž mluviti bude Hospodin Bůh náš; potom ty mluviti budeš nám, což by koli řekl tobě Hospodin Bůh náš, a my slyšeti i činiti budeme. 28 Uslyšev pak Hospodin hlas řečí vašich, když jste mluvili ke mně, řekl mi Hospodin: Slyšel jsem hlas řeči lidu tohoto, kterouž mluvili tobě. Cožkoli mluvili, dobřeť jsou mluvili. 29 Ó kdyby bylo jejich srdce takové, aby se báli mne a ostříhali přikázaní mých po všeliký čas, aby jim dobře bylo i synům jejich na věky! 30 Jdi, rci jim: Navraťte se k stanům vašim. 31 Ty pak stůj tuto při mně, a oznámím tobě všecka přikázaní, ustanovení i soudy, kterýmž je učiti budeš, aby je činili v zemi, kterouž já dávám jim, aby jí dědičně vládli. 32 Hleďtež tedy, abyste činili, jakž přikázal vám Hospodin Bůh váš; neuchylujte se na pravo ani na levo. 33 Po vší té cestě, kterouž vám přikázal Hospodin Bůh váš, choditi budete, abyste živi byli, a dobře bylo vám, a abyste prodlili dnů na zemi, kterouž dědičně obdržíte.

Ngā Ture Kotahi Tekau

1 Ā, i karanga atu a Mohi ki a Īharaira katoa, i mea ki a rātou:

Whakarongo, e Īharaira, ki ngā tikanga, ki ngā whakaritenga e kōrerotia nei e ahau ki ō koutou taringa i tēnei rā, ka ako ai, ka pupuri ai, ka mahi ai. 2 I whakarite a Ihowā, tō tātou Atua, i te kawenata ki a tātou i Horepa. 3 Kīhai a Ihowā i whakarite i tēnei kawenata ki ō tātou mātua; engari ki a tātou, ki a tātou nei anō, e ora katoa nei i konei ināianei. 4 I kōrero ā-kanohi mai a Ihowā ki a koutou i te maunga i waenganui o te ahi. 5 (Ko ahau i tū i waenganui o Ihowā, o koutou, i taua wā, hei whakapuaki ki a koutou i te kōrero a Ihowā. I wehi hoki koutou i te ahi, kīhai hoki i piki ake ki te maunga.) I mea ia:

6 "Ko Ihowā ahau, ko tōu Atua, nāku koe i whakaputa mai i te whenua o Īhipa, i te whare pononga.

7 "Aua ētahi atua kē atu mōu ki mua i ahau.

8 "Kei hanga koe i te whakapakoko mōu, i tētahi ritenga rānei o ngā mea o te rangi i runga, o te whenua rānei i raro, o te wai rānei i raro i te whenua. 9 Kei koropiko koe ki ēnā mea, kei mahi rānei ki ēnā mea; ko Ihowā hoki ahau ko tōu Atua, he Atua hae, e mea ana i ngā hara o ngā mātua kia tau iho ki ngā tamariki a te toru, te whā rā anō o ngā whakatupuranga o te hunga e kino ana ki ahau; 10 e whakaputa aroha ana hoki ki ngā mano, ki te hunga e aroha ana ki ahau, e whakarite ana i āku ture.

11 "Kei whakahuatia noatia e koe te ingoa o Ihowā, o tōu Atua; e kore hoki a Ihowā e mea he harakore te tangata e whakahua noa ana i tōna ingoa.

12 "Kia mau ki te rā hāpati, kia whakatapua, kia pērā me tā Ihowā, me tā tōu Atua i whakahau ai ki a koe. 13 E ono ngā rā e mahi ai koe, e mea ai hoki i āu mea katoa. 14 Tēnā ko te rā whitu, he hāpati nō Ihowā, nō tōu Atua; kaua e mahia tētahi mahi i reira – e koe, e tāu tama, e tāu tamāhine, e tāu pononga tāne, e tāu pononga wahine, e tāu kau, e tāu kāihe, e āu kararehe katoa hoki, me tōu tangata kē i roto i ōu tatau; kia okioki ai tāu pononga tāne, tāu pononga wahine, kia pēnā ai me koe. 15 Kia mahara anō he pononga koe i te whenua o Īhipa, ā, nā Ihowā, nā tōu Atua koe i whakaputa mai i reira, i runga i te ringa kaha, i te ringa mārō. Nā reira i whakahau ai a Ihowā, tōu Atua, i a koe kia whakaritea te rā hāpati.

16 "Whakahōnoretia tōu pāpā me tōu whaea, kia rite ki tā Ihowā, ki tā tōu Atua i whakahau ai ki a koe; kia roa ai ōu rā, kia whiwhi ai hoki koe ki te pai i runga i te whenua e hōmai nei e Ihowā, e tōu Atua, ki a koe.

17 "Aua e patu.

18 "Aua e pūremu.

19 "Aua e tāhae.

20 "Aua e whakapae teka ki tōu hoa.

21 "Aua hoki e hiahia ki te wahine a tōu hoa, aua hoki e hiahia ki te whare o tōu hoa, ki tāna māra, ki tāna pononga tāne, ki tāna pononga wahine, ki tāna kau, ki tana kāihe, ki tētahi mea rānei a tōu hoa.

22 "Ko ēnei kupu i kōrerotia mai e Ihowā ki tō koutou huihui katoa i te maunga, i waenganui o te ahi, o te kapua, o te pōuri hoki, he nui anō hoki te reo; ā, kāhore atu anō āna kupu. Ā, tuhituhia iho e ia ki ngā papa kōhatu e rua, ā, hōmai ana ki ahau."

He Whakamahara i te Wehi o te Iwi

23 Ā, nō tō koutou rongonga i te kupu i roto i te pōuri, ko te maunga hoki e kā ana i te ahi, ka whakatata mai ki ahau, arā ngā upoko katoa o ō koutou iwi, me ō koutou kaumātua; 24 ā, ka mea mai, "Nā, kua whakakite mai a Ihowā, tō tātou Atua, i tōna korōria, i tōna nui ki a tātou, kua rongo hoki tātou i tōna reo i roto i te ahi; kua kite tātou i tēnei rā ka kōrero a Ihowā ki te tangata, ā, ka ora anō ia. 25 Nā, kia mate mātou hei aha? Ka pau hoki mātou i tēnei ahi nui; ki te rongo anō mātou i te reo o Ihowā, o tō tātou Atua, nā, ka mate mātou. 26 Ko wai hoki o ngā kikokiko katoa i rongo ki te reo o te Atua ora e kōrero ana i roto i te ahi, me tātou nei i rongo, ā, i ora anō? 27 Māu e whakatata atu, e whakarongo ki ngā mea katoa e kōrero ai a Ihowā, tō tātou Atua; māu hoki e kōrero ki a mātou ngā mea katoa e kōrero ai a Ihowā, tō tātou Atua, ki a koe; ā, mā mātou e whakarongo, e mahi."

28 Ā, ka rongo mai a Ihowā i te puaki o ā koutou kupu, i a koutou e kōrero ana ki ahau; nā, ka mea a Ihowā ki ahau: "Kua rongo ahau i te puaki mai o ngā kupu a te iwi nei, i kōrero rā rātou ki a koe; he pai ngā mea katoa i kōrero rā rātou. 29 Ē! Me i pēnā ō rātou ngākau i roto i a rātou, te wehi i ahau, te pupuri hoki i āku whakahau katoa i ngā rā katoa, kia whiwhi ai rātou ki te pai me ā rātou tamariki hoki ake tonu atu!

30 "Haere, mea atu ki a rātou, ‘Hoki atu koutou ki ō koutou tēneti.’ 31 Ko koe ia, e tū ki konei tāua, ā, māku e kōrero ki a koe ngā whakahau katoa, me ngā tikanga, me ngā whakaritenga e whakaako ai koe ki a rātou, hei mahi mā rātou ki te whenua e hoatu nei e ahau kia nohoia e rātou."

32 Nā, kia mahara koutou kia pērā te mahi me tā Ihowā, me tā tō koutou Atua, i whakahau ai ki a koutou; kaua e peka kē ki matau, ki mauī. 33 Haere i ngā huarahi katoa i whakahau ai a Ihowā, tō koutou Atua ki a koutou, kia ora ai koutou, kia whiwhi ai ki te pai, kia roa ai hoki ō koutou rā ki te whenua ka riro nei i a koutou.