2 Timóteo 2

1 Protož ty, synu můj, zmocniž se v milosti, kteráž jest v Kristu Ježíši. 2 A což jsi slyšel ode mne před mnohými svědky, svěřujž to lidem věrným, kteříž by způsobní byli i jiné učiti. 3 A tak ty snášej protivenství, jako ctný rytíř Ježíše Krista. 4 Žádný, kdož rytěřuje, neplete se v obecné živnosti, aby se svému hejtmanu líbil. 5 A jestliže by kdo i bojoval, nebudeť korunován, leč by řádně bojoval. 6 Pracovati musí i oráč, prve nežli užitku okusí. 7 Rozuměj, coť pravím, a dejž tobě Pán ve všem smysl pravý. 8 Pamatujž na to, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých, jenž jest z semene Davidova, podle evangelium mého. 9 V kterémžto protivenství trpím, až i vězení, jako bych zločinec byl, ale slovo Boží není u vězení. 10 Protož všecko to snáším pro vyvolené Boží, aby i oni spasení došli, kteréžto jest v Kristu Ježíši, s slavou věčnou. 11 Věrná jest tato řeč. Nebo jestližeť jsme s ním zemřeli, tedy také spolu s ním živi budeme. 12 A trpíme-liť, budeme také spolu s ním kralovati; pakli ho zapíráme, i onť nás zapře. 13 A jsme-liť nevěrní, onť zůstává věrný; zapříti sám sebe nemůže. 14 Tyto věci připomínej, s osvědčováním před obličejem Páně, a ať se o slova nevadí, nebo to k ničemu není užitečné, ale jest ku podvrácení posluchačů. 15 Pilně se snažuj vydati sebe Bohu milého dělníka, za nějž by se nebylo proč styděti, a kterýž by právě slovo pravdy rozděloval. 16 Bezbožných pak těch křiků daremních varuj se, neboť velmi rozmnožují bezbožnost, 17 A řeč jejich jako rak rozjídá se. Z nichžto jest Hymeneus a Filétus, 18 Kteříž při pravdě pobloudili od cíle, pravíce, že by se již stalo vzkříšení, a převracejí víru některých. 19 Ale pevný základ Boží stojí, maje znamení toto: Znáť Pán ty, kteříž jsou jeho, a opět: Odstup od nepravosti každý, kdož vzývá jméno Kristovo. 20 V domu pak velikém netoliko jsou nádoby zlaté a stříbrné, ale také dřevěné i hliněné, a některé zajisté ke cti, některé pak ku potupě. 21 Protož jestliže by se kdo očistil od těch věcí, bude nádobou ke cti, posvěcenou, a užitečnou Pánu, ke všelikému skutku dobrému hotovou. 22 Mládenčích pak žádostí utíkej, ale následuj spravedlnosti, víry, lásky, pokoje, s těmi, kteříž vzývají Pána z srdce čistého. 23 Bláznivých pak a nevzdělavatelných otázek varuj se, věda, že plodí sváry. 24 Na služebníka pak Božího nesluší vaditi se, ale aby byl přívětivý ke všem, způsobný k učení, trpělivý, 25 Kterýž by v tichosti vyučoval ty, jenž se pravdě protiví, zda by někdy dal jim Bůh pokání ku poznání pravdy, 26 Aby sami k sobě přijdouce, dobyli se z osidla ďáblova, od něhož jsou zjímáni k vykonávání jeho vůle.

He Hōia Pono nō Īhu Karaiti

1 Nā, ko koe, e tāku tamaiti, kia kaha i runga i te aroha noa i roto i a Īhu. 2 Ko ngā mea hoki i rongo rā koe ki ahau i ngā kaiwhakaatu tokomaha, tukua ēnā ki ētahi tāngata pono, e pai ana hei whakaako ki ērā atu hoki.

3 Tukua atu ngā mamae ki a koe, kia rite ki te hōia pai a Īhu Karaiti. 4 Ki te whakahōia tētahi tangata, e kore ia e whakararurarutia e ngā mea o te ao; kia āhuareka ai ki a ia te kaiwhakatū i a ia hei hōia. 5 Ki te whakataetae anō tētahi e kore ia e karaunatia, ki te kore e rite ki te tikanga tāna whakataetae. 6 Ko te tikanga tēnei, ko te kaingaki e mahi ana kia kai wawe i ngā hua. 7 Whakaaroa āku e kōrero nei; ā, mā te Ariki e hōmai ki a koe he ngākau mahara i ngā mea katoa.

8 Kia mahara ki a Īhu Karaiti, i whakaarahia nei i te hunga mate, he uri nō Rāwiri, e ai ki tāku rongopai; 9 ko te mea anō ia i pāngia ai ahau e ngā mamae, ā hereherea noatia iho, ānō he tangata mahi kino; otirā, e kore tā te Atua kupu e herea. 10 Koia hoki ahau i whakaririka kau ai ki ngā mea katoa he mea mō te hunga whiriwhiri; kia whiwhi ai rātou ki te ora i roto i a Karaiti Īhu, ki te korōria mutungakore anō hoki.

11 E pono ana hoki te kōrero:

Ki te mate tahi tātou me ia,

ka ora tahi anō hoki tātou me ia.

12 Ki te manawanui tātou,

ka whakakīngitia ngātahitia tātou me ia.

Ki te whakakāhore tātou,

ka whakakāhoretia hoki tātou e ia.

13 Ki te kore tātou e whakapono,

e mau ana anō tōna pono:

e kore e āhei kia whakakāhore ia i a ia anō.

He Kaimahi e Kore e Whakamā

14 Whakamaharatia rātou ki ēnei mea, me kauwhau i te aroaro o te Ariki, kia kaua e tautohetohe ki ngā kupu huakore, ki ngā mea whakaputa kē i ngā kaiwhakarongo. 15 Kia puta tāu tohe mōu kia tū ki te aroaro o te Atua, he mea e manakohia ana, he kaimahi e kore e whakamā, e whāwhā tika ana i te kupu o te pono. 16 Mawehe kē i ngā kōrero whakarihariha, teka noa; ka neke ake hoki te karakiakore o ērā; 17 ā, ka kaikai tā rātou kupu, ānō he mea kua kikohungatia. Nō rātou a Himeniu rāua ko Piritu; 18 kua hē nei ki te pono, e mea ana, kua pahemo kē te aranga mai; ā, whakaputaia kētia ake e rātou te whakapono o ētahi. 19 E ū ana ia te mau o tā te Atua tūranga, ko tōna hīri hoki tēnei, "E mātau ana te Ariki ki āna ake," me tēnei hoki, "Kia mawehe kē i te hē ngā tāngata katoa e whakahua ana i te ingoa o te Karaiti."

20 Otiia, i te whare nui ehara i te mea he kōura kau, he hiriwa kau rānei ngā oko, tērā anō ētahi he mea rākau, he mea oneone; ētahi hei mea hōnore, ētahi hei mea hōnorekore. 21 Nā, ki te mea te tangata i a ia kia mā i ēnā mea, hei oko ia mō te hōnore, kua oti te whakatapu, te whakapai mō a te rangatira tikanga, rite rawa mō ngā mahi pai katoa.

22 Oma atu i ngā hiahia taitamariki; whāia te tika, te whakapono, te aroha, te rangimārie, e koutou tahi ko te hunga e karanga ana ki te Ariki i roto i te ngākau mā. 23 Āraia atu anō ngā uiuinga wairangi, kūware, kia mahara hoki ko aua mea hei whakatupu whawhai. 24 Nā, e kore e pai kia ririhau te pononga a te Ariki; engari kia ngāwari ki ngā tāngata katoa, kia whai ngākau ki te whakaako, kia manawanui. 25 Kia whakaako mārie i te hunga e totohe ana; me kore e hoatu e te Atua ki a rātou he rīpenetā e whakaae ai ki te pono; 26 kia ara ake ai hoki i roto i te māhanga a te rēwera te hunga i hopukia oratia e te pononga a te Ariki hei mahi i tā te Atua i pai ai.