1 Reis 20

1 Tedy Benadad král Syrský, shromáždiv všecka vojska svá, a maje s sebou třidceti a dva krále, též koně i vozy, vytáhl a oblehl Samaří a dobýval ho. 2 I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do města, 3 A vzkázal jemu: Takto praví Benadad: Stříbro tvé a zlato tvé mé jest, též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnější moji jsou. 4 I odpověděl král Izraelský a řekl: Vedlé řeči tvé, pane můj králi, tvůj jsem i všecko, což mám. 5 Opět navrátivše se poslové, řekli: Takto praví Benadad: Poslal jsem k tobě, aťby řekli: Stříbro své a zlato své, ženy své i syny své dáš mi. 6 Ale však o tomto čase zítra pošli služebníky své k tobě, aby přehledali dům tvůj i domy služebníků tvých, a oniť všecko, cožkoli máš nejlepšího, vezmouce v ruce své, poberou. 7 A tak povolav král Izraelský všech starších země té, řekl: Posuďte medle, a vizte, jakť ten zlého hledá; nebo poslal ke mně pro ženy mé a pro syny mé, též pro stříbro mé i pro zlato mé, a neodepřel jsem jemu. 8 I řekli jemu všickni starší a všecken lid: Neposlouchejž ho, ani mu povoluj. 9 Protož odpověděl poslům Benadadovým: Povězte pánu mému králi: Všecko to, o čež jsi poslal k služebníku svému prvé, učiním, ale této věci učiniti nemohu. Takž odešli poslové, a donesli mu tu odpověd. 10 Ještě poslal k němu Benadad a řekl: Toto ať mi učiní bohové a toto ať přidadí, dostane-li se prachu Samařského do hrstí všeho lidu, kterýž jest se mnou. 11 Zase odpověděl král Izraelský a řekl: Povězte, ať se nechlubí ten, kterýž se strojí do zbroje, jako ten, kterýž svláčí zbroj. 12 I stalo se, když uslyšel tu řeč, (nebo pil on i králové v staních), že řekl služebníkům svým: Přitrhněte. I přitrhli k městu. 13 A hle, prorok nějaký přišed k Achabovi králi Izraelskému, řekl: Toto praví Hospodin: Zdaliž jsi neviděl všeho množství tohoto velikého? Hle, já dám je dnes v ruku tvou, abys poznal, že já jsem Hospodin. 14 A když řekl Achab: Skrze koho? odpověděl on: Tak praví Hospodin: Skrze služebníky knížat krajů. Řekl ještě: Kdo svede tu bitvu? Odpověděl: Ty. 15 A protož sečtl služebníky knížat krajů, jichž bylo dvě stě třidceti a dva; po nich sečtl i všecken lid všech synů Izraelských, sedm tisíců. 16 I vytáhli o poledni. Benadad pak pil a ožral se v staních, on i třidceti a dva králové pomocníci jeho. 17 A tak vytáhli služebníci knížat krajů nejprvé. I poslal Benadad, (když mu pověděli, řkouce: Muži vytáhli z Samaří), 18 A řekl: Buď že vytáhli o pokoj, zjímejte je živé, buď že k bitvě vytáhli, zjímejte je živé. 19 Tak, pravím, vytáhli z města ti služebníci knížat krajů, a vojsko za nimi táhlo. 20 A porazili jeden každý muže svého, tak že utíkali Syrští, Izraelští pak honili je. Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými. 21 Potom vytáhl král Izraelský, a pobil koně i vozy zkazil, a tak porazil Syrské ranou velikou. 22 Opět přišel prorok ten k králi Izraelskému, a řekl jemu: Jdiž, zmužile se měj a věz i viz, co bys měl činiti; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobě. 23 Tedy služebníci krále Syrského řekli jemu: Bohové hor jsouť bohové jejich, protož nás přemohli; ale bojujme proti nim na rovinách, zvíš, nepřemůžeme-li jich. 24 Protož učiň toto: Odbuď těch králů, jednoho každého z místa jeho, a postav vývody místo nich. 25 Ty pak sečti sobě vojsko z svých jako vojsko oněch, kteříž padli, a koně jako ony koně, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinách, a zvíš, nepřemůžeme-liť jich. I uposlechl hlasu jejich a učinil tak. 26 I stalo se po roce, že sečtl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi. 27 Izraelští také sečteni jsou, a opatřivše se stravou, vytáhli jim v cestu. I položili se Izraelští proti nim jako dvě malá stáda koz, Syrští pak přikryli tu zemi. 28 V tom přišel týž muž Boží, a mluvil králi Izraelskému a řekl: Takto praví Hospodin: Proto že pravili Syrští: Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dám všecko množství toto veliké v ruce tvé, abyste věděli, že já jsem Hospodin. 29 A tak leželi oni proti nim za sedm dní; i stalo se dne sedmého, že svedli bitvu. I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pěších dne jednoho. 30 Jiní pak zutíkali do města Afeku, kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužů, kteříž byli pozůstali. Ale Benadad utíkaje, přišel do města, do nejtajnějšího pokoje. 31 I řekli jemu služebníci jeho: Aj, toto jsme slýchali, že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní. Medle, nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi Izraelskému; snad při životu zachová tebe. 32 A protož přepásali pytli bedra svá, a provazy vzali na hlavy své, a přišli k králi Izraelskému a řekli: Služebník tvůj Benadad praví: Prosím, nechť jsem zachován při životu. Kterýž řekl: Což jest ještě živ? Bratr tě můj. 33 Muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od něho a řekli: Bratrť jest tvůj Benadad. I řekl: Jděte, přiveďte ho sem. Takž vyšel k němu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svůj vůz. 34 Tedy řekl jemu Benadad: Města, kteráž otec můj pobral otci tvému, navrátímť, a ulice zděláš sobě v Damašku, jako byl udělal otec můj v Samaří. I odpověděl: Já vedlé smlouvy této propustím tě. A tak učinil s ním smlouvu a propustil ho. 35 Muž pak nějaký z synů prorockých řekl bližnímu svému z rozkazu Božího: Ubí mne medle. Ale muž ten nechtěl ho bíti. 36 Kterýž řekl jemu: Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teď, když půjdeš ode mne, udáví tě lev. A když šel od něho, trefil na něj lev a udávil ho. 37 Opět nalezl muže druhého, jemuž řekl: Medle, ubí mne. Kterýž ubil ho velice a ranil. 38 I odšed prorok ten, postavil se králi v cestě, a změnil se, zavěsiv sobě oči. 39 A když král pomíjel, zvolal na něj a řekl: Služebník tvůj vyšel do bitvy, a hle, jeden odšed, přivedl ke mně muže a řekl: Ostříhej toho muže, jestliže se pak ztratí, budeť život tvůj za život jeho, aneb centnéř stříbra položíš. 40 V tom když služebník tvůj toho i onoho hleděl, tožť se ztratil. Pročež řekl jemu král Izraelský: Takový buď soud tvůj, jakýž jsi sám vypověděl. 41 Tedy rychle odhradil tvář svou, a poznal ho král Izraelský, že by z proroků byl. 42 I řekl jemu: Takto praví Hospodin: Poněvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného, budeť život tvůj za život jeho, a lid tvůj za lid jeho. 43 Protož odjel král Izraelský do domu svého, smutný jsa a hněvaje se, a přišel do Samaří.

He Pakanga ki Hīria

1 Nā, ka huihuia tāna ope katoa e Pēneharara kīngi o Hīria; e toru tekau mā rua ngā kīngi ōna hoa, me ngā hōiho, me ngā hāriata; nā, haere ana ia, ā, whakapaea ana a Hamaria, tauria ana e ia. 2 Nā, ka tonoa ētahi karere e ia ki a Āhapa kīngi o Īharaira, ki te pā, ā, ka mea ki a ia, "Ko te kupu tēnei a Pēneharara: 3 ‘Ko tāu hiriwa, ko tāu kōura, nāku ēnā; me āu wāhine, me āu tamariki, ngā mea papai, nāku ēnā.’ "

4 Nā, ka whakahoki te kīngi o Īharaira, ka mea, "Rite tonu ki tāu i mea nā, e tōku ariki, e te kīngi; nāu ahau me āku mea katoa."

5 Nā, ka hoki ngā karere, ka mea, "Ko te kupu tēnei a Pēneharara, e kī ana: I tono tāngata anō ahau ki a koe hei mea atu, ‘Me hōmai e koe tāu hiriwa, tāu kōura, āu wāhine, me āu tamariki.’ 6 Nā, kia pēnei āpōpō ka tonoa atu e ahau āku tāngata ki a koe, ki te rapu i roto i tōu whare, i ngā whare anō o āu tāngata. Nā, ko ngā mea katoa e minaminatia ana e ōu kanohi, tērā e tangohia mai i ō rātou ringa, ka maua mai."

7 Kātahi te kīngi o Īharaira ka karanga ki ngā kaumātua katoa o te whenua, ā, ka mea, "Kia āta whakaaro koutou, kia kite kei te rapu tēnei tangata i te kino; i tono tāngata mai hoki ia ki ahau mō āku wāhine, mō āku tamariki, mō tāku hiriwa, ā, mō tāku kōura; ā, kīhai i kaiponuhia e ahau ki a ia."

8 Nā, ka mea ngā kaumātua katoa, rātou ko te iwi katoa ki a ia, "Kaua e whakarongo, kaua e whakaae."

9 Kātahi ia ka mea ki ngā karere a Pēneharara, "Mea atu ki tōku ariki, ki te kīngi, ‘Ko ngā mea katoa i tono mai ai koe ki tāu pononga i te tuatahi, ka meatia e ahau; ko tēnei mea ia e kore e taea e ahau te mea.’ " Nā, haere ana ngā karere ki te whakahoki i te kupu.

10 Nā, ka tono tāngata anō a Pēneharara, ka mea: "Kia meatia mai tēnei e ngā atua ki ahau, me ērā atu mea, ki te rato i te puehu o Hamaria ngā ringa o te hunga katoa e whai ana i ahau."

11 Nā, ka whakahoki te kīngi o Īharaira, ka mea, "Kī atu ki a ia: ‘Kaua te tangata e whītiki ana i tōna pukupuku, e whakamanamana, e pērā me te tangata e wewete ana.’ "

12 I te rongonga o Pēneharara i tēnei kupu, i a ia e inu ana, rātou ko ngā kīngi i roto i ngā tēneti, ka mea ia ki āna tāngata: "Whakatikaia ā koutou ngohi!" Nā, whakatikaia ana ā rātou ngohi hei whawhai ki te pā.

Ka Whakawātia e tētahi Poropiti a Āhapa

13 Nā, ka whakatata mai tētahi poropiti ki a Āhapa kīngi o Īharaira, ka mea, "Ko tā Ihowā kupu tēnei, ‘Ka kite koe i tēnei ope nui katoa? Nanā, ka hoatu rātou e ahau āianei ki tōu ringa, ā, ka mōhio koe ko Ihowā ahau.’ "

14 Ā, ka mea a Āhapa, "Mā wai?"

Anō rā ko tērā, "Ko tā Ihowā kupu tēnei: ‘Mā ngā taitama o ngā rangatira o ngā kāwanatanga.’ "

Ā, ka mea ia, "Mā wai e tīmata te whawhai?"

Ā, ka mea tērā, "Māu."

15 Nā, ka whakaemia e ia ngā taitama a ngā rangatira o ngā kāwanatanga, e rua rau e toru tekau mā rua rātou. I muri i a rātou i whakaemia anō e ia te iwi katoa, arā ngā tama katoa a Īharaira, e whitu mano.

16 Nā, puta ana rātou i te poutūmārōtanga. Ko Pēneharara ia i te inu i roto i ngā tēneti, ā, haurangi iho, a ia me ngā kīngi, arā ko ngā kīngi e toru tekau mā rua, ōna whakauru. 17 Nā, ka puta tuatahi ko ngā taitama a ngā rangatira o ngā kāwanatanga.

Nā, ka tono tāngata a Pēneharara; ā, ka kōrero rātou ki a ia, ka mea, "He tāngata ēnei kua puta mai i Hamaria."

18 Anō rā ko tērā, "Ki te mea he hohou rongo i puta mai ai rātou, hopukia oratia; ki te mea anō he whawhai i puta mai ai, hopukia oratia."

19 Heoi, puta ana ēnei ki waho o te pā, ngā taitamariki o ngā kāwanatanga, me te ope i muri i a rātou. 20 Nā, patua ana e rātou tāna tangata, tāna tangata; ā, rere ana ngā Hīriani, whāia ana e Īharaira; ko Pēneharara ia kīngi o Hīria, i mawhiti i runga i te hōiho, rātou ko ngā kaieke hōiho. 21 Nā, ka puta te kīngi o Īharaira, ā, patua iho ngā hōiho me ngā hāriata; heoi patua ana ngā Hīriani, nui atu te parekura.

22 Nā, ka haere te poropiti ki te kīngi o Īharaira, ā, ka mea ki a ia, "Haere ki te whakakaha i a koe; kia mōhio hoki, kia mahara ki tāu e mea ai; ka taka hoki te tau, ka whakaekea koe e te kīngi o Hīria."

Te Huaki Tuarua o ngā Hīriani

23 Nā, ka mea ngā tāngata a te kīngi o Hīria ki a ia, "He atua maunga ō rātou atua; koia rātou i kaha ai i a tātou; kia whawhai ia tātou ki a rātou i te mānia, ka kaha tātou i a rātou. 24 Nā, ko tēnei tāu e mea ai: whakawāteatia atu ngā kīngi, tēnei, tēnei i tōna wāhi; ā, whakaritea ētahi rangatira hei whakakapi mō rātou. 25 Nā, taua tētahi ope, kia rite ki tēnei āu kua hinga nei, he hōiho, he hōiho, he hāriata, he hāriata, ā, ka whawhai tātou ki a rātou ki te mānia; tērā tātou e kaha i a rātou." Nā, rongo tonu ia ki tō rātou reo, ā, pērātia ana e ia.

26 Nā, i te takanga o te tau, ka whakaemia e Pēneharara ngā Hīriani, ā, haere ana ki Apeke ki te whawhai ki a Īharaira. 27 Nā, ka taua anō ngā tama a Īharaira, ā, ka whai kai, ā, ka haere ki te tū i a rātou. Ā, noho ana ngā tama a Īharaira i tō rātou ritenga atu, koia anō kei ngā kāhui iti e rua o ngā kūao koati; ko ngā Hīriani ia, kapi ana te whenua i a rātou.

28 Nā, ka haere te tangata a te Atua, ā, ka kōrero ki te kīngi o Īharaira, ka mea, "Ko te kupu tēnei a Ihowā: Kua mea nei ngā Hīriani, ‘He atua maunga a Ihowā, ehara ia i te atua raorao,’ nā, ka hoatu e ahau tēnei ope nui katoa ki tōu ringa, ā, ka mōhio koutou ko Ihowā ahau."

29 Nā, noho ana rātou, tētahi, tētahi, anga atu, anga mai, e whitu ngā rā; ā, i te whitu o ngā rā ka pipiri ki te whawhai. Nā, patua iho o ngā Hīriani e ngā tama a Īharaira kotahi rau mano i taua rā kotahi. 30 Ko ngā mōrehu ia i rere ki Apeke, ki roto ki te pā; ā, horo iho ana te taiepa ki runga ki ngā mano e rua tekau mā whitu o ngā mōrehu; ko Pēneharara ia i rere, ā, haere ana ki roto ki te pā ki tētahi rūma i roto rawa.

31 Nā, ka mea āna tāngata ki a ia, "Nanā, kua rongo mātou he kīngi tohu tāngata ngā kīngi o te whare o Īharaira; tēnā, kia makā iho e mātou he kākahu taratara ki ō mātou hope, me ētahi taura ki ō mātou mātenga, ā, kia haere atu ki te kīngi o Īharaira; tērā pea koe e whakaorangia e ia."

32 Heoi, whītikiria ana e rātou he kākahu taratara ki ō rātou hope, he taura hoki ki ō rātou mātenga; ā, ka haere ki te kīngi o Īharaira, ka mea: "E mea ana tāu pononga a Pēneharara: ‘Tēnā rā, kia ora ahau.’ "

Ā, ka mea tērā, "Kei te ora anō rānei ia? Ko tōku tuakana ia."

33 Nā, i āta whakarongo aua tāngata ki tāna, ā, hohoro tonu te hopu i tōna whakaaro, ā, ka mea, "Ko tōu tuakana rā, a Pēneharara."

Anō rā ko ia, "Haere koutou, tīkina atu ia." Heoi, ka puta mai a Pēneharara ki a ia, ā, ka mea tērā kia eke ia ki te hāriata.

34 Nā, ka mea a Pēneharara ki a ia, "Ko ngā pā i tangohia e tōku pāpā i tōu pāpā me whakahoki atu e ahau; ā, māu e hanga ētahi huanui māu ki Ramahiku kia rite ki a tōku pāpā i hanga ai ki Hamaria."

Anō rā ko Āhapa, "Me tuku koe e ahau i runga i tēnei kawenata." Nā, whakaritea ana he kawenata e rāua, ā, tukua ana ia.

Ka Whakawātia e tētahi Poropiti a Āhapa

35 Nā, ka mea tētahi tangata o ngā tama a ngā poropiti ki tōna hoa, he mea ki nā Ihowā, "Tēnā, patua ahau." Heoi, kīhai taua tangata i pai ki te patu i a ia.

36 Kātahi ka mea tērā ki a ia, "I te mea kīhai koe i whakarongo ki te reo o Ihowā, nā, mawehe atu ana koe i konei, ka patua koe e te raiona." Ā, nō te haerenga atu i tōna taha, ka tūtaki tētahi raiona ki a ia, patua iho.

37 Kātahi ka tūtaki ia ki tētahi atu tangata, ā, ka mea, "Tēnā, patua ahau." Nā, ka patu taua tangata i a ia, he patu i motu ai. 38 Heoi, haere ana taua poropiti, ā, tū ana i te ara, he whanga i te kīngi; i whakaahua kē hoki i a ia, ko tōna tīpare ki tōna mata. 39 Ā, i te kīngi e haere ana, ka karanga ia ki te kīngi, ka mea, "I haere tāu pononga ki waenganui o te whawhai; nā, ko te pekanga mai o tētahi tangata, kawea mai ana e ia tētahi tangata ki ahau, ka mea, ‘Tiakina tēnei tangata; ki te mea ka riro ia, ko koe ka mate hei ritenga mō tōna matenga; me utu rānei e koe kia kotahi taranata hiriwa.’ 40 Ā, i tāu pononga e mea noa ana i tēnei mea, i tērā mea, kua riro tērā."

Nā, ka mea te kīngi o Īharaira ki a ia, "Me pēnā te tikanga mōu; kua tika mai nā i a koe."

41 Nā, hohoro tonu te tango a tērā i te tīpare i ōna kanohi, ā, ka mōhio te kīngi o Īharaira ki a ia ko tētahi o ngā poropiti. 42 Nā, ka mea tērā ki a ia, "Ko te kupu tēnei a Ihowā: ‘Kua tukua atu nei i roto i tōu ringa tāku tangata i tukua pūtia atu nei e ahau ki te mate; nā, ko tōu matenga hei ritenga mō tōna matenga, me tōu iwi hei utu mō tōna iwi.’ " 43 Nā, pōuri ana, riri ana, te kīngi o Īharaira, ā, haere ana ki tōna whare; tae tonu atu ki Hamaria.