1 Reis 2

1 Když se pak čas smrti Davidovy přiblížil, dával přikázaní Šalomounovi synu svému, řka: 2 Jáť již odcházím podlé způsobu všech lidí. Proto posilniž se a měj se zmužile, 3 A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a zachovávaje ustanovení jeho, rozkázaní jeho, i soudy jeho i svědectví jeho, jakož psáno jest v zákoně Mojžíšově, ať by se šťastně vedlo, což bys koli činil, i všecko, k čemuž bys se obrátil, 4 A aby naplnil Hospodin slovo své, kteréž mi zaslíbil, mluvě: Budou-li ostříhati synové tvoji cesty své, chodíce přede mnou v pravdě z celého srdce svého a z celé duše své, tak mluvě: Že nebude vypléněn po tobě muž z stolice Izraelské. 5 Také i tom víš, co jest mi učinil Joáb syn Sarvie, totiž, co učinil dvěma hejtmanům vojsk Izraelských, Abnerovi synu Ner, a Amazovi synu Jeter, že je zamordoval, dopustiv se vraždy lstivé v čas pokoje, a zmazal krví zrádně vylitou pás svůj rytířský, kterýž měl na bedrách svých, a obuv svou, kterouž měl na nohách svých. 6 Protož zachováš se podlé moudrosti své, a nedáš sstoupiti šedinám jeho v pokoji do hrobu. 7 S syny pak Barzillai Galádského učiníš milosrdenství, tak aby jídali spolu s jinými při stole tvém; nebo tak podobně ke mně přišli, když jsem utíkal před Absolonem bratrem tvým. 8 Hle, máš také v moci své Semei syna Gery Beniaminského z Bahurim, kterýž mi zlořečil zlořečením velikým v ten den, když jsem šel do Mahanaim, ačkoli potom vyšel mi vstříc k Jordánu, jemuž jsem přisáhl skrze Hospodina, řka: Nezabiji tě mečem. 9 Nyní však neodpouštěj jemu. A poněvadž jsi muž opatrný, víš, jak bys k němu přistoupiti měl, abys uvedl šediny jeho se krví do hrobu. 10 A tak usnul David s otci svými, a pohřben jest v městě Davidově. 11 Dnů pak, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta. 12 I dosedl Šalomoun na stolici Davida otce svého, a utvrzeno jest království jeho velmi. 13 Tedy přišel Adoniáš syn Haggity k Betsabé matce Šalomounově. Kterážto řekla: Pokojný-li jest příchod tvůj? I odpověděl: Pokojný. 14 Řekl dále: Mám k tobě řeč. I řekla: Mluv. 15 Tedy řekl: Ty víš, že mé bylo království, a na mne obrátili všickni Izraelští tvář svou, abych kraloval, ale přeneseno jest království na bratra mého, nebo od Hospodina usouzeno mu bylo. 16 Nyní pak jediné věci žádám od tebe, nechť nejsem oslyšán. Kteráž řekla jemu: Mluv. 17 A on řekl: Rci, prosím, Šalomounovi králi, (neboť neoslyší tebe), ať mi dá Abizag Sunamitskou za manželku. 18 Odpověděla Betsabé: Dobře, jáť budu mluviti o tebe s králem. 19 Protož vešla Betsabé k králi Šalomounovi, aby mluvila s ním o Adoniáše. I povstal král proti ní, a pokloniv se jí, posadil se na stolici své; rozkázal také postaviti stolici matce své. I posadila se po pravici jeho, 20 A řekla: Jediné věci neveliké já žádám od tebe, nechť nejsem oslyšána. I řekl jí král: Žádej, matko má, neboť neoslyším tebe. 21 Kteráž řekla: Nechť jest dána Abizag Sunamitská Adoniášovi bratru tvému za manželku. 22 A odpovídaje král Šalomoun, řekl matce své: Proč ty jen žádáš za Abizag Sunamitskou Adoniášovi? Žádej jemu království, poněvadž on jest bratr můj starší nežli já, a má po sobě Abiatara kněze a Joába syna Sarvie. 23 I přisáhl král Šalomoun skrze Hospodina, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, že sám proti sobě mluvil Adoniáš řeč tuto. 24 Protož nyní, živť jest Hospodin, kterýž mne utvrdil, a posadil na stolici Davida otce mého, a kterýž mi vzdělal dům, jakož byl mluvil, že dnes umříti musí Adoniáš. 25 A tak poslal král Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, kterýž udeřil na něj, tak že umřel. 26 Abiatarovi knězi také řekl král: Jdi do Anatot k rolí své, nebo jsi hoden smrti. Ale nyní nezabiji tebe, poněvadž jsi nosil truhlu Hospodinovu před Davidem otcem mým, a snášel jsi všecka ta ssoužení, kteráž snášel otec můj. 27 I svrhl Šalomoun Abiatara s kněžství Hospodinova, aby naplnil řeč Hospodinovu, kterouž byl mluvil proti domu Elí v Sílo. 28 Donesla se pak pověst ta Joába, (nebo Joáb postoupil po Adoniášovi, ačkoli po Absolonovi byl nepostoupil). Protož utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a chytil se rohů oltáře. 29 I oznámeno králi Šalomounovi, že utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a že jest u oltáře. Tedy poslal Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, řka: Jdi, oboř se na něj. 30 A když přišel Banaiáš k stánku Hospodinovu a řekl jemu: Takto praví král: Vyjdi, odpověděl jemu: Nikoli, ale tuto umru. V tom oznámil zase Banaiáš králi řeč tu, řka: Takto mluvil Joáb, a tak mi odpověděl. 31 Na to řekl jemu král: Učiň, jakž mluvil, a udeř na něj, a pochovej jej, a odejmeš krev nevinnou, kterouž vylil Joáb, ode mne i od domu otce mého. 32 A navrátí Hospodin krev jeho na hlavu jeho; nebo obořiv se na dva muže spravedlivější a lepší, než jest sám, zamordoval je mečem bez vědomí otce mého Davida, Abnera syna Ner, hejtmana vojska Izraelského, a Amazu syna Jeter, hejtmana vojska Judského. 33 A tak navrátí se krev jejich na hlavu Joábovu, a na hlavu semene jeho na věky, Davidovi pak a semeni jeho, domu jeho a stolici jeho buď pokoj až na věky od Hospodina. 34 A protož vyšed Banaiáš syn Joiadův, obořil se na něj, a zabil jej. A pochován jest v domě svém na poušti. 35 I ustanovil král Banaiáše syna Joiadova místo něho nad vojskem, a Sádocha kněze ustanovil král místo Abiatara. 36 Zatím poslav král, povolal Semei, a řekl jemu: Ustavěj sobě dům v Jeruzalémě, a tu zůstávej a nevycházej odtud ani sem ani tam. 37 Nebo v kterýkoli den vyjdeš, a přejdeš přes potok Cedron, věz jistotně, že umřeš; krev tvá bude na hlavu tvou. 38 I dí Semei k králi: Dobráť jest ta řeč. Jakož mluvil pán můj král, takť učiní služebník tvůj. A tak bydlil Semei v Jeruzalémě po mnohé dny. 39 Stalo se pak po třech letech, že utekli dva služebníci Semei k Achisovi synu Maachy, králi Gát. I pověděli to Semei, řkouce: Hle, služebníci tvoji jsou v Gát. 40 Pročež vstav Semei, osedlal osla svého, a jel do Gát k Achisovi, aby hledal služebníků svých. I navrátil se Semei, a přivedl zase služebníky své z Gát. 41 Povědíno pak Šalomounovi, že odšel Semei z Jeruzaléma do Gát, a že se navrátil. 42 Tedy poslav král, povolal Semei a řekl jemu: Zdaliž jsem tě přísahou nezavázal skrze Hospodina, a osvědčil jsem proti tobě, řka: V kterýkoli den vyjdeš, a sem i tam choditi budeš, věz jistotně, že smrtí umřeš? A řekl jsi mi: Dobrá jest ta řeč, kterouž jsem slyšel. 43 Pročež jsi tedy neostříhal přísahy Hospodinovy a přikázaní, kteréž jsem přikázal tobě? 44 Řekl také král k Semei: Ty víš všecko zlé, kteréhož povědomo jest srdce tvé, co jsi učinil Davidovi otci mému, ale Hospodin uvedl zase to tvé zlé na hlavu tvou. 45 Král pak Šalomoun bude požehnaný, a stolice Davidova stálá před Hospodinem až na věky. 46 I přikázal král Banaiášovi synu Joiadovu, kterýž vyšed, obořil se na něj, tak že umřel. A tak utvrzeno jest království v ruce Šalomounově.

Tā Rāwiri Ohākī ki a Horomona

1 Nā, kua tata ngā rā o Rāwiri e mate ai; ā, ka ako ia i tāna tama, i a Horomona, ka mea: 2 "E haere ana tēnei ahau i te ara o te whenua katoa. Nā, kia kaha, whakatāne, 3 ā, kia mau ki te whakahau a Ihowā, a tōu Atua, kia haere i āna ara, kia mau ki āna tikanga, ki āna whakahau, ki āna whakaritenga, ki āna whakaaturanga, ki ngā mea kua oti te tuhituhi ki te ture a Mohi, kia tika ai tāu i ngā mea katoa e mea ai koe, i ngā wāhi katoa e tahuri ai koe. 4 Kia mana ai i a Ihowā tāna kupu i kōrero ai ia mōku, i mea ai: ‘Ki te tūpato āu tamariki ki tō rātou ara, ki te whakapaua katoatia ō rātou ngākau, ō rātou wairua, ki te haere i tōku aroaro i runga i te pono, e kore e whakakorea, e ai ki tāna, tētahi tangata māu mō te torōna o Īharaira.’

5 "Nā, e mōhio ana hoki koe ki tā Ioapa tama a Teruia i mea ai ki ahau, ki tāna i mea ai ki ngā rangatira ope tokorua o Īharaira, ki a Āpanēre tama a Nere, ki a Amaha tama a Iētere, i patua rā e ia, ā, whakahekea ana ngā toto o te whawhai i te wā o te rangimārie, whakahekea ana ngā toto o te whawhai ki tōna whītiki i tōna hope, ki ōna hū i ōna waewae. 6 Nā, kia rite tāu e mea ai ki tāu i mātau ai, ā, kaua e tukua tōna upoko hina kia heke atu ki te rua i runga i te rangimārie.

7 "Kia puta ia tōu aroha ki ngā tama a Paratirai Kireari, kia uru hoki rātou ki te hunga e kai ana ki tāu tēpu; i pērā hoki rātou, i whakatau ki ahau i tōku rerenga i tōu tuakana, i a Apohārama.

8 "Nā, kei a koe nā a Himei tama a Kera o Pineamine, o Pahurimi, tērā i kanga rā ki ahau, kino atu te kanga, i te rā i haere ai ahau ki Mahanaima. Otiia, i haere mai ki ahau ki raro, ki Horano ki te whakatau i ahau, ā, oatitia ana a Ihowā e ahau ki a ia, i mea ahau, ‘E kore ahau e whakamate i a koe ki te hoari.’ 9 Nā, kaua ia e meinga he harakore, he tangata mōhio hoki koe, ā, e mātau ana ki tāu e mea ai ki a ia; engari kia heke tōna upoko hina ki te rua i runga i te toto."

Te Matenga o Rāwiri

10 Nā, moe ana a Rāwiri ki ōna mātua, ā, tanumia ana ki te pā o Rāwiri. 11 Ko ngā rā i kīngi ai a Rāwiri ki a Īharaira, e whā tekau tau; e whitu ngā tau i kīngi ai ia ki Heperona, e toru tekau mā toru anō ngā tau i kīngi ai ki Hiruhārama. 12 Nā, noho ana a Horomona i runga i te torōna o Rāwiri, o tōna pāpā, ā, ū rawa tōna kīngitanga.

Te Matenga o Aronia

13 Nā, ka haere a Aronia tama a Hākiti ki a Patehēpa whaea o Horomona. Ā, ka mea tērā, "I haere mai rānei koe i runga i te pai?"

Ā, ka mea ia, "I runga anō i te pai." 14 Ā, i mea anō ia, "He kupu tāku ki a koe."

Ā, ka mea tērā, "Kōrero."

15 Nā, ka mea ia, "E mōhio ana koe, i ahau te kīngitanga, i anga mai anō ngā kanohi o Īharaira katoa ki ahau hei kīngi; heoi kua kauparea kētia nei te kīngitanga, ā, riro ana i tōku teina: nōna hoki, nā Ihowā mai. 16 Nā, kotahi tēnei tono āku ki a koe; kaua e whakakāhoretia tāku."

Ā, ka mea tērā ki a ia, "Kōrero."

17 Nā, ka mea ia, "Tēnā, kōrero ki a Kīngi Horomona, e kore hoki ia e whakakāhore ki tāu, kia hōmai e ia a Āpihaka Hunami hei wahine māku."

18 Nā, ka mea a Patehēpa, "E pai ana, me kōrero tāu e ahau ki te kīngi."

19 Heoi, haere ana a Patehēpa ki a Kīngi Horomona ki te kōrero ki a ia i tā Aronia, ā, whakatika ana te kīngi ki te whakatau ki a ia, piko ana ki a ia, ā, ka noho iho anō ki tōna torōna. Ā, ka meinga e ia kia whakatūria he torōna mō te whaea o te kīngi, ā, noho ana tērā ki tōna ringa matau.

20 Kātahi ka mea ia, "Kotahi tēnei mea iti hei tononga māku ki a koe; kaua tāku e whakakāhoretia."

Ā, ka mea te kīngi ki a ia, "Tonoa, e tōku whaea; e kore hoki ahau e whakakāhore ki tāu."

21 Ā, ka mea tērā, "Kia hoatu a Āpihaka Hunami hei wahine mā tōu tuakana, mā Aronia."

22 Nā, ka whakahoki a Kīngi Horomona, ka mea ki tōna whaea, "He aha i tonoa ai e koe a Āpihaka Hunami mā Aronia? Tonoa anō hoki te kīngitanga mōna; ko ia hoki tōku tuakana; mōna, mō Apiātara tohunga, mō Ioapa tama a Teruia."

23 Kātahi ka oatitia a Ihowā e Kīngi Horomona, ka mea, "Kia meatia mai tēnei e te Atua ki ahau, me tētahi atu mea anō, mehemea ehara i te kupu whakamate mōna anō tēnei i kōrerotia nei e Aronia. 24 Tēnā rā, e ora ana a Ihowā i whakapūmau nei i ahau, i whakanoho nei i ahau ki te torōna o Rāwiri, o tōku pāpā, i mea nei hoki i tētahi whare mōku, i te pērā me tāna i kōrero ai, ko āianei pū mate ai a Aronia."

25 Nā, ka tonoa e Kīngi Horomona a Penaia tama a Iehoiara, ā, rere ana tērā ki runga ki a ia, nā, kua mate.

Te Whakapakonga o Apiātara me te Matenga o Ioapa

26 Nā, ka mea te kīngi ki te tohunga ki a Apiātara, "Haere ki Anatoto, ki āu māra; e tika ana hoki te mate mōu. Otiia, e kore ahau e whakamate i a koe i tēnei rā, nō te mea nāu i mau te āka a te Ariki, a Ihowā, i mua i a Rāwiri, i tōku pāpā, i mate anō hoki koe i ngā mate katoa o tōku pāpā."

27 Heoi, peia ana a Apiātara e Horomona i te mahi tohunga ki a Ihowā; kia tutuki ai te kupu a Ihowā i kōrero ai ki Hiro mō te whare o Eri.

28 Nā, ka tae te rongo ki a Ioapa; i anga hoki a Ioapa ki te whai i a Aronia, engari kāhore i tahuri ki a Apohārama. Nā, rere ana a Ioapa ki te tapenākara o Ihowā, kei te pupuri i ngā haona o te āta. 29 Ā, ka kōrerotia ki a Kīngi Horomona, "Kua rere a Ioapa ki te tapenākara o Ihowā, nā, kei te taha o te āta."

Kātahi ka ungā a Penaia tama a Iehoiara e Horomona, ā, ka mea ia, "Haere, e rere ki runga i a ia."

30 Nā, ka tae a Penaia ki te tapenākara o Ihowā; ka mea ki a ia, "Ko te kupu tēnei a te kīngi, ‘Puta mai ki waho!’ "

Anō rā ko tērā, "Kāhore, engari kia mate ahau ki konei."

Nā, ka whakahokia te kōrero e Penaia ki te kīngi; i mea ia, "Ko te kupu tēnei a Ioapa, ko tāna tēnei i whakahoki ai ki ahau."

31 Anō rā ko te kīngi ki a ia, "Meatia tāna i kōrero ai; rere atu ki runga ki a ia, ka tanu i a ia; kia whakakāhoretia atu ai e koe i ahau, i te whare hoki o tōku pāpā, ngā toto i whakahekea noatia e Ioapa. 32 Ā, ka whakahokia iho e Ihowā ōna toto ki runga anō ki tōna mātenga, nāna hoki i rere ki runga i ngā tāngata tokorua, ki ngā tāngata e tika ake ana, e pai ake ana i a ia, ā, patua iho ki te hoari, kīhai anō hoki tōku pāpā, a Rāwiri i mōhio, arā ki a Āpanēre tama a Nere, ki te rangatira o te ope o Īharaira, rāua ko Amaha tama a Iētere, rangatira o te ope o Hūrā. 33 Heoi, ka hoki iho ō rāua toto ki runga ki te mātenga o Ioapa, ki runga anō ki te mātenga o ōna uri ā ake ake; ki a Rāwiri ia, rātou ko ōna uri, ko tōna whare, ko tōna torōna, ka mau tā Ihowā rongo ā ake ake."

34 Nā, ko te haerenga o Penaia tama a Iehoiara ki runga, ā, rere ana ki runga ki a ia, whakamatea iho; ā, tanumia iho ia ki tōna whare, ki te koraha. 35 Ā, meinga ana e te kīngi a Penaia tama a Iehoiara hei rangatira ope i muri i a ia; i meinga e te kīngi a Hāroko tohunga hei whakakapi mō Apiātara.

36 Nā, ka tono tāngata te kīngi ki te karanga i a Himei, ā, ka mea ki a ia, "Hangā he whare mōu ki Hiruhārama, hei reira noho ai; kaua hoki e haere atu i reira ki hea, ki hea. 37 Ko ā te rā hoki e puta ai koe ki waho, e whiti ai i te awa i Kitirono, kia tino mōhio koe, ko te mate kau mōu; hei runga anō i tōu mātenga ōu toto."

38 Nā, ka mea a Himei ki te kīngi, "He pai tēnā kupu; ka pēnā tāu pononga, me tā tōku ariki, me tā te kīngi i kōrero mai nā." Nā, he maha ngā rā i noho ai a Himei ki Hiruhārama.

39 Ā, i te mutunga o ngā tau e toru ka tahuti ngā pononga tokorua a Himei ki a Ākihi tama a Maaka kīngi o Kāta, ā, ka kōrerotia ki a Himei, "Nanā, ko āu pononga tērā, kei Kāta." 40 Nā, ko te whakatikanga o Himei, whakanohoia ana tana kāihe, ā, haere ana ki Kāta, ki a Ākihi, ki te rapu i āna pononga; heoi haere ana a Himei, ā, kawea ana mai e ia āna pononga i Kāta.

41 Nā, ka kōrerotia ki a Horomona, i haere atu a Himei i Hiruhārama ki Kāta, ā, kua hoki mai anō. 42 Nā, ka tono tāngata te kīngi ki te karanga i a Himei, ā, ka mea ki a ia, "Kāhore ianei koe i whakaoatitia e ahau ki a Ihowā, me tāku whakaatu anō ki a koe, me tāku kī atu anō, ‘Ko te rā e puta ai koe ki waho, e haere ai ki hea rānei, ki hea rānei, kia tino mōhio koe, ko te mate kau mōu?’ I mea mai anō koe ki ahau, ‘He pai te kupu i rongo ai ahau.’ 43 He aha rā koe tē pupuri ai i te oati a Ihowā, i te whakahau i whakahaua ai koe e ahau?"

44 I mea anō te kīngi ki a Himei, "E mōhio ana koe, e mōhio ana anō tōu ngākau, ki te kino katoa, ki tāu i mea ai ki tōku pāpā, ki a Rāwiri. Nā, ka whakahokia nei e Ihowā tōu kino ki runga ki tōu mātenga. 45 Ka manaakitia ia a Kīngi Horomona, ka pūmau tonu anō te torōna o Rāwiri i te aroaro o Ihowā ā ake ake."

46 Heoi, ka whakahau te kīngi ki a Penaia tama a Iehoiara, haere ana tērā ki waho, rere ana ki runga ki a ia, nā, kua mate.

Nā, kua pūmau te kīngitanga i te ringa o Horomona.