1 Reis 8

1 Tedy shromáždil Šalomoun k sobě do Jeruzaléma starší lidu Izraelského, a všecky přední z pokolení, totiž knížata čeledí otcovských s syny Izraelskými, aby přenesli truhlu smlouvy Hospodinovy z města Davidova, jenž jest Sion. 2 I sešli se k králi Šalomounovi všickni muži Izraelští měsíce Etanim, v čas slavnosti; a ten měsíc jest sedmý. 3 A když přišli všickni starší Izraelští, vzali kněží truhlu. 4 I přenesli truhlu Hospodinovu a stánek úmluvy, i všecka nádobí posvátná, kteráž byla v stánku; a tak přenesli to kněží a Levítové. 5 Král pak Šalomoun i všecko shromáždění Izraelské, kteréž se k němu sešlo, obětovali s ním před truhlou ovce i voly, kteříž ani popisováni ani počítáni nebyli pro množství. 6 I vnesli kněží truhlu smlouvy Hospodinovy na místo její, do vnitřního domu, totiž do svatyně svatých pod křídla cherubínů. 7 Nebo cherubínové měli roztažená křídla nad místem truhly, a přikrývali cherubínové truhlu i sochory její svrchu. 8 A povytáhli sochorů, tak že vidíni byli koncové jejich v svatyni k předku svatyně svatých, avšak vně nebylo jich viděti; a byli tam až do tohoto dne. 9 Nic nebylo v truhle kromě dvou tabulí kamenných, kteréž tam složil Mojžíš na Orébě, když všel Hospodin v smlouvu s syny Izraelskými, a oni šli z země Egyptské. 10 I stalo se, když vycházeli kněží z svatyně, že oblak naplnil dům Hospodinův, 11 Tak že nemohli kněží ostáti a sloužiti pro ten oblak; nebo sláva Hospodinova naplnila dům Hospodinův. 12 Tedy řekl Šalomoun: Hospodin řekl, že bude přebývati v mrákotě. 13 Jižť jsem vystavěl dům k přebývání tvému, místo, v němž bys přebýval na věky. 14 A obrátiv král tvář svou, požehnání dával všemu shromáždění Izraelskému, všecko pak shromáždění Izraelské stálo. 15 A řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mluvil ústy svými Davidovi otci mému, a skutečně naplnil to, řka: 16 Od toho dne, kteréhož jsem vyvedl lid svůj Izraelský z Egypta, nevyvolil jsem města z žádného pokolení Izraelského k vystavení v něm domu, kdež by přebývalo jméno mé, ale Davida jsem vyvolil, aby spravoval lid můj Izraelský. 17 Uložil tě byl zajisté v srdci svém David otec můj stavěti dům jménu Hospodina Boha Izraelského, 18 Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému: Ačkoli jsi uložil v srdci svém stavěti dům jménu mému, a dobře jsi učinil, žes to myslil v srdci svém: 19 A však ty nebudeš stavěti toho domu, ale syn tvůj, kterýž vyjde z bedr tvých, on vystaví dům ten jménu mému. 20 A tak splnil Hospodin slovo své, kteréž byl mluvil. Nebo jsem povstal na místo Davida otce svého, a dosedl jsem na stolici Izraelskou, jakož byl mluvil Hospodin, a ustavěl jsem dům tento jménu Hospodina Boha Izraelského, 21 A připravil jsem tu místo truhle, v níž jest smlouva Hospodinova, kterouž učinil s otci našimi, když je vyvedl z země Egyptské. 22 Postavil se pak Šalomoun před oltářem Hospodinovým, přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých k nebi, 23 A řekl: Hospodine, Bože Izraelský, neníť podobného tobě Boha na nebi svrchu, ani na zemi dole, kterýž ostříháš smlouvy a milosrdenství služebníkům svým, chodícím před tebou v celém srdci svém, 24 Kterýž jsi splnil služebníku svému, Davidovi otci mému, to, co jsi mluvil jemu; nebo jsi mluvil ústy svými, a skutečně jsi to naplnil, jakož se dnes vidí. 25 Nyní tedy, ó Hospodine, Bože Izraelský, naplniž služebníku svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, kterýž by seděl na stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své, aby chodili přede mnou, jakž jsi ty chodil přede mnou. 26 Protož nyní, ó Bože Izraelský, prosím, nechť jest upevněno slovo tvé, kteréž jsi mluvil služebníku svému, Davidovi otci mému. 27 (Ač zdali v pravdě bydliti bude Bůh na zemi? Aj, nebesa, nýbrž nebesa nebes tě neobsahují, mnohem méně dům tento, kterýž jsem vystavěl.) 28 A popatř k modlitbě služebníka svého a k úpění jeho, Hospodine, Bože můj, slyše volání a modlitbu, kterouž služebník tvůj modlí se dnes před tebou, 29 Aby oči tvé byly otevřené na dům tento v noci i ve dne, na místo toto, o němž jsi řekl: Tuť bude jméno mé, abys vyslýchal modlitbu, kterouž se modlívati bude služebník tvůj na místě tomto. 30 Vyslýchejž tedy modlitbu služebníka svého i lidu svého Izraelského, kterouž se modlívati budou na místě tomto; ty vždy vyslýchej v místě přebývání svého na nebesích, a vyslýchaje, buď milostiv. 31 Když by zhřešil člověk proti bližnímu svému, a nutil by ho k přísaze, tak že by přisahati musil, a přišla by ta přísaha před oltář tvůj do domu tohoto: 32 Ty vyslýchej na nebi a rozeznej, i rozsuď služebníky své, mstě nad bezbožným a obraceje skutky jeho na hlavu jeho, a ospravedlňuje spravedlivého, odplacuje mu vedlé spravedlnosti jeho. 33 Když by poražen byl lid tvůj Izraelský od nepřátel, proto že zhřešili proti tobě, jestliže by obrátíce se k tobě, vyznávali jméno tvé, a modléce se, poníženě prosili by tebe v domě tomto: 34 Ty vyslýchej na nebi a odpusť hřích lidu svému Izraelskému, a uveď je zase do země, kterouž jsi dal otcům jejich. 35 Když by zavříno bylo nebe, a nepršel déšť, proto že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali by se jménu tvému, a od hříchů svých odvrátili by se po tvém trestání: 36 Ty vyslýchej na nebi, a odpusť hřích služebníků svých a lidu svého Izraelského, vyuče je cestě výborné, po níž by chodili, a dej déšť na zemi svou, kterouž jsi dal lidu svému za dědictví. 37 Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho, rez, kobylky, a brouci byli-li by; ssoužil-li by jej nepřítel jeho v zemi obývání jeho, aneb jakákoli rána, jakákoli nemoc: 38 Všelikou modlitbu a každé úpění, kteréž by činěno bylo od kteréhokoli člověka, aneb ode všeho lidu tvého Izraelského, kdož by jen poznal ránu srdce svého, a pozdvihl by rukou svých v domě tomto, 39 Ty vyslýchej na nebesích v místě přebývání svého, a slituj se i učiň a odplať jednomu každému vedlé všech cest jeho, kteréž ty znáš v srdci jeho, (nebo ty sám znáš srdce všech lidí), 40 Aby se báli tebe po všecky dny, v nichž by živi byli na zemi, kterouž jsi dal otcům našim. 41 Nýbrž také cizozemec, kterýž není z lidu tvého Izraelského, přišel-li by z země daleké pro jméno tvé, 42 (Neboť uslyší o jménu tvém velikém a ruce tvé přesilné, a rameni tvém vztaženém), přišel-li by tedy, a modlil by se v domě tomto: 43 Ty vyslýchej na nebi v místě přebývání svého, a učiň všecko to, o čež volati bude k tobě cizozemec ten, aťby poznali všickni národové země jméno tvé, a báli se tebe jako lid tvůj Izraelský, a aby věděli, že jméno tvé vzýváno jest nad domem tímto, kterýž jsem vystavěl. 44 Když by vytáhl lid tvůj k boji proti nepříteli svému, cestou, kterouž bys poslal je, jestliže by se modlili Hospodinu naproti městu tomuto, kteréž jsi vyvolil, a naproti domu, kterýž jsem vystavěl jménu tvému: 45 Tolikéž vyslýchej na nebi modlitbu jejich a úpění jejich, a vyveď při jejich. 46 Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, kterýž by nehřešil), a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli, tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země nepřátelské, daleké neb blízké, 47 A usmyslili by sobě v zemi té, do kteréž by zajati byli, a obrátíce se, modlili by se tobě v zemi těch, kteříž je zzajímali, řkouce: Zhřešiliť jsme a neprávě jsme činili, bezbožně jsme činili, 48 A tak navrátili by se k tobě celým srdcem svým a celou duší svou v zemi nepřátel svých, kteříž je zzajímali, a modlili by se tobě naproti zemi své, kterouž jsi dal otcům jejich, naproti městu tomu, kteréž jsi vyvolil, a domu, kterýž jsem vzdělal jménu tvému: 49 Vyslýchejž tedy na nebesích, v místě přebývání svého, modlitbu jejich a úpění jejich, a vyveď při jejich, 50 A odpusť lidu svému, cožkoli zhřešil proti tobě, i všecka přestoupení jejich, jimiž přestoupili proti tobě, a nakloň k nim lítostí ty, kteříž je zjímali, aby se smilovali nad nimi. 51 Neboť jsou lid tvůj a dědictví tvé, kteréž jsi vyvedl z Egypta, z prostřed peci železné. 52 Nechať jsou tedy oči tvé otevřené k modlitbě služebníka tvého a k modlitbě lidu tvého Izraelského, abys je vyslýchal vždycky, když by tě koli vzývali. 53 Nebo jsi ty oddělil je sobě za dědictví ode všech národů země, jakož jsi mluvil skrze Mojžíše služebníka svého, když jsi vyvedl otce naše z Egypta, Panovníče Hospodine. 54 Stalo se pak, když se přestal Šalomoun modliti Hospodinu vší modlitbou a prosbou touto, že vstal od oltáře Hospodinova, a přestal klečeti a pozdvihovati rukou svých k nebi. 55 A stoje, dobrořečil všemu shromáždění Izraelskému hlasem velikým, řka: 56 Požehnaný Hospodin, kterýž dal odpočinutí lidu svému Izraelskému vedlé všeho, což mluvil. Nepochybilo ani jedno slovo ze všelikého slova jeho dobrého, kteréž mluvil skrze služebníka svého Mojžíše. 57 Budiž Hospodin Bůh náš s námi, jako byl s otci našimi; nezamítejž nás, ani opouštěj. 58 Ale nakloniž srdce naše k sobě, abychom chodili po všech cestách jeho, a ostříhali přikázaní jeho, i ustanovení jeho, a soudů jeho, kteréž přikázal otcům našim. 59 A ať jsou má tato slova, kterýmiž jsem se modlil před Hospodinem, blízko Hospodina Boha našeho dnem i nocí, tak aby vyvodil při služebníka svého, a při lidu svého Izraelského každého času a dne, 60 Aťby poznali všickni národové země, že Hospodin sám jest Bůh, a že není kromě něho žádný. 61 Budiž tedy srdce vaše celé k Hospodinu Bohu našemu, tak abyste chodili v ustanoveních jeho, ostříhajíce přikázaní jeho, tak jako dnešního dne. 62 Král pak a s ním všecken Izrael obětovali oběti před Hospodinem. 63 A obětoval Šalomoun v obět pokojnou, kterouž obětoval Hospodinu, volů dvamecítma tisíců, a ovec sto dvadceti tisíců, a posvěcovali domu Hospodinova král i všickni synové Izraelští. 64 Téhož dne posvětil král prostředku síně, kteráž byla před domem Hospodinovým; nebo obětoval tu oběti zápalné a oběti suché, a tuky pokojných obětí, proto že oltář měděný, kterýž byl před Hospodinem, byl malý, aniž mohly se na něm směstknati oběti zápalné a oběti suché, a tukové pokojných obětí. 65 A tak držel Šalomoun toho času slavnost, a všecken Izrael s ním, shromáždění veliké odtud, kudyž se chodí do Emat, až ku potoku Egyptskému, před Hospodinem Bohem naším, za sedm dní a opět za sedm dní, to jest za čtrnácte dní. 66 Dne pak osmého propustil lid. Kteříž požehnavše krále, odešli do obydlí svých, radujíce se a veselíce se v srdci ze všech dobrých věcí, kteréž učinil Hospodin Davidovi služebníku svému a Izraelovi lidu svému.

Ka Mauria te Āka o te Kawenata ki te Temepara

1 Kātahi ka huihuia e Horomona ngā kaumātua o Īharaira rātou ko ngā upoko katoa o ngā iwi, ko ngā rangatira o ngā whare o ngā mātua o ngā tama a Īharaira ki a Kīngi Horomona, ki Hiruhārama, hei mau ake mō te āka o te kawenata a Ihowā i roto i te pā o Rāwiri, arā i Hiona. 2 Nā, ka huihui ngā tāngata katoa o Īharaira ki a Kīngi Horomona i marama Etanimi, i te hākari, arā i te whitu o ngā marama.

3 Nā, ka tae mai ngā kaumātua katoa o Īharaira, ā, ka mau ngā tohunga ki te āka, 4 ā, kawea ana te āka a Ihowā, me te tapenākara o te whakaminenga, me ngā oko tapu katoa i roto i te tapenākara, kawea ana e ngā tohunga rātou ko ngā Rīwaiti ki runga. 5 Nā, kei te tāpae a Kīngi Horomona, rātou ko te huihui katoa o Īharaira, i huihui nei ki a ia ki te ritenga o te āka, i ngā hipi, i ngā kau, kāhore nei e taea te kōrero, te tatau rānei, i te tini.

6 Nā, kawea ana e ngā tohunga te āka o te kawenata a Ihowā ki tōna wāhi, ki te ahurewa o te whare, ki te Wāhi Tino Tapu, ki raro i ngā parirau o ngā kerupima. 7 I roha hoki ngā parirau e rua o ngā kerupima ki runga ki te wāhi i te āka, ā, taupokina iho a runga o te āka me ōna amo e ngā kerupima. 8 I te roroa rawa o ngā amo, kitea mai ai ngā pito o ngā amo i te wāhi tapu i te ritenga atu o te ahurewa; otiia kīhai i kitea ki waho; kei reira nā anō aua mea ā tae noa mai ki tēnei rā. 9 Kāhore he mea i roto i te āka, ko ngā papa kōhatu e rua anake i whaowhina nei ki reira e Mohi i Horepa i tā Ihowā whakaritenga kawenata ki ngā tama a Īharaira, i tō rātou putanga mai i te whenua o Īhipa.

10 Ā, nō te putanga mai o ngā tohunga i roto i te wāhi tapu, nā, kua kī te whare o Ihowā i te kapua, 11 ā, kīhai i āhei i ngā tohunga te tū ki te mahi, nā te kapua hoki; i kī tonu rā hoki te whare o Ihowā i te korōria o Ihowā.

12 Kātahi ka kōrero a Horomona, "I mea a Ihowā, ka noho ia ki te pōuri nui. 13 Kua oti nei i ahau te hanga he whare hei nohoanga mōu, he kāinga pūmau mōu mō ake tonu atu."

Te Whaikōrero a Horomona ki te Iwi

14 Nā, ka tahuri te aroaro o te kīngi, ā, manaakitia ana e ia te huihui katoa o Īharaira; ā, tū ana te huihui katoa o Īharaira. 15 Nā, ka mea ia:

"Kia whakapaingia a Ihowā, te Atua o Īharaira, nā tōna māngai nei te kupu ki tōku pāpā, ki a Rāwiri, ā, kua rite nei i tōna ringa; i mea ia, 16 ‘Mai o te rā i whakaputaina mai ai e ahau tāku iwi a Īharaira i Īhipa, kīhai i whiriwhiria e ahau he pā i roto i ngā iwi katoa o Īharaira e hangā ai he whare hei waihotanga mō tōku ingoa; engari i whiriwhiria e ahau a Rāwiri hei rangatira mō tāku iwi, mō Īharaira.’

17 "Nā, i whai ngākau tōku pāpā, a Rāwiri ki te hanga whare mō te ingoa o Ihowā, o te Atua o Īharaira. 18 Otirā, i mea a Ihowā ki a Rāwiri, ki tōku pāpā, ‘I te mea i roto i tōu ngākau kia hangā he whare mō tōku ingoa, he pai tonu te whakaaro o tōu ngākau; 19 otiia, e kore koe e hanga i taua whare; engari tāu tama e puta mai i tōu hope, māna e hanga te whare mō tōku ingoa.’

20 "Nā, kua mana nei i a Ihowā tāna kupu i kōrero ai ia, ā, kua ara tēnei ahau i muri i a Rāwiri, i tōku pāpā, ā, e noho nei ahau i runga i te torōna o Īharaira, e pērā ana me tā Ihowā i kōrero ai, kua hangā hoki e ahau he whare mō te ingoa o Ihowā, o te Atua o Īharaira. 21 Ā, meinga ana e ahau ki reira he wāhi mō te āka, mō te takotoranga o te kawenata a Ihowā i whakaritea e ia ki ō tātou mātua i tāna whakaputanga mai i a rātou i te whenua o Īhipa."

Tā Horomona he Īnoi kia Kawanga

22 Nā, ka tū a Horomona ki mua i te āta a Ihowā, i te aroaro o te huihui katoa o Īharaira, whewhera tonu ōna ringa whaka te rangi; 23 ā, ka mea:

"E Ihowā, e te Atua o Īharaira, kāhore he atua hei rite mōu i te rangi i runga, i te whenua rānei i raro, e pupuri nei i te kawenata, i te aroha ki āu pononga, ina whakapaua ō rātou ngākau ki te haere i tōu aroaro. 24 Mau tonu hoki i a koe ngā mea i kōrerotia e koe ki tāu pononga, ki tōku pāpā, ki a Rāwiri, i kōrerotia nei e tōu māngai ki a ia, ā, kua rite nei i tōu ringa; koia anō tēnei ināianei.

25 "Nā, kia mau, e Ihowā, e te Atua o Īharaira, āianei tāu i kōrero ai ki tāu pononga, ki tōku pāpā, ki a Rāwiri, i a koe i kī rā, ‘E kore e whakakorea he tangata māu i tōku aroaro hei noho ki te torōna o Īharaira; mehemea rāia ka mahara āu tama ki tō rātou ara, kia haere i tōku aroaro, kia pērā anō me koe i haere nā i tōku aroaro.’ 26 Nā, kia mana āianei, e te Atua o Īharaira, āu kupu i kōrero ai koe ki tāu pononga, ki tōku pāpā, ki a Rāwiri.

27 "Engari he pono rānei, tērā te Atua e noho ki te whenua? Nāna, kāhore e nui hei nohoanga mōu te rangi, me te rangi o ngā rangi; ka iti rawa iho te whare kua hangā nei e ahau! 28 He ahakoa rā, kia anga mai koe ki te īnoi a tāu pononga, ki tāna karanga, e Ihowā, e tōku Atua, ka whakarongo ki te karanga, ki te īnoi e īnoi nei tāu pononga ki tōu aroaro i tēnei rā. 29 Kia titiro mai ōu kanohi ki tēnei whare i te pō, i te ao, ki te wāhi i kī ai koe, ‘Ko reira tōku ingoa,’ whakarongo ki te īnoi e īnoi ai tāu pononga ki te ritenga mai o tēnei wāhi. 30 Kia rongo hoki koe ki te karanga a tāu pononga, a tāu iwi hoki, a Īharaira, ina īnoi ki te ritenga mai o tēnei wāhi. Nā, kia rongo koe i te wāhi e noho nā koe i te rangi, ā, ka rongo, murua tō rātou hara.

31 "Ki te hara tētahi tangata ki tōna hoa, ā, ka meinga he oati hei oati māna, ā, ka tae mai ia, ā, ka oati ki mua i tōu āta i tēnei whare; 32 tēnā rā, māu e whakarongo mai i te rangi, e mahi, e whakarite te whakawā a āu pononga, māu e whakahē te tangata hē, e mea iho tōna ara ki runga anō ki tōna māhunga; māu anō e whakatika tā te tika, e hoatu ki a ia ngā mea e rite ana ki tōna tika.

33 "Ki te patua tāu iwi, a Īharaira e te hoariri, mō rātou i hara ki a koe, ā, ka hoki ki a koe, ka whakaae ki tōu ingoa, ka īnoi, ka, karanga ki a koe, i roto i tēnei whare; 34 tēnā rā, māu e whakarongo i te rangi, e muru te hara o tāu iwi, o Īharaira e whakahoki mai rātou ki te whenua i hōmai e koe ki ō rātou mātua

35 "Ki te tūtakina te rangi, ā, kāhore he ua, mō rātou i hara ki a koe; ā, ka īnoi rātou ki te ritenga o tēnei wāhi, ka whakaae ki tōu ingoa, ka tahuri i tō rātou hara, nō rātou ka whakawhiua e koe; 36 tēnā rā, māu e whakarongo i te rangi, e muru te hara o āu pononga, o tāu iwi, o Īharaira, ina whakaako koe i a rātou ki te ara pai e haere ai rātou; ā, hōmai e koe he ua ki tōu whenua, i hōmai nei e koe hei kāinga pūmau mō tāu iwi.

37 "Ki te mea he matekai tō te whenua, he mate urutā, ki te mea he ngingio, he koriri, he māwhitiwhiti rānei, he moka rānei; ki te whakapaea rānei rātou e ō rātou hoariri ki te whenua o ō rātou pā; ki te pā mai tētahi whiu, tētahi mate tūroro rānei; 38 ki te mea he īnoi, he karanga rānei nā tētahi tangata, nā tāu iwi katoa rānei, nā Īharaira, ina mōhio rātou ki te mate o tōna ngākau, o tōna ngākau, ā, ka wherahia ōna ringa ki te ritenga mai o tēnei whare; 39 tēnā rā, māu e whakarongo mai i te rangi, i tōu wāhi e noho nā koe, e muru te hē, e mahi, e hōmai ki ngā tāngata ngā mea e rite ana ki ngā huarahi katoa o tēnei, o tēnei, e mōhio ana hoki koe ki tōna ngākau – ko koe anake nei hoki te mōhio ana ki ngā ngākau o ngā tama katoa a te tangata – 40 kia wehi ai rātou i a koe i ngā rā katoa e ora ai rātou i runga i te mata o te whenua i hōmai nei e koe ki ō mātou mātua.

41 "Nā, ko te tangata iwi kē, ehara nei i tāu iwi, i a Īharaira, ā, ka tae mai i te whenua mamao, he whakaaro ki tōu ingoa; 42 e rongo hoki rātou ki tōu ingoa nui, ki tōu ringa kaha, ki tōu tākakau kua oti te whakamārō, ā, ka haere, ka īnoi ki te ritenga mai o tēnei whare; 43 māu e whakarongo, mai i te rangi, i tōu wāhi e noho nā koe, e mea ngā mea katoa i karanga ai te tangata iwi kē ki a koe. Kia mōhio ai ngā iwi katoa o te whenua ki tōu ingoa, kia wehi ai i a koe, kia pērā ai me tāu iwi, me Īharaira; kia mōhio ai hoki kua oti tōu ingoa te karanga ki runga ki tēnei whare ka oti nei i ahau te hanga.

44 "Ki te haere tāu iwi ki te whawhai ki tōna hoariri, ki ngā wāhi e tonoa ai rātou e koe, ā, ka īnoi ki a Ihowā ki te ritenga mai o te pā kua whiriwhiria nei e koe, o te whare kua hangā nei e ahau mō tōu ingoa; 45 tēnā rā, māu e whakarongo mai i te rangi ki tā rātou īnoi, ki tā rātou karanga, e whakatika hoki tā rātou.

46 "Ki te hara rātou ki a koe – kāhore hoki he tangata i hapa i te hara – ā, ka riri koe ki a rātou, ka tuku i a rātou ki te hoa whawhai, ā, ka whakaraua atu e rātou hei whakarau ki te whenua o te hoa whawhai, ki te wāhi tata, ki te wāhi mamao rānei. 47 Nā, ki te hoki ake tō rātou mahara i te whenua i whakaraua atu ai rātou, ā, ka rīpenetā rātou, ka īnoi ki a koe i te whenua o ō rātou kaiherehere, ka mea, ‘Kua hara mātou, kua parori kē tā mātou mahi, kua mahi mātou i te kino’; 48 ā, ka tahuri ō rātou ngākau katoa, ō rātou wairua katoa, ki a koe i te whenua o ō rātou hoariri i whakaraua atu ai rātou, ā, ka īnoi rātou ki a koe ki te ritenga mai o tō rātou nei whenua hōmai e koe ki ō rātou mātua, ki te pā i whiriwhiria nei e koe, ki tēnei whare kua hangā nei e ahau mō tōu ingoa; 49 tēnā rā, māu e whakarongo mai i te rangi, i tōu wāhi e noho nā koe, ki tā rātou īnoi, ki tā rātou karanga, māu hoki e whakatika tā rātou. 50 Māu anō e muru te hē o tāu iwi i hara nei ki a koe, me ā rātou mahi tutū katoa i tutū ai ki a koe; meinga anō kia arohaina rātou e ō rātou kaiherehere kia tohungia hoki e rātou; 51 ko tāu iwi hoki rātou, ko tōu wāhi tupu i whakaputaina mai nei e koe i Īhipa, i roto i te oumu rino.

52 "Kia titiro mai ai anō ōu kanohi ki te karanga a tāu pononga, ki te karanga anō a tāu iwi, a Īharaira, ka whakarongo ki a rātou i ā rātou karangatanga katoa ki a koe. 53 Nāu hoki rātou i wehe hei taonga tupu mōu i roto i ngā iwi katoa o te whenua, he kupu hoki nāu, nā tāu pononga, nā Mohi i whakapuaki, i tāu whakaputanga mai i ō mātou mātua i Īhipa, e te Ariki, e Ihowā."

Ka Manaakitia e Horomona te Whakaminenga

54 Ā, i te mutunga o tā Horomona īnoi i tēnei īnoi katoa, i tēnei karanga ki a Ihowā, ka whakatika ake ia i mua i te āta a Ihowā i a ia i tūturi rā i runga i ōna turi, me te tuwhera tonu anō ōna ringa whaka te rangi. 55 Ā, ka tū ia, ka manaaki i te huihui katoa o Īharaira, he nui te reo, ā, ka mea:

56 "Kia whakapaingia a Ihowā nāna nei i hōmai te okiokinga ki tāna iwi, ki a Īharaira, rite tonu ki ngā mea katoa i kōrerotia e ia; hore rawa tētahi kupu i taka o āna mea pai katoa i kōrerotia e ia, arā e tāna pononga, e Mohi. 57 Hei hoa mō tātou a Ihowā, tō tātou Atua, kia pērā anō me ia i ō tātou mātua; kaua ia e whakarere i a tātou, kaua hoki e mawehe atu i a tātou; 58 māna e whakaanga ō tātou ngākau ki a ia, kia haere i āna ara katoa, kia pupuri i āna whakahau, i āna tikanga, i āna whakaritenga, i whakahaua e ia ki ō tātou mātua. 59 Nā, kia tata ki a Ihowā, ki tō tātou Atua, i te ao, i te pō, ēnei kupu āku i karanga nei ahau ki a Ihowā, kia whakatikaia ai e ia tā tāna pononga, tā tāna iwi hoki, tā Īharaira e tohe ai, i ngā meatanga o tēnei rā, o tēnei rā. 60 Kia mōhio ai ngā iwi katoa o te whenua ki a Ihowā, ko ia te Atua; kāhore kē atu. 61 Nā, kia tapatahi ō koutou ngākau ki a Ihowā ki tō tātou Atua, kia haere i runga i āna tikanga, kia puritia āna whakahau, kia rite ki tō tēnei rā."

Ka Patua e Horomona he Patunga Tapu

62 Nā, patua iho e te kīngi rātou tahi ko Īharaira katoa he patunga tapu ki te aroaro o Ihowā. 63 I patua hoki e Horomona he patunga mō te pai, he mea patu nāna mā Ihowā, e rua tekau mā rua mano ngā kau, kotahi rau e rua tekau mano ngā hipi. Nā, kua tāia te kawa o te whare o Ihowā e te kīngi rātou ko ngā tama katoa a Īharaira.

64 I whakatapua anō e te kīngi i taua rā a waenganui o te marae i mua i te whare o Ihowā; i tukua hoki e ia ki reira ngā tahunga tinana, me ngā whakahere totokore, me te ngako o ngā whakahere mō te pai; he iti hoki nō te āta parāhi i te aroaro o Ihowā hei meatanga mō ngā tahunga tinana, mō ngā whakahere totokore, mō ngā ngako o ngā whakahere mō te pai.

65 I mahia anō he hākari i taua wā e Horomona rātou ko Īharaira katoa ki te aroaro o Ihowā, o tō tātou Atua, he huihuinga nui, nō te haerenga atu ki Hāmata tae noa ki te awa o Īhipa, e whitu ngā rā, e whitu atu anō ngā rā, kotahi tekau mā whā aua rā. 66 I te waru o ngā rā ka tukua e ia te iwi kia haere; nā, ka manaaki rātou i te kīngi, ā, haere koa ana ki ō rātou tēneti, pai tonu hoki te ngākau i ngā mea pai katoa i meinga e Ihowā ki a Rāwiri, ki tāna pononga, rātou ko tāna iwi, ko Īharaira.